Zúčastnila se už historicky prvních ZOH, které se konaly v lednu 1924 ve francouzském středisku Chamonix. Tak nějak na zkoušku. Co na tom, že spadla a skončila osmá – poslední? Olympijská vítězka Rakušanka Herma Szabo sice tehdy s despektem poznamenala, že s dětmi nezávodí, nicméně blonďatá a pihovatá Sonja si už tehdy dokázala získat svou bezprostředností publikum a upozornila na sebe odborníky, když předvedla třetí nejlepší volnou jízdu. Měla pouhých 11 let a 295 dnů, a stala se tak nejmladší účastnicí ZOH!

Narodila se v roce 1912 v norském Oslu v zámožné rodině. Tatínek, sám velký sportovec, měl prosperující velkoobchod s kožešinami a doufal, že se dcera stane úspěšnou lyžařkou. Jenže malá Sonja si díky mamince oblíbila bruslení. Chtěla na ledě tančit jako éterická Anna Pavlova, kterou velice obdivovala a s níž se později v Londýně rovněž setkala.

Neúspěch na první olympiádě ji naštěstí vůbec neodradil, spíše naopak. Rodiče jí díky svým možnostem vytvořili podmínky pro to, aby mohla svůj talent bez problémů rozvíjet. Dokonce přenechali na čas svou firmu synovi Leifovi, jen aby mohli Sonju na cestách doprovázet. A ona je nezklamala! Byla cílevědomá a pilná, trénovala až osm hodin denně!


Výsledky se brzy dostavily. Zatímco ostatní krasobruslařky se snažily napodobovat mužský styl, ona se zaměřila na umělecký projev a nápaditou choreografii, ale zároveň překvapila i mistrovskou technikou svých povinných cviků. Na své druhé zimní olympiádě to už to coby patnáctiletá všem natřela! Její volná jízda na Čajkovského Labutí jezero všechny uchvátila. V New York Times o ní psali jako o „degasovské baleríně na bruslích“.




Další video ke zhlédnutí na Stream.cz ZDE.

Garderóba byla plně v režii Sonjiny maminky. Té se nelíbily dlouhé a tmavé kostýmy, ani tmavé brusle. A tak jako první začala Sonja nosit krátké sukýnky a bílé brusle. Na krasobruslařském nebi pak Sonja kralovala až do olympijského roku 1936, kdy se s amatérskou kariérou v necelých 24 letech rozloučila.

Jako sportovní celebrita se pohybovala ve vysokých společenských kruzích, často vystupovala v Německu a setkala se i s Adolfem Hitlerem, který se o ní vyjádřil jako o své oblíbené sportovkyni. To na ni udělalo dojem! Před ZOH, které se v roce 1936 konaly v Garmisch-Partenkirchenu, ho spolu s ostatními pozdravila nacistickým pozdravem. Po olympiádě dokonce přijala pozvání na oběd do jeho sídla v Berchtesgadenu. Norský tisk ji za to tvrdě odsoudil.

Fotografie s Hitlerem v domě jejích rodičů pak sice rodinu v době nacistické okupace Norska zachránila před konfiskací vily i ostatního majetku, ovšem její renomé u Norů vzalo zasvé. Tou dobou už žila v USA. Tady účinkovala v lední revui a natáčela v Hollywoodu. Objevila se ve třinácti filmech. Nebyly to žádné trháky, ani filmy pro náročného diváka, nicméně komedie, muzikály či romance jí přinesly další popularitu i trvalé zajištění.

Sonja Henie a Rudy Richards/1955

V roce 1941 získala Sonja díky sňatku americké občanství. Ale toto i další  manželství skončilo krachem. Štěstí našla až potřetí. V roce 1956 se provdala za svého kamaráda z dětství, norského majitele lodí Nielse Ostanda a z USA se odstěhovala zpět do Norska. To už jí Norové její válečný úlet odpustili.

Spolu s manželem Sonja shromáždila velkou sbírku moderního umění, která se stala základem pro Henie Onstad Kunstsenter. V šedesátých letech jí byla diagnostikována leukémie. O její nemoci neměla veřejnost tušení, úspěšně ji tajila. Byla právě s manželem v Paříži, když se nemoc povážlivě zhoršila. Zemřela ve věku 57 let na palubě letadla z Paříže do Osla, když letěla domů  zemřít…

Foto: Wikipedie
 
Ve volném seriálu Jany Ládyové o zajímavých ženách jste si také mohli přečíst:
 
Hana Mašková: Smutný konec královny ledu
Eva Romanová, legenda našeho krasobruslení
Pavlova není jen zákusek
Ája Vrzáňová: Nevšední osudy krasobruslařské legendy

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Reklama