Rodina

Slova z dětství, která určují náš další život

Slova, která jsme slýchávaly v dětství, mohou ovlivnit náš další život víc, než si připouštíme. V tom dobrém, ale bohužel i v tom špatném. Psychologové by mohli na toto téma psát romány. A co je horší – často podsouváme nevědomky stejné věci i našim potomkům…

  • Ty jsi ale nešika.
  • Jsi zlá/ hloupá...
  • Zase jsi to rozbila? To jsi celá ty!
  • Vždycky všechno zkazíš.
  • Nikdy nic neuděláš dobře.
  • Ostatní děti se ti budou smát.
  • Nikdo tě nebude mít rád.
  • Je mi z tebe nanic.

Vždy mě zamrazí, když slyším nějakou maminku, jak říká tahle slova svému dítěti, navíc když je znát, že to patří do jejího takřka denního slovního repertoáru. Ne, nemusí jít z principu o špatné rodiče. Jen si v danou - často vyhrocenou chvíli - neuvědomují, jak silnou mocí tato slova působí na jejich potomky, zvlášť když se opakují, a nejde jen o výjimečný záchvěv bezradnosti.

Správná výchova není o tom všechno povolit a za vše chválit. Je to celoživotní škola pro děti i dospělé, kde by rodiče ale měli vědět, že každé slovo se počítá...

kid

Slova se totiž jako program uloží a pak už jen „slouží“ svému obsahu. Snižují dítěti sebevědomí a postupně se stávají realitou. Pojďme si to ukázat blíže na příbězích našich čtenářek.

Slova, na kterých vyrostla Lucie: Ty jsi ale trubka

Devětadvacetiletá Lucie vlastně nedopadla vůbec špatně. Vždy se dobře učila, vystudovala vysokou školu a našla si i zaměstnání, které ji baví. Co ale téměř nikdo neví, je fakt, že o sobě neustále pochybuje. Ani maturitní vysvědčení s vyznamenáním a dokonce ani vysokoškolský diplom totiž nedokázaly přemazat program, který svými slovy spustila její matka v raném dětství.

Sama k tomu říká: „Máma byla hodná, nikdy na mě nekřičela, nezlobila se, když jsem něco pokazila, ale až teď si uvědomuji, že její častá slova TY JSI ALE TRUBKA, která pronášela docela smířlivě a jistě v dobré víře, abych si z toho nic nedělala, ovlivnila moje sebevědomí. Každé selhání, které se mi přihodilo, jako pokažená písemka nebo špatná známka ze zkoušení, pro mě znamenala muka. Sama jsem si už kolikrát opakovala TO JSEM ALE TRUBKA, vždyť jsem to věděla a neřekla. Na vysoké jsem před každou zkouškou běhala na WC, protože jsem měla strašné nervy, že to pokazím a budu zase za TRUBKU. Vím, že to zní možná dětinsky a nedospěle, ale co byste čekali? Jsem přece TRUBKA...“

Slova, která slýchávala Andrea: Pán se bude zlobit

Pětadvacetiletou Andreu vychovávala hodně babička, která ji hlídala celý předškolní věk. Andrea měla štěstí. Nemusela jako většina dětí do školky. Babička se jí věnovala a zapojila ji do svých aktivit. Brala ji s sebou do muzea, kde dělala šatnářku, a na různé akce pro seniory, kde byla středem pozornosti.

A co k tomu říká Andrea? „Myslím, že se mi to tehdy líbilo. Vlastně jsem neznala nic jiného, ale věděla jsem od dětí z domu, že ve školce je to vopruz a nejhorší je zůstat po O. Pro mě byl jediným mrakem na nebi káravý pohled babičky a slova PÁN SE BUDE ZLOBIT. Pronášela je asi v případech, kdy jsem byla netrpělivá, možná hlučná, prostě kdy by mělo přijít nějaké výchovné napomenutí. Nic proti němu. Ale PÁN SE BUDE ZLOBIT na mě působí dodnes. Nikdy jsem vlastně nepochopila, jaký pán, a přesto mám dodnes hrůzu z toho, že se nebudu chovat podle něčí představy a že se někdo bude zlobit. A je jedno, zda kamarádka, s kterou se odmítnu setkat, protože se mi nechce, nebo manžel, kterému řeknu, že nechci jet na víkend na kola. Prostě mám v sobě hluboce zakořeněný pocit, že musím udělat to, o co mě ostatní žádají, jinak že se PÁN, za kterého si dosadím kohokoliv v mém okolí, BUDE ZLOBIT.

Máte pocit, že vám nějaká slova z dětství ovlivnila váš život?

Možnost%
Ano, rozhodně ano.22,8
Asi ano, občas se mi něco vybaví.38,1
Myslím, že by to tak mohlo fungovat, ale u sebe to nepociťuji.28,2
Ne, je to blbost.10,9

Přečtěte si také:

   
19.02.2015 - Děti - autor: Marcela Macáková

Komentáře:

  1. avatar
    [21] Violeta28 [*]

    lalica — #18 i prababiček. Žili jsme 4 generace v jednom domě, prababička mojí mamku, mě a bráchu nesnášela...dokud tu byla dávala nám své znechucení nad námi jasně najevo.

    superkarma: 0 23.02.2015, 10:00:57
  2. avatar
    [20] Linde [*]

    paníliška — #17 to je smutné. Vždyť máma by měla být tvůj nejbližší člověk, bližší než sestra, bližší než manžel Sml15. Je mi líto, že se nestýkáte, co bych já za to dala, maminku už nemám a byla mi rovnocenou kamarádkou, jak jsem dospěla.

    superkarma: 0 21.02.2015, 21:54:29
  3. avatar
    [19] Linde [*]

    nevím, zda jsou toto příklady traumat, které se dají odnést posloucháním stálých napomenutí Sml80. Já slyšela milionkrát, ať se neloudám ze školy, ať nic nerozbuju, ať se nečabrám (pro nemoraváky - ať si nehraji s vodou), stokrát týdně - máš napsané úkoly? Vynesla jsi koš? Ty máš poznámku - jsi ale tele! Na mnohé si stále vzpomenu, byly vysloveny mockrát, ale že bych si je odnesla vyloženě do života a k nim nehezkou vzpomínku, to určitě ne Sml23

    superkarma: 1 21.02.2015, 21:52:32
  4. avatar
    [18] lalica [*]

    I slova babiček dovedou ranit......

    1. na komentář reaguje Violeta28 — #21
    superkarma: 0 19.02.2015, 19:32:17
  5. avatar
    [17] paníliška [*]

    No, moje matka používala drsnější mluvu - ubírala jsem jí místeo, byla jsem koulí na noze, taky mě povzbuzovala slovy, že ze mě stejněnic nebude a budu zametat chodníky..... Bolelo to, a hodně, ale naštěstí jsem tvrdohlavý beran, takže jsem si řekla, však počkej, já ti ukážu. Dnes se nestýkáme.

    1. na komentář reaguje linde — #20
    superkarma: 3 19.02.2015, 18:07:41
  6. avatar
    [16] kobližka [*]

    catcat — #9 Nic takového v příspěvku vladky321 nečtu,proč jí to podsouváš? Sml80

    superkarma: 0 19.02.2015, 16:58:02
  7. avatar
    [15] kobližka [*]

    Já měla hodné a milující rodiče a šťastné dětství.Přesto maminka občas něco utrousila,co by později ráda vzala zpět,ale že by to na mě zanechalo nějkaou psychickou újmu,to teda nepozoruju.

    superkarma: 1 19.02.2015, 16:55:20
  8. avatar
    [14] janinkab [*]

    Moje máma je hroznej nervák a despota- odjakživa...a vždycky dokázala najít nějaká hodně ošklivá slova ve vzteku...co mě vždycky totálně rozložilo na několik dní bylo, když mi řekla, že jsem lempl po tátovi...rozvedla se sním, když mi byl rok a skoro jsem ho neznala....

    superkarma: 0 19.02.2015, 16:32:08
  9. [13] knihovna [*]

    Moje rodiče rodiče nechválili,proto totaky neuměli. Chválit mě naučila a ž tchýně a kolegyně v práci. Teď rodiče nastará kolena se chválit naučili. Asi že se o tom více mluví nebo to je více v kurzu!

    superkarma: 0 19.02.2015, 14:51:20
  10. [12] Zuza70 [*]

    Raději bych unesla i tato slova než ta, jakým způsobem slýchávám mluvit některé matky nyní. To ta slova výše napsaná, je pro ucho dítěte ,,balzám".

    superkarma: 0 19.02.2015, 13:23:45
  11. [11] cilani [*]

    catcat — #9 tak nemyslím si, že uklidnit dítě tím, že i druhým se něco takového prostě někdy stane, je extrém, když se nehoda stala prostě nedopatřením.. Sml80

    superkarma: 5 19.02.2015, 13:07:54
  12. avatar
    [10] vladka321 [*]

    catcat — #9Proč neříci, že se to stává, že to není nic, zač bych jí měla peskovat? Podle mě je dítě rovnocené dospělému. Je pravda, že je mu třeba nastavit mantinely, to beze sporu. Nicméně ji nechat utápět v něčem, co se stejně již nedá spravit podle mě cenu nemá.

    superkarma: 7 19.02.2015, 12:03:17
  13. avatar
    [9] catcat [*]

    vladka321 — #8promiň, ale systém "nic si z toho nedělej, já jsem ještě větší střevo" mi přijde jako druhý extrém. A taky ne moc výchovnýSml80

    1. na komentář reaguje vladka321 — #10
    2. na komentář reaguje cilani — #11
    3. na komentář reaguje kobližka — #16
    superkarma: 0 19.02.2015, 10:31:20
  14. avatar
    [8] vladka321 [*]

    Já si sem tam podobná slova užila a hlavně jsem si užila srovnávání se sestrou, která byla prostě "dokonalá".

    Osobně si na podobné výrazy dávám veliký pozor. Zrovna nedávno dcerka rozbila svícínek, který mi dala k Valentýnovi. Až se mi z toho rozplakala. Objala jsem jí a začala jsem jí povídat, jak já rozbila krásnou voňavku, jen proto, že jsem ji chytila za víčko a zbytek vyklouzl a roztříštil se na dlaždicích a to jsem ji dostala pouhé dva dny, před tím nešťastným rozbitím. Při konstatování, že nám koupelna voněla ještě další tři dny a mě to vždy vehnalo slzy do očí jsme se obě rozesmály.

    Vždy hledám nějaké příklady a s těmi se mi i lépe pracuje Sml16

    1. na komentář reaguje catcat — #9
    superkarma: 5 19.02.2015, 09:30:36
  15. [7] MaVy [*]

    můj tatínek, mi říkal Ty to dokážeš ! Sml16

    superkarma: 0 19.02.2015, 09:26:56
  16. [6] prototype [*]

    Tak u nás se tohle nenosilo. mně spíše chválili. Sml30

    superkarma: 1 19.02.2015, 09:17:44
  17. avatar
    [5] Suzanne [*]

    enka1 — #3 Sml22 Přesně tak Sml54

    superkarma: 0 19.02.2015, 08:31:13
  18. [4] theplana [*]

    Něco na tom asi bude Sml16

    superkarma: 1 19.02.2015, 08:14:59
  19. avatar
    [3] enka1 [*]

    Suzanne — #1 Sml30 a proto jsme si to zvolily jako povoláníSml58

    1. na komentář reaguje Suzanne — #5
    superkarma: 0 19.02.2015, 08:12:40
  20. [2] ZdenaZ [*]

    moji rodiče byli moc fajn i při menším úspěchu nezapomněli povzbudit a pochválit

    zdena

    superkarma: 1 19.02.2015, 08:05:45
  21. avatar
    [1] Suzanne [*]

    Mám zlaté rodiče. Od traumat jsem měla paní učitelky Sml30

    1. na komentář reaguje enka1 — #3
    superkarma: 0 19.02.2015, 06:34:16

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme