Okrást důvěřivého seniora je známý hyenismus, se kterým se setkáváme stále častěji. Po zveřejnění dokumentu Šmejdi a několika následných zákonných opatření by se mohlo zdát, že se stáhli do ústraní, ale opak je pravdou. Lákadlo bezpracného „výdělku“ je pro šmejdy silnější než lidská slušnost a soucit s těmi nejslabšími.

Šmejdi opět vystrkují růžky a vymýšlí další taktiky, jak přijít snadno k penězům. Tentokrát se zaměřili na venkovské obyvatele, kterým nabízejí palivo. Kde ho berou, to je otázka. Vytipují si seniory, kteří topí dřívím, a těch je na vesnicích většina. Zjistí si situaci a „zaútočí“. Nejsnazší obětí jsou osamělé osoby, které jsou nemohoucí a snadno „skočí“ na „nezištnou“ pomoc.

senior

Jako v tomto příběhu.

U vrátek osmdesátileté paní zazvoní dva bodří chlapíci. Že prý vezou dříví, které si objednal pan manžel. Jenomže pan manžel je nemocný a leží v nemocnici. To chlapíci moc dobře vědí, o to víc jsou milí, ochotní a hlavně přesvědčiví. Babička nemá důvod jim nevěřit, dříví a podobné záležitosti kolem domu vždycky zajišťoval dědeček. Koho by napadlo vzít telefon a volat mu do nemocnice? Není na tom nejlépe a bůh ví, jestli má u sebe telefon.

A tak je stará paní ještě vděčná, že jí ti dva ochotní hoši složí dříví na dvorek.

Nemá však ponětí, kolik dříví stojí, ani kolik ho vlastně koupila, a vyplatí mužům požadovanou částku. Dělá to 12 tisíc korun! A protože jsou tak ochotní, přidává každému ještě stovku „na svačinu“. Chlapíci si mnou ruce nad povedeným „kšeftem“ a prásknou do koní.

Babička má radost, jak všechno hezky zařídila bez dědečka, a pochlubí se synovi. Syn je na infarkt. Sedne do auta a běsný zlostí jede do rodné chalupy zjistit škody. Jsou větší, než si myslel. Za dvanáct tisíc leží na dvoře ubohá hromádka cca dvou metrů. Chytí se za hlavu, vyplísní matku, že mu nedala vědět hned, a jede na policii.

Jenomže policie nic nezmůže. Muži přece nic neukradli, nic nerozbili a babička jim dala peníze dobrovolně!

Syn zuří pocitem bezmoci a podvedená babička pláče. Ale co se stalo, nelze odestát. Dvanáct tisíc je nenávratně pryč.

Chudák ženská, pomyslí si většina z nás. Jiní si klepou na čelo a diví se, proč má stará paní tolik peněz doma.

Ale znáte to, staří lidé jsou na jednu stranu nedůvěřiví vůči bankám (co kdyby zkrachovaly), na stranu druhou až dětinsky důvěřiví k cizím lidem, kteří se k nim chovají „slušně“. A toho šmejdi zneužívají.

Je tedy na nás, dětech a vnucích, abychom své seniory na takové případy upozorňovali a snažili se jim předejít. Nic jiného se zatím dělat nedá.

Jak je vidět, vynalézavost šmejdů je bezbřehá a moc zákona bezzubá.

Varujete před šmejdy své rodiče a prarodiče? Setkaly jste se někdy s podobným případem? Napište nám.

Čtěte také:

Reklama