Bulvár

Smetana pro smetanu

 

Kamarád z Islandu se špatně podíval do programu a pozval mě s přítelem místo na Prokofjevův balet na Mou vlast. Je to sice symfonická báseň, ale odvážný Ďurovčík na ni vytvořil balet. Nebyl na tento nápad sám. Trochu v tom má prsty také Martin Hrdinka.

 

Do této chvíle jsem nenašla důvod, proč vytahovali Smetanovu vlasteneckou báseň a implantovali na ni nový výklad. „Hledáme jeho Mou vlast v naší době,“ píše se velkými písmeny v programu.   

Příležitostí k hledání jsme ale moc neměli. Představení bylo tak popisné, že si nikdo, ale opravdu nikdo nemohl vytvořit svůj výklad. Podíváme-li se na Ďurovčíkovy muzikály Pomáda nebo Donaha!, pochopíme snáz, že za všudypřítomnou prvoplánovostí stojí zcela jistě  vidina slíznuté smetánky kontroverzního dílka a naprostá absence fantazie při realizaci.

 

O autorovi libreta, režisérovi a choreografovi Jánu Ďurovčíkovi najdete více  ZDE.

 

Abych nebyla pořád tak abstraktní, přiblížím vám například Vltavu, o které mám dojem, že je nejznámější. Ve zkratce si připomeňme, co v básni slyšíme. Vltava pramení, z malých potůčků se pomalu stává říčka, která sílí, teče jižními Čechami ku Praze, míjíme tanec rusalek a Svatojánské proudy, až se pomalu dostáváme do Prahy, okolo Vyšehradu, kde zůstáváme  stát a dále plynoucí Vltavu jen pozorujeme.

 

Nový výklad se liší. „Řeka protékající zemí, přibývající od pramene sléváním potoků a říček, je symbolem tepny národa, krve tekoucí v člověku a rozvádějící život. Je také symbolem lásky, milování, milostného aktu. Nového života.“

Na scéně se objeví několik tanečnic v červených šatech (krev je přeci červená). Když se v hudbě připojuje další potůček, vyběhne další skupinka tanečnic, což se opakuje několikrát – tak jak to v hudbě slyšíme. Gradace v hudbě je podpořena poklusem tanečníků okolo jeviště. Na pozadí scény svítí znak českého lva, ke kterému míří červené pruhy světel (zcela nepopiratelně tepny národa). Nějaké problémy s výkladem? Asi těžko.

 

Za Šárkou následoval jakýsi kompotový tanec různých přírodnin – taková sklizeň. Tanečníci totiž pro přehlednost tématu měli kostýmy s obrovskými obrázky třešní, klasů, jeřabin apod. I hluší, kteří by neslyšely pauzu mezi básněmi, by tak poznaly, že se jedná už o další část – Z českých luhů a hájů. Měl to být pohled malého dítěte, proto se tam pro jistotu objevily jeho zvětšené kresby. Myslím však, že děti by si při tom jen ťukaly na čelo.


O autorovi kostýmů více ZDE.

Vyzdvihnout je třeba výborné výkony baletního souboru. Sehraní tanečníci působili velmi dynamicky. Jejich pohyby doslova pulsovaly s hudbou. Když jsem si odmyslela, že je to Má vlast, nechala jsem se tancem i unést.

 

 

Představení rozhodně doporučuji po pár sklenkách sektu, který pro jistotu všude ve Státní opeře prodávají.  Tančící klas vám pak může připadat docela okouzlující.

Představení má převážně pozitivní kritiky, ale většinou se v úvodu píše, že představení vás sice nemusí nutně zaujmout, ale že jde o nový pohled. V tom je asi ten přínos. 

Jestli jste někdo představení viděl, jsem zvědavá na názory, dojmy...

   
17.03.2006 - Kultura - autor: Markéta Breníková

Komentáře:

  1. [2] bejby [*]

    Mně by se to asi líbilo. Ráda chodila jsem do divadla ale teď nemám hlidani tak až deti vyrostou.

    superkarma: 0 18.03.2006, 16:54:52
  2. avatar
    [1] DELCOP [*]

    Doporučuji ruské tance! Jen se u nich občas nezapomeňte nadechnout!

    superkarma: 0 17.03.2006, 09:42:38

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme