Vztahy

Šikanovali byste taky?

Říkejme mu jenom pan V. Pootevřeme okno do jeho života a sledujme, co bylo tím oknem vidět. Nebylo to nic příjemného a nikdo z nás mu to nepřeje. A přesto - suďte sami a suďte pečlivě...

Pracoval ve středně velké firmě jako konzultant - specialista. Ze začátku oblíbený (snad až na jednu bezvýznamnou mladou kolegyni, která mu od prvního dne nemohla přijít na jméno), elegantní, oslňující svými znalostmi. Přesný, pečlivý (jak se ostatně na jeho postavení slušelo), oblíbený u vedení. Koneckonců byl to kůň paní ředitelky.

Postupem času ale začal jeho lesk poněkud vadnout. Ne že by pan V. ztrácel na odbornosti nebo snad jeho pečlivě nachystané šaty nebyly vždy úzkostlivě čisté a upravené. To kolegové na něj nasazovali psí hlavu. Ubližovali, rýpali ... informace nedostával a když, tak pozdě nebo zkreslené.

Přestal se dovídat i o poradách - a jeho účast na nich vždycky začínala tím, že mu vytkli pozdní příchod. To jest, začínala by tím, kdyby mu někdo řekl, že se vůbec nějaká porada koná... 

V místnosti se vždycky rozhostilo ticho, když vešel - nikdo se s ním nechtěl bavit, maximálně si vyslechli pár vtipů a nuceně se zasmáli.

Samozřejmě, pracovník jeho kvalit to zpočátku nijak nepociťoval, jen si - tu a tam - postěžoval na vedení. Koneckonců paní ředitelku dobře znal a občas s ní poseděl u vínka už dřív, tak proč by se teď měl zbytečně trápit?  Navíc mu většinou dala za pravdu. Postupně ale i ona začala mít výhrady - práce, zpočátku velmi oceňovaná, byla teď považovaná za podřadnou nebo dokonce méněcennou, úkoly, které pan V. dostával, byly čím dál tím těžší a nesmyslnější.

Nechápal, co do jeho okolí vjelo - on se přece uvedl, jak uměl nejlépe, v práci zůstával dlouho do noci a několikrát jej za to pochválili přede všemi na poradě, nikdy nikomu neřekl křivé slovo. Všechno vyvrcholilo - jak jinak - jeho odchodem, který ho velice mrzel.

Úsilí pomoci svojí známé jej stálo pět let života, ale nakonec mu zbyly jen oči pro pláč.

A teď ... čárymáry fuk ... každé okno - i to do duše - má dvě strany...

Přišel jednoho dne, zasedl ke stolu, kde předtím seděla nejmladší konzultantka a jednoduše jí řekl, že on má vyšší postavení, a proto si musí nechat její stůl. Nebylo pochyb, že je to stůl jako stvořený pro šéfa oddělení, ale to on nebyl. Byl to prostě jenom jeden z mnoha známých paní ředitelky, jeden z těch, co přišli a zase odešli, aniž by do firmy něco vložili.

Nikdo nepopíral, že ten člověk dělá dojem svým vzhledem - koneckonců jeho žena byla doma a starala se převážně o něj. Dítě měli v internátní škole, aby paní V. stíhala full service pro manžela. Ten jí odplácel tím, že dlouho do noci zůstával ve firmě a surfoval po eroticky laděných stránkách.

Vzhled byl dokonalý, se znalostmi to bylo horší. Uplatňoval svoje vědomosti vždy a všude, ale bohužel byly povětšině teoretické. Klientům firmy bylo jedno, že na straně té a té je v příručce takový a takový předpis, když ho konzultant nebyl schopen aplikovat v praxi. Potřebovali někoho, kdo jim poradí v konkrétní situaci - a to pan V. neuměl. Nikdy to ani nepotřeboval, protože většinou proplouval životem chráněn perutěmi svých přátel - nebo přátel svého otce, mám-li být přesná.

Jistě, každý z nás někdy měnil profesi a každý z nás se musel nejprve seznámit s novým prostředím a naučit se nové dovednosti, ale týdny plynuly rychleji než voda a pan V. neudělal ani ten nejmenší pokrok.

Pokud vůbec dostal nějaký termínovaný úkol, museli jej udělat ostatní - a nikdy se nedočkali, že by skromně utrousil: "Mně se nedařilo, tak mi kolega pomohl."

Rychle se ukázala i jeho další nectnost - chodil donášet na vedení. Cokoliv před ním kdokoliv řekl, bylo v ředitelně za pár minut tak jistě, jako by to člověk položil ředitelce na zlatém podnosu. Kolegové se už báli promluvit, protože pan V., neměl-li dost nových zpráv, si prostě vymýšlel, jen aby měl důvod "zajít na decinku". Nakonec s ním přestali komunikovat úplně, jen ho zdvořile trpěli.

Nebylo možné mu přidělovat úkoly, odpovídající jeho zařazení a platu, nebylo možné ho pouštět ke klientům, kteří si na něj neustále stěžovali. Jakýkoliv sebelépe míněný pokus pomoci mu nebo jej aspoň upozornit na chyby se okamžitě obrátil proti tomu, kdo se snažil - všechno bylo vnímáno jako osobní útok a bylo to posuzováno jako důvod k okamžité stížnosti nebo nařčení z neupřímnosti a závisti. A když pak pan V. odešel, všichni si oddechli.

A ty nešťasné porady? Veškerá komunikace mezi vedením firmy a zaměstnanci probíhala pomoci intranetu, na kterém visel i podrobný rozpis porad. Každý ze zaměstnaců dostával upozornění, že se porada bude konat, ještě ten den půl hodiny před ní. Pan V. si ovšem po půl roce intranet sám vypnul, protože mu to "neustálé buzerování" lezlo krkem...

Jakákoliv podobnost s postavami žijícími je čistě náhodná.

A ještě dovětek: v žádném případě bych nikdy netvrdila, že mobbing neexistuje nebo že si za něj oběti mohou samy. Tvrdím jen, že každá mince má dvě strany - a že je nutné pečlivě zvážit, na čí stranu se mají misky vah přiklonit. Koneckonců - skutečná spravedlnost je, jak známo, slepá...

              
   
12.02.2004 - Láska a vztahy - autor: Herta

Komentáře:

  1. avatar
    [38] pajda [*]

    Asdareel: Podívej, cokoliv ti teď napíšu, může být použito proti seriálu a to nechci. Pokud budeš chtít, necháme si tuto diskuzi do vzakzů. Zatím se mi seriál docela líbil a nerada bych, aby se tady strhla zbytečná přestřelka.

    superkarma: 0 14.02.2004, 19:00:19
  2. avatar
    [37] Asdareel [*]

    Pajda (36): Já vidím medializaci jako velice dobrou obranu proti všem různým nešvarům, včetně šikanování, mobbingu apod.

    superkarma: 0 14.02.2004, 17:07:21
  3. avatar
    [36] pajda [*]

    Jitka: to, co popisuješ, je klasický případ člověka, předurčeného k tomu, aby měl problémy...a správně jsi vyhmátla i svůj největší problém: neschopnost říci jasné NE, když na tebe někdo přehazuje svoji práci...ani odejít z práce není řešení, protože stereotypy v chování si poneseš s sebou. Držím ti palce, abys to dokázala překonat.

    superkarma: 0 14.02.2004, 13:57:41
  4. avatar
    [35] pajda [*]

    Asdareel: ne, reagovala jsem na tvůj příspěvek k tomu, že medializace je důležitá - můj názor byl v obecné rovině, nikoliv konkrétně k seriálu.

    superkarma: 0 14.02.2004, 13:53:31
  5. avatar
    [34] Asdareel [*]

    Pajda (33): Tvému poslednímu příspěvku nerozumím. Domníváš se, že tento seriál prezentuji unáhleně nebo zjednodušeně?

    superkarma: 0 14.02.2004, 12:40:53
  6. avatar
    [33] pajda [*]

    Asdareel: myslím, že máme názor lehce odlišný i v tomto, ale nebudu ti ho brát - ani ho zkoušet změnit. Unáhlená nebo zjednodušená prezentace může podle mě udělat víc škody než užitku...

    superkarma: 0 14.02.2004, 09:36:19
  7. avatar
    [27] Vivian [*]

    Pajdo, dobře napsáno. Myslím, že nešlo o to, že bys chtěla popřít existenci mobbingu, ale jen upozornit, že mince má vždy dvě strany (koukněte se do peněženky, že to tak je ) a že všechno emusí být takové, jak to vypadá.

    superkarma: 0 12.02.2004, 18:14:26
  8. avatar
    [26] Yaru [*]

    j

    superkarma: 0 12.02.2004, 17:11:34
  9. avatar
    [25] aninas [*]

    pajdo - tenhle clovek by mel dostat prezdivku - CVACH

    superkarma: 0 12.02.2004, 16:58:08
  10. avatar
    [23] Asdareel [*]

    Pajda: Já doufám, že nejenom poslední díl tohoto seriálu bude užitečný, ale že i předchozí díly pomohly mnohé ozřejmit a poukázat na daný problém. Problémy mají největší tendenci se nerušeně rozvíjet, pokud se o nich "taktně" a "diplomaticky" mlčí. Již jejich pojmenování a prezentace je, dle mého názoru, (neboli IMO krokem správným směrem.

    superkarma: 0 12.02.2004, 14:03:58
  11. avatar
    [22] pajda [*]

    Asdareel: pokud jde o šikanu - neumím si představit lepší terč šikany, než jsem byla já: dítě s vrozenou vadou, která byla tehdejší lékařskou vědou (před více jak 30 lety) neodhalitelná a proto odmalička považované okolím za ufňukaného simulanta. Takže zkušenosti z dětství mám bohaté. Z práce taky: byla jsem nejmladší mezi 35 lidmi, jediná jsem měla smlouvu na dobu určitou, nejmenší zkušenosti z oboru. Nicméně skoro všechny faktroy, které mě předurčily za obě´t, se daly tvrdou prací změnit...mimo dnes už viditelné tělesné vady. Dneska už ji ale nikdo nepovažuje za handicap - nikdo nemá pocit, že se kvůli něčemu ulívám. Doufám, že se z posledního dílu něco přiučím...

    superkarma: 0 12.02.2004, 13:51:35
  12. avatar
    [21] Asdareel [*]

    Pajda (19): Ano, se šikanováním a mobbingem se nelze vypořádat jinak, než prací na sobě a své životní pozici. Poslední díl tohoto seriílu bude právě o strategiích obrany.

    superkarma: 0 12.02.2004, 13:28:07
  13. avatar
    [20] Asdareel [*]

    Pajda: A nejen diametrálně odlišné názory, ale rovněž i diametrálně odlišné životní zkušenosti.

    superkarma: 0 12.02.2004, 13:25:29
  14. avatar
    [19] pajda [*]

    Asdareel: velice by mě zajímalo, kde jsi byl na tom, že jsem šikanování a mobbing nezažila na vlastní kůži? Myslím si ale, že nic není černobílé a že je vždycky férovější pracovat na sobě, než všechno svádět na okolí.

    superkarma: 0 12.02.2004, 13:24:42
  15. avatar
    [18] Asdareel [*]

    Pajda: Mezi lidmi, kteří mobbing a šikanování nezažili na vlastní kůži, převládá názor, že buďto daný problém neexistuje a dotyčná oběť dělá z komára velblouda anebo, že si za to dotyčná oběť může sama, protože buď nějak provokuje či si jinak svůj osud připravila sama, nebo se neumí účinně bránit a je to tedy rovněž její problém. Tvůj článek tyto teze plně podporuje. Nicméně, já (a snad mohu, podle reakcí přítomných, mluvit nejenom za sebe), mám diametrálně odlišné názory.

    superkarma: 0 12.02.2004, 13:23:00
  16. avatar
    [17] Luciš [*]

    Taky jsem měla problém s jednou kolegyní. Kolegové byli většinou tak do 30 let a ona i když byla o rok mladší, byla ve firmě o dva roky déle než já. Takže ve všem věřili jí. Já jsem za ni práci, když byla v AJ dvakrát týdně v rámci pracovní doby dělat mohla, ale když já jsem šla k doktorovi nebo už jsem si vzala volno na pohovor jinde, tak jsem si prý schválně naobjednávala do expedice kamiony, aby ona měla práce co nejvíce (2, slovy dva o třech paletách, jindy se sešlo i pět kamionů, tak dva po 20 t). Žrali jí to i s navijákem. Já šla o dům dál. A nestěžuju si - chlapský kolektiv, o třetinu míň práce a o třetinu víc peněz.

    superkarma: 0 12.02.2004, 12:36:39
  17. avatar
    [16] pajda [*]

    Kelly: mě taky, nicméně tomu dotyčnému ne...

    superkarma: 0 12.02.2004, 11:11:26
  18. avatar
    [15] Kelly [*]

    Pajdo, mi to připadá jako adekvátní reakce okolí na chování tohoto jedince.
    Jednoduše řečeno, co si zasloužil, to měl.
    Takovou veš si nasadit do podniku, která donáší. Fuj, neznám (snad) nic horšího. Pro ten tým byl jeho odchod vysvobozením a možná i bouchli na oslavu šampáňo .

    superkarma: 0 12.02.2004, 11:06:33
  19. avatar
    [14] mufly [*]

    Pajdi to je moc dobře popsáno - je to pohled na stejnou situaci ale ze dvou různých pohledů - z pohledu toho, kdo mobbing provádí a pak z pohledu oběti (tedy opačně) Mooc pěkné.

    superkarma: 0 12.02.2004, 10:40:53
  20. avatar
    [13] Toniniella [*]

    pajda: Právě proto je asi tak těžké mobbing opravdu poznat. Možná kdyby došlo ke konfrontaci, ale kdo ji podstoupí a hlavně kdo bude objektivní

    superkarma: 0 12.02.2004, 10:16:45
  21. avatar
    [12] pajda [*]

    pohodarka: šlo mi o srovnání dvou pohledů - o srovnání pohledu toho, kdo si myslel (a dodnes myslí), že byl obětí mobbingu a pohledu těch, kteří s ním pracovali. Jinak tato situce JE situací jednoho jediného člověka, je to případ z reality, i když reálie jsou velmi změněné. Nejde o fiktivní model, i když málokdy bývá celá situace tak zjevná. Prozradím ještě tolik, že detail s Intranetem byl neuvěřitelný i pro mě - přesto je pravdivý...

    superkarma: 0 12.02.2004, 10:03:07
  22. avatar
    [10] pohodarka [*]

    pajda: podle mne si ale popsala dve ruzne situace, jednu mobbingovou a jednu nemobbingovou. teoreticky, prijdu jako nove prichozi do tehle firmy a bude tam tento clovek, takze se rozkoukavam, bavim se se vsema a pak zjistim, co je to za cloveka a proste se mu budu taky vyhybat, coz ale jeste neni mobbing. ve tvem pribehu jde jen o pohled na situaci z jedne a z druhe strany, ale kdyz se na to podivas jako nestrany pozorovatel, o mobbing podle mne nejde. neco jineho by bylo, kdyby ten clovek byl normalni s plusy a minusy a pak by ho nekdo zacal pomlouvat, roznesl by to na vsechny, tak potom by opravdu slo o mobbing, ale v tomhle pripade on zacal donaset a nacinal tak mobbovani a zbytek ho proste za to ignoroval (donasel podle clanku totiz na cely zbytek, ne pouze na jednoho).

    superkarma: 0 12.02.2004, 09:43:48
  23. avatar
    [9] Toniniella [*]

    To je vlastně podobná situace, o jaké jsem tady už psala, že si někdy ten mobbovaný za to může sám.
    Aja: takové případy fakt existují, my sice toho našeho kolegu vysloveně nemobbujeme, ale nikdo nemá moc chutí se s ním bavit. Co jiným trvá den jemu trvá tři čtyři. To by ani tak nevadilo, ale hlavně několikrát denně všechny obejde, aby jim řekl jak strašně ON pracuje, jak ON musí všechno řešit, jak důležitý ON je. Tohle všechno ale dělají i ostatní, takže nikdo nepadá naznak úžasem nad jeho výkony a tak se on samozřejmě cítí stráááášně ukřivděně.
    Tomuhle příběhu věřím, protože znám.

    superkarma: 0 12.02.2004, 09:12:10
  24. avatar
    [7] pajda [*]

    Aja: je to reálná situace z reálného života...bohužel. Napsala jsem to právě proto, že na tyhle věci jsem nikde nenašla odpověď - jak se dá zjistit, kdy jde o případ první "učebnicový mobbing" a kdy o druhý? Doufám, že se to dozvíme od autora seriálu...

    superkarma: 0 12.02.2004, 08:33:02
  25. avatar
    [6] Aja [*]

    Trošku překombinované, ne?

    superkarma: 0 12.02.2004, 08:21:37
  26. avatar
    [5] danca79 [*]

    Jen škoda, že podobní lidé jako ten zmiňovaný na to nikdy nepřijdou, proč se věci dějí....Já měla občas problém s tím jak mě okolí bralo (do konce střední jsem byla prakticky sociometrická hvězda, na VOŠ pak prakticky outsider) a pak mi tak nějak došlo že se občas fakt chovám pěkně přechytrale....no prostě občas jsem v nevhodných situacích byla chytrá jak rádio....teď si na to snažím dávat bacha a je to v pohodě :-)

    superkarma: 0 12.02.2004, 08:13:52
  27. avatar
    [4] kosmokosmo [*]

    Napadlo me pajdi, ze mozna existuje jeste vic pohledu.....treba jak a proc se zmineny
    stal tim kym se stal a proc.........a tak bychom mohli pokracovat jeste dlouho...ne?

    superkarma: 0 12.02.2004, 05:59:49
  28. avatar
    [3] aninas [*]

    Ano, klasika. Jednou je spiknuti proti nekomu - spravnemu, dobremu a jindy je tohle "spiknuti" potrebne pro ocisteni od necestneho a nespravneho. V tomhle pripade to vidim, ze bylo zcela namiste "vypudit" onoho zarneho spolupracovnika

    superkarma: 0 12.02.2004, 05:27:37
  29. avatar
    [1] *Kotě* [*]

    Trochu zavádějící text, ne pajdo? Napřed popíšeš oběť mobbingu jako z příručky a pak odhalíš, že všechno bylo vlastně úplně jinak. Bylo ale nutné ten úvod vůbec psát? Ten člověk zjevně mobbován nikdy nebyl. Nakonec se tedy dobereme k tomu, že mobbován není nikdy nikdo, protože všechno je jinak a vlastně je to v těch mobbovaných? Myslím, že v té firmě věděli všichni dobře, jak to je. Zrovna tak když na pracovišti proběhne nevyslovená "tichá dohoda" někoho mobbovat, také to všichni vědí.

    superkarma: 0 12.02.2004, 00:57:36

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme