Bulvár

Skautský tábor a můj bobřík odvahy

Na tehdy turistické tábory, ještě za totalitního režimu (nyní již skautské) vzpomínám velmi často a ráda.

Byli jsme oddíl lišek. Na tábory jsme vyráželi pod stany, daleko od civilizace, hluboko do lesů na tři týdny. Jezdila jsem tam již od 6-ti let a byla to paráda. Spali jsme tehdy pod stany, vařili ve vlastnoručně vyrobené kuchyni, na záchod chodili do lesa či na vyrobenou latrinu (kus dřeva, na který jste si sed, a za Vámi jen díra, která se pak zasypala). Jídlo na vaření nám vedoucí vozili z města. Jedli jsme z ešusu, vše tak jako správní skauti. Ráno rozcvička, úklid stanu, bodování úklidu (za což jsem vždy na konci dostala diplom, protože jsem vždy měla perfektně uklizeno) nástup se vztyčením vlajky a pokřikem a pak již celodenní zábava, tůra a co k táborům patří. Hned bych jela znovu.
 
A samozřejmě každý skaut či světluška plní bobříky, aby dostal orlí pera, alespoň tak to za mě bylo. Bylo to jednou v noci když jsem plnila bobříka samotky. To Vás večer odvedou daleko do lesa a nikdo Vás 12 hodin nesmí zahlédnout. Takže spíte celou noc v lese a druhý den ráno se vracíte do tábora, to byl malý bobřík, velký je na 24 hodin tuším.

V táboře máte přes noc samozřejmě hlídky až do rána, střídající se po dvou hodinách. Tu noc jsme plnili bobříka asi 4 a dali nás každého zvlášť do lesa, daleko od sebe. Les byl přímo nad táborem, takže jste z vrchu na něj pěkně viděli. Bylo asi půl jedné v noci a mně se chtělo v lese na samotce čůrat, co teď? Měla jsem strach vylézt ze spacáku, ale nutnost jít na malou byla silnější než já. Vylezla jsem zespacáku, rozsvítila baterku a šla na věc. Jenomže v tom začala dole v táboře hlídka řvát ,,poplách" a já jsem se tak vyděsila, co se děje, že jsem si počůrala tepláky a letěla rychle do spacáku. Byla jsem tak vyděšená, že jsem už neusla a strachovala se celou noc. Ale to jsem nevěděla, že příčinou poplachu byla má rozsvícená baterka, kterou noční hlídka zahlédla.To jsem se pak dozvěděla na druhý den ráno, když jsem se ptala co se stalo a v podstatě se zjistilo, že to jsem svítila já.

Ale co se ještě tu noc stalo bylo daleko zábavnější než mé počůrané tepláky. Totiž jeden náš vedoucí se asi trochu večer napil a nejspíš usnul na latrině jak šel na potřebu a jakmile hlídka začala řvát poplach, tak se tak lekl, že do té latríny spadl a nemohl ven. Takže pak volal o pomoc i on. No na druhý den, jak jsme se to dověděli, tak jsme se málem počůrali smíchy. I teď jak Vám to píši se musím smát, protože na tenhle zážitek a tuto jedinečnou noc se zapomenout nedá.
 
Tyto tábory byly skvělé, plné zpěvu, poznávání a smíchu a proto až můj malý syn trochu povyroste, přihlásím ho do skautského oddílu, aby si prožil ty nezapomenutelné a okouzlující chvíle jako já. 
 
S Pozdravem Vaše čtenářka Lada


Děkujeme za skvělý příběh :). Tady v redakci jsme se při čtení také pořádně zasmály.

Na jednom táboře, na kterém jsem už byla jako vedoucí, se nám také přihodila "latrínová" historka. Byl to dívčí skautský tábor s pár stany, kuchyňkou ve vojenském stanu a chemickým záchodkem, kterému se obvykle přezdívá "skůtr". Umístily jsme ho do svahu nad tábor. Byl z něj skvělý výhled a tak jsme místo na záchod chodily "orlit" na "Orlí hnízdo". Jednou po deštích ovšem svah poněkud navlhl a klouzal. A co se nestalo, než že jedna dívka usedla na skůtr, ten se dal do pohybu a sjel s ní až do tábora... Ještě že to byl dívčí tábor :)

Zažily jste něco podobného? Napište nám na redakce@zena-in.cz

   
28.06.2006 - Společnost - autor: Markéta Breníková

Komentáře:

  1. [6] musilovahana [*]

    Bobříky jsem plnila také.

    superkarma: 0 22.09.2012, 20:46:04
  2. avatar
    [5] sharonka [*]

    arjev:

    superkarma: 0 28.06.2006, 10:07:07
  3. avatar
    [3] Sepy [*]

    arjev:

    superkarma: 0 28.06.2006, 09:55:07
  4. avatar
    [2] arjev [*]

    Vzpomínám si na bobříky.Nakonec mi dali velkého za odvahu i mlčení.V noci v lese jsem se ztratila,protože jsem si hledala lepší místo na spaní.Ráno mě hledal,kdo měl nohy a oči,volali,já mlčela s tím,že jde i o bobříka mlčení.Slibovali dobroty,mně tekly sliny a nevylezla jsem z úkrytu.Vedoucí mě dostal,že mě hledá i můj plyšový míša.Měla jsem ho dobře schovaného v batohu,ale Víťa ho objevil a to byla moje slabá stránka výdrže

    superkarma: 0 28.06.2006, 09:46:46
  5. avatar
    [1] jaku [*]

    superkarma: 0 28.06.2006, 09:41:34

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme