Milá redakce, příběh "HOUBA" mi připomíná, jak jsem před dvěma lety šla s naším tříleťáčkem na preventivku. Že odpovědi na otázky barev a tak nebyly skoro slyšet, to by lékařka překousla, ale když jsem se jí zmínila, že malý asi hůř slyší, to ji nadzvedlo.
I vyslechla jsem si kázání na téma nevychované dítko a rozmazlující maminka. Přece jasně vidím, že když se ho setřička potichu ptá, jestli chce bonbón, tak odpoví. Ale při zkoušce sluchu mlčel, nebo říkal "nevím".
Do papírů tak přišel zápis o tom, jak nespolupracuje.
Dostala jsem sprďáka jak malá holka a byla s dítkem odeslaná domů.
Ale nedalo mi to a šli jsme na ORL. Tam máme známou paní doktorku, co nám léčila holčičku a bere nás jako "svoje osobní pacienty". Vylíčila jsem jí, co mám za problém, ona se zasmála, pronesla něco jako "Kubajs, ty seš éro" a proměřila ouška přístrojem.
A pak pouze zkonstatovala, že Kuba může těžko spolupracovat při zkoušce sluchu, když je hluchej jak poleno. A jako bonus mi předvedla, jak Kuba opakuje slova, která ona nevyslovovala nahlas - stála před ním a on mistrně odezíral!!!
Dneska má Kubík po operaci, za všechno mohla jedna hnusná nosní mandle. Kuba zase slyší a patřičně toho využívá.
Jinak to nejkrásnější, co jsem od něho kdy slyšela, byla první souvislá věta po probuzení z narkózy: "Mami, venku krásně zpívá ptáček, to už jsem dlouho neslyšel."
Kuře
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.
Kuře, ještě že jsi volila tu lékařku. Chudák malý by se musel naučit odezírat i z ptačích zobáčků. :-) Míša
Dál posílejte své historky z lékařských pracovišť na redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Tanzánie — #23 aby jste všichni tři byli spoleně strašně dlouhý roky
, jsi úžasná máma 
Kuře: hezky jsi to napsala :-)
Ten náš mluví a dost. A poslední dobou dost nevhodně a v nevhodné situaci. Což k tomu také patří.
Vysvětlujeme, dáváme příklady....no nevidím to růžově.
Kuře — #24 musela jsem si ted najít, co to vůbec ten mutismus je..neznala jsem to.
Péta nemluví vůbec, nic a s nikým.
Tanzánie — #23 Měli jste dobrou doktorku. Držím ti palce, ať jste spolu ještě hodně dlouho.
Já do dneška nechápu, proč tenkrát ta naše tak ulítla. Následně se mi hrozně omlouvala, za normálních okolností bývá senzační, ale tenkrát jsme měla chuť ji přizabít.
Právě od ní jsem se pak dozvěděla, že u mutistů (synkova nemoc se odborně jmenuje selktivní mutismus) bývá dost často i porucha sluchu.
Dana90 — #18 nevadí mi o tom mluvit (psát), alůe nejde to odbýt pár slovama.
takže asi jak psaly holky..vyléčit se to nedá, rodina a okolí se musí naučit jak s takovým človíčkem komunikovat.
U nás je ještě navíc průšvih ten, že k tomu má těžké ment.postižení (u autismu může být IQ naprosto v pohodě), takže to je u Péti kombinace přímo vražedná.-
No, ale už je mu 19 a půl a žijeme
snad ještě dlouho žít pospolu budeme.
Až přijdou nemoce, stáří tak bohužel skončí v ústavu.
Já ten můj příspěvek napsala vlastně mimo dnešní téma, protože vlastně bych tu paní dr foniatričku měla pochválit, že situaci nepodcenila a na to vyšetření sluchu ve spánku nás poslala.
Sice to bylo ok, ale ta možnost, že kvůli sluchu má syn problémy tady byla.
prostě to nepodcenila
Dana90 — #21 JÁ MÁM SYNA O HODNĚ MÉNĚ AUTISTICKÉHO. Autismus se nedá vyléčit. Dá se jen naučit se s ním žít. Ale podle mě je to hrozně těžké. Je to záležitost vývinu mozku.
Kuře — #20 To máš aspoň trochu štěstí.
..myslím tím,že nemá autismus.Zajímalo by mě i jak to vzniká co je příčinou,je to strašně zvláštní nemoc.
Tanzánie — #14 Tanzánie, nezávidím ti. Našeho Kubíka lidé dost často díky té nemluvnosti a neochotě navázat kontakt za autistu považují. A zpočátku jsme z toho stejného měla strach i já. Jenže on je doma extrémě ukecané, živé a přítulné dítko, takže tohle podezření se rychle vyvrátilo.
Dana90 — #18 Dano, já jsem se tenkrát normálně rozbrečela
Autismus se vyléčit nedá. Okolí se musí naučit jak s takovým dítkem jednat.
Tanzánie — #14 a dá se to vyléčit?Nedávno jsem o této nemoci četla v časopise,že se dítě straní rodičům,kamarádům,pohlazení a je jen ve svém světě.Jak je to u vás?Celkem mě to zajímá,teda jestli vám nevadí,že se ptám.
jé to je až dojemný,jak řekl o tom ptáčkovi.A být na místě maminy,tak bych změnila lékařku a ještě předtím bych ji to šla vrátit a spérovala ji.Obvinit kluka že je nevychovanej a rozmazlenej...ts,bych doktorce rekla,že je asi nevystudovaná a úplně blbá.!!
Kuře — #10 Kéž bysme ti to mohli nějak vynahradit my, kterým ten nahoře na dětech požehnal
Kuře — #10 Kubík je šikula
držím palce, ať už je jen dobře!
Když bylo mému synovi necelé tři roky, tak se rouzjela celá řada vyšetření, aby se zjistilo proč se ment. nevyvíjí jako ostatní děti.
Mmj tam spadalo i vyšetření sluchu.
já jako maminka věděla, že slyší. Ale zda na 100% to už pochopitelně ne.
V ordinaci se Péta projevoval jako naprosto neslyšící človíček, nehnul ani brvou (dr seděla na židličce přímo proti němu), když za jeho zády sestřička dala do pohybu velikonoční řehtačku (hrozný zvuk
).
Paní dr mi sice věřila, ale přesto řekla že na mé tvrzení nelze spolehnout, že by byla na žalobu, kdyby se naprostá hluchota později potvrdila.
A tak jsme jeli do Prahy na vyšetření sluchu ve spánku.
Tam se potvrdilo, že Péta slyší jako rys.
Bohužel už tehdy (aniž by jsme věděli) to vyšetření ukázalo na příznaky autismu, který byl u něho později prokázán.
Prostě když chce (
), tak má vypnuto i kdyby vedle něj stříleli z děla.
Kuře — #10 To muselo být dojemné!!!!!!!
Kuře — #10 Tak po našich zkušenostech, co všechno se nabalí na jednoho človíčka, jsem ráda a přeju Tvému Kubíkovi, aby už neměl žádné problémy.A ať má to nejkrásněujší dětství.
Tedy to je krásný příběh. Skvěle to dopadlo.
Dneska už je to jenom vzpomínka jak všechno dobře dopadlo, ale tenkrát to byla mizérie. Kubík má totiž v životě docela pech. Od dvou let trpí tzv. výběrovou němotou - ve stresu nebo v určitém prostředí nedokáže mluvit ani vydávat zvuky (např. pláče bez vzlykání). V těch třech letech byl v nejhorším stádiu a já si tenkrát říkala co bude dál - nemluví, neslyší...
Ale teď už slyší a před Vánocema dokonce dokázal potichounku zpívat s ostatníma prevítkama na besídce koledy
,tak snad si už to zlé vybral.
Kuře, tím koncem jsi mě dojala:)