Cestování

Šli jsme do pekla

Madeira je krásný ostrov, na tom se shodnou všichni, co ho navštívili. Dá se na něm užít klidná relaxační dovolená, stejně jako lehce adrenalinový týden. Je to už téměř rok, co jsme jeden takový zažili.

 

Vybaveni průvodcem Sunflower jsme vyrazili na levádu Caldeirao Verde. Na jednu z nejkrásnějších na Madeiře. Dostanete se k ní tak, že dojedete do Santany, a tam narazíte na ukazatele, které vás dovedou až k místu zvanému Queimadas. Pokud byste rádi pěšky ze Santany, tak pozor!  Je to prakticky od moře do nadmořské výšky 900 m po asfaltce. A ta cesta není delší než 8 km.

 

V Queimadas se nachází velmi starý vavřínový les, který je chráněn UNESCO. Zpočátku široká hliněná cesta proklaná kořeny stromů se postupem času a s přibližujícími se tunely zužuje. Tunelů – perel levád - je na cestě k vodopádům Calderado Verde pět.

 

To, co vám lehce zvedne adrenalin, jsou úzké betonové chodníčky vedle levád, které mají místy zabetonované sloupky, mezi kterými je natažen železný drát. Pokud nejste horolezkyně zvyklé na stometrové propasti a velmi prostorné výhledy do tropických údolí, mohu vám slíbit, že se budete lehce potit, i když bude mlhavo. Ale cesta je zcela bezpečná nebo-li nehrozí žádné zranění či nebezpečí.

 

Po necelých dvou hodinách chůze se vám naskytne krásný výhled na vodopád Calderado Verde. Pokud nebudete mít brutálně širokoúhlý objektiv na foťáku, nevyfotíte ho v celé výšce.

 

Bylo to klidné a milé místo. Zanechal jsem na něm Klárku, protože dle průvodce cesta do pekla byla dále pěkně strastiplná. A průvodce nelhal. Sloupky byly vyvráceny, dráty chyběly a leváda se točila okolo strmých skal. Slíbil jsme sice, že budu hned zpět, ale když se přede mnou objevily hliněné schody nahoru, neváhal jsem a šel se podívat na tunely vedoucí  k Caldeirao do Inferno – Pekelnému kaňonu.

 

Zcela zpocený o cca 50 výškových metrů jsem narazil na plošinu, kde mě zamrazilo. V místě, kam z této strany vedla jen hliněná cesta, byly důlní aspoň 50 let nepoužívané vozíky a koleje. A tunel. Pohled na hodinky říkal, vrať se, pohled do tunelu lákal.

 

Vyhrál tunel, přece nebude dlouhý, a uvidím, co bude za ním.

 

Ušel jsem 100 metrů za svitu baterky a za zatáčkou jsem se sám ocitl uprostřed absolutní tmy. Ani jeden východ a ni náznak denního světla. A ticho rušené kapáním vody ze skalního stropu tunelu. Atmosféra houstla. Něco za mnou zašramotilo.

 

Prostě pocit zodpovědnosti zvítězil a cca po hodině a půl jsem byl zpět u Klárky.

 

Pekelné údolí budu hledat letos nejspíše znova, ale tentokrát se tam vrátím s někým, kdo půjde do tunelu se mnou.

 

Pro ty, co by můj popis Madeiry odrazoval od návštěvy, doporučuji následující stránky. www.snailtravel.cz  Opravdu se tam dá strávit milá i zamilovaná dovolená. Dokonce ji tam tak i většina lidí tráví. Jen ta Klárka si prostě vzala divného týpka, co má rád vodu, jen když v ní plavou tučnáci,  a v místech, kde se jiní opalují, on vyhledává ta  nejstudenější nebo nejvyšší místa.

 

Radek Kříž

   
14.02.2005 - Zahraničí - autor: Radek Kříž

Komentáře:

  1. avatar
    [4] Wiki [*]

    jeee, tam bych rada, tunely a jeskyne a skaly atp ja rada :)

    superkarma: 0 14.02.2005, 14:58:45
  2. avatar
    [3] Aja [*]

    No právě...znáš Ochozský propadání...? Nenávidím od té doby všechno, co souvisí s jeskyněma... A nikam nelez

    superkarma: 0 14.02.2005, 12:45:32
  3. avatar
    [2] Radek Kříž [*]

    Není každý den posvícení ....
    a byla jsi někdy sama na podobném místě?

    superkarma: 0 14.02.2005, 11:08:32
  4. avatar
    [1] Aja [*]

    Tak tos mě teda zklamal...čekala jsem, že sedneš do důlního vozíku a profrčíš skrz!

    superkarma: 0 14.02.2005, 10:41:04

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme