Čtenářka Vodfon jako zdravotní sestra slíbila, že bude dbát na své zdraví. A zatím se jí to nedařilo plnit!

Krásný den. 
Už léta slibuji své rodině i sobě, že budu více dbát na své zdraví. Přestože jsem zdravotní sestra, vůbec se k sobě sestersky nechovám.Už léta slibuji, že se polepším.  S mojí snahou to dopadlo následovně.
Je to už dva roky,  co mně za mrazivé noci , v ukrutných bolestech chtěl manžel odvezt do nemocnice. Zjistili jsme, že je zmrzlý zámek ve dveřích auta, tak jme se pěkně zdrželi. Myslela jsem, že polezu okýnkem. Bolesti stále stupňovaly. Dodnes nechápu, proč jsme nevolali rychlou. Možná proto, že jsem na dispečinku pracovala. Nakonec jsme nad ledem vyhráli.
12.2.2009 revize dutiny břišní
Dám království za ticho.
Zdají se mi příšerné sny. Sestřička mi nosem  vytahuje hadičku se žaludku. Nos mě příšerně pálí, ale jsem ráda, že jednu ze tří hadiček už mám venku. Nejsem schopná   jakéhokoliv pohybu a oči mi lezou z důlku, když přede mne postaví sestra škopíček s vodou a zašvitoří:“ Umyjte se“ Samozřemě nechci být za žádnou bábovku, tudíž se pokuším si sednout a umýt se. Sedím. Zmůžu se ovšem je na chabé ošmrdlání obličeje, pár tahů kartáčkem a do milého škopíčku k vodě přidávám obsah svého žaludku. Ukecala jsem sestřičku, toaleta se nekonala. Rána na břiše ukrutně bolí. Mám neskutečně vyshlé rty a ukrutánský hlad. Konečně vizita.  Připadám si jako vzácný exot. I medici se na mně přišli podívat. Vnímala jsem  že tam jsou, ale nebyla jsem schopná komunikace. Jenom zdaleka slyším:“Bylo to špatné, hodně špatné,  jste silná, zvládnete to!“ Žlučník jste měla prakticky shnilý. Jsme všichni rádi, že jste přežila.Bohužel byla zasažena i slinivka, s následnou akutní pankreatitidou, a pro další dny nesmíte nic pít, ani jíst“. Tak to byl pro mě šok. Nevěděla jsem jak dlouho mě budou bez vody trápit. Infůze jsem měla pernantně, ale  nestačily mně zavodnit. Rty jsem měla jako scvrklou rozinku a ukrutánský hlad a žízeň. Až po měsíci jsem mohla pomalu začínat s vodou a později jsem dostala i bujón. Ze všeho mi bylo špatně, organismus nechtěl nic přijímat. Měsíc jsem byla na chir. JIP a druhý měsíc na pooperačním. Pomalu jsem se učila znovu jíst a ještě dietně. Ale to mi nevadilo, byla jsem šťastná, že konečně jím. Divím se, že jsem se nezbláznila. Zahadičkovaná, zadrénovaná, dva měsíce o hladu a žízní. Přežila jsem díky mé pevné vůli, rodině, která mě celé dva měsíce denně navštěvovala, přestože byla ladová zima. Auto nechali doma , chodili v závějích a pěšky.
 Nyní jsem v pohodě,.Na slinivkovou dietu jsem si zvykla, jenom to klasické vánoční cukroví, černá káva a zákusky, které jsem milovala mi v jídelníčku hodně chybí
Vodfon
Text nebyl redakčně upraven


Díky Vodfon za váš hororový příspěvek. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, v čem je ten nesplněný slib. Ale už mi to došlo. A co v současnosti? Již si dáváte pozor, nebo opět ty malicherné, drobné bolesti a nevolonosti přecházíte? Už chodíte na prevence a hlídáte se? Věřím, že ano! I když znám lidi, kteří jsou nepoučitelní…

Dnes jsou tématem dne  NESPLNĚNÉ SLIBY.

Dala jste někdy slib, který jste nesplnila? Proč? Mrzí vás to?
Dostala jste slib, na kterém vám záleželo, a nebyl splněn? Vypište se z té křivdy a popište toho bídáka, nebo bídačku.
A vůbec jsou sliby, o kterých víte, že nikdy nemohou být splněny a tak na ně nevěříte?
A co přísahy?

Myslím, že k tomuto tématu vymyslíte spoustu podtémat. Tak mne jimi zahrňte. Čekám na e-mailu

redakce@zena-in.cz

A slibuju, že jednu z vás, tu, jejíž příspěvek se mi bude líbit, nebo mne velmi zaujme, se pokusím překvapit. A pokusím se ji překvapit již dnes. A tak nečekejte na poslední chvíli, protože výhodu budou mít ty, které napíší již dopoledne!


Slibovací soutěž:

6 -  4 smutek, nálada, veselost, vztek

Více o soutěži ZDE: Slibovací soutěž

Reklama