Reklama


Milé ženy-in a redakce!

Nikdy v životě jsem nepocítila na své osobě slovo šikana a ani nevím, jak mám nazvat to, co Vám chci napsat.

Již jsem se jednou zmiňovala o své prodělané nemoci, operaci a následně pobyt na ARU, a to 17 dní v kómatu. Po více než půlroční neschopnosti jsem požádala o plný invalidní důchod, jelikož jsem již byla dlouhé roky v částečném. Mám špatné kyčle, páteř, operaci ženskou a po této další anabázi mi bylo doporučeno, abych žádala o plný.

Bohužel jsem ho nedostala ani u odvolací komise, kde mi navíc k tomu bylo řečeno, že 17 dní v kómatu: to byla epizoda. Větší šok jsem ve svém životě neprožila, ale zasekla jsem se a odmítla podat řízení k soudu s tím, že si najdu práci. Celá rodina včetně manžela si ťukala na čelo, ale já nepovolila a práci si našla. Náhodou to vyšlo. Hlídala jsem u jedné (své) nejmenované firmy parkoviště. Vzhledem k mé velice špatné pohyblivosti a neustále pod prášky na bolesti, jsem usoudila, že to jde.

Budu 12 hodin sedět a vydávat karty a přijímat karty, každé auto má své číslo, což jistě z Vás plno zná. Bylo to v květnu, nádherné počasí a na zimu jsem ani nepomyslela. Smlouva byla v pořádku, tak hurá. I přes to, že mi manžel musel autem vozit kanystry s vodou a na záchod jsem musela chodit ven na chemický. Přišla zima, sníh. A kdo ho bude uklízet, se ptám nadřízeného, který byl ještě mladší než moje druhá dcera? No samozřejmě vy.

Odpovídám, to nemyslíte vážně, mám sníženou než 5 kg. No to se nedá nic dělat, když se Vám to nelíbí, venku je zájemců. Co mi zbývalo, uklízet sníh a ne zrovna na malé ploše. Bolesti se stupňovaly a já zjistila, že již nemohu. Ten pocit nikomu nepřeji prožívat, tu bezmocnost. Ano nepovažuji to za šikanu, ale jak jsem se v této chvíli cítila a jenom jsem si říkala, zda by ten mlaďas takto jednal se svoji matkou. Zcela určitě ne. Šla jsem marodit a opět všechny možné vyšetření a zjistili, že se moje páteř včetně kyčlí zhoršily.

Po roční neschopnosti jsem po další neúspěšné důchodové komise, podala žalobu k soudu a vyhrála. A když tak nad tím přemýšlím, mám dojem, že to byla šikana státu.
Věra


Milá Věrko, osobně si myslím, že nadřízený byl srozuměn s Vaším zdravotním stavem od počátku a vy jste měla být seznámena s nápní práce. Zdá se to být šikana od státu i od nadřízeného... Ať je Vám lépe na duši i na těle!


ŠIKANA V PRÁCI nebo ve škole
Zažili jste v práci šikanu?
Myslíte, že v něčem může být chyba i na vaší straně?
Můžete za chyby druhých?
Děláte za ostatní?
Nadává vám nadřízený?
Pomlouvají vás kolegové, vysmívají se?
Jsou šikanovány vaše děti?
Řeší to škola?
Řeší to rodiče?

!!!NEBOJTE SE O TOM NAPSAT!!!

na:
redakce@zena-in.cz
 Nejzajímavější příspěvky odměníme!!!