Reklama


Zatímco většina lidí dnes marně vyhlíží první vlaštovky na drátech nebo poslední německé turisty na sjezdovce, existuje skupina, která blížící se oblevu sleduje s nervozitou a obavami. Nejsou to ani tak sněhuláci - postavení sentimentálními otci před zraky zpruzených ratolestí, jako spíš učitelky. Jaro totiž není zadarmo. Jaro není jen tak. Jaro totiž znamená VÝZDOBU!!!

Tyhle dámy, a "pánbů" s námi, jestli to chytá i nějakého toho Kolegu, totiž dříve než všichni umělci světa (v čele s Mrazíkem, který svými kvítky tak něžně maluje po našich oknech) pochopili, že nám obyčejným smrtelníkům musí neustále připomínat, jak je tu krásně. Taková učitelka ve své vesnici, čtvrti, okrsku... funguje jednak jako kalendář a druhak jako takový boží náměstek. V prvním případě svými výzdobami jasně hlásají: "Pohleď, člověče, ošklivá holčička v trojúhelníkových šatičkách drží kytičky s pěti okvětními lístky, je nejvyšší čas sundat si bundu a vyplnit daňové přiznání!" Ve druhém případě si připomeňme, že právě učitelka ví přesně, co dát na nástěnku, aby to zdobilo. A ví tedy také, že okno bez spousty identických obrázků je jako... jako... kytička bez včeličky. 

Za tímhle účelem má každá z Dam ve svém brlohu slušnou zásobičku rekvizit a pomůcek k výrobě Výzdoby. Čím je učitelka starší, tím víc má nashromážděno v brlohu. Hlavní roli v celé té věci hrají samozřejmě barevné a krepové papíry s bílou lepicí pastou. Co je však fundamentem předávaným s rozechvělou pýchou? ŠABLONKY! Jedině s nimi vzniká opravdová dekorace, krása a tak vůbec. Třicet stejných berušek a jaro sedí na pr... zadku. 

My jsme zatím v klidu. Venku vánice, pluhy v depu. Ne každý ale odpočívá. Učitelka už klečí u skříně a vytahuje jednu šablonku za druhou. "Hele, Mikuláš, toho jsem minule hledala! A tady... tanky? Tak to už bych asi měla vyhodit, no ještě to tam nechám."

Co letos nasadí? Motýlky? Sluníčko? Pot se leje po skráni až ke kníru pod moudrým učitelským nosem. Není to jen tak. Nejdřív vysvětlit dětem, že jsou neschopné a nemůžou nakreslit sluníčko samy. "Copak Maruška, ta obkresluje krásně a ráda. Ale Pepíček, ten hajzl, zas bude vybíhat z lavice a bude řvát, že sluníčko kreslil už v mateřské škole. Ve třídě je 5 oken po 4 tabulích a na chodbě osm. Ještě že letos nemám jídelnu. Ve středu porada, a to už musí být nazdobeno!" Paní ředitelka si v úterý obejde třídy a vyhodnotí nejlepší okna. "A hele, tady jsou kraslice, no tak ty už nechám vytažený."


Prostě je to fofr a hrozná odpovědnost. Jen servete z oken vločáky jak kola od vozu, už je čas lepit tulipány. Takže teď se fakt přimlouvám, abyste tohle, holky, ocenily! A koukněte se doprčic občas do těch oken, protože pro nás to tam visí! Copak myslíte! Dovnitř se lepí ta vošklivější strana, protože tam akorát sedí celý den nějaké děti.