Název tématu na mě až tak moc nesedí. Na opravdu tajné a nenaplněné lásky si asi už nepamatuju, nebo snad ani nebyly. Tajné vztahy mě potkaly v podstatě dva.
O prvním můžu mluvit otevřeněji, protože začal více něž před 30 lety - a v podstatě asi neskončil, jen tvrdě spí. Pámbuzaplať. Byla to moje první láska, nádherný kluk, ze kterého jsem šla ždycky do kolen. Přitažlivost jak jsem později zjistila skutečně oboustranná a tak silná, že i když jsme se setkali kdykoli potom, pokud to jen trochu bylo schůdné, skončilo to - asi víte jak. Proč jsme spolu nezůstali? Nevydržela bych s ním žít, to jsem pochopila a obrečela asi po roce naší známosti, kdy jsme se rozešli. Nezodpovědný, kamarádi na prvním místě, ... i když v podstatě rovný a férový kluk.
Asi před 12 lety se musel naštěstí odstěhovat hodně daleko. Před několika lety jsme se viděli a já jsem zjistila, že už mě až tolik nepřitehuje. Sláva! Oba máme vynikající manželství a já nejsem schopná si vysvětlit, proč to mezi náma nedokázalo přestat. Asi proto, že jsem nikdy nenašla vhodnou odpověď na odzbrojující dotaz:" A proč bychom spolu měli najednou přestat spát? Vždyť se známe tak dlouho..." Jak jsme to dokázali tak dlouho utajit?
Prostě jsme se skutečně nevyhledávali, spíš bych řekla, že jsme se báli potkat. Aspoň já teda jo. Druhá tajná láska-neláska je natolik čerstvá, že ji když dovolíte nechám skoro tajnou. Dovedla mě za těch pár let ke změně vizáže výrazně k lepšímu, jak si všímají kolem. Svádím to na to i ono a zatím to prochází.
Další podobnost je v tom, že se nevídáme příliš často, je to spíš takové osvěžení toho spořádaného skvělého života, co máme oba doma. A já prostě nedokážu odolat, i když doma mám víc než všecko. Asi jsem hodně neskromná, mívám pocit viny... Ale co já vím, třeba se podruhé nenarodím. A třeba mám parůžky, že sotva projdu vratama. Tohle jsem nikdy neřešila. Pro mě a asi i manžela je důležité nedělat veřejnou ostudu a přijít zase domů, do pohody, smát se, milovat, dělat zázemí dětem. A každý den děkovat osudu nebo jiné vyšší moci, že mi dopřává plnými hrstmi. Přála bych to vám všem.
Sixty
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.
A jaká je či byla vaše tajná láska?
Nový komentář
Komentáře
Tomu rozumím... člověk může mít i víc pěkných vztahů, když se to povede. Podstatné je nikomu tím neubližovat.
Naprosto chapu a schvaluju
.
13042000 — #32 žiješ v blahé nevědomosti
13042000 — #32Nikdy bych za nikoho ruku do ohně nestrkala. Ani za to jedno chlazený!
femme — #31 Ano, popravdě, spíš by ho nalákalo jedno chlazený
13042000 — #22 a za toho svého bys dala ruku do ohně??
maje — #25 S člověkem, který mi do očí lže a není na něj spolehnutí, nemám důvod ani chuť žít v jedné domácnosti. Takovou osobu nepovažuji ani za kamaráda, natož za partnera, takže nevím, proč bych to měla tolerovat...
Zivot neni jen cernobily a je kratky, tak proc si ho neuzit podle sveho?
Dimsy — #26 V sedě to jde oboje
13042000 — #21 To si nemyslím, ani jsem to neřekla...
mio — #20 Já s tím zkušenost mám, tedy své partnery jsem nepodváděla...Ale ač máte právě teď pocit, že vám se nemůže nic podobného stát, zamilovat se nebo ulítnout...jenže na to jsme moc lidi a ne roboti, stát se to může komukoliv, byť má citlivé svědomí nebo dobrou morálku. A můžete nechtít jak chcete...tohle mozek neovlivní.
Petrushe — #19 Se svatozáří se spí blbě, stejně jako s parohama.
jastura — #24 a třeba bys ještě byla ráda, že se vrátil domů - k tobě a dětem. víš prd.
mio — #20 Hezky napsáno. Zjistit, že si přítel zvedá někde sebevědomí, tak ho tam pošlu, ať si ho užijí s plnou parádou. Domů by mi už nesměl.
Pokud je to dobrovolná oboustranná dohoda s manželem, tak proč ne.
Já sama bych takový život vést nechtěla, jenže... ono nikdy není nic černobílý. A chápu, že když má člověk dítě, tak hledí na rodinu asi v některých případech jinak, než když je bezdětný. Neodsuzuju. Člověk nikdy neví, do jaké situace se sám může dostat.
mio — #20 Zkušenosti s nevěrou nemám, a doufám, že mít nikdy nebudu. Pokud bych mužovi na něco přišla, je to okamžitý konec, ale podvádět ho, abych si zdvihla sebevědomí?
Proč ???
maje — #18 Petrushe — #19 To je špatné, když nemám za co se stydět?
maje — #16 Petrushe — #15 holky, já to vidím následovně. Vy s tím tedy máte zřejmě zkušenost buď z jedné nebo z druhé strany, takže to bráníte. Kdybych to dělala já, spíš se za to tak nějak stydím a mám černé svědomí a nemohla bych pak hlavně tvrdit, natož veřejně, že mám šťastnou rodinu i manželství. Protože podle mě, do šťastného manželství patří i to, že tomu druhému můžu plně důvěřovat a on to stejný čeká ode mě..
13042000 — #17 Jak se spí se svatozáří?
Ne, jen chci říct, že špatně by to bylo jen v případě, kdyby někomu ubližovala. Jestliže jí to pomáhá, tak je to možná sobecké, lidské...ale neřekla bych, že špatné.
13042000 — #17 tak ty musíš být světice.