Magie

Slavíte kračuna?

Pro většinu z nás je období po 21. prosinci časem adventu a vánoc. Pojďte se ale s námi vydat do časů minulých, kdy se věřilo v nadpřirozené bytosti, uctíval se bůh nebeského světla Svarog a slavil se staroslovanský svátek zimního slunovratu...

kram

Dažbogu, bože náš svatý přejasný,
prvorozený synu nebeského Svaroga!
My, vnuci tvoji Slované, jsme se dnes sešli,
abychom tvůj veliký svátek uctili.

Dažbogu, ty jsi naším mocným vládcem,
slunéčkem naším ve tmě zářícím, vševidícím, vševědoucím.

Nechť nám hoří tvůj neuhasitelný oheň,
nechť tvá síla vstoupí v něj,
nechť nás ochraňuje za těchto nebezpečných nocí.

Děkujeme tobě, Svarogu, nejvyšší bože, že jsi dal sémě,
Děkujeme tobě, Mokoši, že se z tvého lůna Božic zrodil.
Sláva tobě, Dažbogu, nechť tvá síla skrze slunko
napájí i naše životy!

Takto zní Dažbogova modlidba, kterou Slované tradičně přeříkávali v průběhu rituálů o zimním slunovratu, tenkrát se tomuto období neříkalo mezi Slovany Vánoce (tohle označení jsme převzali z německého Weihnachten - Svatá noc), ale kračun...

Kde se vzal název?

Slovo kračun, jak zněl praslovanský název pro svátek zimního slunovratu, má nejasný původ. Někdo tvrdí, že se jím označoval nejkratší den v roce, jazykovědci s tímto výkladem však nesouhlasí. Jisté však je, že se v mnoha různých obměnách dodnes používá. Například maďaři dodnes slaví „karácsony“ a rumuni zase „crăciun“. Původní označení pro Vánoce „kračun“ se pak zachovalo na slovensku v okolí detvy.

Co se oslavovalo?

Narození Dažboga, syna nejvyššího boha Svaroga, který se vždy o zimním slunovratu narodil, během jara vyrůstal, v létě dospěl a v zimě zemřel, aby se mohl znovu narodit.

Jak se slavilo?

Slavnostní večeří, ke které byly pozvány i duše zemřelých předků. Na slavnostní tabuli nechyběla jablka (symbol zdraví), ořechy (znamení hojnosti) a česnek (jako ochrana před vším zlým). Důležitou roli mělo pečivo zdobené svastikou či křížem v kruhu, které se rozlamovalo na tolik částí, kolik bylo členů domácnosti, a to včetně předků).

Co vás může na kračuna ohrozit?

V době mezi úmrtím a znovuzrozením Dažboga na světě nastává chaos, zmizí hranice mezi živým světem a podsvětím a mohou se k nám dostat nebezpečné bytosti, démoni a čerti. V noci chodí po světě upíři, víly a vlkodlaci. Krom toho můžete potkat i duše svých zemřelých předků.

Jak se proti nebezpečí bránit?

Při západu slunce se zapaloval ochranný oheň, který musel hořet celou noc. Zapaloval se speciálním polenem, takzvaným badnjak (název odvozen od slovesa „bdíti“, protože se u ohně bdělo celou noc). To se před pokácením posypávalo obilím, mazalo medem či polévalo mlékem a vínem, muselo se sekat vždy jen z jedné strany a nesmělo spadnout na jiný strom - jinak by přineslo neštěstí. U vatry se pak scházela celá vesnice.

Jaké se prováděly magické rituály?

Kromě již zmíněných rituálů se na kračuna také věštilo. Louskaly se ořechy a podle jádra se hádala budoucnost (zdravé jádro - hojnost, suché - nemoc či smrt), krájelo se jablíčko (známý křížek či hvězdička), svobodné dívky nahlížely do studní, aby v nich spatřily své budoucí manžele. Jelikož se v této době duše mrtvých pohybují po světě a mohou se objevit v podobě neznámých příchozích, museli být všichni cizinci, kteří zaklepali na dveře, řádně pohoštěni. Duše předků se také mohly vtělovat do domácích zvířat, proto jim byla věnována obzvláštní péče. Věřilo se také, že o půlnoci na kračuna dokážou zvířata mluvit lidskou řečí.

Jak se koledovalo?

Koledování patřilo mezi nejstarší zvyky. Muži se přestrojovali za zvířata, aby zahnali běsy a démony (někdy se dokonce převlékali za ženy, aby je duchové nepoznali). A potom v maskách obcházeli domy, zpívali, přáli hospodyním bohatou úrodu a za to dostávali drobné dárky.

Kde se dnes slaví kračun?

České společenství Rodná víra od roku 2001 pravidelně slaví kračuna, a to na hradišti Zámka u Bohnic. Dodržují tradiční průběh obřadu včetně magických rituálů, oblékají se do dobových kostýmů, pojídají tradiční pokrmy a přeříkávají Dažbogovu modlitbu.

Zdroje


O zimním slunovratu se můžete ještě dočíst také v TOMTO článku.

   
22.12.2010 - Magie - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. avatar
    [6] SNÍŽEK [*]

    riuály v dobových kostýmech,to by byl zajímavý zážitek.Sml67

    superkarma: 0 22.12.2010, 15:23:43
  2. avatar
    [5] El Greco [*]

    Jakub D. Kočí — #3 Bohužel ne Sml15, doufám, že jen prozatím. Do té doby musí stačit vánoční koncerty a album Koleda.

    superkarma: 0 22.12.2010, 13:59:35
  3. avatar
    [4] Netta35 [*]

    Jakub D. Kočí — #3

    Nejsi Ty Jakube čaroděj? ten  magický pohled-brrrr,

    krásné věci, obrázek působí léčivě.Sml57Sml22

    superkarma: 0 22.12.2010, 13:55:36
  4. avatar
    [3] Jakub D. Kočí [*]

    El Greco — #2 Jo, ta koleda je moc hezká. Neni někde na YOUtube? Nenašel jsem ji Sml15

    1. na komentář reaguje Netta35 — #4
    2. na komentář reaguje El Greco — #5
    superkarma: 0 22.12.2010, 12:05:57
  5. avatar
    [2] El Greco [*]

    marry.lu — #1 Ať žije Tomáš Kočko - Idě, Kračun, idě, aj koledu nám nese...Sml16

    1. na komentář reaguje Jakub D. Kočí — #3
    superkarma: 1 22.12.2010, 10:42:02
  6. avatar
    [1] marry.lu [*]

    já si snad zašnu dělat poznámky, líbí se mi to. Dříve měli lidé krásné pouto s přírodou

    1. na komentář reaguje El Greco — #2
    superkarma: 0 22.12.2010, 09:10:37

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme