Domácnost

Šičky a švadlenky

Kdo četl Terryho Prattchetta, ten jistě ví, že Ankh – morporkské šičky a švadlenky se zrovna jehlou neoháněly. Těmto dámám se ovšem dnes věnovat nebudu. Naopak, zavzpomínám na to, jak to s jehlou či šicím strojem šlo, nebo spíše nešlo mně.

Ušijeme si šaty!
Jednoho krásného dne minulého léta jsme se s kamarádkou rozhodly, že si ušijeme šaty. Ze stejné látky, ale každá si je ozdobíme jinými motivy pomocí barev na látku. Inspirací se nám stala Blanka Matragi. Rozhodly jsme se, že práci věnujeme celý víkend. To přece musí na šaty stačit, ne? I když mají mít dvojitou sukni a vypasovaný živůtek…

První varování
První problém začal už při výběru střihu – ať jsme ve starých Burdách a jiných časopisech hledaly, jak jsme hledaly, stále jsme nemohly přijít na nic, co by se nám líbilo. Nakonec jsme se rozhodly zkombinovat dva střihy, které nás zaujaly. A objevil se problém číslo dvě – obě máme poněkud nestandardní postavu. Já mám přes hrudník i ramena více, než je zdrávo, a kamarádka má zase neuvěřitelně útlý pas. A tak nám nezbylo než střihy kompletně přeměřit. Ale nakonec jsme měly střih i odhad množství látky a vyrazily jsme na nákup.

Jako živá?
Látku jsme si vybraly celkem bez problémů – byla úchvatná, stříbřitá a na světle měnila barvu, jako by byla živá. A vůbec nebyla pružná. Alespoň to tak vypadalo. Že zdání klame jsme pochopily ve chvíli, kdy jsme se pokusily vyžehlenou látku přišpendlit ke koberci, abychom na ni mohly nakreslit střih. Ona nebyla „jako“ živá, ona prostě živá byla! Kroutila se a bránila, vlnila a uhýbala… Ale nakonec jsme na ni úspěšně nakreslily střih. A protože se říká dvakrát měř, jednou řež, tak ještě než jsme použily nůžky, znovu jsme zkusily střih na látku přiložit. Ta věc vypadala úplně jinak!

Matematický průměr střihu
I dokonale přišpendlená látka se zase zjevně stihla nějak posunout, protože papírový střih naprosto neodpovídal tomu, co bylo na látce. Asi po desátém pokusu jsme prostě linky nějak zprůměrňovaly a tu věc ustřihly. V tu chvíli jsme zjistily, že: co mělo původně šedesát centimetrů, má teď devadesát, co mělo devadesát, má sedmdesát a vůbec, nic nesedí… A navíc se ukázalo naprosto nemožné rozeznat líc a rub.

Přesto jsme se nakonec vrhly do stehování. A šití. A párání. A stehování. A šití. A proklínání… Po celém víkendu a všech večerech následujícího týdne jsme konečně měly šaty. A když jsme nepovedené stehy překryly ornamenty namalovanými barvou na látku, vypadaly i… Docela dobře. Z dálky. Naštěstí akce, na kterou jsme tohle dílo připravovaly, oceňuje spíše snahu a kreativitu než dokonalost provedení, a tak jsme nakonec sklidily celkem úspěch. Akorát při pohledu na kamaráda, kterému jsme ze stejné látky za dvě hodinky spíchly volnou halenu, jsme zalitovaly, že jsme neužily podobný jednoduchý model – vypadalo by to mnohem líp…

Jak jste na tom Vy a šití?
Ušila jste někdy něco? Šila Vám máma nebo babička?
Štupujete ponožky? A kdo přišívá u Vás doma knoflíky?
Umíte šít na stroji? Vzpomenete si, jak jste se to učila?
Zvládla byste šlapací stroj? A co Vy, šití a úrazy?
Nechala jste si někdy ušít šaty? Vyplatilo se to?

