Jsem úplně obyčejná ženská ve středních letech. Děti mám dávno dospělé, žijí si své vlastní životy a mně "nadělily" vnoučátka. Snad jen vztahy se jim moc nevyvedly a nevím, jestli je to tím, že já sama jsem se s jejich otcem rozvedla. Starší dcera si otce svého prvního syna ani nevzala, natož aby s ním vydržela. Prostřední syn si matku svého synka sice vzal, ale ta mu zase po nějakém tom roce utekla za jiným. Nejmladší je zatím sám.

Trápí mě to, a nejvíc fakt, že od nich poslední dobou slýchám samé výtky. Ne proto, že bych nebyla správná hlídací babča, ale pro svého partnera. Milana jsem si našla až pět let po rozvodu se svým mužem a žijeme spolu na psí knížku již patnáct let. Byla jsem ráda, že si vůbec někdo maminu od tří rozjívených dětí zamiloval. Nebylo to jednoduché ani pro mě a určitě ani ne pro něj. Ale přesto se postavil k mým třem raubířům čelem a toho nejmenšího, kterému v té době bylo necelých pět let, vychoval.

Se starší dcerou se moc nepohodli, takže mezi nimi byly neustálé šarvátky a hádky, prostřední syn byl flegmatik a měl ho celou tu dobu svým způsobem “na háku”, nejmladší ho bral jako svého otce. Avšak jeho postoj k ženám je dost podivný. Vlastně, když se za těmi patnácti lety objektivně ohlédnu, musím sama sobě přiznat, že ze mě udělal svou služku.

Teplé večeře, nákupy, vydělávání peněz, to vše bylo na mně. Nestěžovala jsem si a nestěžuji, ale co mi neskutečným způsobem leze na nervy, to je jeho pedantství v úklidu. Pravdou je, že úklid je činnost, kterou já vůbec neznám. Sám vysává, myje okna, pulíruje koupelnu a záchod. Ale vše do takových detailů, které by normálnímu člověku ani nepřišly na mysl.

Okna šroubuje, šroubovákem vyndavá mikroskopická smítka prachu z neviditelných skulin, kytky sprchuje třikrát týdně, pokaždé, když přejdu přes běhoun s dlouhým chlupem, zvedne se z křesla a chlupy po mně narovná. Přijdou-li k nám na návštěvu děti s vnoučaty, je nervozní. Kouká na ně, když si dají nějakou mlsku, a hned přiklekne, aby sebral spadlý drobeček, přičemž dětem, když odcházejí, ještě vynadá, že je po nich bordel.


Dospěla jsem do takové fáze, že před tím, než se má vrátit domů, lítám po bytě jako splašená, sbírám drobečky, narovnávám vázy a češu chlupy na pitomém koberci. Jakmile odemkne, div nestojím v pozoru a nepodávám hlášení. Jsem z něj naprosto zoufalá a čím dál víc si uvědomuji, že ze sebevědomé mladé ženy udělal absolutně poslušnou ženušku.

Tereza

   
Reklama