Cestování

Skončily jsme v polích bez rezervy!


Ahoj Richarde.

Auto sice nemám a řidičák nevlastním, ale vybavila se mi drobná příhoda, kterou jsem zažila coby spolujezdec.

To jsme se jednou s kamarádkou zbláznily a vypravily se na výlet. Měla totiž novou práci a v ní možnost zapůjčit si firemní auto (škodovku) – chtěla to vyzkoušet. Měla taky poměrně čerstvý řidičák a skoro nic najeto, auto nevlastnila. A do třetice – měla roční dcerku, takže na výlet jsme jely tři.

Cesta ubíhala v pohodě (bylo to v zimě, sice mrzlo, ale sníh ještě nebyl), po počáteční nejistotě se Lenka rozkoukala a řízení jí šlo. Já seděla vzadu s malou na klíně, pozorovaly jsme krajinu a sem tam jsem zafungovala jako navigátor a poradce stran trasy. :-)

Trochu divné bylo, když na nás začala protijedoucí auta blikat. Usoudila jsem, že nás varují, že někde vpředu číhají policajti, a zase jednou vyzvala Lenku, ať dává pozor, jestli jede, jak má. Remcání do řízení mají řidiči rádi, že? Co byste si bez dobrých rad spolujezdců počali… :-)

Z dalšího auta se vyklonil člověk a rukou ukazoval dolů. To už se ignorovat nedalo. Zastavily jsme, Lenka obešla auto a zjistila, že jedno z předních kol je prázdné. Prasklá pneumatika. Průšvih. Pro šťoury: ne, opravdu to nepoznala. Volant prý sice trochu táhl, ale to přičítala neznámému vozidlu, na které nebyla zvyklá.

Větší průšvih byl, že v kufru auta nebyla rezerva. Stály jsme na vedlejší cestě uprostřed polí a uvažovaly, co dál. Široko daleko žádné stavení, zima docela slušná, vyhlídky... neslušné.

Leč stal se zázrak, jedno z projíždějících aut u nás zastavilo a jeho řidič po vysvětlení situace nabídl, že nám prodá svou rezervu za 500 kaček. A namontuje. Rády jsme souhlasily. Jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že rezervu máme! Byla uložená zvenčí, pod autem. Spadl nám kámen ze srdce – všem. Zasmáli jsme se, kolo namontoval během chvilky, krom poděkování nic nepřijal a mohly jsme pokračovat v cestě.

zmrzlina


Povedená historka. Ten chlap měl určitě večer co vyprávět kamarádům v hospodě.:) Ale je hlavní, že to dobře dopadlo. I když kamarádky je mi líto, ta se musela pěkně pýřit!:)
Jsem tu dnes pro vás a vaše příběhy! Pište mi na adrese redakce@zena-in.cz!

   
06.11.2006 - Zahraničí - autor: Richard Klíčník

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme