Domácnost

Služkou ve vlastní domácnosti

 

 

Říkáte si občas, že už máte všeho plné zuby? Že vás už nebaví, jak v domácnosti vše funguje jen díky vám a že ten váš chlap je coby pomocník úplně k ničemu?

Pak si pečlivě přečtěte dnešní příběh, který nám zaslala paní Hedvika. Možná si na jeho závěru řeknete, že to, co máte doma ještě není až tak zlé a že ten váš chlap je sice domácí lenoch, ale život s ním není rovný životu v otroctví.

 

Redakce

 


 

 

„Když jsem si Miloše brala, věděla jsem, že je to takový maminčin mazánek. Ale znáte to, láska dokáže zaslepit každého a to se stalo i mně. Úplně jsem pro Miloše ztratila hlavu a neviděla, či spíš nechtěla vidět žádné jeho chyby.

To, že je skutečný lenoch, jsem zjistila krátce po svatbě. Jeho matka ho rozmazlila natolik, že Miloš neuměl snad ani umýt nádobí! Nemusel totiž doma nic dělat, s ničím pomáhat... Maminka kolem něj skákala jak nadšené dítko kolem štěněte celý život, a tudíž můj muž to bral jako naprostou samozřejmost.

 

A pochopitelně to samé bylo očekáváno i ode mě.

 

Miloš vydělával dost peněz, a tak já zůstala v domácnosti. Ani ne tak ze své vůle, jako z jeho rozkazu.

„Ženská je od toho, aby byla doma a starala se o bydlení. Nesnesl bych, kdybych se večer vrátil do neuklizeného bytu nebo neměl teplé jídlo...,“ řekl mi jednou manžel a já věděla, že to myslí naprosto vážně.

 

Neexistovalo, aby nebylo naklizeno jako na Vánoce den co den, uvařeno vždy muselo být na minutu přesně, a pokud došlo pivo, udělal mi muž neuvěřitelnou scénu a třeba i v deset večer jsem musela se džbánem do hospody.

 

Nikdy jsem se necítila jako Milošova žena, ale jako jeho služka. Ano, byla jsem služkou ve své vlastní domácnosti, a bohužel i muž se ke mně tak choval.

 

Zajímá vás, proč jsem od něj neodešla?

Jednak proto, že jsem neměla odvahu, a hlavně, neměla jsem kam jít, neměla jsem peníze, neměla jsem nikoho, kdo by mi mohl pomoci.

Rodiče mi již zemřeli a veškeré naše finance spravoval muž. Já dostala jen přesnou částku na nákup a tím to haslo.

 

S mužem jsem žila přes třicet let – až do jeho smrti – a i když to zní sobecky, konečně si užívám svobody a jsem ve své domácnosti svým vlastním pánem.
Uvařím, kdy chci, uklízím, když mám čas a náladu. Nikdo mi nepřikazuje, že musím hned vyprat košili či spodní prádlo, nikdo mě nepeskuje za špatně vyžehlené kalhoty....

 

Dá se říci, že až teď po padesátce si konečně začínám užívat života, a ani nevíte, jak jsem za to ráda!“

 

   
03.03.2005 - Dům a byt - autor: Sabina

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [87] femme [*]

    na tohle mi stačí jen pár slov: škoda těch 30ti let

    superkarma: 0 03.03.2005, 23:34:11
  2. avatar
    [82] *Kotě* [*]

    Vecernice: Já myslela, že au-pairky chodí také do školy?

    superkarma: 0 03.03.2005, 21:34:30
  3. avatar
    [73] Eva_CZ [*]

    Nyotaimori: taky. No nase Hedva za nami neprisla, aby pokecala, tak se muzeme jen domnivat.

    superkarma: 0 03.03.2005, 15:22:21
  4. avatar
    [72] Juana [*]

    Jana 01: Nás to u babičky dost překvapilo, připadalo nám, že mají s dědou dost harmonický vztah, on byl hrozně klidný a všechny děti jsme ho milovaly. Jednou mi ale řekla, že si ho vzala hravně proto, aby utekla od svojí matky - ta byla hrozná despota. Stejně ale skončila tak, že ji měla až do konce života (té mojí prababičky) nastěhovanou v kvartýru, protože když jim komouši všechno vzali, tak prabába se přestěhovala k nim do bytu a tam žila dalších 23 let.

    superkarma: 0 03.03.2005, 15:00:08

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [69] ad.astra [*]

    Felina: pro klid v domácnosti jsem držela "hubu i krok" a v duchu spřádala plány, až budou děti velké, že potom udělám rázný konec. Ono odcházet do ničeho s malými dětmi vážně nejde, takže jsem kvůli dětem zůstala tak dlouho, teď jsou velké, hodně toho pochopili, a co nepochopili, tak to jim dojde až budou proplouvat vlastními životy. Teď mám nového partnera a s ním jsem si pořídila mimčo, jsem doma na mateřské, ale už teď pracuji na budoucím podnikání, protože poučena z předchozího vztahu vím, že ženská nesmí být na muži finančně závislá, protože od peněz se odvíjí všechno. A i když nový partner je prostě úplný opak toho bývalého, nechci nic ponechat osudu. Může se stát cokoliv, taky už nejsem nejmladší a i když už nic jiného, přilepšení do rodinného rozpočtu je vždycky fajn :o))

    superkarma: 0 03.03.2005, 14:35:27
  2. [65] Jana 01 [*]

    Babičce před necelým rokem zemřel manžel (podobný tomu v článku), tak si taky začala konečně užívat, ani z toho nebyla moc smutná (stejně mi ještě měsíc před smrtí tvrdil, že ji v životě neměl rád). Teď má asi 75 a konečně se věnuje svým aktivitám, předtím na ni řval, že nikam nesmí jezdit ani chodit, když má doma manžela. (Přitom se doma stejně jen hádali, nebo spíše on řval a ona to poslouchala). A když ji pustil třeba za kamarádkou nebo do kostela apod, musela být rychle doma, aby udělala včas oběd, večeři apod. A pak to stejně vždycky stejně zkritizoval... Ale jsme rádi, že alespoň na konci života se má babička dobře a může si dělat, co chce.

    superkarma: 0 03.03.2005, 14:18:12
  3. avatar
    [64] Klarchen [*]

    mam-ča 41: pokud člověk nemá příjem může mít nárok na dávky státní sociální podpory nebo na dávky sociální péče (s tím odkud peníze jdou a za jakých podmínek je lze čerpat je to už trochu složitější)...o nijak závratné sumy se ale nejedná

    superkarma: 0 03.03.2005, 14:11:52
  4. avatar
    [63] ad.astra [*]

    nečetla jsem příspěvky, jen přidám svou trochu do mlýna .O)) Taky jsem byla na tom jek popisuje paní Hedvika, jenže já , ačkoliv jsem neměla kam jít, byla bez financí jsem si řekla Dost. Bylo mi 40 a nechtěla jsem druhou půlku života žít stejným životem. Takže jsem opustila společnou domácnost, bez ničeho a můžu Vám říct, že takovou úlevu jsem v celým svým životě nepoznala, tu lehkost bytí :o)) Jistě, paní Hednika také už má svůj klid, svou svobodu, ale jak by to bylo, kdyby manžel neumřel?? Dovedla by si představit situaci, že by třeba onemocněla tak, že by na něj byla odkázaná? Takový člověk se neumí postarat o svého bližního, pravděpodobně by skončila někde v ústavu. A toho se já nechtěla dožít. Nyní mě konečně po dlouhé době čeká rozvod, dělení majetku (kterého on se nechce vzdát), takže to bude ještě běh na dlouhou trať, ale ten pocit osvobození mi za to vážně stojí :o))

    superkarma: 0 03.03.2005, 13:30:19
  5. avatar
    [62] Juana [*]

    Jsem blbá, prastrejc byl samozřejmě v uranových dolech.
    Ještě jsem chtěla podotknout, že tomu, že nepracovaly, odpovídal i důchod - prababička brala v r. 1970, těsně před smrtí, 90 Kčs měsíčně, babička v 80. letech žila v podstatě z vdovského důchodu a nějaké minimálky.

    superkarma: 0 03.03.2005, 13:22:50
  6. avatar
    [61] Juana [*]

