Není to tak dávno… no, vlastně je. Bylo mi tenkrát sladkých …náct, když jsme společně s mou kamarádkou začaly chodit na diskotéky. Patřil nám tenkrát svět, všechno bylo růžové a život taaaak bezstarostný. Ještě krásnější a bezstarostnější to je, když se člověk napije.

Po jednom takovém alkoholem ovíněném večeru jsme se vydaly parčíkem domů. Byla tehdy zima a hooodně sněhu. Krásný zimní večer! Už si nevzpomenu, kterou z nás napadlo lehnout si a vyválet se ve sněhu. Začaly jsme tedy ve sněhu dělat andělíčky a ještě teď mi v uších zní náš potřeštěný smích. Pak jsme vstaly a já jen tak prohodila: „No, ještě že tudy nejel brácha! Má dnes noční službu.“ (Pracoval tehdy u pohraniční policie a někdy vypomáhali městské policii při nočních objížďkách městem.) Chvíli na to se před námi objevila světla auta a z okýnka vystrčil hlavu brácha a prohodil, aniž bych stihla cokoliv říct: „Ségra, no Ty vypadáš!“ Já se tenkrát  zmohla jen na: „Pšt, neříkej to, prosím Tě, našim!“

Na tenhle večer snad do smrti nezapomenu. Chtěli nás hodit domů, ale my, že se jdeme ještě podívat do jednoho baru. Tak se i stalo. Byli tam kluci z bývalé základky, takoví ti idolové mladičkých žákyněk asi o 5 let starší, než jsme byly my. Jak my k nim kdysi vzhlížely, a teď najednou s námi prohodili i řeč. No to bylo něco. Po příjemných debatách jsme opouštěly lokál, když v tom jeden přistoupil ke kamarádce a dali si francouzský polibek. Byl to její první polibek... tak na to zase do smrti nezapomene má  kamarádka.

Kolik my toho spolu už zažily, kolik my toho spolu už vypily?! Je fajn mít po boku někoho, s kým se můžeš smát, s kým můžeš žít a s kým budeš i vzpomínat…

Heduš


Děkujeme za pěkný příspěvek :)

Co Vy a alkohol a romantika, milé ženy-in? Patří podle vás alkohol k romantice, nebo ne? Neváhejte a napište nám.

redakce@zena-in.cz

Reklama