Bulvár

Šílený učitel matematiky


Když si řeknu zkoušky, písemky a taháky, nejde si nevzpomenout na střední školu. To byla muka. Jasně že jako většina z nás jsem nechávala učení na poslední chvíli.

No a pak, jak to většinou bylo, když se nashromáždilo několik písemek najednou, nešlo se to všechno naučit. A tak jsme se snažili vymýšlet nové a nové způsoby, jak obelstít kantora a napsat nevystopovatelný tahák. Ale vždyť to snad ani nešlo.

Největší hrůzu jsme měli z matiky. Většina z nás byla ráda, že vůbec prošla. Ono, když Vás učí šílenec, tak i na ten tahák rychle zapomenete. Jo, to byly hodiny strachu. To jsme se o sobě dozvěděli věcí. To, že jsme blbější než jeho tříletá dcera, že se svými znalostmi budeme tak leda kopat kanály nebo že už za nás škola peníze dostala, tak můžeme vypadnout -  to bylo v lepších případech. V těch horších jsme byli pojmenováni kretény, hovady, blby a dalšími hodnotnými výrazy. No, občas jsme si při jeho hodinách připadali dost méněcenní.

Ale co jsme si nemohli nebo se báli použít v hodinách matiky, jsme využívali v jiných předmětech. Třeba takové hodiny práva.

Za půl roku nás čekalo jedno zkoušení a dva testy (ty ovšem stály za to). Měli jsme se toho naučit docela dost. A tak jednu polovinu učení jsem se našrotila já a tu druhou moje spolužačka. Bylo to fakt nenápadné. Obě jsme začaly psát to, co jsme znaly, a pak jsme každá té druhé šeptala odpovědi na zbylé otázky.

No, on to nebyl tak špatný nápad, ale nesmíte sedět hned v první lavici. Stejně si myslím, že nás musel slyšet, ale nikdy nic neudělal. Byl to jeden z nejhodnějších lidí na škole. Občas jsem se cítila hnusně a přišlo mi hrozně líto, že ho podvádíme.

Jinak vedly taháky psané do penálů, na papírkách schovaných v botách nebo rukávech a holky využívaly sukní a strkaly taháky do punčocháčů. Jo, to pak teprve kluci záviděli. No, co by školák neudělal pro lepší známku, že? 

A co maturita? Z té jsem měla nehorázný strach. Věděla jsem, že tam se nic už ošulit nedá. Svaťák byl pro mě utrpením. Učila jsem se od rána dlouho do noci. No, stejně jsem nemohla spát.

Ten týden neskutečně rychle utekl. Když jsem jela osudný den D k maturitě, připadalo mi, že vůbec nic neumím. Jela jsem tam s tím, že je jedno, jak to udělám, ale hlavně abych to udělala. Zvládli to ostatní, tak proč ne já. Tak strašně jsem se klepala, že si toho všimnul i náš angličtinář, ale fakt to nešlo zastavit.

Nakonec jsem to ale zvládla se dvěma trojkami. Vlastně dodnes nechápu, jak jsem to mohla udělat.

Všem, co to mají ještě před sebou, přeji pevné nervy a hodně štěstí (protože toho není nikdy dost) a rodičům hodně tolerance a pochopení.

Fidy     


Fidy,
kdybych měla stejného učitele matematiky jako Vy, nejspíš bych z ní propadla. Jedinou útěchou může být fakt, že ani já, ani Vy nejsme jeho dcerou, se kterou Vaši třídu často srovnával. Ale po pravdě, je mi jí trochu líto...  

Jací byli profesoři u vás? Despoté? Tyrani? Zlatí lidé? Dejte nám vědět...

redakce@zena-in.cz

   
03.04.2006 - Společnost - autor: Iveta Šafránková

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme