Příspěvek čtenářky Malinke-kote vypráví o vztahu dvou sester, které na sebe vzájemně žárlily kvůli klukům, přátelům a chození na diskotéky...

Zasílání novinek k dnešnímu tématu již skončilo, milé čtenářky. Okolo šestnácté hodiny se dozvíte, kterou z vás, přispěvatelek, jsem dnes odměnil slíbeným dárkem. Teď si ale přečtěte příspěvek čtenářky Malinke-kote...


Přeji pěkný poměrně chladný den

Dnešní téma není nějak pro mě, ale stejně jsem se rozhodla napsat svůj názor. Mám o rok starší sestru. Když jsou sourozenci ještě malé děti, vždy se projeví nějaká ta hádka. To je u sourozenců úplně normální. Pamatuji si, když jsme se pohádali tak brutálně, že jsem jí udělala na památku na ruce velký kousanec, který se jí držel pár dní :-D Sestře jsem záviděla spousty věcí. Měla dost kamarádů, pořád někam chodila a byla více vyvinuta než já. Já jsem zase na druhou stranu byla více uzavřená, nikam jsem nechodila a seděla neustále doma. Buď jsem se učila, nebo jsem seděla u PC a nebo jsem si kreslila. Kreslení pro mě byl velký koníček.

Ve věku asi 15 let jsem poznala jednoho kluka, který se mi líbil. Bydlel kousek od nás a chodili jsme spolu skoro každý den ven. Jenže když ho náhodně poznala sestra, tak se to změnilo a už jsme se tak často nevídali. Zato moje sestra s ním chodila dost často ven. Nemohla jsem jí odpustit, že mi přebrala nejen kamaráda ale také kluka, kterého jsem chtěla. Je pravda, že jsem s ním nic neměla, ale ona ano. Dokonce s ním byli i její dvě kamarádky hned po ní a s jednou byl dost dlouho. Bohužel jim to ale nevydrželo.

Docela mě štvalo, že si kolem 18tého roku našla přítele, který bydlel v Mostě. Kvůli ní si našel práci v Chomutově a tak začal u nás bydlet. Se sestrou jsem měla společný pokoj, tak si umíte představit, jak to vypadalo. Bydlel u nás snad dva roky a já to musela přežívat s nimi v jednom pokoji. Stále jsem se snažila získat svůj vlastní pokoj. V bytě 3+1 to jen tak nešlo. Je pravda, že po čase jsem ten pokoj získala, ale bohužel obývací pokoj je zmenšený kvůli ložnici.

Zas naopak sestra záviděla mě, že ona mohla na diskotéky až od skoro 19ti let. Nechtěli jí pouštět a já mohla už klidně od 17ti, protože jsem chodila s ní. V něčem to výhoda byla ale zase v něčem ne. Ona měla jiné kamarády a já zas jiné. Postupem času jsem se začala bavit převážně s jejími kamarády a bavíme se do teď, i když ne tak často jako moje sestra. Teď už jsme poměrně starší a tak často se nevídáme. Ona bydlí ještě u rodičů, i když teď si našla přítele, tak je převážně u něj a já zase u svého.

Teď jsme si trošku více blízký než jako malé děti, které se neustále hádaly a dohadovaly se, kdo bude vysávat, kdo bude utírat prach nebo kdo umyje nádobí. Většinou to odskákala ona. Raději jsem vysála, než abych myla nádobí. Teď mi ani jedno nevadí. Jsem ráda, že si poslední dobou docela rozumíme. Teď už jí nic nevyčítám a vše jsem jí dávno odpustila. Přeci jen veškeré žárlení a přebírání kamarádů a ostatních věcí bylo jen díky pubertě.

Konečně pátek, poslední šichta v týdnu a před námi víkend, tak si ho užijte, jak můžete.

Malinke-kote

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 21. října 2011: Sourozenecké křivdy

Zasílání příspěvků již skončilo. Po šestnácté hodině se dozvíte, kdo získal dárek: konvici na čaj či kávu Fizzy od Tescomy.

fizzy

Reklama