Že není možné bez automatické pračky a moderních pracích prostředků vyprat tak, aby bylo prádlo skvostně bílé? Ale je. Babička čtenářky Verulinky to dobře uměla...

Umíte si představit, že máte bílé prádlo bez bělícího prášku? Čtenářka Věrulinka si to nemusí představovat, její babička takhle prala běžně...


Zdravím a přeji krásný den všem na ženě-in.

Praní prádla je zajímavé téma. Asi se ptáte proč, vždyť na tom nic není. Ano, není, dneska se prádlo hodí do pračky a je to, a kdo má sušičku, ani neví, že pere.
Ale já si vzpomínám na dětství u babičky, která tenkrát nejen, že pračku neměla, ale nikdy by si jí nekoupila, ač by si ušetřila hodně práce.
I přesto, měla bílé prádlo úžasně bílé, až skvostně bílé.
V prvé řadě prádlo namáčela, za druhé prala na valše, za třetí máchala v poslední vodě s nějakým modřidlem, a sušila na sluníčku na trávníku. Když jsem se dívala na její bílé prádlo, až mi vadila bělost na oči. Samozřejmě prádlo škrobila a poctivě žehlila. Do její povlečené postele, jsem nesmírně ráda uléhala, vůně byla až omamná, protože ještě dávala do skříně mezi ložní prádlo sušené kvítí. Takže i v zimě jsem u ní cítila jaro a léto.
Je pravda, v zimě cíchy a prostěradla neprala, čekala na jaro a potom prala třeba měsíc, zásobu měla velikou. V zimě prala jenom osobní prádlo, ale i v zimě sušila venku v mrazu.
Když jsem se já vdala, tenkrát o dnešních pračkách a sušičkách, jsem si mohla jenom nechat zdát.
Začínala jsem pračkou + ždímačkou. Později jsem si koupila pračku-Perobot se ždímačkou a to už byl pokrok, dvě v jednom. Ovšem toho máchání při velkém prádle, které vždy probíhalo každé pondělí povinně, dle tchyně, škrobení, vytahování každého kusu, kropení a hurá na mandl. Mladí si dnes neumí představit, co to obnášelo, byla to dřina.
Takto jsem prala do té doby, než jsem si pořídila automatickou pračku, se kterou jsem si užívala plno nepěkných chvilek. Nejen že při ždímání skákala v koupelně jako divá, dokonce uměla i vytancovat z koupelny až do předsíně.
Jak jsem byla ráda, když jsem se jí zbavila a koupila novou, která se mnou dokonce šla až sem do domečku a nebýt velice ne-šikovných stěhováků, kteří nevím co s ní dělali, zkrátka pračku mi rozbili, mimo i jiných věcí. Vše jsem zjistila až později.
Co mi zbývalo, nic a koupit pračku novou, která má už plno super možností, pere perfektně.
Co se týče sušičky, nevím proč, ale nechtěla bych jí, k čemu by mi byla tady na vesnici. Od samého jara do pozdního podzimu, prádlo věším venku, ta vůně prádla je úžasná ze sluníčka.
Jediné co nedělám, to je škrobení a žehlení. Žehlím pouze oblečení. Cíchy krásně složím, uhladím a jdou do skříně. A když se v tom jednou vyspíme, stejně nikdo nepozná, zda bylo vyžehleno, či nebylo.
Jenom vzpomínám na babičku, ta by koukala, jak je dnes vše jednoduché a hned hotové.

Zdraví,
Věrulinka

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 17. 9. 2012: Praní

Příspěvky k tomuto tématu již neposílejte. V poslední dnešní novince se dozvíte, kterou z přispěvatelek jsem odměnil slíbeným dárkem: denním krémem a sérem GARNIER Ultra Lift - kompletní péčí proti vráskám.

garnier

Reklama