Reklama
Budete na Vánoce sama? Žít singl může mít svůj půvab a své výhody. Když se ale za okny rozcinkají rolničky, rolničky (kdopak jim dal hlas), začne se samota poněkud zajídat i tomu nejzarytějšímu individualistovi.

Zkušenosti pracovníků na linkách důvěry jsou každý rok stejné. Jakmile výkladní skříně ovládnou nazdobené stromečky, telefony se rozdrnčí osamělostí, depresí a beznadějí. Přibývá pláče i hrozeb sebevraždou a bohužel někdy nezůstává jen u hrozeb. Na Štědrý večer už bývá valná část obětí reklamní citové masáže uklidněna či hospitalizována a na Boží hod náhle telefony umlknou. Znovu se rozezní až ve chvíli, kdy první sněženky prorazí tající sníh a vzduchem zavoní jarní neklid.

Zažitá představa Vánoc jako rodinných svátků plných pohody, míru a všeobjímající rodinné lásky ale nedrtí jen ty, kdo jsou sami. Nezvykle dlouhá šňůra volných dní vynese ve spoustě domácností na povrch všechny kaly a jejich příslušníci se pak v kruhu rodinném u stromečku často smaží víc než ten kapr na pánvi. Ve srovnání s tím jsou na tom ostřílení osamělci líp – mohou si udělat vánoční pohodu podle svého gusta, místo koled si pustit třeba jazz a v klidu si vychutnat láhev dobrého vína. Nikdo jim nevyčítá, že přesolili salát, nemusejí poslouchat tisíckrát omleté historky tchyně, můžou se v televizi dívat, na co chtějí – a nebo jít prostě spát a doufat, že za rok bude líp.

Jak zahnat vánoční samotu

Dobrým skutkem. Patříte-li k těm, které těší pomoc druhým, nebudete mít problém najít někoho ještě opuštěnějšího. Starého pána ze sousedství, který vloni ovdověl, bezdomovce, od něhož kupujete Nový prostor... Buď ho můžete pozvat ke štědrovečernímu stolu, nebo mu aspoň nějakou tu dobrotu nachystat a donést.

S rozumem v hrsti. Osamělým běžcům zpravidla nedělá potíže říct si, že 24. prosinec je koneckonců den jako každý jiný a má taky jen 24 hodin, takže stejně rychle uteče. Zkušení vánoční samotáři si na Štědrý večer třeba vyndají krabici s účty a začnou si dávat do pořádku podklady k daním. Jiní si zas uspořádají kompletní Vánoce sami pro sebe – s kaprem, salátem i zabaleným dárkem. Když nemám rodinu, ještě to přece neznamená, že nestojím za péči a obdarování?!

Odletem do teplých krajin. Únik do exotické ciziny, kde se nevyskytují okna s blikajícími světýlky ani vůně purpury, může být docela příjemným řešením – a ve srovnání s komerčními rodinnými svátky nijak zvlášť drahým.

Troškou čarování. Aspoň jestli jste pevně rozhodnutá strávit ty příští svátky už ve dvou. Večeři snězte u kulatého stolu (symbolizuje požehnání), k němuž postavíte dvě židle (jedna je jasný symbol samoty). Všude dávejte předměty v páru – dvě svíčky, dva hrnečky, dva polštářky. A hlavně nepropadejte sebelítosti. Neříkejte, že zdobit byt a vyrábět cukroví jen pro sebe nemá smysl. Vždycky s ním můžete obdarovat kolegyně v práci. A co když narazíte na někoho, kdo je stejně osamělý jako vy a rád přijme vaše pozvání?