To, že Iva hubne, je zřejmé. Škodí jí však náš jídelníček? Řada z vás ho kritizovala za nedostatek bílkovin a za vysoké glykemické indexy potravin. Tak jak je to?


Co jí Iva tento týden?

Složení jejího jídelníčku zůstává stejné, ke snídaní kaše nebo dezert (z kuzu nebo z tofu), lehká svačina (opět dezert s ovocem nebo trochu kaše), obědy a večeře dostává od studia Nine Star Ki, na svačinu má zelený salát pokapaný octem (rýžovým nebo jablečným). Více naleznete v článku Takhle hubne Iva: Skvělý jídelníček! 
 
Obědy:
Pondělí: pohanková polévka s řasou Hiziki a fazolemi Adzuki, pražená rýže se smaženou zeleninou na zázvoru a sojanézou, kondiment z řasy Nori a z ředkve Daikon
Úterý: miso vývar s celozrnnými nudlemi a zeleninou, hlíva ústřičná na kmínu s jáhlami, zeleninovou oblohou, kondiment z pečených rajčátek, pickles
Středa: čočková polévka s templem, sladké tofu knedlíky s ovocem přelité sladem a vanilkovým krémem s drobenkou
Čtvrtek: dýňový krém Hokkaidó, cizrnová omáčka s rýži a jáhlami a zeleninovou oblohou (viz obrázek)
Pátek: brokolicový krém, zapečený kus-kus se zeleninou a s uzeným templem, mrkvový salátek s mandarinkou

Je to makrobiotika, nebo ne?

Iva se nyní stravuje podle filozofie 5 elementů. Nejedná se o makrobiotický jídelníček, i když makrobiotika vychází ze stejných principů. U obou dvou přístupů se jedná se o holistický přístup, dieta je připravena podle individuálních okolností – prostředí, kondice a konstituce člověka, ročního období. Cílem je dosáhnout pocitu vnitřní rovnováhy a zdraví.  Makrobiotika řadu potravin nedoporučuje - jako například maso, vejce, rajčata, brambory, lilky, papriky, exotické ovoce. Stravování podle 5 elementů i s nimi pracuje dle konkrétního člověka a jeho stavu, kdy v některých případech některé z nich může použít i jako lék.

V současné době existuje mnoho vědeckých teoriích o výživě, které si někdy odporují, každý si musí najít způsob stravování, který mu vyhovuje, kterému věří. Iva se nyní rozhodla pro tento na základě svých zkušeností s některými dalšími, většinou mechanistickými teoriemi, které vidí pouze složení potravin z hlediska kalorií, v pojmech chemického složení – jako bílkoviny, sacharidy, tuky, minerály, vitaminy. A sama přiznává, že zatímco při držení diety v minulosti cítila často hlad a chlad, protože jedla hodně ochlazujících potravin, které jí braly energii, jako například saláty a mléčné výrobky, nyní se cítí dobře, nemusí se trápit hlady, má dostatek energie a úbytek 10 cm v pase po měsíci je také pro ni vítězstvím. Stravování podle 5 elementů nabízí systémový pohled, vidí potravu podle jejích vztahů – posuzuje souvislosti, vlastnosti, účinky, chuť, vůně, původ, směr růstu, barvu, strukturu i chemické vlastnosti.

Základní změny v Ivině jídelníčků

1. Velké omezení jednoduchých cukrů, to znamená všeho slazeného bílým cukrem, medem, javorovým sirupem, nahrazení složitými cukry – polysacharidy obsaženými v obilovinách, luštěninách, mořských řasách a obilných sladech.

2. Vynechání  všech výrobků z bílé mouky a omezení výrobků z celozrnné mouky.

3. Vynechání všech mléčných výrobků, aby mohla probíhat očista těla a zabránilo se zahleňování a  zchlazování organismu, který pak nemá dostatek energie.

4. Větší přísun obilovin, aby Iva neměla Iva pocit hladu, a také aby se tělo mohlo dobře čistit. Také jsou pro ni základním stavebním materiálem.

5. Zařazení luštěnin (v dávce 1 polévkové lžíce denně) a zeleniny různě upravované (pečené, dušené, nakládané, vařené, smažené), a syrové listové zeleniny jako malého salátu jednou denně.

6. Přidání mořských řas, aby měla dostatek minerálů.

7. Dostatek potravin obsahujících Lactobacillus (3x - 5x týdně): pickles, kysané zelí, miso, tempeh.


Má Iva dostatek bílkovin?

Nejvíce připomínek bylo k bílkovinám, že jich je málo, že se jedná téměř o vegetariánský jídelníček, protože Iva si dává jenom občas netučnou rybu, ale nemá maso každý den. Mezinárodní standard doporučení je 37 gramů bílkovin pro průměrného muže a 29 gramů pro průměrnou ženu. Musím zdůraznit, že jen velmi výjimečně se nyní vyskytují nemoci z nedostatku bílkovin, a to pouze v oblastech, kde panuje všeobecná podvýživa, ale především v současné době ve vyspělých zemích se objevují nemoci z nadměrného příjmu bílkovin.

Další z mýtů je, že daleko kvalitnější jsou na příjem bílkovin živočišné bílkoviny než rostlinné. Bílkovina může být složena z 22 různých aminokyselin, z nichž je osm nenahraditelných (esenciálních), tzn. že v normálním případě nejsou vytvářeny tělem samotným a musí mu tedy být přiváděny v potravě. Poměry množství esenciálních aminokyselin v živočišné bílkovině jsou v konvenční nauce o výživě považovány za příznivější, než je tomu v rostlinných bílkovinách. 

Z čeho pocházejí tyto závěry? Z výzkumu vědců Osborna a Mendela z roku 1914, kdy při jejich pokusu byly krysy krmeny různými druhy bílkovin. Závěr byl, že krysy krmené vejci rostly nejrychleji a dosahovaly největší tělesné hmotnosti, při krmení masem a mléčnými výrobky byly krysy také značně velké a těžké, při čistě rostlinném krmení měla zvířata jen velmi malou tělesnou hmotnost. Z těchto pozorování bylo vyvozeno, že živočišné bílkoviny musí být hodnotnější než rostlinné, protože zřejmě v roce 1914 si lidé mysleli, že se zdraví vyznačuje velkou tělesnou hmotností. Živočišná bílkovina váže více tuku, rostlinná bílkovina obsahuje navíc i vlákninu, a tak především v celozrnných obilovinách je zaručen vyvážený poměr vlákniny a výživných látek.

Neznamená to, že doporučujeme jenom rostlinné bílkoviny, každý člověk si sám musí zvážit podle svých potřeb a filozofického přesvědčení, zda maso jíst bude. Ale ti, co se rozhodnout žít bez masa nebo ho významně omezit, pokud vhodně složí svůj jídelníček, své zdraví neohrozí.

Podívejte se na přiloženou tabulku, kde najdete obsah bílkovin v jednotlivých potravinách, povšimněte si hlavně obsahu bílkovin v mateřském mléce, což je skvělá potrava pro kojence, která během šesti měsíců zdvojnásobí jeho porodní váhu. Je zde pouze o něco více než jedno procento bílkovin, takže samotná příroda si také myslí, že nepotřebujeme velké množství bílkovin.

Obsah bílkovin v různých potravinách

    ve 100 gr/gr
Mateřské mléko   1,1
     
Celá obilná zrna hnědá rýže 7,4 - 7,5
  pšenice 9,4 - 14,0
  oves 13
  ječmen 8,2 - 8,9
  žito 12,1 - 12,7
  kukuřice 8,2 - 8,9
     
Luštěniny fazole adzuki 21,5
  cizrna 25,1 - 26,0
  sojové boby 34,0 - 34,3
  hrách sušený 21,7 - 24,1
  vařená čočka 7,8
     
Výrobky z bobů tempeh - různý 18,3 - 48,7
  tofu 7,8
  natto 16,9
     
Semena a ořechy různé 11,0 - 29,7
     
Maso a drůbež hovězí 13,6 - 21,8
  vepřové 9,1 - 21,5
  kuře 14,5 - 23,4
  vejce 12,9 - 13,9
     
Mléčné výrobky různé 13,6 - 27,5
     
Mořští a sladkovodní ryby 16,4 - 25,4
  měkkýši 10,6 - 24,8
  korýši 15,0 - 20,0


Jak je to s glykemickými indexy v jejím jídelníčku?

Několikrát se objevilo v diskusi, že glykemické hodnoty jídelníčků Ivy jsou vysoké. Glykemický index měří, jak rychle se zvýší hladina krevního cukru, tak jenom stručně shrnu, jak se zjišťuje jeho hodnota.

Vychází se z hodnoty glykemického indexu glukózy, která má hodnotu 100. Index udává schopnost sacharidové potraviny zvýšit hladinu krevního cukru. Hodnoty se zjišťují experimentálně a zdaleka nejsou k dispozici pro všechny potraviny (množství informací se ale stále rozšiřuje). Čím více se hodnota blíží stovce, tím je pro obézní a diabetiky zákeřnější. Některé potraviny mohou hodnotu 100 i převyšovat.

Klinická praxe zjistila, že některé sacharidy zvyšují hladinu krevního cukru více, jiné méně. Čím více po jídle stoupne glykemie, tím více se musí vyplavit inzulínu (hormonu, který produkuje slinivka břišní). Čím více inzulínu, tím větší je tendence k ukládání tuku v organismu. Lze tedy říci, že pokud budou dva lidé držet dietu o stejné energetické hodnotě, zhubne více ten, který bude jíst potraviny s převážně nižším glykemickým indexem.

Člověk, který ve velké míře konzumuje potraviny s vysokým glykemickým indexem (bílé rohlíky, bagety, hamburgery, pizza, koblihy...) má častěji hlad a snaží se ho utišit opět např. samotným pečivem (veden domněním, že samotný rohlík má přece málo tuku), a tím se dostává do začarovaného kruhu. Proto se v jídelníčku Ivy glykemický index velmi pečlivě hlídá, proto jsou například téměř vyloučeny jednoduché cukry, které jsou nahrazeny složitými cukry - polysacharidy, které jsou právě v obilovinách, v obilných sladech, v luštěninách, v mořských řasách, je omezeno pečivo a chléb. Tak se zbytečně nevyčerpává její organismus a má dostatek energie i při svém „drastickém jídelníčků“ a celou dobu je v dobré psychické a fyzické kondici.
ZDE naleznete glykemické indexy některých potravin.

Zdroje: Fórum zdravé výživy, Annemarie Colbinová: Jídlo a zdraví, Christian Opitz: Výživa pro člověka a Zemi

Přečtěte si také:
Tak toto je hubnoucí Iva
Jak hubnout díky rýži
Jak pokračuje Iva s dietou?
Přísný hubnoucí jídelníček
Iva posiluje zázvorovými obklady
Hubnoucí Iva: Jak je na tom po dvou týdnech? 
Takhle hubne Iva: Skvělý jídelníček! 
Jak hubne Iva? V posilovně
Hubnoucí Iva: Kolik shodila po třech týdnech?
Hubneme: Co jí Iva tento týden?
Hubnoucí Iva už jí dorty!

 

Reklama