Bulvár

Slávka Peroutková: Třetí ženou svého muže

Pokud se donedávna našel někdo, kdo ještě neslyšel jméno Ferdinanda Peroutky, zcela jistě ho zaregistroval v souvislosti s trapným hledáním nejspíš vůbec neexistujícího textu, čímž nás v posledních týdnech krmí všechna - a nikoliv jen bulvární - média. Myslím, že Ferdinanda Peroutku netřeba glorifikovat. Svého mimořádného postavení mezi našimi novináři dosáhl jistě zaslouženě.

Po boku tohoto významného prvorepublikového publicisty, politického komentátora Lidových novin a vydavatele týdeníku Přítomnost stála posledních třiatřicet let jeho života žena, která si rovněž zaslouží naši pozornost.

Narodila se v roce 1922 jako Jaroslava Fenclová do zámožné rodiny pražského knihkupce, nakladatele a majitele cestovní kanceláře. Díky tomu už jako malá cestovala, hlavně do Jugoslávie. Ta byla oblíbenou destinací, kam vozil tatínek své movité klienty. Jednou ji vzal luxusní lodí na cestu po Středozemním moři, takže se podívala do Francie, Španělska i Afriky. V dobách dostatku koupil otec dům na prestižní adrese – na Novotného lávce. Jenže v době krize nastaly pro rodinu zlé časy. Když bylo v roce 1933 Slávce jedenáct let, spáchal její otec sebevraždu, nevyšly mu totiž jeho velkolepé plány na stavbu mezinárodního hotelu. Končí bezstarostný život, maminka se má s dětmi co ohánět.Slávka Peroutková

V posledních dnech války se Slávka v protileteckém krytu seznámila s o málo starší Evou Peroutkovou, dcerou známého novináře. Stávají se z nich velké kamarádky. A díky ní se seznámí i s jejím otcem, který strávil šest let v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. K prvnímu setkání došlo v kině Světozor na podzim roku 1945, kam šly obě kamarádky i Ferdinand Peroutka se svou druhou ženou. Slávku překvapil vzhled kamarádčina otce, tak trochu jí tatínka záviděla. Líbil se jí. Představovala si ho malého, tlustého - a on byl úplně jiný! Vysoký, štíhlý a docela pohledný. Bylo mu sice už padesát, ale na svůj věk rozhodně nevypadal. Jí bylo dvacet tři a byla opravdu moc hezká…

Později – to bylo v roce 1948 – se Slávčina fotka objevila na titulní straně časopisu Vlasta. Zaujala tehdy ještě neznámého režiséra Jiřího Krejčíka, který jí nabídl hlavní roli ve svém filmu Svědomí. Slávka odmítla, prý se jí nelíbil scénář. Nápadně se podobal tomu, co sama prožívala. Tématem filmu, mimochodem dodnes uznávaného, byl totiž vztah mladé dívky k ženatému muži. Roli získala začínající Irena Kačírková a odstartovala jí svou úspěšnou kariéru. Slávka se tak mohla stát hvězdou, dala však přednost něčemu jinému.

Ale vraťme se na podzim roku 1945. Slávka hledala místo a Eva Peroutková se za ni přimluvila u svého otce. Ten jí nejdříve nabídl místo v účtárně Svobodných novin (navazovaly na předválečné Lidové noviny), jejichž šéfredaktorem se stal. Jenže Slávka šla do mdlob – počty nebyly zrovna její silnou stránkou. A tak po krátkém přemýšlení se vytasí Ferdinand Peroutka s jinou nabídkou. Místem jeho osobní sekretářky. Brzy se mezi nimi vyvine něco víc. Jenže on je ženatý. Hned na začátku Slávku upozorní, že se nemůže, a ani nechce rozvést. Jeho žena je vážně nemocná. Nemůže ji v takovém stavu opustit. A Slávka? Smíří se s tím.

Po únoru 1948 se natolik změní politická situace, že se Ferdinand Peroutka rozhoduje k emigraci. Musí. Má zkušenosti z nacistických koncentračních táborů a tuší vlastně už od roku 1945, kam bude asi směřovat další politický vývoj u nás. Nejspíš by ho za jeho politické názory čekalo vězení, to v lepším případě. Není na co čekat. Na začátku května 1948 spolu s manželkou překročí hranice a putuje do Londýna. Slávce Fenclové se to ale o několik dní později už nepodaří. Spolu s dalšími je chycena a skončí v klatovské věznici, později je vyslýchána v Bartolomějské. Je sice brzy propuštěna, ale dostat se za hranice už bude pořádný problém. Za emigraci se dávalo prý tehdy doživotí. Navíc se musí denně hlásit na policii.

Nakonec pomohla náhoda. Fingovaná svatba. Angličan Cecil Dee se přijel do Prahy oženit. Jenže jeho nevěsta si to prý rozmyslela, a tak Slávčini známí zařídí, aby si vzal za ženu na oko Slávku. Ta si hned po svatbě, která se konala 20. října 1948, zažádala o pas na jméno Slávka Dee.

Rozloučení s milovanou maminkou i sestrou bylo velice smutné, už se nikdy neviděly. Co by ale neudělala pro milovaného muže! Cesta do Londýna je legální. Ona je teď vdaná, on je stále ženatý… S „manželem“ byla domluvená, že se při první příležitosti v Londýně rozvedou. Nebylo to však vůbec tak jednoduché a povedlo se to až o několik let později v Americe.

V Londýně bydlí Ferdinand Peroutka i Slávka ve stejném domě, ale ne spolu, každý v jiném bytě. To se prostě neslušelo. Jinak ale život v Londýně nebyl ani pro jednoho jednoduchý. Peroutka se snažil uchytit v BBC. Marně. Napíše sice pár novinových článků, občas promluví ve vysílání, ale na obživu to není. A Slávce nechce dovolit pracovat. To je povinnost muže – uživit ženu! Peroutkova druhá žena tak trochu vyklízí pole, odjíždí za přáteli do USA. V roce 1950 tam odjíždí i Peroutka. Doufá, že se tam lépe uplatní. Slávka se mezitím v Londýně, kde celkem strávila dva roky, živí jako slečna k dětem.

V Americe má Peroutka přece jen více štěstí. V letech 1951–1961 vede českou sekci rádia Svobodná Evropa. To už se stěhuje do Ameriky i Slávka a v roce 1954 se tam po peripetiích konečně rozvádí. Když o rok později umírá těžce nemocná Marie Peroutková, konečně se z Ferdinanda a Slávky stávají manželé. Prožijí spolu ještě dalších dvacet tři společných let plných lásky a porozumění, i když ani život v Americe nebyl snadný, ani veselý. Oba pracovali ve Svobodné Evropě. Slávka je redakční písařkou, pak hlasatelkou a redaktorkou dětského vysílání.

Slávka Peroutková

Jenže Ferdinand Peroutka měl větší ambice. Chtěl psát beletrii, ale v Americe neprorazil. Marně hledal nakladatele. Z Čech byl zvyklý na úspěch a uznání. V Americe je to jiné, tam se úspěch musí tvrdě vybojovat. A on se nechtěl nikoho o nic prosit. V sedmdesátých letech s příchodem nového vedení ztrácí vliv na Svobodné Evropě. Uzavírá se do sebe, s nikým nemluví, není v exilu šťastný, strašně se mu stýská po vlasti. Má deprese. Dlouho to netuší ani jeho žena. Teprve v roce 1977 se jí přizná, že má velké zdravotní problémy. Zjistí se, že má rakovinu plic - a to ve velmi pokročilém stadiu. Bohužel na nějakou radikální léčbu je už pozdě.kniha

Slávka Peroutková s ním tráví v nemocnici celé dny, často i noci. Pak najímá ošetřovatelku, aby mohl pobyty v nemocnici střídat s pobyty doma. Doma také 20. dubna 1978 umírá.

Slávka Peroutková se vrací do Československa hned při první příležitosti v roce 1990. V roce 2005 pak vydala v nakladatelství Dokořán knihu pod názvem Třetí ženou svého muže - Třiatřicet let s Ferdinandem Peroutkou. Její název byl inspirací k titulku tohoto článku…

 

 

 

I o těchto zajímavých ženách jste si mohli přečíst:

   
21.05.2015 - Historie - autor: Jana Ládyová

Komentáře:

  1. avatar
    [14] Jandywoman [*]

    Mickey Mouse — #12Je možné, že v daném případě se jedná o podvod, ovšem v jiném vydání Přitomnosti lze v jistém článku vypozorovat náklonnost Peroutky k Hitlerovi, jeho skrytý obdiv a naopak pohrdavý postoj vůči českému národu. Kdo však ví, kde je skutečná pravda, zda se jedná také o montáž...Sml80

    superkarma: 0 21.05.2015, 21:22:39
  2. avatar
    [13] Dudlajlama [*]

    Krasna pani a zrejme osudova laska.

    superkarma: 0 21.05.2015, 17:41:55
  3. avatar
    [12] Mickey Mouse [*]

    delfi.na — #10 To je jen nešikovný podvod. V rámečku původně vyšla reklama (jak je zřejmé, jde o inzertní stránku). Někdo si dal práci, vymyslel text a vyrobil fotomontáž. V tisku se o tom dá dohledat víc.

    1. na komentář reaguje Jandywoman — #14
    superkarma: 0 21.05.2015, 10:48:26
  4. avatar
    [11] gerda [*]

    delfi.na — #10A až přijde Zeman s výrokem, že nám kus území v těch letech sebrali Poláci, může být další cirkus. Poláci se totiž v 30. letech minulého století k Hitlerovi hodně přikláněli. Babo raďSml80 Naši slovanští bratři, a jak na nás byli škaredí!!!Sml30

    superkarma: 0 21.05.2015, 10:40:30
  5. avatar
    [10] delfi.na [*]

    Nevím co je na tom pravdy, ale mi přišlo tohle:

    1. na komentář reaguje gerda — #11
    2. na komentář reaguje Mickey Mouse — #12
    superkarma: 0 21.05.2015, 10:25:30
  6. avatar
    [9] Kadla [*]

    Jano, píšete úžasně Sml67

    superkarma: 0 21.05.2015, 09:41:47
  7. [8] Bucík [*]

    Zajímavý člověk - zajímavý článek. Vždy se ráda poučím.

    superkarma: 0 21.05.2015, 09:40:55
  8. avatar
    [7] enka1 [*]

    Sml67

    Asi se kouknu na wikipedii, manžel, tuším, učil Peroutkovu vnučku

    superkarma: 0 21.05.2015, 09:00:35
  9. avatar
    [6] bezinka [*]

    Sml59zajímavý článek

    superkarma: 0 21.05.2015, 08:51:17
  10. [5] slávenka [*]

    Pěkné počtení, zase vím o něco víc, děkuji.

    superkarma: 0 21.05.2015, 08:06:25
  11. [4] ZdenaZ [*]

    zajímavý článek díkySml67

    superkarma: 0 21.05.2015, 06:57:04
  12. [3] kimil [*]

    ZajímavéSml67

    superkarma: 0 21.05.2015, 06:46:50
  13. avatar
    [2] gerda [*]

    Jsem ráda, že jsem mohla nahlédnout do soukromí člověka, kterého znám jen velice oploštěle. Asi to s ním okolí nemělo příliš lehké, náročný muž...

    superkarma: 1 21.05.2015, 06:02:29
  14. avatar
    [1] Jindriska8 [*]

    Pěkně napsaný článekSml67

    superkarma: 0 21.05.2015, 01:15:35

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme