Čtenářka Vlaďka006 trávila letošní dovolenou na Slovensku. Do redakce zaslala další tipy na výlet v okolí Nitry. Dnes si můžete přečíst, co vše zajímavého najdete v Topol'čiankách.

Výletů není nikdy dost. Jako zrozenec Lva nesnáším nudu, odpočívám převážně aktivně. Nějaké slunění mi nic neříká. Raději protáhnu kosti výletem nebo sportem. S účastníky akce Slovensko 2012 jsme se rozhodli o návštěvu dalšího parku, tentokrát v blízkých Topol'čiankách.

Obec nese jméno po Jánu Topol'čianskému zvanému též Turkobijec. Jak je již z názvu patrné, v Topolčiankách stála významná pevnost, která chránila Nitranský kraj proti nájezdům Turků.

zámek

Naše první zastávka byla na zámku. Zámek procházel rekonstrukcí a přístupné byly pouze dvě místnosti. Fronta na vstupné byla velmi dlouhá. Šli jsme proto prozkoumat nejdříve okolí zámku a jeho nádvoříčko s fontánou. Kolem zámku se tyčilo několik soch připomínající hon na divou zvěř, rozprostíralo se několik záhonů s různými květinami, nechybělo ani několik vzácných dřevin a informační tabule nám poskytli několik důležitých údajů. Například jsem se dozvěděla, že zámek sloužil jako letní sídlo našeho prvního prezidenta T.G. Masaryka. Masaryka zde často navštěvoval Karel Čapek, který napsal: „T. G. Masaryk po příchodu do Topoľčianek vždy pookřál. Miloval léto s jeho bouřkami a horkem, která zlatila pole na okolí a střapcům hrozna přidávala sladkost medu. Z politika se opět stal člověk věčně filozofující, který se rád zapomene v knihovně, či zatoulá do nejvzdálenějších koutů v parku pěšky a nebo na koni.“

muzeum

Procourali jsme okolí zámku křížem krážem a vrátili se k fontánce. Hned vedle stála kavárna. Vůně kávy nás nalákala na posezení. Dopili jsme kávu, dojedli zákusek, ale fronta na prohlídku zámku se ani krapek nezmenšila. Nikomu z nás se nechtělo čekat dále. Šli jsme se tedy podívat do zámeckého parku. Není divu, že se Masaryk rád toulal v tak rozlehlé zeleni. Park je krásně rovinatý, dobře zarostlý. Co mě však velmi mrzelo a tak trochu kazilo dojem z návštěvy, byla vyschlá jezírka. Až na jedno, ale tam místo kachen plavaly pet lahve. Celková procházka parku zabrala přes dvě hodinky. Krásně se odpočívalo od vedra. Listnaté i jehličnaté velikány poskytly nám poutníkům vytoužený stín, do toho kosy prozpěvovaly ptačí písně.

socha

Člověk si ani neuvědomoval čas a málem jsme zapomněli na poslední možnou prohlídku Národného žrebčína, jež patří mezi světovou špičku mezi hřebčíny. Koní je tu opravdu hodně. V hřebčíně se nesmí fotografovat, ale nakonec nám průvodkyně dovolila pořídit pár fotek, avšak bez použití blesku, aby se koníci nesplašili. Děti dokonce směly koníkům dát připravené pamlsky. Ty hodnější koně jsme si mohli i pohladit. Pro zachování klidu probíhaly prohlídky po malých skupinkách návštěvníků. V hřebčíně se chovají arabské koně, slovenský teplokrevník, huculský kůň a lipicán.

hřebčín

Za prohlídku hřebčína od úterý do pátku zaplatíte 1,5 eura a děti euro, o víkendech a svátcích 2 eura a děti 1,5 eura. Pár euro za prohlídku ušlechtilých stojí za to.

teplokrevnik

Po návštěvě hřebčína jsme se vydali na prohlídku po městečku. Navštívili jsme vinárnu, kde se podávalo víno z místního závodu. Vychutnali jsme si skleničku Moravského muškátu a skleničku Frankovky. Obě tato vína z vinařského závodu Château Topoľčianky dostala ocenění na mezinárodních vinařských soutěžích. Do vinařských závodů je možné uspořádat i exkurzi s ochutnávkou po předchozí domluvě minimálně měsíc předem.

My se rozhodujeme spontánně a hlavně podle počasí. Vinařské závody jsme si nechali ujít a dali jsme přednost vinárně.

Poblíž Topol'čianek se nachází i zubří obora. Tu už jsme bohužel nestihli, ale rádi se sem zase vrátíme třeba příští rok.

Vlaďka006

Četli jste také další cestovatelské tipy od Vlaďky006:

Reklama