Jak již název napovídá, o několik svých silvestrovských zážitků se s vámi podělí i naše čtenářka s nickem VerkaH

Rok se s rokem sešel a zas tu máme bujaré oslavy konce roku. Úspěšně jsme překonali konec světa a jdeme vstříc „nejasné“ ale snad  krásné budoucnosti. V těchto chvílích padají různá předsevzatí a také se vzpomíná :

I já zažila několik oslav konce roku.

První sahá do dětství. Slavili jsme Silvestra u tety a strejdy na chatě. Slavnostním zakončením byl ohňostroj. Všichni studovali návody k rachejtlím a řešili bezpečnost. Vše probíhalo bezvadně. Jen jedna sada chrlila místo oblíbených světýlek konfety. Jenže dvě „tuby“ nevystřelily. Chvilku jsme čekali, pak to strejda nevydržel naklonil se nad ně a jak to bývá, přišla rána a místo papírků v těch posledních byla ona očekávaná světýlka. Strejda přišel jen o obočí a vzhledem k tomu, že vlasů měl již tehdy poskromnu, lehce si ožehl temeno hlavy. Po prvotním leknutí a zjištění škod, jsme se museli smát. Nejprve přehnaná bezpečnost a pak školácká chybička.

Další vzpomínka je z období studentských let. Bydlím na horách a když padá sníh, tak tady je ho požehnaně. No a ten rok ho bylo. Oslavu jsme naplánovali na Bublavě. Cesta tam byla v pohodě. Zábava super, ale cesta domů stála za to. Rozhodli jsme se totiž, že to vezmeme zkratkou přes les. Jen podotýkám, že neodhrnutý sníh dosahoval cca 80 cm ( i víc) a rtuť teploměru ukazovala - 15 oC. Ještě štěstí, že nikdo z nás nebyl zvyklý moc pít. Přesto to stálo za to. Neustále někdo hledal v závěji boty, zakopával o větve či kořeny a převýšení nám také moc nepomohlo. Těch kotrmelců.... Po silnici to trvá za těchto podmínek asi hodinu, ale mi to „dali“ asi za dvě a půl. Totálně promočení, zmzlí ale vysmátí.

Do třetice je tu oslava v kruhu přátel hudby. Byl to super nápad dát si turnaj v kuželkách. Každý donesl něco dobrého na zub. Mezi jednotlivými hody se zpívalo ( až na několik jednotlivců byli všichni členy pěveckého sboru). Já si to užívala až do posledního hodu, kdy jsem špatně došlápla  a vyvrkla si kotník. Na tom by nebylo nic veselého nebýt otoku, díky kterému jsem se nevešla do boty. A tak mě museli pánové donést domů. Dodnes na to vzpomínáme.

Dnes slavíme příchod nového roku s dětmi podle nálady. Nic moc neplánujeme. Jediným pevným bodem je malý ohňostroj.  A také něco dobrého k zakousnutí, ale chlebíčky a jednohubky to být nemusí.  

 VerkaH

Milá VerkoH. díky za v hezké zpomínky na povedené Silvestry a přeji vám, abych těch, na které je radost vzpomínat, bylo co nejvíce

Text nebyl redakčně upraven

Reklama