Domácnost

Šití pro potřebu i radost

Ahoj milé ženy-in,

já s šitím začínala zhruba ve svých 14 letech, kdy máma koupila starší elektrický šicí stroj. Protože jsme byli 4 děti a naši neměli nazbyt peněz pro mou parádu, nezbývalo mi, než si ke stroji sednout a zkusit, jestli mi to půjde.

Žádné kurzy šití, žádné kurzy stříhání, když jsem chtěla ušít kalhoty, vypárala jsem staré „gatě" od taťky, studovala jejich střižení, překreslovala na papíry, až jsem ušila své první kalhoty. Vsadit správně zip nebylo ze začátku vůbec jednoduché. Stejné to bylo i s halenkami či střihy sukní. Občas jsem si koupila časopis Burda - v tehdejší době vycházel v ruštině, a protože ve škole jsme tenkrát ruštinu měli povinnou, nebyl pro mne problém si popisy ke střihům přeložit. No a protože za „totáče" fakt byly v obchodech jen nevýrazné šedivé modely, zjistila jsem, že je pro mě velkou výhodou si sama ušít na sebe cokoli. Látky jsem kombinovala tak, aby můj model byl opravdu ten nejatraktivnější. Postupem času jsem se vypracovala tak, že jsem si nejen ušila kompletní šatník, ale dokonce jsem si i šitím přivydělávala na tu svou parádu.

Přišla doba, kdy jsem chodila do tanečních a potřebovala pár modelů, abych se líbila. Máma řekla, umíš šít, tak si šaty ušij, vyjde to levněji. A tak jsem šila a šila. Dokonce jsem na prodlouženou šla ve vlastním modelu. Je pravda, že nebyl ze všech nejlepší, ale byl můj. :-)

Léta utíkala, já se vdala a těšila se, až budu na svou dcerku šít báječné oblečky. Narodil se mi syn, ale to vůbec nebránilo šít pro kluka. Vzpomínám si, jak jsem mu ušila oboustrannou zimní bundu s látkou potištěnou malými dráčky. Když jsem se synem někam přišla, všichni se ptali, odkud jsem mu tak skvělou bundu nechala přivést. A když jsem jedné kamarádce prozradila, že jsem bundu šila sama, musela jsem s ní hned do obchodu s látkami a slíbit, že bundu v jiném barevném provedení ušiju i jejímu synovi.

Šití pro mě bylo a stále je koníčkem, tenkrát - za totáče jsem v obchodě koupila na syna pouze spodní prádlo, punčocháče a boty, všechno ostatní jsem buď ušila nebo upletla. Dnes už šiju jen pro radost a většinou jen pro sebe. Syn je dospělý a po mně chce tak akorát něco opravit. V obchodech je taková spousta krásných barevných věcí, a když trefíte na príma slevy, ani se vám nevyplatí nějakou látku kupovat a něco šít. Nicméně je pravda, že přes 25 let schovávám ručně vyšívanou krajku, kterou jsem dostala od babičky a doufám, že jednou tuto krajku použiju na šatičky pro vnučku.

A tak všem, které šití baví, přeji hodně zdaru a dobré nitě :-)

Daňule


Děkujeme za pěkný příspěvek :).

Takovou šikovnost můžu jenom závidět :).

redakce@zena-in.cz

 

 

   
03.04.2007 - Dům a byt - autor: Ivana Kuglerová

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme