Koncem roku jsem poslouchala v televizi jednoho pána, který téma slev a výprodejů rozebíral a vysvětloval všechen tento rozruch tím, že nám vlastně nejde vůbec o to, co a za kolik si koupíme, prim prý hraje fakt, že „to bylo zlevněné" a tak prý všichni, pardon všechny, v těchto dnech zuřivě prohrabáváme drátěné koše plné vánočních pudinků a kalhotek se Santou... a až doma nám dojde, co jsme to provedly - a večer dostaneme nabacáno, chtělo se mi ho doplnit. 
 
Nicméně díky, milý pane, připomněl jste mi, že slevy jsou tady a vzápětí se mi peněženka nervózně zatřásla v kapse v napjatém očekávaní. Navzdory tomu, že být vztahovačná, mohla bych si po skončení pořadu připadat jako slabomyslná obět obchodní manipulace s dychtivou slinou v koutku, jsem milou peněženku pěkně pohladila a slíbila, že na druhý den vyrazíme.
 
Nic proti, pane z TV, ale vy vedete řeči, jako byste v životě nesměle nebrousil dva měsíce kolem nedostupně se tvářící sukně, jako byste si nikdy nezašel 20 minut, jen abyste to mohl vzít kolem kabelky, o které víte, že by z vás v té vaší televizi udělala úplně nového člověka...? Posaďte se zase a řekněte mi, copak vy jste se nikdy nezamiloval do objektu ve výloze? A byl jste si Vy někdy alespoň jen tak pro vylepšení dne vyzkoušet v polední pauze večerní šaty, ačkoliv nemáte plesy rád?
 
Vsadím nové džíny, pásek, roztomilé mačkátko na citrony a řasenku, že o moc přichází každý, kdo nezažil stav, kdy v tomto požehnaném povánočním čase odcházíte z obchodů s radostí tak závratnou, že na vteřinku dokonce zaváháte, zda-li by nebylo vhodné a jaksi adekvátní obejmout prodavačku a kdy se Vám chce samým štěstím bušit hlavou do stromu jako Heathcliff a z plných plic řvát: Slevy, slevy, miluji slevy!" 
A na tohle klidně přihodím i kalhotky se Santou!
 
Lucie B.

Milá Lucie, tohle chlap prostě nepochopí :-) Navíc nějaký suchar ekonom, sociolog nebo co to bylo zač. Díky za upřímný a emotivní příspěvek, při kterém si, myslím, mnohá čtenářka zhluboka vzdychne a pokývá hlavou - jóó, to znám taky...
Reklama