Reklama

Včera se na základě rozhodnutí Znojemského soudu začala tolik diskutovaná plátna Alfonse Muchy stěhovat z Moravského Krumlova do Prahy. Celá věc je doprovázena bouřlivými emocemi. Moravané dokonce obvinili Znojemský soud z {vlezdo…ismu“.

Připomeňme si, a teď bez emocí, proč Praha usilovala o plátna a proč je Moravský Krumlov nechtěl vydat.


Poprvé je celý cyklus celkem 20 pláten představen v Praze ve Veletržním paláci v roce 1928 u příležitosti 10. výročí republiky.

Sponzor díla pan Charles Crane, tehdy již jako majitel, slavnostně předal spolu s autorem díla Epopej českému národu.

Crane si kladl podmínku, aby hlavní město poskytlo projektu vhodné prostory pro stálou expozici.

Darovací smlouva, která stále existuje, byla podepsána o rok později.

Po další výstavě roku 1933 byla plátna – teď už majetek hlavního města Prahy – srolována a uložena do depozitáře.

e

V roce 1950 byla Epopej převezena do blízkosti Muchova rodiště Ivančic.

·         Azyl nalezla plátna právě na renesančním zámku v Moravském Krumlově.

·         Město Krumlov se postaralo o jejich zrestaurování a od roku 1963 Epopej vystavovalo.

·         Plátna byla po celou dobu umístěna na zámku v Moravském Krumlově, který po několika změnách majitelů koupila v poměrně dezolátním stavu výstavní společnost Incheba.

Celý příběh pláten a sporu Prahy s Moravským Krumlovem jsme vydali ZDE.


„Plátna domov mají,“ hlásal včera jeden z transparentů v rukách aktivistů, protestujících proti převozu díla.

Mají, ale v Praze

Provoz expozice Slovanská epopej zajišťovalo Městské kulturní středisko v Moravském Krumlově, na základě půjčovací smlouvy.

Doba zapůjčení pláten Krumlovu byla několikrát bez problémů prodloužena.

Poslední termín vypršel na jaře letošního roku.

V této době se Moravský Krumlov, jak se říká, „šprajcnul“ a v zásadě pravil, že plátna vlastně nevrátí, protože Praha je míní umístit do prostor veletržního paláce, tedy nikoli podle podmínky z roku 1929.

Věc do ruky dostává soud.


Znojemský soud rozhodl, že Praha má podle dochovaných dokumentů na dílo nárok jako vlastník.

Plátna se tedy, navzdory protestům, stěhují do hlavního města.

Můžete mi to mít za zlé, ale pokládám rozhodnutí soudu za logicky jediné možné po právní stránce.

Morálně, nebo lidsky můžeme diskutovat o tom, jestli je jaksi patřičné sebrat Krumlovu věc, o kterou se tak dlouho pěkně staral, ale obvinění soudu z předpojatosti nebo stranění někomu v tomto případě by bylo nespravedlivé.

Dám příklad, snad si mně milé Moravany moc nerozzlobím

Půjčíte sousedovi sekačku na trávu na rok. On vám po roce řekne, že by si ji ještě rok rád nechal. Vy řeknete v pořádku. Takto se domluvíte ještě třeba dvakrát. Pak už ale sekačku chcete zpět. Soused sice nemá jinou, ale vy ji potřebujete. Je vaše.

V ten moment vám soused řekne, že paní Vonásková, která vám ji kdysi dala, chtěla, abyste sekačku skladovali v kůlně a vy ji chcete dát do garáže, navíc že on, soused, do ní celou dobu lije benzín a udržuje ji, a že vám ji tedy nevrátí, protože by se paní Vonásková jistě zlobila. Kdo je v právu???

Čí je sekačka?

Spor nespor, moc se těším, až se na dílo půjdu podívat s dcerami.


AKTUÁLNĚ

Podle zpravodajských serverů je momentálně v Moravském Krumlově horko. Město Moravský Krumlov přes noc vydalo předběžné opatření, kterým zase zakazuje pohybovat s plátny.

Nerespektují soud ani nadřízený správní orgán?

Pokusila jsem se provás zjistit, co se momentálně děje, a zda je vůbec město Moravský Krumlov oprávněno vydávat opatření navzdory rozhodnutí soudu a Krajského úřadu.

a...

Podle slov právní kanceláře, která Prahu v této věci zastupuje, NENÍ.

„Magistrát města Moravský Krumlov přímo nerespektuje závěr usnesení Znojemského soudu, a dokonce ani rozhodnutí Krajského úřadu, který rozhodoval s ohledem na §5 O. Z. a zrušil ono první předběžné opatření. Tedy magistrát dle nás nemá čím své poslední opatření podložit,“ dozvěděla jsem se před chvilkou z úst právníků.