Co je na světě nejsladší? Přece – dlouhé a vydatné spaní! Spánek je přirozený jev podobně jako potřeba jíst a pít. Navzdory tomu si mnozí z nás stěžují. Večer nemohou dlouho usnout, v noci nebo brzy ráno se budí. A následující den pak jejich výkony podle toho také vypadají...

Nemůžete v noci spát? Probouzíte se splavení a často si dokonce musíte dát sprchu? Ještě se nemusí jednat o skutečnou poruchu. Letošní extrémně horké léto opět rozšířilo řady nespavců.

V těchto případech pomáhá nechat přes den zatažené závěsy i žaluzie a na noc raději zavřít okna, aby do místnosti zbytečně neproudil teplý „tropický“ vzduch.

Až 40 % obyvatel trpí poruchami spánku!

Také pomáhá pověsit do otevřených oken či dveří balkonů prostěradla namočená ve studené vodě, která pak vzduch ochlazují. Musí se však často měnit. Hodí se i gumové „ohřívací“ láhve, které naopak před tím, než jdete spát, naplníte vodou a zchladíte v ledničce.

Kdy už jde o poruchu?
Podle statistik a odborných studií se v Evropě 20–40 % jejích obyvatel domnívá, že občas trpí nespavostí, 10 % uvádí problémy každou noc. Socioekonomický dopad nespavosti s sebou přináší škody v miliardách eur. Jen tři lidé z deseti se s nespavostí obracejí na lékaře.

Proč spíme?
Vědci nevědí, proč vlastně spíme. Například u tažných ptáků se střídají obě poloviny mozku: Zatímco jedna bdí, druhá spí. U lidí tomu tak není.

„Nedostatek spánku vyvolává poruchy paměti a větší hlad,“ říká MUDr. Miroslav Moráň z Neurologické kliniky FN v Brně. „Rytmus spánku a bdění je navozen geneticky. Z toho plyne, že dělení na takzvané skřivany (vstávající brzy) a sovy (noční typy) je objektivní.“

Během doby se mění délka spánku. Zatímco na začátku 20. století (po roce 1900) spávali lidé v průměru víc než 9 hodin, na jeho konci (před rokem 2000) už jen 7 a půl, u pracovníků zaměstnaných ve směnných provozech dokonce jen pět hodin.

Zdravý spánek
„Skutečně zdravě spí jen 20 % lidí,“ tvrdí Miroslav Moráň. „Klasický zdravý spánek má biologický rytmus, v němž se střídají určité fáze. Pacienti si stěžují na poruchy, jakmile nevstávají odpočatí.“

Nespavost
Podle mezinárodní klasifikace nemocí je hlavním kritériem pro diagnózu nespavost narušení spánku nejméně 3x týdně po dobu jednoho měsíce. „Příznaky nespavosti jsou různé – od neschopnosti usnout, přes noční probouzení až po velmi brzké ranní vstávání,“ vysvětluje lékař. 

Nejčastější příčiny spánkových problémů

 konfliktní mezilidské vztahy, osobní i pracovní neúspěchy, strach a úzkost
 bolesti, svědění, dušnost, pálení žáhy, kdy je však nutné řešit léčení příslušné prvotní nemoci
 nepravidelný denní režim, užívání alkoholu, kofeinu, nikotinu a dalších psychotropních látek
 chrápání, syndrom neklidných nohou a křeče ve svalech

Důsledky nedostatku spánku
Poruchy spánku snižují pracovní i studijní výkony, vyvolávají stres, bolesti hlavy, poruchy funkcí zažívacího traktu, způsobují ztrátu pozornosti a mikrospánek, čímž zvyšují riziko nehod. Dlouhodobé problémy se spánkem zhoršují zdravotní stav, zvyšují riziko vzniku depresí a neuróz, mohou provokovat epileptický zákon a brzdí regeneraci pokožky.

Poruchami spánku trpí v každé věkové skupině značné procento populace.
Dětský věk 20–30 %, adolescenti 10–15 %, dospělí jedinci 30–40 %, senioři dokonce 40–50 %.
Předpokládá se, že díky civilizačním vlivům budou tyto poruchy spíše narůstat.

Prášky na spaní ano, či ne?
Na počátku farmakologické léčby bylo užívání opia. Zásadně se pokročilo až v 19. a 20. století. Dnes máme k dispozici tři generace hypnotik. Užívání nejstarších z nich, barbiturátů, s sebou nese velká rizika, a proto je minimální.

Druhá – benzodiazepiny (Rohypnol) – jsou příčinou ranní nevýkonnosti, narušují „stavbu“ spánku a mohou vést k návyku. Třetí generaci představuje zolpidem (Hypnogen), který zachovává REM epizody spánku, v nichž se konsolidují paměťové stopy, nenarušuje se snění, ale ani se nezhoršuje funkce paměti.

I u nás – stejně jako v zahraničí – stoupá frekvence užívání hypnotik s rostoucím věkem. Častěji je polykají ženy než muži, mužům totiž hypnotika nahrazuje pivo.

„Mnozí lidé si myslí, že špatně spí, ale spí přitom docela dobře,“ říká doktor Moráň. Každý pacient, který požádá lékaře o hypnotikum, by měl proto nejprve vyzkoušet nefarmakologické postupy.

Jak se dobře vyspat
Abyste spali klidně a nerušeně, musíte pro to něco udělat. Začněte vhodnou večeří: Vyvarujte se tučných a těžkých jídel. Na noc si odpusťte kávu a černý čaj. Naopak takový zelený listový salát dodá tělu látky podobné opiátům, které uklidňují nervový systém. Obdobně působí potraviny s vysokým obsahem vitaminu B.

Místo mlsání u televize si dejte avokádo či banán anebo oříšky. Tabulka čokolády před spaním také není na škodu. Podporuje totiž tvorbu serotoninu, který podporuje dobré spaní. Spánek přivolá také šálek bylinkového čaje – meduňkového, levandulového či heřmánkového.

Pokud jsme vystresovaní a pod duševním napětím, také nemůžeme usnout. Jenže místo toho, abychom před spaním odpočívali, většinou do poslední minuty kmitáme v domácnosti nebo koukáme v televizi na thriller.

Do postele pak jdeme unavení a s hlavou plnou starostí, díky nimž se pak nemůžeme pořádně uvolnit.

Spíte jako princezna na hrášku, nebo nevíte o světě? Vadí vám letní vedra – nemůžete kvůli nim spát? Čím si pomáháte? Jste sova, nebo skřivan? Víte, že nejnovější průzkumy ukazují, že se lze přeučit?

Reklama