Občas mám pocit, že kolem mě všichni rodí. A dělají ťuťu ňuňu nad těmi uječenými, ublinkanými, věčně hladovými nebo pokakanými malými objekty. Pokud máte dojem, že mé biologické hodiny mají hlubokou půlnoc a mateřský pud si vzal dovolenou, máte naprostou pravdu. Zato vlastním úžasné kvantum informací z oboru, kterému se říká vývojová psychologie. Což, jak jsem seznala, není dobrý předpoklad k mateřství.

To je reflex!
Tak například takový dětský úsměv – to je věc, která dokáže leckterou matku dovést do stavu blaženosti a pomáhá jí smířit se s další probdělou nocí, zaraženými prdíky a rostoucími zoubky.
„Podívej, usmála se na tebe, líbíš se jí!“ jásala nedávno jedna kamarádka, když jsem se na její naléhání sklonila nad postýlkou její necelé dva měsíce staré dcerky.
„To je reflex,“ pokusila jsem se oblažit rozněžnělou matku nějakou tou informací. Marně. Dostalo se mi dlouhého kázání o tom, jak se Kačenka umí krásně usmívat. Matky mají očividně nějaký sebezáchovný systém, který k nim nepustí informace, jež by mohly narušit jejich vztah k dítěti. Můžou za to nejspíš hormony.

Nesociální úsměv
Ale vraťme se k dětskému úsměvu. Nejste-li zrovna rozněžněnou matkou, vězte, že se skutečně jedná o záležitost reflexivní. Usmívat se dokážou už novorozenci. Výraz jejich tváře je označován jako nesociální úsměv. Vzniká totiž bez jakékoliv vnější sociální příčiny. Je obvykle vytvářen pouze dolní polovinou obličeje a nezasahuje oči a čelo. Objevuje se především když je dítě ospalé, nebo ve spánkové fázi REM, a jeho příčinou je mozková činnost. Je proto zároveň důkazem fungování některých mozkových mechanismů a jeho nepřítomnost může signalizovat pozdější poruchu mentálního vývoje. Podle některých odborníků je zároveň v rámci vývoje druhu vytvořenou reakcí, která má v dospělém jedinci vyvolat pozitivní emoce vůči dítěti a napomoct matce k prohloubení láskyplného vztahu k němu.

Lidský hlas nebo obličej?
V bdělém stavu se dítě začíná usmívat kolem tří týdnů. Reaguje přitom na řadu různorodých podnětů, především na lidský hlas. Tento úsměv už má charakter sociální interakce, ale u dítěte se stále jedná o nevědomou reakci, která má podpořit pouto mezi matkou a dítětem. Během pátého týdne života začne být podnětem, na nějž dítě nejčastěji reaguje úsměvem, lidská tvář. Už ji totiž dovede, alespoň v základních konturách, rozlišit. Ještě stále však nejde o sociálně podmíněný úsměv – stejnou reakci vyvolá cokoliv, co lidskou tvář připomíná. Výzkumy dokonce ukázaly, že dětský úsměv spolehlivěji vyvolá bílý kruh papíru se dvěma tmavými tečkami namísto očí než skutečný obličej.

Až v důsledku pozitivní reakce matky na tento ještě stále reflexivní úsměv se dítě začne učit usmívat vědomě. Kdybychom na úsměv nereagovali, nebo reagovali negativně, dítě se usmívat přestane. Skutečný, vědomý úsměv se objevuje kolem třetího až čtvrtého měsíce.
 
Zdroj: Gwyneth, Doherthy-Sneddon - Neverbální komunikace dětí

Usmívala jste se někdy na kojence? A zaznamenala jste, jak reaguje? Máte zkušenosti s vývojem úsměvu u vlastních dětí? Vyvolává ve Vás dětský úsměv touhu taky se usmát? Vadilo by Vám, že se dítě vlastně neusmívá na vás, ale na jakýkoliv světlý ovál se dvěma tečkami?

Reklama