K dnešnímu tématu se rozepsala také čtenářka s nickem sisinapipi. A že má o čem psát. Třeba o milé dívence, nebo ukradeném kočárku. Více již v příspěvku.

Dobrý den milá redakce a  všichni uživatelé.

Jednou jsem na vlastní kůži zažila jak mě podomní prodejci okradli.Už je to sice pár let zpátky ale na tohle se zapomenout nedá!!
Jedno sobotní dopoledne mě od mytí nádobí vyrušil zvonek.Jelikož jsem byla doma sama šla jsem otevřít.Za dveřmi stála mladá,pohledná dívenka kol 18-20let s menším kufříkem v ruce.Slušně pozdravila a omluvila se že mě ruší a zeptala se zda mám pár minut času.Kdybych tenkrát věděla co se zní vyklube tak bych bez váhání před ní zabouchla dveře.Ale já né byla jsem zvědavá co mi chce povědět řekla jsem si těch pár minut mě neubide a kývla jí na to.Vybalila ne mě ten svůj černý záhadný kufřík a začala mi nabízet  parfémy.Měla tam několik krabiček a také vzorky v ampulkách tak mi dávala jednu po druhé k přivonění. Na první dojem na mě dívenka dělala dobrý dojem. Asi po 4-té ampulce mi moje čuchové buňky dali signál opravdu voněl, tak jsem neváhala a zeptala se na cenu.Její odpověď mě mile zarazila suma bylavíc než přívětivá a navíc dodala: Jéé vy  máte dnes šťastný den zrovan při koupi tohoto parfému je akce že kněmu dostanete ještě jeden dle vlastního parfému zdarma.“ Tak sem se vrhla do výběru toho zadarmiko.

Poté, co jsem měla vybráno, tak jsem s nadšením jaký neudělám dobrý kup vydala pro peněženku kterou jsem měla v kredenci v kuchyni.Říkám dívence že mám jen 2000,- zda mi bude mít z čeho vrátit. S úsměvem na tváři mi odpověděla určitě ano, otevřela ledvinku, co měla kolem pasu chvíli to  jakože probírala a říká, že s bankovkou musí za kolegyní o dvě patra níž která také nabízí oné parfémy sousedům.Neměla jsem důvod nedůvěřovat jí za tu půlhodinku strávenou sní mi připadala jako andílek, takže jsem jí svou papírovku dala v té chvíli jsem ještě netušila,že jsem jí jí vlastně darovala. Čekala jsem až se vrátí. A co myslíte došla? Omyl už se nevrátila.

Mezitím co jsem na ní čekala ona pláchla s mými pěnězi a samozřejmě jsem neměla v ruce ani jeden, natož dva parfémy.Po pár minutách mi to začalo docházet proč tu vlastně nenechala ten kufřík, když jen odskočila rozměnit. Došla mi trpělivost,šla jsem proletět celý vchod a ona nikde. Cinkla jsem v přízemí na svojí kamarádku a poptala se jestli ta ś prominutím megera byla i u ní.Jo byla ale však mě znáš já byla sní rychle hotová,odpověděla. Po rychlém vysvětlení co se mi vlastně stalo neváhala šoupla na sebe cukle a letěla se mnou před barák, proběhli jsme celou naší ulici, ale jako by se poní slehla zem. S pláčem jsem došla domů a stoupla si před okno, nadávala jsem si jak jsem tak blbá mohla naletět. Pořád jsem koukala z okna kdybych jí náhodou zahlédla byla jsem připravená za ní vyletět ale místo ní jsem viděla přijíždět naše auto manžel se vracel z dcerkou od babičky.

Sakra, říkala jsem si a rozloučila se nadobro se svou bankovkou. Rychle jsem šla do koupelky, abych zamaskovala pudrem svou ubrečenou tvář, nechtěla jsem mu to říct a vlastně ani nikdy se mu stím nesvěřila.Poslouchat jeho proroky, to se mi opravdu nechtělo.

Po čase u nás zvonilo několik takových dalších existencí ale já po své zkušenosti jsem byla rázná a všechny jsem posílala pryč aniž bych si poslechla s čím že to vlastně přišli má věta zněla děkuji nemám zájem, nic nepotřebuji a zavřela jsem jí před nosem.

Při jedné takové návštěvě jsem zažíla i docela pěkný trapas. Měli u nás opisovat vodoměry bylo to vylepené i na vchových dveřích domu. Jenže já si ono to datum neuvědomila, zazvonil u mě nějaký pán a já ho se svými již naučenými slovy odbyla a zavřel. Pořád mi to v hlavě nějak necvrnklo, až po patnácti minutách při druhém zazvonění zřejmě ještě obešel další sousedy a vrátil se, mi to došlo aha opisovač řekla jsem si ze zarudnutou tváři jsem se mu omluvila a pustila ho k nám na záchod, kde byl vodoměr.

Další nemilou zkušenost mám ne z prodejců, ale z koledníku kteří mi na Tři krále ukradli kočárek ze vchodu. Kočárek, který mi manžel vytáhnul z kočarkárny, se tam nezahřál ani 10minut, když už jsem byla s dcerkou v náruči připravená jít na procházku, ale kočár nikde. Sjela jsem tedy výtahem zpátky a poptala se ho zda na nás nezapoměl a nezakecal se z nějakým sousedem.On se na mě podíval a říkal, ale já ho vytáhl.Sjel se semnou dolů přesvědčit zda si z něj třeba nedělám srandu, ale to ho po vteřině přešlo. Byl fuč.

Z takových existencí už jsem vyléčená a nevěřím v tomhle směru nikomu.Mějte poklidný zbytek dne.

S pozdravem sisinapipi

Pozn.red.: Text nebyl redakčně upraven

_________________

Uf, Vy tedy máte „zkušeností“. Nejvíc je mi smutno z té zneužívání tradice Tří králů. V Praze chodí s kasičkama klidně i 14 dní. Kočárky naštěstí nekradou, ale kradou lidem trpělivost.
To je dobře, že už jste poučená.
Děkuji, že jste napsala, mějte krásný den
Saša

Téma dnešního dne: Podomní prodejci

  • Máte zkušenosti s podomními prodejci, pojišťovacími agenty, falešnými výběrčími na charitu ad.
  • Naletěly jste někdy?
  • Naletěl někdo z vašich známých a příbuzných?
  • Který typ těchto lidí vás štve nejvíc?
  • Chápete, že dělají svoji práci, nebo vám lezou na nervy?
  • Stáli tito lidé už i neodbytně u vašich dveří?
  • Jak je dokážete slušně vypoklonkovat?

Otázek se nabízí celá řada, obsah vašich příspěvků nechám už zcela ve vaší kompetenci.

Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jedna ze čtenářek obdrží pěkný dárek: oční kosmetiku od AVONu a make-up zn. Gabriella Salvete

darecek

Reklama