    Moje prababička a babička (nar. 1891, 1915) taky za socialismu nikdy nepracovaly a na závadu to režimu nebylo. Prababičce už vlastně bylo přes 50 let, když se dostali komunisti k moci, byla vdova. Do té doby žila z renty, z pronájmů domů a měla statek a to jim všechno sebrali. Babička měla 3 děti, všechno pak táhl děda. Babička se starala o svoje 3 děti a o 2 děti sestry, které zavřeli manžela na 13 let do rudných dolů. Její sestra pak pracovala a babička se starala o 2 domácnosti. Rozhodně nebyla považovaná za příživu, když měla manžela, který to finančně utáhl! Děda byl z chudé rodiny, neměl kádrovně poskvrněný původ a dělal v "pézetce" - kdo to už nepamatuje, tak v podniku zahraničního obchodu - a tam relativně slušně vydělával. Babička měla jenom rodinnou školu, a protože vyrostla v době, kdy se očekávalo, že bude opravdu pracovat jako žena v domácnosti, tak asi ani neměla nějaké ambice. Děda byl hrozně hodný člověk, žádný despota, ale babička na něm byla taky závislá. Když umřel, tak ona taky úplně ožila a začala si konečně žít podle svého. Bohužel si to moc neužila, přežila ho jen o pár let. Naštěstí se dožila konce totáče, ale už byla na tom tak blbě, že nám stejně nevěřila, že je Havel prezident...

    superkarma: 0 03.03.2005, 13:20:10
  7. avatar
    [56] mam-ča [*]

    Markýza: 36. A jak se tedy jmenuje finanční částka, kterou pobírají lidé, kteří v životě nepracovali ? (Např. některé snědší menšiny. )

    superkarma: 0 03.03.2005, 12:59:48
  8. avatar
    [55] Zuzyk [*]

    Hedviko, přeju ti, aby sis vynahradila ty šíleně dlouhý roky posluhování svému muži a aby jsi našla v životě štěstí a lásku.

    superkarma: 0 03.03.2005, 12:43:42
  9. avatar
    [50] alko [*]

    Myslím si, že si takový život zvolila sama. Možná by tehdy nedokázala nebo ani nechtěla žít jinak. To záleží na povaze. Mě by k takovému způsobu života nikdy nikdo nedonutil. Dnes, odstupem času to Hedvika vidí jinýma očima. Fajn je, že nesedí doma a nelituje se. A co se týče financí, třeba manžel hodně našetřil

    superkarma: 0 03.03.2005, 11:50:55
  10. avatar
    [49] Markýza [*]

    To se chlubí nebo si stěžuje - chodím do práce, starám se o domácnost - denně teplá večeře, abych trochu ušetřila, mám dva puboše, sežerou co vidí - doma je uklizeno, a ještě studuju. Celý den se válela doma a teď "žije", no to je terno.
    MMCh sociální důchody už neexistují!

    superkarma: 0 03.03.2005, 11:41:34
  11. avatar
    [48] gerda [*]

    Nechci být zlá, ale zdalipak si ta paní uvědomuje, že u nás existuje spousta žen, které chodí do zaměstnání, aby přinesly peníze do rozpočtu a po zaměstnání dělají všechno to, na co měla stěžující si paní Hedvika celý den? Připadá mi, že tolik zas netrpěla, aby měla oprávněný důvod tady žehrat na svůj smutný osud, utrpení vypadá trošku jinak ...

    superkarma: 0 03.03.2005, 11:31:02
  12. avatar
    [47] Žábina [*]

    já myslím že jí to taky trochu vyhovovalo, i když na to nadává - nemusela chodit do práce, starat se o peníze...jestli byli bez dětí tak tomu úklidu taky moc nemusela dát - dva dospělí lidé nerozhází byt za den - takže svoje výhody to pro ni určitě mělo

    superkarma: 0 03.03.2005, 11:28:04
  13. avatar
    [46] Aja [*]

    Konec dobrý - všechno dobré

    superkarma: 0 03.03.2005, 11:22:46
  14. avatar
    [45] Eva_CZ [*]

    Ale ta pani MELA NA VYBRANOU. Mohla soudne pozadat o vyzivne pro sebe, kdyz uz teda nechodila do prace. Atd. No za ni to nevyresime. Ztratila 30 let zivota a je si toho vedoma.

    superkarma: 0 03.03.2005, 11:06:41
  15. avatar
    [40] gerda [*]

    mam-ča: to bylo první, co mi napadlo - za co si teď tak spokojeně žije, když neměla vlastní příjem? To je teď v nějakém důchodě?

    superkarma: 0 03.03.2005, 10:46:17
  16. avatar
    [35] mam-ča [*]

    Lowel: To jsou ale dva odlišné případy. Tvoje kamarádka je v podstatě "matka samoživitelka". I když má manžela, který financuje chod domácnosti, ona je vlastně na všechno sama. Sice jí doma nebuzeruje žádný chlap, ale všechny povinnosti leží jen na ní.
    Průšvih je, když se pak manžel vrátí "z cest" s nějakým "novým modelem", a tuhle ustaranou ženu, která nemá žádný vlastní příjem, se pokouší vytěsnit ze svého života. (Jednu takovou rodinu znám.) A ta žena nemá ani zaměstnání, ani kam s dětmi jít, chybí jí léta praxe.... a do důchodu daleko.
    Tenhle způsob soužití vyžaduje od partnerů maximální důvěru a spolehlivost.

    superkarma: 0 03.03.2005, 10:19:18
  17. avatar
    [34] Trinii [*]

    Taky paní Hedvice šťastný život, ať se jí daří.

    No když já jsem řekla tomu svojemu, že jednou až budu starší a budou děti tak, že by mi nevadilo být žena v domácnosti a o všechno se starat tak řekl, že to ne teda, on mi tu svoji pomoc s domácností někdy až nutí, ale já zas klidně udělám všechno sama. Začínám mít čím dál víc ráda uklízení, vaření a prostě práci doma:o)

    superkarma: 0 03.03.2005, 10:17:36
  18. avatar
    [29] mam-ča [*]

    Rybulka: Za totáče měl sice každý právo na práci, ale i povinnost pracovat. Pokud měla žena děti, mohla s nimi zůstat "v domácnosti". Tehdy se neplatilo žádné sociální a zdravotní pojištění, všechno se přerozdělovalo z daní. Až po revoluci, (což paní Hedvika jistě zažila) si každý "nepracující", který nebyl hlášený jako uchazeč o zaměstnání na ÚP, musel platit aspoň základní zdr. + soc. pojištění. To zřejmě platil za Hedviku manžel. Tak proč by si z ní nedělal služku, když za ní vlastně všechno platil ?
    Chápu, že je těžké se tomuto způsobu života vzepřít když nemáte vlastní prostředky, bydlení, příbuzné či přátele. Ale za "totáče" bylo možné sehnat např. práci s ubytováním, někde daleko od despotického manžela. Pokud neměli děti, tak tuhle možnost Hedvika prošvihla.
    Ani teď nepíše, jestli po smrti manžela zvedla hlavu a chodí někam do práce, mezi lidi.

    superkarma: 0 03.03.2005, 10:00:33
  19. avatar
    [26] Rybulka [*]

    Zaprvé mám dojem, že tenhle článek už jsem někdy někde četla a zadruhý pokud je mi známo, kdo za totality nemakal, byl příživník...

    superkarma: 0 03.03.2005, 09:42:58
  20. [23] Jarka2 [*]

    Zajímalo by mě, jestli paní Hedvika měla s manželem taky děti, jak to bylo s jejich výchovou a jak se na život rodičů dívaly děti. Možná byly děti důvodem toho, že paní Hedvika od muže neodešla.

    superkarma: 0 03.03.2005, 09:40:07
  21. avatar
    [18] Lilinka [*]

    smutné

    superkarma: 0 03.03.2005, 09:16:41
  22. avatar
    [17] Tomíška [*]

    nevim jestli je tento clanek vymyšlený,aby se vyvolala diskuse nebo je pani hedvika nebetycná....já sama mám tri deti ve veku 15,13,a2roky,podnikám,manžel má podnikání od nevidím do nevidím,máme domek a nikdy jsem si nepripadala ze bych byla něčí služka.děti si po sobě uklidí a mají svoje povinnosti vůči domáctnosti,manžel podle možností a seznamu nakoupí,podnikáme oba a mimino je takový bonbonek na uklidnění nervů.a pokud paní hedvika neměla děti a stara se jen o domáctnost a manžílka,tak to zas není taková fuška když nepracuje.navíc manžel je přes den v práci a neudělá doma bordel přesně tam kde jste před 5ti minutama douklízela!!!jak to umí perfektne malé děti.tak přemýšlení zdar a nenechte si vtloukat do hlavinek každou blbinu.

    superkarma: 0 03.03.2005, 09:13:07
  23. avatar
    [14] Luciš [*]

    Nic proti, ale tohle moje máma zvládala při zaměstnání na směny a třech dětech. Otec doma do dneška nevynese ani koš.
    Nevím, ale jak to bylo s jejich vztahem v téhle oblasti, nebylo to až tak hrozné, že by ji urážel, ale poznámky typu: "Máš tu bordel" existovaly

    Bydlím dočasně doma a včera mě taky dorazil, je na neschopence, neleží ale, sedí celý den u televize, na umření to asi nebude (mmch chřipku a kašel jsem od něj dotala, v pondělí sem měla 39 teplotu a jsem v práci). Byla uvařená fazolová polívka, přijdu z práce dom s nákupem, jazyk na vestě, hora nádobí, všude bordel a prý, ty mi ani neuvaříš

    Dělat otroka po vzoru mamy mu teda nehodlám

    superkarma: 0 03.03.2005, 08:58:21
  24. avatar
    [13] Gita [*]

    Paní Hedviko, přeji hodně štěstíčka a pohody

    superkarma: 0 03.03.2005, 08:46:38
  25. avatar
    [12] LinaX [*]

    Já bych tedy takhle taky žít nechtěla, ale Hedviku chápu - ne každý má odvahu úplně změnit způsob života, když nemá jiné zázemí ... Tak alespoň teď hodně štěstí

    superkarma: 0 03.03.2005, 08:38:48
  26. [11] 7kraska [*]

    Sakrys, neni tenhle clanek uplne vymysleny? Nejak se mi nezda, je dost cernobily a taky tam chybi verohodne detaily (mela treba ta pani deti a kdyz ne, tak proc?)...Mam dojem, ze zena-in umyslne pise takove provokativni clanky, aby rozproudila diskusi, aby se zenske vyjadrovaly, aby koukaly na bannery, tim se zvysovala cena techto banneru pro jejich zadavatele atd. Pripadam si trochu jako blbec, ze jsem se nechala nachytat. Ovsem jiste prispevky si nelze vymyslet (treba nektere ty Vikendove deti) a cenna je u nich hlavne diskuse.

    superkarma: 0 03.03.2005, 08:34:50
  27. avatar
    [10] mam-ča [*]

    Paní Hedvice přeji, aby teď konečně žila podle svých představ. Ale litovat jí nedokážu. Vždyť to leštění domácnosti a péče o jednoho chlapa, si vybrala (i když třeba nedobrovolně) jako své životní povolání.
    A která z vás má na starost jen jednoho rozmazleného chlapa, nic kromě domácnosti na práci, a dostatek financí na to, aby mohla svůj život trávit doma ? Sice není o co stát, ale je to „Havaj“.
    Doufám, že po panu despotovi zbylo aspoň pár miliónů, takže paní Hedvika v padesáti bez praxe nebude muset shánět práci, nebo se těšit na ubohý „sociální“ důchod.

    superkarma: 0 03.03.2005, 08:12:30
  28. avatar
    [5] Blueberry [*]

    Mne je 48 a prozila jsem fantasticky, bohaty, castecne dobrodruzny, velmi riskantni, ale plnohodnotny zivot. Ze bych 30 let sedela nekde na zadku a varila a uklizela despotovi si nedovedu ani predstavit! A nedovedu si ani predstavit, ze to udela nejaka jina zenska. Pak nema byt tolik zatrpklych starsich zen!

    superkarma: 0 03.03.2005, 04:34:07
  29. avatar
    [4] Eva_CZ [*]

    Nyotaimori: ve vlade. Myslim, ze slusne placeni byli i hornici. Prachy pak meli zelinari, reznici, taxikari - aleptala ses na LEGALNE....


    No zit s takovym hajzlem a cekat az umre.... melas to vyresit uz daaaaaaaaavno davno. Ale ted to aspon uzij....

    superkarma: 0 03.03.2005, 01:48:56
  30. avatar
    [2] Suzanne [*]

    No...já bych to nedělala. Ale přeju moc a moc štěstí ...teď, když máš klid

    superkarma: 0 03.03.2005, 00:50:06

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme