Domácnost

Škatulata, hejbejte se!

Moje švagrová má zvláštní úchylku. Strašně ráda stěhuje nábytek, všelijak přestavuje, kombinuje a mění již zažité pozice bytového zařízení.

Můj bratr z toho šílí. Odjede třeba na dva dny na pracovní cestu, a když se v noci vrátí a chce si jít lehnout do postele, stane se mu třeba, že se ocitne v dětském pokoji. Jeho pilná ženuška měla totiž zrovna jeden ze svých záchvatů a střelhbitě vyměnila ložnici s pokojem pro děti.

Nechápu, kde bere tolik energie, protože takovéto přestěhování přece není jen tak.

Když si jenom představím, že musí vyklidit všechny skříně, šuplíky a vitríny, pak pracně přešoupat nábytek z pokoje do pokoje, posléze v jednotlivých místnostech šachovat tak dlouho, až se najde ta ideální varianta sestavení…Dejte pokoj. Skoro se mi chce říci “tfuj tajbl”. Že si holka radši nehodí nožky nahoru, když už jí chlap na dva dny vypadne z bytu!

Jenže já jsem já a ona je zase ona. Je to prostě její hobby. Nevím, jestli tak činí z nedostatku jiné invence, či se tak prostě realizuje, ale v každém případě jsem si jistá, že by potřebovala odbornou pomoc. Je totiž schopná pracně přestěhované pokoje při další služební cestě svého manžela zase vrátit zpět na původní místo, čímž on po svém příjezdu opět končí místo v ložnici v pokoji u dětí. Navíc se v obýváku potmě přerazí o sedačku, která je náhle úplně jinde, než kde se nacházela doposud.

Budování rodinného hnízdečka je totiž pro mou švagrovou něco jako nikdy nekončící Odysseova cesta. Jakmile je něco na stejném místě více než týden, už jí to v hlavince šrotuje, kombinuje a přemýšlí... Pravda, v poslední době již ne nahlas. Hlasité úvahy na toto téma většinou končily manželskou hádkou, třískáním dveřmi a zarytým mlčením.

Ona si pak stejně udělala, co chtěla, ale ty hádky jí byly nepříjemné. Nyní si tedy spřádá své rekonstrukční plány hezky v duchu a v ilegalitě svých myšlenek a chudák manžel je pak postaven před hotovou věc – no spíš se o ni přerazí.

Je nešťastný. Její aktivita je totiž neutuchající a bezbřehá. Nezastaví ji nic! Bez problémů převrtá i ribstole na místo, které se jí momentálně více zamlouvá. To, že pak tento cvičící nástroj jaksi ztrácí na svém smyslu, neboť se před ním nenachází dostatek prostoru k provádění cviku, ji příliš netrápí. Však ona za 14 dní najde jiné místečko, nastartuje vrtačku a opět roztočí svá škatulata, hejbejte se.

Bohužel, stěhování nábytku a výměna pokojů není celý výčet její mánie. V čem se vyžívá možná ještě více, je zásadní reorganizace vnitřních prostorů. Všude! V kuchyni neustále obměňuje náplň poliček s nádobím. Tam, kde jsou hrnky, se bez předchozího varování náhle objeví třeba mísy na těsto a ovoce a hrnečky jsou nyní na rozhodně lepším a praktičtějším místě. A tak je to i se skříněmi na šatstvo, se šuplíky na prádlo.

Život jejich rodiny tak v žádném případě neprovází nuda a šeď. Všichni její příslušníci hrají vlastně nepřetržitou bojovou hru. Jenže prožívat několikrát do roka bojovku v podobě hledání vlastních ponožek a spodního prádla – je zejména v době ranního spěchu – jistě poněkud únavné. A sotva si chudáci bojovníci zvyknou, šup sem, šup tam, už zase zmateně běhají po bytě, otevírají zásuvky a skříně a detektivní pátrání začíná nanovo.

Domluvy, výhružky, přemlouvání, vysvětlování...  nic nepomáhá. Ta dobrá duše všechno odkýve, potutelně se usměje a podle razance výbuchu se na čas a naoko uklidní, aby pak udeřila s nebývalou silou. Je prostě k neutahání.

Občas mne navštíví zoufalý bratr a snaží se vydolovat ze mě nějakou zaručenou radu, jak učinit přitrž tomuto běsnění jeho ženy. Sonduje ze mě, jako z představitelky slabšího pohlaví, hnutí naší ženské mysli... Opravdu se upřímně snaží svou ženu pochopit a zároveň ji nezabít. Smůla je v tom, že já nějak nejsem schopná mu adekvátně poradit. Hnutí mé mysli je pohnutkám jeho ženy na hony vzdálené a mám spíš tendenci promýšlet s ním zaručeně účinné návody na likvidaci toho běse, kterého má doma.

A tak jsem mu slíbila, že jeho problém nadhodím zde, na serveru, kde se to ženami jenom hemží a kde se možná najde hned několik dobrých duší, kterým svitne v hlavince nějaký nápad - CO S NÍ? Třeba se tu najde i blíže neurčený počet těch, které trpí podobnou úchylkou jako žena mého bratra. Pak by mohl alespoň žít s vědomím, že není sám... že někde, kdesi, je nějaký další nešťastník, který zakopává ve vlastním bytě o křesla a postele a ráno nemůže - zatraceně kurňa fix už zase - najít ten správný šuplík, ve kterém má fusekle.

 

   
03.02.2005 - Dům a byt - autor: Jaroslava Machálková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [88] Vivian [*]

    Ať se chlápek dočasně někam odstěhuje Ono jí to třeba docvakne (když nepomohly ani výhrůžky) a zkrotne...
    Ale taky to na mě dělá dojem, že je paní nějak nespokojená v životě a nedaří se jí to změnit, tak mění věci kolem sebe... Ale pokud sama neuzná, že má problém, k psychologovi ji asi nikdo nedostane

    superkarma: 0 03.02.2005, 23:07:12
  2. avatar
    [85] kubikm [*]

    nečetla jsem diskusi, ale já si myslím, že ta paní není spokojená se svým životem jako takovým...a protože není schopná s tím něco udělat, tak alespoň se snaží měnit okolí....možná by odborník - psycholog, psychiatr, dovedl pomoci...

    superkarma: 0 03.02.2005, 16:58:35
  3. [84] Rikina [*]

    Týden je krátká doba, ale jednou za čas, to se nějaký přestavby udělat musí... a vždycky se nenajde to ideální uspořádání hned :-))) Ono taky záleží na velikosti bytu, v malém bytě, kde je využitý každý centimetr a nábytek na míru, to se špatně přestavuje. Osobně jsem přestavovala za posledních 10 let třikrát. Je to málo, nebo moc - mně to přijde přiměřeně :-)))

    superkarma: 0 03.02.2005, 15:58:52
  4. avatar
    [83] anava [*]

    Těch reakcí je hrozně moc a nemám čas je číst. Snad nebudu nikoho opakovat. Vzpomněla jsem si jenom, co nám kdysi náš táta provedl, abychom ho se sestrami neotravovaly s přestavbami dětského pokoje. Jednoduše obstříhal koberec přesně kolem nábytku a veškeré přešupování tím bylo ukončeno, jelikož nový tvar koberce tomu neodpovídal.

    superkarma: 0 03.02.2005, 15:40:54
  5. avatar
    [78] Lesana [*]

    No, pokud se přestavby bytu dějí v době, kdy je manžel na pracovní cestě - copak on tam dělá? Já jen že jsem svého času měla období, kdy fyzická aktivita, u které je taky navíc nutné zapojit mozek, byla lepší, než se neustále otírat myšlenkama o to, co zrovna teď možná nejspíš asi tak dělá ...

    superkarma: 0 03.02.2005, 13:12:53
  6. avatar
    [73] Žábina [*]

    Susina: já myslím že pozdní příchody domů jsou v tomto případě jediné řešení

    superkarma: 0 03.02.2005, 11:14:26
  7. avatar
    [72] Danuna [*]

    Co takhle kdyby ji manzel zacal taky schovavat veci treba malovani at hleda.Chodi ta zenska vubec do prace?

    superkarma: 0 03.02.2005, 10:51:15
  8. avatar
    [71] Danuna [*]

    Pani je zrala na vysetreni nebo par facek.

    superkarma: 0 03.02.2005, 10:49:46

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [70] Eliza [*]

    Chudak manzel, toho teda lituju. najdete ji praci kde si tyhle pudy uzije a treba da doma pokoj.

    superkarma: 0 03.02.2005, 10:31:25
  2. avatar
    [69] Susina [*]

    chrobi: jo, to máš teda pravdu, doteďka nepochopím, jak babča, se kterou jsem bydlela, dokázala v 90ti letech házet těžké žíněné matrace oknem na zahradu je vyvětrat.. nevěřila jsem vlastním očím, když jsem to viděla..

    superkarma: 0 03.02.2005, 10:27:17
  3. avatar
    [66] Kelly [*]

    Více roboty a přešla by ji chuť na kraviny , asi má moc volného času, tak neví, co roupama ...
    U nás je to naopak. Když věci nejsou na svém stálém místě, je kravál. Doma musím najít vše i poslepu ...

    superkarma: 0 03.02.2005, 10:21:35
  4. avatar
    [57] Susina [*]

    Žábina: takhle já chodím domů denně, a vlastně ještě pozdějc, a fakt na nějaký stěhování nemám ani pomyšlení...

    superkarma: 0 03.02.2005, 10:01:50
  5. avatar
    [54] Žábina [*]

    měla by si asi přidat ještě jeden pracovní poměr...když přijde v 18.00 hod večer domů, myšlenky na stěhování ji rychle přejdou...

    superkarma: 0 03.02.2005, 09:57:13
  6. avatar
    [51] Hanela [*]

    Sara*:

    superkarma: 0 03.02.2005, 09:51:02
  7. avatar
    [50] Hanela [*]

    když jsem byla mladá, krásná, svobodná.... měla jsem taky tuhle mánii, ale ne tak častou. Jenože jsem se mohla realizovat jen v našem dětském pokojíku Tuhle jsem nad tím přemýšlele, jak to bylo jednoduché....teď si to nedovedu představit A víte proč? Tenkrát měl všechne nábytek nožičky...to se to stěhovalo zato ty knihovny a skříńky, co leží jen tak na zemi, bych napřed musela vyklidit a pak teprve pošounout
    Tak mám smůlu.....

    superkarma: 0 03.02.2005, 09:50:24
  8. avatar
    [47] Susina [*]

    podobnou mánii, byť naštěstí v lehčí verzi, má moje tchyně. Je jí už přes 80, má horší spaní, kolem půlnoci ožívá a převěšuje obrazy a přestavuje stolky, vázičky a tak podobně... skříně a knihovny naštěstí ne, tak to jde. Horší je, že občas zapomene, že si vzala piluli na spaní, vleze na štafle sundat obraz - a prásk sebou ze štaflí..neuvěřitelným štěstím se jí kdomě modřin zatím nic nestalo, jednou prý prolítla hlavou asi 5 cm od hrany stolu.. tak jsme jí mírně vynadali a prosili jí, aby kdyžtak přestavovala obrazy a serepetičky ve dne..

    superkarma: 0 03.02.2005, 09:44:46
  9. avatar
    [46] Ivana. [*]

    Taky ráda přestavuju nábytek, dokonce jsem to i několikrát praktikovala, ale jen ve svém pokoji. Ale teď už jsem asi 4 roky nestěhovala, a začíná mi to hlodat v hlavě, ale když si představím, že bych kvůli tomu měla vypouštět akvárko, lovit ryby a vyndavat všechny akvarijní proprietky jako písek a šutry tak se na to můžu

    superkarma: 0 03.02.2005, 09:43:45
  10. avatar
    [45] elephant [*]

    Ferdicka: no jo, to mě nenapadlo, ale teď, když¨si to napsala mi přijde dost pravděpodobný, že to dělá, aby upoutala pozornost.

    superkarma: 0 03.02.2005, 09:43:31
  11. avatar
    [42] pajda [*]

    Žábina: ony existují stěhovací lišty - dají se buď půjčit nebo koupit - a nadzvednout skříň tak, abys pod ni nohou šoupla tu lištu je otázka chviličky...já stěhovala několikrát "z donucení" a pak už jsem si ve vlatsním poradila s čímkoliv - chce to jen cvik. Problém jsou jen skříně na tenkých nožkách.

    superkarma: 0 03.02.2005, 09:35:37
  12. avatar
    [37] Juana [*]

    Už jenom představa stěhování mne děsí. U nás má takové nápady čas od času manžel - v tom je po tchýní, tak je taky ujetá. Jenže když dojde na realizaci, tak je líný - naštěstí.

    superkarma: 0 03.02.2005, 09:12:54
  13. avatar
    [30] Hannah01 [*]

    Žábina: Fakt to jde, jsou to svým způsobem blázni - a ti mají sílu

    superkarma: 0 03.02.2005, 08:53:51
  14. avatar
    [29] Žábina [*]

    taky bych teda chtěla vidět samotnou ženskou, jak tahá skříně,postele a sedačku

    superkarma: 0 03.02.2005, 08:47:34
  15. avatar
    [28] Hannah01 [*]

    Merylko, kamarád měl úplně ten samý problém - vyřešil to jednoduše. Když manželka odjela na návštěvu (věděl, že odjede), měl pozvané kamarády a jednoduše vymalovali byrevně byt tak, že nábytek jenom obtáhli... jakékoliv stěhování pak bylo nemožné...

    superkarma: 0 03.02.2005, 08:46:48
  16. [25] Anai [*]

    Ztotožňuju se se Sirkou a Bisou, taky ráda dělám změny, ale tohle je fakt na psychiatra, nejen psychologa... něco jako píše vlcice!

    superkarma: 0 03.02.2005, 08:25:56
  17. avatar
    [24] pajda [*]

    Myslím, že na tohle je jen jedna pomoc: a´t se manžílek taky zapojí - a aktivně - do rodinného života. Sama jsem tenhle problém měla jako těhotná: já s bříškem v podnájmu, kde nebylo kam dát postýlku, kam dát plínky, postavit vaničku...manžel na vojně mimo město (jenom pro rýpálky - dělal nějaké práce pro vojenskou VŠ, měl během vojny zůstat v místě bydliště aby dokončil projekt, ale v rámci porevolučních změn to nebylo možné, proto ten souběh vojny a mateřské) a měla jsem přesně stejný problém - něco jsem přenesla, přestěhovala, manžel se vrátil, vynadal mi (je pravda, že stěhovat skříně v pátém měsíci asi nebylo to pravé), já z toho byla nešťastná, takže do příště jsem "kvůli němu" postavila nábytek jinak...on přijel, nic nemohl najít, vynadal mě...celé to přetrhl můj táta, který nám vynadal oběma, udělal nákres bytu a nad ním jsme SPOLEČNĚ stanovili rozložení nábytku a manžel ho přestěhoval. Na mě zbylo jen vnitřní uspořádání. Celé "budování hnízda" tím skončilo, protože už nebyl důvod se hádat a navíc jsme měli i společné téma na několik večerů...je možné, že si tím tvoje švagrová jen vynucuje pozornost rodiny, která ji jinak ignoruje - když předělá nábytek, tak s ní ostatní prostě mluvit musí

    superkarma: 0 03.02.2005, 08:23:00
  18. avatar
    [23] Aja [*]

    Meryl, asi by měl přemístit on ji někam jinam...

    superkarma: 0 03.02.2005, 08:17:41
  19. avatar
    [18] elephant [*]

    clarCa: souhlas, já bych to taky řešila tím, aby začala pracovat jako stěhovák - za prvé uspokojí svou chuť na stěhování a za druhé bude večer doma tak urvaná, že na stěhování vlastního bytu nebude mít myšlenky - horší to bude o víkendecha a při dovolené

    superkarma: 0 03.02.2005, 08:06:55
  20. avatar
    [17] alko [*]

    Já bych občas ráda nábytek stěhovala, ale omezené možnosti panelákového bytu mi to nedovolí. Tak jsem si nakeslila přesný plán bytu a půdorys všech kusů nábytku. A když mě chytne "stěhovavá", šoupu si alespoň papírkama. Občas se mi podaří něco změnit, ale za čas se to většinou vrací zpět, protože přijdu na to, že to první umístění bylo vlastně ideální
    Nepřemisťuji ale věci ve skříních a šuplících, protože zapomínám kam jsem je dala. Novou kuchyň mám už dva a půl roku a občas se přistihnu, že cosi hledám v místech, kde to bylo uloženo před lety

    superkarma: 0 03.02.2005, 07:57:34
  21. avatar
    [16] Gabi [*]

    Docela mě překvapuje, jak rychle dokáže přestěhovat pokoje. To unese sama kusy nábytku?

    superkarma: 0 03.02.2005, 07:48:45
  22. [15] Jipa [*]

    Totéž dělala naše profesorka na střední škole(vždycky nám vyprávěla, jak z těch našich průšvihů nemůže spát a stěhuje nábytek)...skončila v psychiatrické léčebně (a NE kvůli nám )

    superkarma: 0 03.02.2005, 07:44:49
  23. avatar
    [14] Jeremi [*]

    Merylko, tu dámu to chce pracovně maximálně vytížit mimo domov, aby jí na podobné békoviny už nezbyl čas. A jak píše ClarCa - když ji to tak baví, tak proč toho nevyužít. Ať se poohlédne po práci v nějakém bytovém ateliéru.

    superkarma: 0 03.02.2005, 07:43:44
  24. avatar
    [13] catcat [*]

    No, říká se, že to je úchylka ženskejch. Tak já jsem v tom případě chlap, u nás se nesmí ani křeslo posunout o 5 cm, protože přesně tohle rozmístění od zabydlení bytu jsem vymyslela já a je nejlepší. Pravdou je, že když dcera dorůstala, povolila jsem změnu umístění poslete pro panenky. Ale jen o kousek! Dnes je dceři skoro 18, postýlka je tam pořád a v ní leží hadrová panenka, kterou má od 2 let a občas s ní spí nebo jí vezme sebou na intr

    superkarma: 0 03.02.2005, 07:29:44
  25. avatar
    [12] vlcice [*]

    Meryl, jak to popisuješ, tak se stěhování nábytku neodehrává 6x do roka, ale mnohem, mnohem častěji. To je velmi vážné. Měli by jste vyhledat nějakého psychologa. Trochu mi to připadá jak poloviční stav maniodepresivní psychózy. S tím rozdílem, že tvé švagrové se nestřídají deprese s euforií, ale převládá euforie. Četla jsem nějaké příběhy od Cimyckého a tam se euforie u takto nemocných lidí projevovala často tím, že nemocný vykonával jakoukoliv práci až do roztrhání těla (do naprostého vyčerpání). Například účetní přepočítával všechny účty pořád dokola (i když je měl 1000x spočítané a zaúčtované)...atd. A to mi hodně připomíná tvou švagrovou. Nejsem psycholog, abych tvrdila, že tvá sestra je psychicky nemocná. Ale myslím si, že její problém může vyřešit jedině psycholog.

    superkarma: 0 03.02.2005, 07:27:05
  26. avatar
    [11] Mab [*]

    Tohle znám, ne snad v takové míře, ale mamka byla to samé. Jenže doma nebyl žádný chlap, který by tam bloudil. Několikrát do roka jsem mamce pomáhala s přestěhováním celého bytu. Velké kusy nábytku jsme si podepřely kolečkovými bruslemi a už se jelo. Když doma nejsem, tak to občas taky zkouší, ale s těmi velkými skříněmi jí nikdo nepomůže, tak jsou to jen drobné přestavby Takže já bych doporučovala vestavěné skříně a psychologa.

    superkarma: 0 03.02.2005, 07:03:48
  27. avatar
    [6] Fripa [*]

    Nechápu, jak může něco takového stihnout i několikrát do roka, kde na to bere energii, nota bene když se jí za to nadává. Já mám podle mého muže taky přestavovací mánii, ovšem jednou za několik let a pak je taková reakce, že si to rozmyslím. Asi mu dám tenhle článek taky přečíst. Jinak dotyčného je fakt upřímě líto.

    superkarma: 0 03.02.2005, 06:18:41
  28. avatar
    [5] clarCa [*]

    Meryl, ať si najde práci jako bytová architektka... a nebo alespoň stěhovák ... to by jí mělo trochu odšťavit...

    superkarma: 0 03.02.2005, 05:28:52
  29. avatar
    [4] Blueberry [*]

    Kde na to bere cas? V clanku byly zmineny deti, o manzelovi nemluve. Jestlize dotycna pani chodi do prace, nedovedu si predstavit, ze stiha normalni provoz domacnosti a jeste tohle. Jestli do prace nechodi, okamzite zamestnat!

    superkarma: 0 03.02.2005, 05:25:11
  30. avatar
    [1] Gedžitka [*]

    To je hrůza, že ji to baví . Tak ať jí najde nějakýho koníčka , teda jinýho než je přestavování bytu, nejlépe nějaký cvičení, kde ji řádně utahají, aby neměla sílu přestavovat doma nábytek.

    superkarma: 0 03.02.2005, 00:59:36

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme