Bulvár

Skála v Rudolfínu, jedinečná výstava

 

Výstava různorodých věcí z umělecké dílny Františka Skály v prostorách pražského Rudolfina je právě díky spojení starého ducha Rudolfina a moderního stylu vytváření umění, nezapomenutelnou expozicí.

Ředitel galerie Rudolfinum, Petr Nedoma, vyzval Skálu, aby zde výstavu uskutečnili. Je tomu již šest let a František Skála po dostatečném uzrání konečně svá originální díla v Rudolfinu předvádí.

 

Specifikovat tvorbu tohoto člena skupiny Tvrdohlaví a mnohostraného umělce není snadný úkol. Mimo to, že je hudebník, chodec (jednou došel pěšky až do Benátek), je také řezbář, malíř, fotograf a pečlivý zapisovatel deníků. Toto vše dokazují jeho vystavené exponáty na výstavě, která se jmenuje „Skála v Rudolfinu“. 

 

Už samotné prostory Rudolfína postačí, aby návštěva tohoto místa, za jakýmkoli účelem, byla pro vás nevšedním zážitkem. Po zaplnění těchto prostor nezvyklými a především různorodými uměleckými předměty Františka Skály je místní výstava neobvyklým kulturním zážitkem.

"Autor použil Rudolfinum jako krabici, kterou naplnil nalezenými, přetvořenými i vytvořenými předměty mnohdy nejasného původu," popsal ředitel galerie Petr Nedoma přístup výtvarníka ke specifické budově Rudolfina.


V prvním sále vás téměř jak na přivítanou uvítá jakýsi banket neboli přichystaná hostina, na dlouhém úzkém, jak jinak než dřevěném stole. Naleznete zde plesnivý sýr, brambory, buchty, papričky, chleba a kýtu, vše zhotoveno z různorodých, nejedlých surovin. Například oranžové papričky jsou z roztavených průhledných zapalovačů. To však zjistíte, až když se podíváte zblízka.

V dalším sále máte pocit, že jste se octli v obývacím prostoru.
Je zde barevné křeslo, vyrobené z kmene stromu, nad kterým ční nápis „můžete se posadit“. Pokud této nezvyklé nabídky využijete, pak v křesle zjistíte, že máte krásný rozhled po sále, který je úžasně inspirativní. Nachází se zde totiž důkazy o tom, že Skála je také cestovatelem a  hudebníkem.  Za plechovou plachetnicí, uprostřed zadní částí se s rachotem otáčí obrovská gramofonová deska, která nese název „ Kola pop music“. Právě naproti ní je skříň, na jejímž vrchu jsou nástroje pro bubeníka, dovedně vytvořené také například ze starého hrnce.
Právě v této skříni je osvícen možná nejpopulárnější exponát výstavy, totiž molitanový oblek, ve kterém Skála vystupuje se skupinou MTO Universal. Jen ztěžka při svých hudebních vystoupení používá dřevěné, umělohmotné a třeba i kamenné kytary, které jsou zde po stěnách zavěšeny v hojném počtu.

 

Celá výstava je bedlivě střežena velkým počtem starších dam, které dbají o bezpečnost exponátů. Občas můžete mít pocit, že jste až příliš hlídáni a místní dětští návštěvníci cinkají o nervy těchto zaměstnankyň Rudolfína. Musela jsem se tedy rozesmát, když jsem si všimla dalšího exponátu nad mou hlavou, a to zavěšené staré boty pod čidlem bezpečnostního zařízení. Pod tu Skála napsal „To je čidlo, které tě jistí“.  Jak to on sám myslel, si vysvětlete sami. Ostatně, jako vše, co se jeho děl týče.

 

Například obrovský klobouk, s miniaturními stromky, který je v dalším sále, ve mně evokoval pocit jakési malosti, ale co poví vám, toť otázka.

Právě dětem, pokud je vezmete sebou, se bude líbit velký počet autíček, která jsou vyrobena ze dřeva, korku, kovu a jsou leckde doplněna věcmi, jako je konzerva od olejovek nebo kousek větrací mřížky. Možná se vám bude nejvíce líbit buick, který je, jak jinak, v narůžovělém odstínu.

 

Posledním exponátem, který bych chtěla uvést, jsou hlavy zhotovené z mořských řas.
Tvůrci výstavy se je nerozpakovali umístit za zvětšovací kulatá skla a tímto vyzvednout jejich půvab. Mnohdy strašidelně působící malé hlavy, si tak můžete detailně prohlédnout v plném nasvícení, za kulatým zvětšovacím okénkem.

 

V rozhovoru pro Český rozhlas byla Františku Skálovi položena následující otázka:

Jako laureát ceny Jindřicha Chalupeckého jste dostal stipendium v americkém Hedlens v Kalifornii. Přivezl jste si odtud mořské řasy, tak zvané kelpy. Hlavičky, které jste z nich udělal, jsou také v Rudolfinu k vidění. Jak vás napadlo pracovat právě s řasami?

 

František Skála:“Já jsem vlastně ty řasy viděl poprvé v roce 1992, kdy jsem tam byl poprvé. Okamžitě to bylo vlastně takové fatální setkání, což se děje vlastně u jakéhokoliv materiálu, který je tak zvaně můj materiál.

Oceán Pacifik vyvrhuje taková klubka černých hadů. Ty hadice těch řas jsou fascinující, protože to je jedna z největších forem těchto řas, které vytvářejí na dně oceánu celé porosty lesní. Sama ta řasa někdy dosahuje až 40, 50 metrů délky a je uchycena na dně a nahoře je zakončena takovým plovákem s vlasy. Takže když jsem ty rostliny viděl, tak okamžitě jsem viděl, že to jsou vlastně hlavy, ale vlastně jsem začal zkoumat ten materiál po stránce výtvarné a jakým způsobem vlastně by se s ním dalo pracovat. Technologií jsem vytvářel, jak z toho ty hlavy vyrobit.“

 

 

Výstavu Skála v Rudolfínu můžete vidět až do 2. ledna, odkud se bude stěhovat do Brna a dále do Českého Krumlova. 
A pokud si k její návštěvě najdete čas právě 2. nebo 9. 12., můžete také zhlédnout doprovodný program.

 

 

2. 12. 2004, 17:30 - Qašňákova skála

Řekni to veršem, slovem či fotbalem, hlavně ale něco řekni. Čtenářský kabaret Davida Vávry, bratří Kafků, nějaké hudby a nějakých přátel. Možná přijde i Skála.

9. 12. 2004, 17:30 - Jak zpívají houby

Tři nadšení obdivovatelé a milovníci hub přibližují svým vyprávěním, vzpomínkami a hudbou mimořádně unikátní a vzácné okamžiky, doprovázející hudební tvorbu na ojedinělé a zvláštní téma - kouzlo a nádheru hub. Prozrazují jejich inspirační vliv na skladatele Václava Hálka a s úctou i nadšením se před tímto fenoménem sklánějí.

Ing. Jiří Baier, Václav Hálek a Václav Kvapil, člen České filharmonie (+ CD)

 

 

Zdroje: Český rozhlas Radiožurnál, web. str. Rudolfinum

 

 

       
   
22.11.2004 - Společnost - autor: Jindřiška Kleknerová

Komentáře:

  1. avatar
    [3] ValinaK [*]

    Franta Skála je největší bombarďák.... kam se hrabe pozér Černý. Narozdíl od něj si umí Skála ze sebe udělat srandu....

    superkarma: 0 23.11.2004, 10:32:13
  2. avatar
    [2] pomeranca [*]

    Měla jsem to štěstí, zhlédnout tuto výstavu přímo v Praze, (jsem z Brna) a jelikož umění moc nerozumím toto se mi líbilo! Vřele doporučuju.

    superkarma: 0 22.11.2004, 22:23:06
  3. avatar
    [1] Aja [*]

    Tak to se budu těšit, až sem přiharcuje...

    superkarma: 0 22.11.2004, 14:52:18

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme