Záleží na věku, ale já osobně se přimlouvám, aby mohly být o silvestrovské noci s vámi.  Budou mít pocit důležitost, a možná přijdou i na to, že o nic zvláštního nepřichází.nový rok

Možná je to nevýchovné, ale co mi paměť sahá, Silvestr byl jediným dnem, kdy jsme nehnali děti brzy do postele. Stejně byl všude kolem rámus, že měly oči jako tenisáky a nemohly usnout, tak co. Však to znáte, zakázané ovoce nejvíc chutná. Víc, než kdy jindy si vymýšlely různé záminky (přes žízeň, čůrání, až po hlad), jen aby mohly „courat“ po bytě a nemusely jít spát. Když byly ještě malé, trávili jsme Silvestra většinou doma u televize, takže nebyl problém je k silvestrovské „zábavě“ přizvat. Pokud neusnuly ještě před půlnocí, připily si s námi dětským sektem a padly za vlast.

I v době mého dětství, přimhouřili rodiče vždycky oko a nechali nás, abychom trávili Silvestra s nimi. Většinou to byl stejně poklidný večer jako každý jiný a my pochopily, že to zas taková sláva není. Většinou u nás bývali na návštěvě sousedé a nejzábavnější na celém večeru byly hovory dospělých. Silvestr nám byl celkem fuk, bavilo nás být v přítomnosti dospělých a pod záminkou čekání na půlnoc poslouchat, o čem si povídají.

S rostoucím počtem vypitých sklenek ztratili obezřetnost a my jsme občas zaslechly i to, co nebylo dětským uším určeno. Buď nějakou košilatou historku, informaci, kdo s kým kde a jak nebo hanbatý vtip. Pochopitelně jsme tomu vůbec nerozuměly, ale hned druhý den s tím zatepla běžely za kamarády.

Takže já osobně se přimlouvám, aby mohly být děti o silvestrovské noci s vámi.  Pokud jdete někam světem a děti vám hlídá babička, vězte, že udělá to samé, aby měla klid. Děti budou mít pocit důležitost, a možná přijdou i na to, že o nic zvláštního nepřichází.

Reklama