.

Seznamte se s Paracelsem, hlavní osobností alchymie šestnáctého století

Magie

Seznamte se s Paracelsem, hlavní osobností alchymie šestnáctého století

Celým jménem: Phillipus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim. Bouřlivák, bohém, chvastoun a pijan, ale také geniální léčitel, podle jehož jména Bombastus se dodnes používá označení „bombastický“.

Nadaný student

Paracelsus se narodil v roce 1493 u „Ďáblova mostu“ nedaleko švýcarského Einsiedelnu jako syn zemského lékaře Wilhelma Bombasta z Hohenheimu. V jeho devíti letech, po smrti matky, se spolu s otcem přestěhoval do Villachu v Korutanech. Ještě jako mladý kluk pracoval v tyrolských dolech a kovozpracovatelských dílnách Sigismunda Fuggera, velkého příznivce alchymistů. Poté se dal Paracelsus na studia. Byl nesmírně nadaným studentem, studoval na celé řadě evropských univerzitt, první titul získal ve Vídni již v 17 letech.

Populární lékař

parO svých neortodoxních léčebných metodách přednášel jásajícím studentům, stal se nesmírně populární mezi významnými lidmi té doby, přitom však bezohledně urážel lékaře v místech svého působiště, kterým vyčítal jejich zastaralé postupy. Jeho popularita začala narůstat i mezi lidmi jiných zemí . V roce 1537 například pobýval několik měsíců i u nás na Moravě, v Moravském Krumlově, jako lékař nejvyššího maršálka království Českého Jana z Lipé. Ten prý žil velmi nezdravým životem, byl částečně ochrnutý a měl problémy s vnitřními orgány. Paracelsus ho vyléčil. Doporučil mu, aby chodil brzy spát, časně ráno vstával, aby chodil na procházky a jezdil na koni, pravidelně a zdravě jedl a po celý rok se zdržel pohlavního styku.

Uznávaný astrolog a alchymista

Paracelsus věřil v přírodní magii a věřil, že mysl a tělo se vzájemně ovlivňují. Věřil, že aura – záření vyzařující z lidského těla – je odrazem zdraví a má na něj velký vliv. Mimo to prohlašoval, že doktor musí „být poutník“ a musí se učit i od zkušených stařen, cikánů, čarodějů a vyděděnců společnosti. Také on sám se tím řídil,a vše v přírodě existující pro něj mělo svůj účel. Řídil se ale i zdravým úsudkem a zásadami, které se uplatnily až dlouho po jeho smrti. Například rány léčil tak, že je doporučoval držet v čistotě a suchu, na rozdíl od praxe té doby, kdy lékaři zalévali rány vařícím olejem nebo je ořezávali.

para

Podle Paracelsa...

  • Podle Paracelsa má lidské tělo svého dvojníka, tělo vitální, což má být tělo éterické, které tvoří životní síla vesmíru. Onemocnění má podle něj na svědomí vyčerpání  těla, které je nutné znovu nabít životní energií, a to kontaktem s jiným vitálním tělem, které má energie nadbytek.
  • Podle Paracelsa je každý člověk – mikrokosmos – spojen s vesmírem – makrokosmem, přičemž jsou oba vystaveni působení těchž vlivů. Nemoc je pouhé vychýlení z rovnováhy v nebeské harmonii, existující mezi člověkem a přírodou – tedy mezi makrokosmem a mikrokosmem.  Aby byla nemoc vyléčena, musí lékař obnovit rovnováhu za pomoci energie nebo prostřednictvím chemických látek. K tomuto účelu vytvoření účinných látek využíval Paracelsus svoji znalost alchymie.

Z jeho četných lékařských spisů a traktátů o alchymii a magii má velký význam dílo: Astronomia magna oder die Ganze Philosophie sagax der grossen und kleinen Welt  (1536), kde se Paracelsus zabývá právě svou hermetickou tezí o souvztažnosti člověka jako mikrokosmu a vesmíru jako makrokosmu.

mapa

Zde leží pohřben Philippus Theophrastus, slavný doktor lékařství

Na sklonku Paracelsova života ho pozval salcburský arcibiskup Ernest Bavorský ke svému dvoru, kde však lékař v roce 1541 zemřel (podle jedněch na mrtvici, podle druhé verze rukou najatých úkladných vrahů). Zemřel na lavici v hospodě U Bílého koně. Na jeho náhrobku jsou vytesána slova, která si jako epitaf sám napsal.

Zde leží pohřben Philippus Theophrastus, slavný doktor lékařství, který léčil rány, malomocenství, pakostnici, vodnatelnost a jiné nevyléčitelné nemoci  s podivuhodným uměním a svou pozůstalost nechal rozdělit mezi chudé. V roce 1541, dne 24. září, zaměnil život za smrt. Mír živým, a těm, co odpočívají v hrobkách, věčný klid.

Zdroj: Velká kniha magie a čarování, REGIA 2000, a wikipedia

Čtěte také:

   
03.06.2011 - Magie - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. [7] Jarkkka [*]

    Alchymie není žádná věda, nevím, za co byl tedy uznávaný alchymista.

    superkarma: 0 20.12.2012, 16:08:44
  2. avatar
    [6] isida [*]

    Edmund — #2 Setkani Paracelsuse s Marcusem Antoniusem by jiste privedlo k slzam i samotneho Archimeduse. Tohle uz neni jen na Pulitzeruse, to si koleduje o samotneho Nobeluse.

    P.S. Pro nezasvecene: Puvodne (pred opravou) nabizela autorka seznameni s Paracelsusem. Jedna se pravdepodobne o nejaky druh nadprirozeneho sklonovani.

    superkarma: 2 04.06.2011, 04:20:21
  3. avatar
    [5] maje [*]

    četla jsem celou knihu Velká kniha magie a čarování. musím uznat, že byla hodně zajímavá.Sml22Sml22

    superkarma: 0 03.06.2011, 15:03:36
  4. avatar
    [4] ToraToraTora [*]

    Četla jsem o něm nedávno knihu, údaje souhlasí, ale skloňovali ho tam jinak Sml24

    superkarma: 0 03.06.2011, 11:21:32
  5. avatar
    [3] Dimsy [*]

    Pythagorasova kozinova věta zní: Hyn sa hukáže!Sml52

    superkarma: 2 03.06.2011, 09:10:25
  6. avatar
    [2] Edmund [*]

    ...a Marcusem Antoniusem!

    1. na komentář reaguje isida — #6
    superkarma: 1 03.06.2011, 07:57:40
  7. avatar
    [1] isida [*]

    Rada bych se seznamila treba jeste se Zeusem, Herculesem, a nebo treba PythagorasemSml37.

    superkarma: 0 03.06.2011, 00:44:11

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme