„Když mě to ani nebaví,“ povzdechl si kamarád, když jsme spolu zabrousili na téma partnerek a sexu. Je to muž v plné síle, ale přesto se ženám vyhýbá. Kamarádek má spoustu, ale nebuduje vážnější vztah. A prý mu to tak vyhovuje. Nepotřebuje se večer „ponižovat těmi směšnými pohyby“. To raději s dívkou posedí u příjemného rozhovoru a pak se vrátí ke svým pravým zálibám. Počítač a vaření.

 

Jako kněz bych neměl problém

„Ne, že by mě ženy nepřitahovaly. Uvědomuji si jejich krásu, ale nějak mě to nevede k těm tělesným věcem,“ dodal k našemu rozhovoru o ženách. Je pravda, že tohle je jeden z mála lidí, u kterých nemám strach z toho, že by na mě něco zkoušeli. Ne že by měl problém s orientací, on to prostě jen k životu nepotřebuje. Jak sám říká: „Jako kněz bych neměl problém.“ I když kdo ví, teď nemusí, ale jako kněz by nesměl, a to hodně změní pohled na věc.

 

Jsem vědec, ne milovník

Druhý známý se drží od žen stranou spíše z toho důvodu, že má pocit, že by to mohlo ohrozit jeho vědeckou práci. Špatně vyžehlené oblečení, brýle s umělohmotnými obroučkami na nose a tvář s dvoudenním strništěm. Vlasy věčně trochu rozcuchané. Plně se soustředí na svoji práci a výzkum. Všechny výsledky pokusů se musí řádně zapsat. V práci je od rána do večera. Je to jeho smysl života i jeho láska, kterou nehodlá opustit. A žena? Co s ní? Při jeho pracovním nasazení by mu stejně nebyla věrná a nikdy by se mu intelektuálně nemohla vyrovnat, což by ho rozčilovalo. Nemá chuť neustále někomu něco vysvětlovat. Rozptylovalo by ho to od bádání.

 

Ženy jsou nádherná stvoření, ale na dálku

Když jsem seděla s kamarádkou u kafe, přišla i ona se svou troškou do mlýna k tomuto tématu.

„Prosím tě, co se divíš? Jsou to sexuální zoufalci. Normálně se bojí, že by selhali, a to by jejich mužská ješitnost neunesla. Tak se raději věnují něčemu jinému.“

 

Například jeden její známý. Je to klasický přiklad toho chlapa, který by ženské snesl modré z nebe. Ovšem jakmile se u něj jen nějaká žena objeví a usměje se na něj, doslova zdřevění. Koktá, zmatkuje a vůbec vypadá strašně směšně. Většinu žen tím od sebe odradí. S kamarádkami mluví normálně, ale jak se mu do toho začnou plést hlubší city, je s ním konec.

 

Tak se z něj stal jen vzdálený obdivovatel, který je schopný slečně tajně poslat nádherné květiny i básničkou, ale veřejně by se k tomu nepřihlásil. Jeho jedinou záchranou, jak sám tvrdí, se stal internet. Díky anonymitě je schopný se ženami na chatu flirtovat a užít si spousty zábavy, ale jen do té doby, než začne „krásná neznámá“ navrhovat osobní setkání. Začne se vymlouvat, přestane odpovídat, změní si nick, a tím přeruší kontakt.

 

Pak začne celé divadlo znovu od začátku. Takhle už vystřídal asi 50 přezdívek. A když se ho zeptáte na sex, odpoví vám: „Jo, tak o tom už jsem si s holkami psal mockrát.“ Osobní reálná zkušenost je však mizivá.

 

Pro panice erotické služby zdarma

Co si počít s takovými muži? Když sami nechtějí, tak to těžko můžeme nějak lámat přes koleno, ale když z důvodu velké nesmělosti nejsou schopni kontakt se ženou navázat, je to smutné. Přece jenom muž, jenž má o ženy zájem, ale je ještě ve 30 nebo později panic či má jen nepatrné zkušenosti, je trochu smutný případ. Zkusila bych takovým jedincům vystavovat něco jako ZTP karty, díky kterým by mohli dostávat ve vybraných erotických domech služby zdarma. Třeba by tento profesionální přístup vyřešil jejich trému před něžným pohlavím.

 

Znáte nějakého muže, který má stejný problém? Jaký je váš názor na chlapy, kteří tvrdí, že to k životu nepotřebují? A co si myslíte o těch, kteří o to prostě nemůžou zavadit, i když by rádi? Jak byste jejich nesmělost řešila vy? A čím si myslíte, že je jejich tréma či nechuť způsobena? Souhlasila byste s mou kamarádkou?

Reklama