Napište mi o svých „šicích“ pokusech na redakce@zena-in.cz a nejlepší příspěvek odměním! A můžete poslat i fotky svých výtvorů! :)

   
03.04.2007 - Dům a byt - autor: Ivana Kuglerová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [51] lenka.mala [*]

    Šití mě bavilo jen do doby než jsem si ten výtvor zkusila a zjistila že je to úplně nesedící výtvor a skončil ve skříni s tím že ho snad někdy předělám. Leží tam dodnes několik výtvorů a je to už 15 let.

    superkarma: 0 03.04.2007, 20:37:45
  2. avatar
    [50] Kytka [*]

    Mám doma starý šlapací stroj, ale nešiju už na něm vůbec. Ale jako holka jsem se naučila šít od mamči, ta byla sice samouk, ale šila perfektně - střihy jsme vytahovaly ze zahraničních časopisů. Mamča šila hlavně pro nás dvě ženské - kalhoty, sukně,blůzy, šatičky,plesovky, prošívané kabáty,bundy, kostýmy...A nádherné,perfektně vypracované a mělo to šmrnc, tenkrát nic nebylo a my chodily vždycky jak ze žurnálu. Šily jsme hlavně po večerech a nocích, obývák byl plný odstřižků, chuchvalců nití a špendlíků... jsou to hrozně hezké vzpomínky: povídaly jsme u toho o všem možném, byla legrace. Když jsem se pak vdala, taky jsem pár docela hezkých věcí ušila, ale pak to šlo nějak doztracena, přišly děti, nebyl čas... Postupně se obchody naplnily spoustou vytoužených hadříků všech možných i nemožných značek.V dnešní době by se šití doma asi i docela prodražilo. Ale stejně uvažuji o koupi el. stroje(ten šlapací už mám doma spíš z nostalgie), občas mi šití chybí, byl to příjemný relax...Jo a ponožky neštupuju, knoflíky přišívám na poslední chvíli nebo si radši vezmu něco jiného...

    superkarma: 0 03.04.2007, 20:18:59
  3. [49] kopik [*]

    Ruční práce mě odjakživa bavily.Šiju od děctví na sebe jsem si první šaty ušila ve 13 letech a tak mě to vzalo že se tomu věnuji stále.Šila jsem na své syny ated i na vnoučata.a to samé i s pletením.

    superkarma: 0 03.04.2007, 17:31:52
  4. avatar
    [48] Meander [*]

    Teda "řemínek z řemeničky".

    superkarma: 0 03.04.2007, 15:24:05
  5. avatar
    [47] Meander [*]

    Ťapina: Já mám šlapací s motůrkem, dá se to přehazovat. Ale nemám sílu stáhnout tu řemeničku od motůrku, je děsně utažená.

    superkarma: 0 03.04.2007, 15:23:41
  6. avatar
    [46] Ťapina [*]

    Meander: Vidíš, moje babička měla zase už před nějakýma šedesáti lety šlapací stroj předělaný na elektriku, dědova práce

    superkarma: 0 03.04.2007, 15:17:35
  7. avatar
    [45] Meander [*]

    Petunie: Já byla spíš překvapená, ani jsem se nestačila leknout.

    superkarma: 0 03.04.2007, 15:12:54
  8. avatar
    [44] Petunie [*]

    Meander: K těm prošitým prstům: auuuu!!! ...

    superkarma: 0 03.04.2007, 15:06:07
  9. avatar
    [41] gwen [*]

    Umím zašít pouze dírku na oblečení či ponožce. Tímto jsou mé krejčovské dovednosti zcela vyčerpány. Moje máma umí šít, nejvíc šila na mě, když jsem byla malá.
    Tata mi vykládal, jak jeho kámoš si ušil klahoty. Seděly mu perfektně. Ovšem doté doby než se předklonil, rupl mu celý šev na zadku.
    Jeansy mi před pár dny zkracovala sousedka. Zahnula a zašila to tak, že mi na nohavicích zůstal originální lem.

    superkarma: 0 03.04.2007, 13:56:51
  10. avatar
    [40] MEK [*]

    je to náročná práce

    superkarma: 0 03.04.2007, 13:50:48
  11. [39] Macek123 [*]

    jako náctiletá jsem nějako tu halenku a sukni ušila, ale kvalita nic moc a nebavilo mě to. V ruce šiju jen knoflíky a velmi malé opravy. šikovná švadlena mi za pár kč zkrátí sukni i přišije nový zip a mám to hned a bydli naštěstí vedle.Mám problém si vybrat látku a ještě si neumím představit jak bude vypadat ušitá......a zaplatit ušití, to se nevyplatí. Ponožky kupuju v podnikové prodejně za 16-24 kč a pAk vyhazuju, nešila jsem je nikdy.

    superkarma: 0 03.04.2007, 13:30:34

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [38] počítačka [*]

    Takže můj, maminkou koupený šicí stroj, je šoupnutý dole ve skříni a nebýt kamarádky, které její občas chcípne a můj si půjčí, ani bych ho nevytahovala. Ale v ruce umím šít hezky, chodíme zašití, knoflíky přišité a podobné akce, které zvládne ruka, jsou pěkně udělané. A ponožky - ty kupuji po deseti a postupně po jedné děravé vyhazuji. Nakonec mi zbude jedna jediná ponožka, ke které se mi občas podaří koupit dalších deset nebo s ní stejně, jako s ostatními po vyprání utřu prach, pak parapetní desky zevnitř i zvenku - ty pouští barvu - a vyhodím. Opravdu, spotřeba do posledního desetníčku. A že těch ponožek peru. Dcera sportuje, takže troje denně, já někdy dvoje také zvládnu a náš tatínek ty dvoje v pohodě, někdy i troje.

    superkarma: 0 03.04.2007, 12:55:43
  2. avatar
    [37] Meander [*]

    Šít jsem uměla už někdy od dvanácti. Máti nás to naučila všchny tři bez ohledu na pohlaví.
    Babička šít neuměla, ale já si v patnácti ušila první kalhoty a bundu.
    Ponožky vyhazuju, ač mám na štupování dokonce strojek. Knoflíky přišívám na stroji.
    Umím šít na stroji. Když jsem se to učila, prošila jsem si prst skrz nehet několika stehy. Bylo to zajímavé.
    Na šlapacím stroji jsem začínala a hodlám si tu elektriku, co mám teď, na šlapání zase předělat. Je to mnohem šikovnější.
    Nechala jsem si toho ušít spoustu a taky ještě nechám. Mám nekonfekční postavu, takže mi nic jiného nezbývá. Neumím dělat střihy.

    superkarma: 0 03.04.2007, 12:20:07
  3. avatar
    [35] Henri [*]

    http://www.molendrix.com/homecz.html
    Ovšem tohle je něco! Dělám té holce reklamu "kudy chodím".

    superkarma: 0 03.04.2007, 11:46:09
  4. avatar
    [34] Henri [*]

    ušiju cokoliv (šaty, pw, doplňky do bytu i na sebe), naštěstí. jako relax je to úžasné, nedovedu si představit příjemnější činnost než postupná, pomalá, pečlivá tvorba.

    superkarma: 0 03.04.2007, 11:38:50
  5. [33] Sizie [*]

    Ja zacala sit saticky na panenky na Singrovce u Babicky. Moje panenky mely uzasne oblecky! Pak jsem presla na jednodussi veci pro sebe Vrcholem byly bile minisaty s volanky na muj maturitni ples.. Holky si na to dilo vzpomely na srazu po 20 letech.. Pak jsem usila par modelu synkovi a dnes siju zavesy a zkracuji vsechny sve kalhoty. Jisti to polskej Lucznik.. Holt, co se v mladi naucis..

    superkarma: 0 03.04.2007, 11:36:47
  6. [32] ajkab [*]

    stasha: Tak jsem na tom stejně.Jen já loni šaty,předloni závěs a letos ještě nic.

    superkarma: 0 03.04.2007, 11:33:58
  7. avatar
    [29] stasha [*]

    Letos jsem ušila závěs a loni sukni. Copak to asi bude příští rok? Docela mě to baví, ale není moc času a nemám vlastní stroj.
    Šít mne naučila máma už na základce a nejvíc jsem toho spíchla na střední. Dokonce i pro kamarádku.
    Nezašívám, nebaví mě to. Knoflíky přišívám jen ty nejnutnější. Na jednom pyžamu mám poslední ze čtyř už asi rok

    superkarma: 0 03.04.2007, 11:24:05
  8. avatar
    [28] alko [*]

    Rikina: Já mám taky Veritasku (z r. 1969) a nedám na ni dopustit

    superkarma: 0 03.04.2007, 11:15:26
  9. [27] Rikina [*]

    Kassy: můj otec taky umí šít. Naprosto běžně zkracoval kalhoty, přišíval zipy, knoflíky, povolit nebo zabrat švy uměl, a na elektrickém stroji mě učil šít on, protože moje máti měla strach, že si prošiju prsty a nechtěla mě k tomu pustit.

    superkarma: 0 03.04.2007, 11:15:25
  10. [26] Rikina [*]

    V době, kdy jsem byla dítko školou povinné, učilo se šití ve škole. Byla na to přímo učebna, vybavená velmi půvabnými šlapacími stroji, singer sem, singer tam - moc krásně se šlapalo. Myslím, že někdy od 6.třídy jsme se učily šít, první byly samozřejmě zástěrky, chňapky a povlaky na polštář. Později jsme šily letní šaty, a skončilo se u kalhot. Jinak umím konflíkové dírky ručně i na stroji, látat ponožky stehem drobným a úhledným, o přišívání knoflíků nemluvě, ale moc mě to nebaví. Šila jsem na děti, dokud byly malé, a to především z úsporných důvodů. Dalo se ušít za dva večery a za pár korun, a člověku to nebylo líto, když si to potomek zválel, nebo z toho vyrostl. Dnes mám sice ve skříni veritasku, ale nějak nemám důvod něco šít...

    superkarma: 0 03.04.2007, 11:11:09
  11. avatar
    [25] Kassy [*]

    ivana.kuglerova: Plavky dopadly dobře. Byly dvojdílné, s takovými těmi jednoduchými trojúhelníčkovými košíčky. Mě bylo 12 a nedařilo se nám sehnat pěkné plavky, které by mi sedly. A jet k moři v jednodílných jsem nechtěla, to bych se vůbec neopálila. Tak táta sedl za stroj

    superkarma: 0 03.04.2007, 11:01:56
  12. avatar
    [24] Amálie [*]

    Kassy: Kamarádka šije taky plavky a k nim i šátky, jsou . A má obyč kufříkový stroj.

    superkarma: 0 03.04.2007, 10:52:26
  13. avatar
    [23] ivana.kuglerova [*]

    Kassy: A jak ty plavky dopadly?

    superkarma: 0 03.04.2007, 10:46:53
  14. avatar
    [22] Kassy [*]

    Děravé ponožky stříhám na hadry, to zaštupované místo stejně akorát tlačí v botách. Knoflíky přišívám, když mám v plánu vzít si daný kus oděvu na sebe. Takže někdy hned, někdy za rok. Už se mi párkrát stalo, že jsem zapomněla, že zrovna tahle halenka má upadlý knoflík a musela jsem nahonem vybírat jinou.

    Jako dětem mě a sestře šila maminka skoro všechno. I zimní bundy. Občas něco ušil i táta. Sestře lyžařskou soupravu a mě plavky na dovolenou u moře

    Základy jsem od maminky okoukala, něco si nechala vysvětlit, ale zatím zvládám jenom jednodušší věci (zavinovací sukni, plášť ke kostýmu...), složitější mi trvají strašně dlouho, a protože na to obvykle mám jenom víkend, kdy jsem doma (v Brně na privátě šicí stroj nemám), nechávám to na mamince a asistuju (vytahuju střihy, stehuju, špendlím, stříhám...). Naposledy jsme takhle před měsícem šily dlouhou sukni, protože to co se prodává (s milionem volánů, krajek, různě šikmo nebo zakrouceně stříhané...) se mi prostě nelíbí.

    superkarma: 0 03.04.2007, 10:29:09
  15. [21] gentiana [*]

    Souhlasím s názorem, že v obchodech ekvivalent trusu jest. Připomíná mi to onen proslulý Blaženin monolog: "Ty, Mařka, sem si kópila v tem [dosaďte jméno obchodu, které odpovídá vašim zkušenostem] bezvadné svetr...... Gdyž byl nové, tak byl fijalové a velikost iks el, né? Pak sem ho vyprala a byl červené a velikost el, vyprala sem ho podruhéj a byl růžovej a velikost es.... no a když jsem ho prala potřetí, odtekl mi z umyvadla odpadem, ekologická likvidácija jak sviňa, dobré, né? Tož tému říkám véhodná kópě..."
    Onehdy jsem obcházela obchody se šuntem na Příkopech a modýlky, co mají v Mangu a spol. bych si nevzala ani na cestu se smetím, inspirace babiččinou šatovou zástěrou je zjevná. Už ani něco tak banálního jako bílé/černé tílko bez nápisu Nakupuju v Mangu/Zaře/ Terranově/atd prostě neexistuje. A pořád odstřihávat rukávy nebo to nějak jinak upravovat mě nebaví. Bophužel, matka má jediná rozdala šicí stroj a už rok si plánuje koupit Husqvarnu s USB portem, ale furt nic.. ale až ji k tomu dokopu, to teprve bude to pravé Rio, protože šít umím, zásobu látek mám a když je i nástroj supernástroj....

    superkarma: 0 03.04.2007, 10:22:16
  16. avatar
    [20] Ťapina [*]

    Jednoduchý hadřík ušít umím, to jsem se naučila taky ještě jako malá. Teď momentálně šicí stroj nevlastním, ale hodlám to brzy změnit

    superkarma: 0 03.04.2007, 10:18:36
  17. avatar
    [19] arjev [*]

    Po mamince a babičce mám šlapací stroj Heros,po sobě el.stroj Husquarnu.Dceru jsem obšila celou až do 20 let.Štupuji,lácu,zašívám,knoflíkové dírky vyšívám ručně.Švadlenou jsem se nevyučila,začátky mám od maminky.Dál psát nebudu,sebechvála smrdí.
    Ferda mravenec-práce všeho druhu nejsem,ještě jsem neušila kabát.

    superkarma: 0 03.04.2007, 10:07:21
  18. avatar
    [18] kareta [*]

    Mám 3 stroje- krásnou Bobinu po prababičce, triumph- s el. pohonem, prošije i koberec a hypersupermoderní mašinku, co umí i knoflíkové dírky . V obchodech u nás nic není, sekáče nenahradí vše a já nárazově dostanu záchvat šití.

    superkarma: 0 03.04.2007, 09:57:26
  19. [17] a.... [*]

    Šicí stroj je můj úhlavní nepřítel. Knoflík přišiju a ponožky vyhazuju.

    superkarma: 0 03.04.2007, 09:22:36
  20. avatar
    [16] Amálie [*]

    * Bez mašiny není domácnost kompletní.
    * Mé první dílo (kraťasy) jsem si ušila za jedno odpoledne v 7.třídě. A nosila je až do rozervání.
    * Štupuju jen silné fusekle na spaní, knoflíky přišívám.
    * Umím šít na stroji. Učila jsem se to asi jako vaření, prostě jsem to okoukala od máti a babiček. Ani vyšívání, pletení či háčkování mi nečiní potíže.
    * Šlapací stroj má babča, nádhernou Singerovku. Já mám elektrickou kufříkovou Veritasku a nedám na ni dopustit, prošije roh džínové kapsy a ušije i lehounký šátek přes plavky. Na úrazy si moc nevzpomínám.
    * Nenechala.

    superkarma: 0 03.04.2007, 09:19:36
  21. avatar
    [15] alko [*]

    Já se naučila šít ve 13 a šila jsem hodně a ráda. Nestalo se mi nikdy, že by měl někdo stejné oblečení jako já. Hlavně jsem se vyřádila na dcerce, když byla malá. Dnes už skoro nešiju a tím ztrácím zručnost. Ale minulý týden jsem si ušila "plandavky". Sice jsem trochu párala, ale povedly se

    superkarma: 0 03.04.2007, 09:16:54
  22. avatar
    [12] Bobša [*]

    Nebít toho, že mladí dělají historický šerm, tančí historické tance a mladá dělá břišní tance, tak by asi naše stará ladovka upadla v zapomnění. Myslela jsem, že v dnešní době, kdy je tolik pěkných věcí, to už němá cenu a že se dá čas využít jinak. Šití bylo a je pro mě koníčkem, jen ty oči, ruce a záda už jaksi málo slouží. Mašinka po generálce šije jako zamlada a šlapat není problém, takové věci se nezapomínají. Někdy ty nové mašinky nezvládnou tolik co ty staré. Ušít na dnešních strojích něco z kůže je nemožné.

    superkarma: 0 03.04.2007, 09:11:37
  23. avatar
    [11] Lilinka [*]

    -šití beru jako nutné zlo
    -Na sebe jsem si nic neušila. Moje šití skončilo u hadříků na barbíny
    -Děravé ponožky se vyhazují a kupují se nové. On ještě někdo štupuje?
    -Ne, neumím. máme doma straou singrovku, mamča ji občas vytáhne, já se jí vyhýbám velkým obloukem.
    -Co je šlapací stroj? To je ten podál, co pohání šicí stroj, jako na singrovce? Nezvládám Úrazy žádné, občas se člověk píchne jehlou, ale to nepovažuju za úraz.
    -Ne. Pokaždé, když jsem viděla na kamarádkách šaty, co si nechaly ušít, nikdy se mi nelíbily
    -

    superkarma: 0 03.04.2007, 09:06:23
  24. avatar
    [10] Linde [*]

    nenávidím šití . Teda občas jsem něco spíchla na Bárbíny, ale výměny zipsů, štupování ponožek . Ponožky vyhodím, knoflíky přišívám až je jich pořádná hromada ve skříni.
    Prostě stejně jako Pentlička

    superkarma: 0 03.04.2007, 08:22:00
  25. avatar
    [9] Janecka [*]

    Kdysi jsem šila hodně,pro sebe šaty,kalhoty,vesty,pro kluky bundy tepláky,kalhoty,mikiny,oteplováky,...A dneska? Když mám vytáhnout "mašinu" a něco zpravit,tak se ukecávám strašně dlouho.A něco ušít? .Ponožky zatím ještě štupuju.Když jsem šila,tak jsem neuměla dírky(teda po pravdě se mě to nechtělo učit) a šil mi je manžel,on je takový všeuměl a vždy se naučí zacházet s kdejakých strojem nejdříve on a pak mě to učí .Když ho to baví?

    superkarma: 0 03.04.2007, 07:36:51
  26. avatar
    [8] fructia [*]

    Babička mi šila sukně a pomáhala při s šitím, které jsme měli na základce v rámci pracovních činností.. Moje mamka zažije, když se někde něco párá, ale myslím si, že mě se už týkat zašívání nebude. Asi to radši vyhodím

    superkarma: 0 03.04.2007, 07:34:12
  27. avatar
    [7] novinka [*]

    joo, a při té příležitosti mě napadá...nechtěla byste některá ty Burdy??? Jsou převážně v němčině, ale i když jsou 20 let staré, tak se z nich vybrat dá. Samo, že bych je věnovala za odvoz

    superkarma: 0 03.04.2007, 07:32:54
  28. avatar
    [6] novinka [*]

    oprava..pochopitelně jsem "šila"....ne "sila"

    superkarma: 0 03.04.2007, 07:29:38
  29. avatar
    [5] Pentlička [*]

    K šití mám přímo odpor. Děravé ponožky vyhazuju a oblečení s utrženými knoflíky skladuji i rok, než se odhodlám, přemůžu a knoflíky přišiju.
    Maminka šila na staré šlapací singrovce, kterou měla po babičce - švadleně. Kdysi projevila snahu naučit mě tom šít. Bohužel jsem nezvládla zkoordinovat pohyb rukou a nohou - takže nic .

    superkarma: 0 03.04.2007, 07:28:22
  30. avatar
    [4] novinka [*]

    my jsme doma šicí stroj měli, ale mamča nebyla žádnej přeborník , tak jsem byla nucena si sít sama...tehdy dle burdy, pochopitelně . Šila jsem na sebe,všechno co se mi líbilo, tričkem počínaje a zimní bundou konče, pak když byly děti malý tak jakbysmet,protože to co si dřív prodávali se nedalo nosit. Dnes , když jsou plný obchody hadrů a vyberu co si umanu, už vytahuju stroj jen na zašívání - a to až když mi ta hromádka na zašívání povážlivě roste

    superkarma: 0 03.04.2007, 07:28:22

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme