.

Slávka: „Byla jsem blbá, jinak to říct nejde, místo milující partnerky jsem byla jen pečovatelkou.“

Vztahy

Slávka: „Byla jsem blbá, jinak to říct nejde, místo milující partnerky jsem byla jen pečovatelkou.“

Někteří z nás, když jsou ve vztahu, nemyslí tolik na štěstí své, ale na štěstí a pohodlí toho druhého, protože mají pocit, že to tak v partnerském svazku má být, zvláště pak ženy. Jenže tak to opravdu není a někdy to bývá začátek konce, stejně jako v případě Slávky. „Myslela jsem, že můj životní uděl je postarat se o vozíčkáře, dělala jsem pro něj maximum, ale…“. Ta chtěla to jediné - aby on, ten s handicapem, měl co nejlehčí život, když už byl osudem takto „potrestán“.

chairSlávka je velmi energickou a úspěšnou ženou, která se díky své práci objevuje často na různých akcích i těch charitativních. Tam také potkala jeho, muže, který je upoután na vozíček. „Všimla jsem si ho až pozdě večer, jak seděl v koutě na svém vozíčku a s nikým se nebavil, ač byla zábava v plném proudu. Bylo mi ho hrozně líto. Slovo dalo slovo a my jsme si povídali celou noc, samozřejmě nechyběla ani výměna čísel. Jeho osud mě hrozně dojal a já cítila, že mu chci a hlavně musím pomoci.“ Vypráví Slávka, která se rozhodla, že stůj, co stůj se o něj bude starat, vždyť on to přeci potřebuje, říkala si. Ovšem to byla možná právě ta největší chyba.

Láska není náchylnost jednoho k druhému, ale neschopnost žít jeden bez druhého.
Friedrich Dürrenmatt

„Pamatuji si, jak jsme poprvé jeli na večeři a on mi napsal, že pro mě přijede. To bylo nemyslitelné. On jako vozíčkář pro mě přece nepojede autem, i když ho měl speciálně upravené. Trvala jsem na tom, že pro něj pojedu. Vlastně jsem na tom trvala vždy. Sice jsme spolu nikdy nebydleli, ale trávila jsem u něj spoustu času. Obskakovala jsem ho, nechtěla jsem, aby mi třeba podal skleničku, vařil, strojil stromeček, uklízel nebo sjel do večerky pro víno. Proč by měl? Já mám přece zdravé nohy, říkala jsem.“ Slávka se nestala pro svého přítele onou milovanou partnerkou, ale spíše pečovatelkou, což si ale ona neuvědomovala. „Když po necelém roce mi oznámil, že je konec, nevěřila jsem. Vždyť jsem se o něj tak starala, ale prý to byl ten důvod, kvůli mně si prý vůbec nepřipadal jako chlap, už tak ho štvalo jeho omezení, která měl, a já ho ještě podle jeho slov více srážela.“ Slávka ho zprvu nazývala jako nevděčného haj*la, ale momentálně toho velmi lituje a ví, že za vše může ona. „Teď s postupem času můžu říct, že asi tam byla více lítost, než láska, tedy z mé strany. To je samozřejmě špatně, tak to být nemá, NIKDY, ať už je někdo zdráv nebo naopak. Byla jsem prostě blbá, místo milující partnerky jsem byla jen pečovatelkou.“

Dokážete si představit, že byste si našla a měla partnera na vozíčku?

Možnost%
Ano, proč ne, vždyť to jsou také lidé18,5
Nevím, záleželo by, do jaké míry by jeho postižení bylo49,7
Ne, je to sice ošklivé, ale nemohla27
Jiná odpověď (napište do diskuze)4,8

Čtěte také:

   
17.12.2015 - Láska a vztahy - autor: Markéta Škaldová

Komentáře:

  1. [12] Helpes [*]

    Určitě bych si parntera na vozíku nehledala, tedy to jen jako odpověď na výše položenou otázku. Jiná je situace, kdyby současný partner, třeba po úraze, byl už doživotně na vozík odkázán, tak to bych ho určitě neopustila. Jenže, po zkušenosti mé kolegyně vím, že to také není vůbec jednoduché. Postižený se může změnit, protože se jeho psychika s danou skutečností nedokáže vyrovnat. Je zlý, útočný, viní všechny okolo sebe.... Takže , pokud by se jeho láska změnila v sekýrování a ponižování, tak bych asi odešla. Je to těžké, opravdu si nejsem jistá.

    superkarma: 0 06.01.2016, 13:34:09
  2. avatar
    [11] Sluníčko 1* [*]

    Nevím, jestli bych zvládla péči o partnera na vozíčku. Není to o tom, že bych nechtěla, ale sama mám bohužel vážné zdravotní problémy...Sml15

    superkarma: 0 06.01.2016, 11:03:53
  3. avatar
    [10] gerda [*]

    SNÍŽEK — #9Myslím, že kdo zažije péči o vážně nemocného tak jako ty už ví, že to není žádná červená knihovna. To skutečně stačí jedna zkušenost a další pak už normální člověk cíleně nehledá.

    superkarma: 2 17.12.2015, 18:13:41
  4. avatar
    [9] SNÍŽEK [*]

    já jsem doopatrovala manžela ležáka s rakovinou.Nikoho nechci,stačilo.Nechci si to zopakovat.Sml23

    1. na komentář reaguje gerda — #10
    superkarma: 1 17.12.2015, 17:03:43
  5. avatar
    [8] gerda [*]

    Pentlička — #3některé ženy mají bohužel syndrom Matky Terezy.Sml15

    superkarma: 2 17.12.2015, 11:38:56
  6. [7] bobani [*]

    není na to jednoduchá odpověď , záleželo by na mnoha okolnostech

    superkarma: 0 17.12.2015, 11:13:23
  7. [6] nemocnice [*]

    Kdyby v průběhu manželství se octl partner na vozíčku,určitě bych ho neopustila milovala bych ho a starala se o něj,ale nový vztah s neznámým vozíčkářem bych nenavazovala...

    superkarma: 11 17.12.2015, 10:48:12
  8. avatar
    [5] kobližka [*]

    Tak pánovi se nedivím vůbec,že vztah ukončil,musel si připadat absolutně nemožný.A slečna Slávka si spletla lásku s lítostí.Je sice hodně sympatické,že je slečna tolik empatická,ale měla by se nasměrovat někam,kde bude moci podobně postiženým lidem pomáhat.Ne někoho doslova dusit svojí péčí a myslet si,že je to láska.Ale podstatě tady není co řešit,Sávka si sama uvědomila svojí chybu a pochopila,že tenhle vztah neměl budoucnost.

    superkarma: 4 17.12.2015, 09:22:57
  9. [4] funnka [*]

    Pentlička — #3 mám to stejně,potřebuju ochránce

    superkarma: 0 17.12.2015, 08:56:23
  10. avatar
    [3] Pentlička [*]

    Nechápu. Abych s nějakým mužem chtěla žít, musím se do něj fakt fest zamilovat, aby mi to stálo za to. A jednou z podmínek zamilování je, že je to CHLAP, na kterého se můžu spolehnout, je silný a zdravý (přinejmenším duševně), mám z něj pocit, že mě ochrání před zlým okolním světem. Být s někým ze soucitu, dělat pečovatelku, to nikdy!

    1. na komentář reaguje funnka — #4
    2. na komentář reaguje gerda — #8
    superkarma: 2 17.12.2015, 08:49:22
  11. avatar
    [2] Ivanka [*]

    Moc se mi líbí uvedený citátSml16

    superkarma: 1 17.12.2015, 08:24:03
  12. avatar
    [1] gerda [*]

    Hodně strohý článek na tak závažné téma. Za rok spolužití se toho určitě dost odehrálo a tady je suché shrnutí. Paní má samozřejmě pravdu, takhle se to nedělá a to, že mužský nemůže na nohy neznamená, že nemůže na hlavu a srdce.

    superkarma: 3 17.12.2015, 06:15:19

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme