Jak na své první auto vzpomíná čtenářka s nickem TTT, se dočtete v jejím vtipném příspěvku, za který děkujeme.

Smajlítko

Když jsem si udělala papíry, manžel uznal za vhodné na dobu, než se "oťukám", pořídit jiné, než jeho, oťukávadlo. Tak jsem se stala hrdou majitelkou škodovčičky 120L.

Abych se necítila dotčená, že do mé první havárie nehodlá dostatečně investovat, nechal jí nastříkat na kanárkově žlutou a pokřtili jsme ji na Smajlítko.

Že je na ní napsáno celé mé jméno, hnojilo dostatečně mou hrdost jen do okamžiku, kdy jsem se na celkem nacpaném parkovišti pokoušela zacouvat mezi dvě auta. No, ty babky, co mě pozorovaly z balkonů si mohly panty vyhodit, když jsem jednomu z aut šikovně ustřelila plastový nárazník. Vystoupila jsem, součástku nasadila, dobře mířeným kopnutím dorazila a....báby zmlkly. Sice jsem se na ně ještě pro jistotu výhružně podívala, ale stejně mě mrzelo, jak snadno lze mé vandalství autorizovat, když mám podepsané auto. Asi jako když zloděj nechá na místě činu portmonku s doklady. Nicméně to byl impuls zlepšit se v řízení a parkování.

Nápadné auto mělo i  tu nevýhodu, že nudící se hlídka policie ve tři hodiny ráno zastaví pravděpodobněji žluťoučké Smajlítko než jakékoliv jiné nenápadné vozidlo. Naštěstí řídil tenkrát manžel. Musel. Já měla upito a ti dva strážníci mi přišli vyloženě malicherní. Prý nám nesvítí světlo. Alkohol ve mě probouzí mé technicky zdatné já. Opilá se nebojím ani vrtat nožem v lampičce. "To bude kontakt," ovíněna jsem vystoupila, za pohledů policistů došla k vadnému světlu a decentně ho špičkou boty s rozmachem opravila. No neřekli tenkrát ani nashledanou. jen:"Jeďte."

Takže jezdit jsem se nakonec naučila. Paradoxně vyzněla naprázdno manželova představa, že se vyjezdím ve šrotu a jako profík pak udržím jeho autíčko nepomuchlané až na věky věků. Člověk míní...

První havárie byla v jeho autě. Vlastně i ta druhá. A na potřetí, v rámci hesla:moudřejší ustoupí, si ho raději zrušil sám. Takže Smajlík přežil bez jediného škrábnutí a kdyby ho jeden hodný pán nevykuchal a nepředělal na závodní auto, vydržel by tak dodnes...

TTT

Škoda škodovčičky Smajlítka

Jak vzpomínáte na své první auto vy, milé ženy-in? Ještě ho máte? Bylo nové, nebo ojeté? Jaké máte zkušenosti za volantem? Myslíte si, že jste dobrá řidička? Dokážete si na svém autě vyměnit kolo, nebo žárovku? Nebo raději stopujete, když se vám něco podobného přihodí? Napište nám na dnešní téma

Na vaše automobilové příspěvky se budeme těšit na adrese redakce@zena-in.cz

 

 

Reklama