Bulvár

Sim tě, mami, na co by mi to bylo

Rok 1989:
"Ještě tyhlety utěrky."
"Sim tě, mami, na co mi to bude. Vždyť je to tvrdé, stojí to jako komín u Dětmarovic, ani nádobí s tím nepude utřít."
"To je pravý len, však on se sepere."
"Jo a do té doby já zešedivim."
"Tak si vezmi aspoň tuhle záclonu."
"Šmarjá, mami, vždyť je bílá."
"No a co má být?"
"No to se dneska nenosí, teď jsou moderní barevné záclony."
"Tak aspoň než si koupíš svoji."
"Jo, když si tam pověsim tudletu hrůzu, tak už si žádnou jinou nekoupim."
Máma (skoro plačky):
"Jakou hrůzu? Vždyť to před deseti lety stálo moře peněz. A od té doby ti to schovávám."
Já (smířlivě):
"Vždyť vim, já to tak nemyslim. Tak si ji nech do zásoby, třeba se ti bude ještě hodit. Stejně ta záclona v obývaku už za moc nestojí, mohla by se vyhodit."
"Ale když já to tady už deset let schovávám pro tebe."
"Tak já si, mami, vezmu pár těch ručníků... Ne, vážně mi stačí jen pět.. Ne, opravdu jich dvacet nepotřebuju. Prosím tě, co bych s tím dělala, dyk jsme jenom dva... Ne, děti ještě neplánujeme... Jak proč? Protože je mi teprve dvacet... No, když chceš vnoučata, tak si počkej, až je bude mít brácha... No tak nebreč... Tak já si vezmu tu záclonu, ale jenom jednu, jo?"
 
Rok 2005:
"Tak jsem se mami odstěhovala. Jo, kluci to zvládli dobře, akorát, víš, všechno zůstalo u něho v bytě, ten pronájem je holobyt, musím to nějak zařídit. Kamarádka mi dala postel po mamince, nějaké nářadí, příbory... Jo, brácha mi přivezl tu starou sedačku (víš, jak si teď v Polsku koupili tu novou), jo a taky mi věnuje tu starou kuchyň. No, akorát musím klukům koupit postele. Ne, ty jsem si od něho přece nemohla přivézt, vždyť víš, že je to sestava montovaná přímo na míru na stěny. Ne, nechci půjčit peníze. Už mám vyhlídnuté dvě válendy v Idee, to je takový levný obchod. Jsou smrkové, docela ujdou. Jo, a mami, nezbylo ti ještě někde ve skříni pár ručníků nebo utěrek? Víš, jak jsi to měla naštosováno... Pamatuješ na ty supr lněné utěrky, co jsi mi dala do výbavy. Mám je ještě teďka, perfektně se sepraly a jsou měkkounké jako dětská prdýlka. Že máš ještě i ručníky? I to povlečení, co jsem tenkrát nechtěla? I tu druhou záclonu? No bezva, mami, jsi zlatíčko, beru všechno :-))))))". Jo, příští týden přijedeme a já si to odvezu. Jsem moc ráda že tě mám, mami.
  
Kadla 
Dokonalé. Úsporné, pravdivé, vtipné, dojemné. Milá Kadlo, každý váš text je malý vybroušený klenot.
   
23.04.2007 - Společnost - autor: Eva Jedelská

Komentáře:

  1. [11] Valošková Hana [*]

    Bezva výstižný I já mám ještě ručníky z výbavy nepoužité -vdaná 21 let ale já je tehdy chtěla ,ale bylo toho moc

    superkarma: 0 23.04.2007, 21:33:00
  2. avatar
    [10] medved [*]

    vyborny

    superkarma: 0 23.04.2007, 16:29:19
  3. avatar
    [9] Henri [*]

    superkarma: 0 23.04.2007, 15:01:59
  4. avatar
    [8] Simba [*]

    moc pěkný příspěvek

    superkarma: 0 23.04.2007, 14:23:01
  5. avatar
    [7] berulinka [*]

    to nemá chybu, píšeš vždycky geniálně, ráda si tvoje příspěvky čtu

    superkarma: 0 23.04.2007, 13:03:36
  6. avatar
    [6] závislá na čokoládě [*]

    , jojo, život je sviňa

    superkarma: 0 23.04.2007, 13:02:36
  7. [5] Pavla_b [*]

    moc krásné

    superkarma: 0 23.04.2007, 12:59:11
  8. avatar
    [4] gerda [*]

    jojo, život nás naučí.

    superkarma: 0 23.04.2007, 12:56:59
  9. avatar
    [3] Kadla [*]

    Majucha: A stoprocentně pravdivý

    superkarma: 0 23.04.2007, 12:54:36
  10. avatar
    [1] Gwendy [*]

    super

    superkarma: 0 23.04.2007, 12:50:36

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme