Bulvár

Severočeši jsou jako Pražáci


Před nedávnem jsem slíbila, že zmíním, jak se už po několik pokolení rodilý Pražák vyrovnává s dobrovolným přesazením do úplně jiného prostředí, daleko od domova, od přátel i energie a jaksi i povahy spoluobyvatel. Je to náročné, ale drsní seveřani mi to spíše usnadňují, než ztěžují.

 

Slyším se, jak před rokem říkám: „Jediný, co bych fakt nikdy neudělala, je odejít z Prahy.“ Nemyslím, že by to bylo pragocentrismem. Spíš je to opravdová láska k rodnému městu, jeho historii a bez ironie i vůni. Pro někoho, kdo vyrůstal na Kampě a umí nazpaměť vyjmenovat sochy na Karlově mostě, může být skutečně odchod do příhraničí bez přehánění náročný. Jako dítě jsem o prázdninách měla i na výběr. Buďto pojedu k babičce na Vinohrady, nebo k babičce do Ďáblic…:) Ovšem: Nikdy neříkej „nikdy“.

 

Zvykám si na dámy u silnice
Konkrétně před naším domem, kousek pod ním a kousek nad ním, mají pracoviště všudypřítomné prodavačky něhy a pozornosti. Jejich pracovní nasazení je příkladné. Když se ráno probudím, už jsou v práci, a když jdu spát, jsou ještě v práci.

Svým vřelým vztahem k řemeslu a vzornou docházkou, aspirují na "řád práce" a mnohý zaměstnavatel by po takové síle zaplakal. Na nedostatek vytížení si dámy evidentně nestěžují, neb je kolem stále vidět kroužit mlsné zákazníky, zpravidla s německou SPZ.

 

To bude omyl, já tady bydlím
První měsíc po přestěhování jsem si stále jen na něco zvykala a nemajíc ještě výše uvedený fakt v malíčku, jsem si i parádně naběhla.
To jdu takhle naproti Johance, kterou jsem poslala do konzumu U Salmonely (takový místní folklór) a nechtělo se mi jít kopec dolů, tak jsem hlídkovala u domu. Najednou přijelo stříbrné auto s modrým Déčkem a starší pán se vyklání z okénka. Jako správný dobrodinec jsem situaci vyhodnotila tak, že asi chudák zabloudil a potřebuje poradit.

Blbec jsem se div nepřerazila, jak jsem utíkala směrem k němu. Vesele a ochotně, aby snad nemyslel, že jsme tady v Čechách nevychovaní, se skláním k okénku. Obdařil mě rozšafným úsměvem a pravil v překladu toto: „Jste tu nová, vidím. Platím velmi dobře princezno, máš už své místečko?“ Můj obličej v tu chvíli připomínal rajče těsně před sklizní a výraz tupý pohled březí krávy.

Pak jsem se probrala a vysoukala se sebe: „To bude asi omyl, já tu nepracuji, já tu bydlím.“ „Chápu,“ odpověděl, omluvil se a odjel.
Nejsem si jistá, co a jak pochopil, když jsem se k němu tak chtivě hrnula. Asi myslel, že se mi znelíbil jeho knír.

 

Johanka změnu zvládá dobře
Trochu jsem se bála, jak si zvykne na nové prostředí Johanka, ale nezklamala a jako správné dítě už má kamarádů dost. Dokonce jsou bílí.
Škola je také bez problémů, dokonce mám pocit, že jí to jde líp. Možná se tu na děti méně spěchá a hlavně je pozitivní, že tím, že je to malé město, učitelka děti zná i s rodinami. Lze tedy logicky očekávat maličko individuální přístup, a ten náš malý Blíženec s asc. v Raku, věčně duchem nepřítomný, opravdu potřebuje.

Lidi tu myslí podobně jako v Praze
Nedávno jsme se čtenářkami nakousli téma „kolektivní mentalita“. Stále nějak trvám na tom, že ač se říká, že všude je chleba o dvou kůrkách, přece jen lze říci, že taková nějaká povaha je s ohledem na kraj trochu jiná. Bude to hodně subjektivní, ale z mého pohledu jsou lidé tady podobní jako v Praze. Prostě když se bavím s nějakým člověkem, a že jsou tu také hovorní, mám pocit, že přemýšlí, vyjadřuje se i cítí skoro jako Pražák. A to myslím opravdu dobře.

 

Mám za to, že ať jsou Pražáci jacíkoli, jejich (náš, jestli mohu :)) styl uvažování je „hlavně nic nehrotit, pokud možno si z toho dělat legraci, nerejpat do soukromí a myslet dopředu“. Na otázku „Jak se máš?“ většina těchto milých horalů odpovídá tak jako to znám: „Nestěžuju si!“ nebo prostě „Jo jo, prima.“  A to je mi blízké. Možná vám to bude připadat dětinské, ale prostě jsem se bála, že mezi ně nemohu zapadnout. Už proto, že na mnoha místech jsem mockrát byla v situaci, kdy po té, co člověk řekne, že je z Prahy, dostane se mu nějaké výčitky nebo přinejmenším despektu. Tady jsem se s ničím takovým nesetkala. Dostalo se mi vřelého přijetí a opravdu upřímné náklonnosti.

 

Když vjíždím do Prahy, šimrá mě v břiše
Minimálně jednou týdně musím do redakce a hlavně se tam vždycky hrozně těším. Když vjíždím do Prahy a vidím z dálky světla, budete se smát, ale když cítím známou vůni smogu, mám takový zvláštní pocit, jako když se člověk vrací někam, kde je to jeho, kde každá dlažební kostka, každá rozkopaná ulice, každá výloha, každý strom nebo dům jakoby říkal: „Vítej, mám tě rád.“ Trochu jako by se člověk přitulil k mámě. Taková jistota spolu s pocitem bezpečí a energií domova.

Když se vracím do Vanďáku, ten pocit je podobný
Minu Českou Lípu, a pak dál na Rumburk. Vždycky ve Svoru mi volá přítel. Jako by měl radar. „Já jen jestli jsi v pořádku, že už se na tebe s Džoníkem (Johana) těšíme, jeď prosím opatrně.“

Přejedu Šébr. Na něm mám svoji zatáčku. Tady se mi v létě poprvé v životě povedlo vyletět do protisměru (naštěstí tam tu noc nic nejelo). Tehdy jsem si říkala: „Co to je za nesmysl, dávat snížení rychlosti do kopce, to jsou magoři?“
Nejsou. Už vím, proč to tam je. Do kopce, do kopce, zatáčka a za ní krpál dolů! Blbé místo.
Už si tu dávám pozor.
Když přejíždím poslední „šraňky“, pak dlouhou rovinku a objeví se dům, v němž v okně oranžově září solná lampička, najednou mám pocit podobný tomu u Prahy.
Je tam někdo, koho mám ráda, na koho jsem čekala možná půl života, kdo se nemůže dočkat, až se vrátím, kdo se těší a kdo mě přivítá laskavým úsměvem i upřímným obětím.
Tak jako mi voní Praha domovem, voní mi sever Čech láskou.


Mám teď dva domovy a oba krásné. A vy?

   
23.10.2008 - Společnost - autor: Michaela Kudláčková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [60] Michaela Kudláčková [*]

    christee: Nebuď z toho smutná. Pokus se najít něco, co je Ti tam příjemný a zkus s tím přelepit to, co Ti vadí. Je to jediný způsob, jak se na život usmívat. Také si najdi něco, nač se těšit.
    Ještě nemáme hotovou zahradu, zatím je to takový rumniště, ale bude nádherná, tak si ji udělám - jednou. Chtěla bych stromy, tůje, spoustu květin, smrk, který o Vánocích venku nazdobím a jednou - protože místo by bylo i koně. Tak na to se těším...

    superkarma: 0 24.10.2008, 01:07:56
  2. avatar
    [59] Suzanne [*]

    7kraska: a to my jsme v činžáku a máme to taky

    superkarma: 0 23.10.2008, 19:28:15
  3. avatar
    [58] femme [*]

    můj domov je od narození moje milovaná Praha a doufám, že už to tak zůstane byla jsem teď nějakou dobu mimo republiku a když šlo naše letadlo večer na přistání a všude pod námi svítila světýlka, byl to pro mě moc krásný okamžik

    superkarma: 0 23.10.2008, 19:28:14
  4. avatar
    [57] Suzanne [*]

    michaela.kudlackova: Míšo, jestli je Praha anonymní, tak já jsem čínskej bůh srandy Jsou lidi, se kterými na sebe průběžně narážíme na různých místech, "naši" Vietnamci nás znají, hlásí, že mají malé cuketky, které sháním, v potravinách si pokecám, v lahůdkách mě prodavačka upozorní, že tenhle salát dneska nemám brát, díky tomu, že mám psa, taky znám spoustu venčičů, apod. A když nám na nuselský ulici prevít drknul do auta, manželovi to zavolali hoši naproti z prodejny, soused, se kterým si koukáme skoro do okna, vyfotil mobilem ujíždějícího, manžel vyběhl a díky téhle záchranné akci to auto našel o pár ulic dál. S mojí povahou (a s manželovou) nemůžeme být anonymní ani v New Yorku

    superkarma: 0 23.10.2008, 19:27:06
  5. [56] 7kraska [*]

    jsem si libovala, jak je Praha krasne anonymni, kdyz jsem bydlela na sidlisti...ted bydlim 3 roky ve stary zastavbe a vztahy jsou tu jak na vsi, pamatuje si mne kazda prodavacka, blééé

    superkarma: 0 23.10.2008, 18:56:04
  6. [55] Rikina [*]

    Kassy: no, teď už jo, teď už na dotazy odkud jsem, říkám, že z Ústí.

    superkarma: 0 23.10.2008, 16:40:26
  7. avatar
    [54] shb [*]

    michaela.kudlackova:51: no tohle je hezký!! to taky miluju, mám ráda, že mi paní v masně dobře vybere, protože už mně zná, na ulici mně zdraví víc lidí než v rodném městě a vedle v krámě, když si pro něco skočím tak mi dají i na dluh když si zapomenu prachy (to já občas dělám- ne účelně ) a to máš pravdu, že to je to co ti dělá domov,navíc, jelikož jsme trochu nestandartní pár, tak jsem hodně zapamatovatelný, třeba i pro vietnamce- chodívám k nim na zeleninu, nebo do bistra na čínu..nebo náš pejsek už mívá ve zverimexu připravený svý papu....prostě v naší čtvrti jsem doma. Myslela jsem to spíš tak, že když jdeš do menšího, tak jsi víc vidět než naopak, a člověk často narazí i na ne zrovna příjemné lidi...ale evidentně je to lepší myslela jsem na tebe, že jsi teď trošku mimo (ženu) že toho máš asi hodně...

    superkarma: 0 23.10.2008, 16:37:53
  8. avatar
    [53] Kassy [*]

    Jo, mám dva domovy. Jeden v Severních Čechách, kde jsem se narodila a vyrostla, a jeden v Brně, kde už šest let žiju, studuju, pracuju a hlavně mám přítele
    Vždycky když přijíždím do Ústí, je to takové spíš nostalgické. Vím, že to tam mám ráda a že je tam krásně, ale už tam jaksi nepatřím. Za těch šest let se hodně změnilo, už se ve městě tak nevyznám a taky je pro mě Ústí spojené s minulostí, ke které se ne vždy chci vracet. Víc než samotné město mě vždycky dojímají ty kopce okolo, hlavně když projíždím Bránou Čech. Kolem Labe se zvedají kopce a já vím, že tady je můj domov a vždycky bude, protože jsem ho dostala do vínku.
    Když přijíždím do Brna, mám pocit, že sem patřím, že to tu znám, jsem tu v bezpečí a v pohodě. Brno mi prostě proniklo pod kůži a když se mě někdo ptá odkud jsem, už dávno říkám, že z Brna. Tohle je můj domov, protože jsem si ho vybrala.

    A s přítelem to máme pěkně spravedlivé, z Brna nepochází ani on, poznali jsme se na škole.

    Rikina: Jé, ty jsi z Ústí? Koukám, že Porta Bohemica má asi opravdu něco do sebe. Úplně nejkrásnější pohled na ni je z lodi

    superkarma: 0 23.10.2008, 16:33:04
  9. avatar
    [52] Michaela Kudláčková [*]

    christee: Nebuď z toho smutná. Pokus se najít něco, co je Ti tam příjemný a zkus s tím přelepit to, co Ti vadí. Je to jediný způsob, jak se na život usmívat. Také si najdi něco, nač se těšit.
    Ještě nemáme hotovou zahradu, zatím je to takový rumniště, ale bude nádherná, tak si ji udělám - jednou. Chtěla bych stromy, tůje, spoustu květin, smrk, který o Vánocích venku nazdobím a jednou - protože místo by bylo i koně. Tak na to se těším...

    superkarma: 0 23.10.2008, 16:02:51
  10. avatar
    [51] Michaela Kudláčková [*]

    shb: Víš ono, na tom, "kde se co šustne" je něco malebnýho. V pražské ulici,v Libni kde je můj první domov, to je také takové. Je to vilová čtvrť a ti lidé, kteří tam bydlí, jsou dnes buď už staří, nebo jsou to bývalí spolužáci. Přestěhovala jsem se sem z Kampy ve čtrnácti. Můžu nechat na sloupku peněženku a vím, že ji má tutově sousedka, protože od kuropění do soumraku visí v okně, aby měla zprávy pro ty, kdo jdou z práce domů, a že mi z dálky bude hlásit, jestlipak něco nehledám. Je prostě in. Tady ve Varn. zase hlídač v hypernově hlásí sotva vejdu, že už přišly ty cherry rajačátka, co jsem je minule hledala a jestli už má Johana kružítko . Mám tohle ráda. Lidé touží po anonymitě, ale nakonec jim z ní bývá smutno.

    superkarma: 0 23.10.2008, 15:56:36
  11. avatar
    [50] shb [*]

    omlouvám se za chyby a za ruce ruky mělo to být prstech ruky...

    superkarma: 0 23.10.2008, 15:49:36
  12. avatar
    [49] shb [*]

    Michaela.Kudlackova: moc pěkný článek Míšo! Tvé pocity si zcela jasně představuju, také mám "doma" na dvou místech, jsem rozená moravanka a v Praze žiju 12 let, můj pocit je obdobný když jedu tam či tam, s tím rozdílem, že jsem šla z mešího města do většího, takže rozdíl v mentalitě vidím jinej. Lidé v menším jsou taková ta grupa co se "zná" nebo aspoň přes někoho, ale vždy se u dvou jedinců dají najít aspoň nějací společní známí, a je tam vždy takový to, že mají podobný hlášky, podobný názory, prostě jako vesnice, no a v praze je spousta grup. Převážně mimopražských jedinců, kteří drří "při sobě" zpravidla proto, že mají právě společný ten původ jinde, potkali e díky práci nebo díky škole a jaksi spolu drží a podporují se- v !cizím prostředí" drží při sobě. Pražák se na nepražáka, ještě třeba s přízvukem kouká vždy přes prsty, ale když začne člověk mluvit místním dialektem, tak je rovnocenný (jen vlastní zkušenosti). No a tyto grupy, pak jdou životem pořád jaksi provázaně, a jsou z toho pak partičky typu jeden a spol.- viz. politika, a tyto grupy (pravděpodobně z toho faktu, že si fandí, jelikož si dokázali vybudovat život jinde než u maminky) postupem času ovládají větší a větší teritoria, tudíž já jako nepražák, jsem za těch 12 let poznala pražáků co by se dalo na ruce ruky spočítat, a když už nějaký tak rodilce ze sídlišť (jako já v malém městě), a to skoro prahu třeba neznají, v práci máme jen jednoho, a ten je vyjímkou, zná ji dobře, ale nepražák pozná pražáka na sto honů a naopak. pragocentrismus je dán pouze pracovní příležitostí, kdyby nebyla, tak by tu taky spousta lidí nešla, proti tomu já musím říct, že jsme to měla tak nějak zafixováno odmala, že chci do prahy, a teď jsem tu doma a nechci nikam, má své kouzlo, poznala jsem dost evr. měst ale Praha je nejkrásnější a má nezaměnitelnou atmosféru, je prostě magická už svou historií, no prostě jedinečná. Ale myslím, že je asi jednodušší zapadnout sem, než někam do menších poměrů, kde lidí ví co se hned kde šustne...

    superkarma: 0 23.10.2008, 15:46:38
  13. avatar
    [48] christee [*]

    Zrovna podobnou situaci řeším. 8 let bydlím ve středních čechách ve městě s 3 tisíci obyvatel. Je to tu malé, útulné, všechno blízko..... ale nezvykla jsem si. Pocházím z velkého města v severních čechách, 100 tisíc obyvatel, měla jsem tam i babičku.
    Nemyslím si, že bych byla nepřizpůsobivá, nestěhovala jsem se poprvé, ale lidi tady jsou fakt úplně jiní. Stýská se mi, ale řešit to zatím nemůžu, takže je mi často smutno.

    superkarma: 0 23.10.2008, 15:39:40
  14. [47] Rikina [*]

    Odemětobě: tak já bych šla za láskou i světa kraj, ale iglú, to je teda moc. Mám radši zelenou krajinu, ledová kra by mi nestačila.

    superkarma: 0 23.10.2008, 14:57:46
  15. avatar
    [46] Odemětobě [*]

    Pocházím z vesnice o 800 obyvatelích a mám slabost pro Brno.Vždycky jsem chtěla do nějakého většího města,vadí mi,jak si na vesnici všichni vidí až do talíře.Na škole jsem se seznámila s manželem,který měl tehdy dvoupokojový družstevní byt,takže otázka kdo se kam bude stěhovat,byla zodpovězená.Zpočátku mi naše město o 14 tisících duší přišlo velké a úžasné, po 22 letech je pro mě jen malá maloměšťácká díra.Děti tady s námi bydlet nezůstanou a já jsem víc a víc nadšená okolím rodné vesnice.Vracet se nebudu,i když zdědím dům po rodičích.
    Stěhování mi nevadilo,jsem doma tam,kde mám děti a manžela.Klidně v iglú na ledové kře.

    superkarma: 0 23.10.2008, 14:47:57
  16. [45] Rikina [*]

    Město, kde jsem se narodila, vůbec neznám, byla jsem mimino, když odtamtud rodina odešla. Město, kde jsem prožila dětství a nezralé mládí, je dnes úplně jiné - půlka je zbouraná a půlka přestavěná, místa, která jsem důvěrně znala, jsou nenávratně pryč. Lidi většinou taky. To město je pro mě dnes cizí, a ačkoli tam žijí mí rodiče, já se tam vracím jen jako turista, už to dávno není domov. Takže jediné, co by se snad dalo za domov pokládat, je severočeské krajské město, kam jsem přišla před 23 lety, a tenkrát se mi hrubě nelíbilo. Vůbec jsem si nedovedla představit, že tam budu žít, a doufala jsem, že je to dočasné... ale pomalu a plíživě mě severní Čechy dostaly. Ani nevím, jak se to stalo, ale jsem málem větší patriot, než leckterý místní rodák. A každý den, když se vracím vlakem zpátky z práce, za Roudnicí přestane být placatá krajina a objeví se první kopce Středohoří, jsem ráda, že budu za chvíli "doma".

    superkarma: 0 23.10.2008, 14:27:12
  17. avatar
    [44] Žábina [*]

    jajynka: taky zdravím

    superkarma: 0 23.10.2008, 14:19:02
  18. avatar
    [43] Dante Alighieri [*]

    Taky jsem pragocentrická. Mám přítele v ČB a pokud spolu zůstaneme, to stěhování mě čeká. V našem vztahu je totiž on ten větší srab, co se týče přestěhování do Prahy. Takže tím odvážným budu já. ČB se mi líbí, ale jsou mi malé a k žití si je nějak neumím představit, i když tuším, že je to hlavně o zvyku. Asi nejvíc se bojím, že se mi bude moc stýskat po rodičích i přátelích, taky že tam nenajdu pro mě odpovídající práci a že budu muset brát, co je. Pořád ale můžu být ráda, že jde o ČB a ne o Kotěhůrky vysoko v horách

    superkarma: 0 23.10.2008, 14:02:02
  19. avatar
    [42] Michaela Kudláčková [*]

    marenkao:

    superkarma: 0 23.10.2008, 13:44:19
  20. avatar
    [41] Meander [*]

    Sonjaqwe: S přestávkama asi rok. Na předměstí. Honosný dům, honosní sousedé, honosná nuda.

    superkarma: 0 23.10.2008, 13:25:19
  21. avatar
    [40] marenkao [*]

    Jitulinka: hlásím taky vdf!!

    superkarma: 0 23.10.2008, 13:24:52
  22. avatar
    [39] Sonjaqwe [*]

    Meander: A jak dlouho si byla ve Vidni?

    superkarma: 0 23.10.2008, 13:07:20
  23. avatar
    [38] Meander [*]

    jajynka: Já se do Plzně vrátila dokonce z Vídně Chyběl mi Jazz na ulici

    superkarma: 0 23.10.2008, 12:45:34
  24. avatar
    [37] Meander [*]

    michaela.kudlackova: Jsou lidi, jejichž NIKDY znamená NIKDY. Není špatné si na to zvyknout

    superkarma: 0 23.10.2008, 12:44:51
  25. avatar
    [36] Ch.Z. Kochanská [*]

    Jsem městský fakan.

    superkarma: 0 23.10.2008, 12:20:56
  26. avatar
    [35] Michaela Kudláčková [*]

    Jitulinka: Radek říká, že se tam bojí koupit i sudoku . Já si tam kupuji cigarety a věci vakuově balené

    superkarma: 0 23.10.2008, 12:19:43
  27. avatar
    [34] ToraToraTora [*]

    Přestěhovala jsem se kdysi z venkova na město. Neměnila bych, ale lidi jsou tu na sebe jaksi sprostější a na to, že máme takřka 100 000 obyvatel, maloměšťáctví je tu coby poznávací znamení

    superkarma: 0 23.10.2008, 12:19:04
  28. avatar
    [33] Michaela Kudláčková [*]

    LuciBary: Nevim kdo to vymyslel, ale hrozně mě to pobavilo. Ta fousatá paní, je ale moc milá. Ten smrad v tom krámku taky . Když se usměje, tak i pobaví...nic ve zlém

    superkarma: 0 23.10.2008, 12:16:48
  29. avatar
    [32] Michaela Kudláčková [*]

    Nyotaimori: Neříkej "nikdy nikdo" . Slyším sebe loni

    superkarma: 0 23.10.2008, 12:14:42

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [31] jajynka [*]

    meander,žábina: Srdečně zdravím Plzeňandy!!!! Já jse m se v Plzni narodila a žila do svýh 18-ti let. Pak jsem se odstěhovala za manželem na vesnici a tam bydlím už 21 let, ale srdcem jsem doma stále v Plzni. Ještěže tam mám rodiče a sestru. Plzeň miluju a tu naši hnusnou a nefugující vesnici z duše nenávidím...

    superkarma: 0 23.10.2008, 12:08:29
  2. avatar
    [30] LuciBary [*]

    Jitulinka:

    superkarma: 0 23.10.2008, 11:48:09
  3. avatar
    [29] Tulinka [*]

    LuciBary:i ty jsi z Vdf

    superkarma: 0 23.10.2008, 11:44:14
  4. avatar
    [28] LuciBary [*]

    Jitulinka: michaela.kudlackova: neznám ani jeden z těch názvů toho krámku, ale oba sedí

    superkarma: 0 23.10.2008, 11:38:33
  5. avatar
    [27] Kofola [*]

    Tak já jsem od ostravska,máme malý útulný domeček na kraji města a nic bych za to nevyměnila. Ale procházky Prahou miluju a vánoční Prahu ještě více Letos se tam ale nedostanu, nemám hlídání ročních dvojčat....tak snad příští rok

    superkarma: 0 23.10.2008, 11:38:00
  6. avatar
    [26] šája [*]

    michaela.kudlackova: Taky jsem svého muže poznala v Praze, pro změnu přes horolezce a taky jsem za ním šla na sever Čech. Akorát já teda nebyla v Praze doma, studovala jsem tam a původně tam chtěla zůstat. Se to nějak nepovedlo

    superkarma: 0 23.10.2008, 11:28:44
  7. avatar
    [24] Meander [*]

    Jsem z vesnice. Tak malé, že tam nebyl ani obchod a hospoda, prostě nic. Zmizela jsem tamodtud v patnácti na školu a internát a už nikdy se tam nevrátila. Nenávidím venkov, přírodu, brzy vstávající kohouty, uřvané psy, sousedy, co sledují i můj menstruační cyklus. Jsem hospodský povaleč a fakt, že máme byt v centru Plzně, beru jako to nejlepší, co mě mohlo v životě potkat.

    superkarma: 0 23.10.2008, 11:04:20
  8. avatar
    [23] Tulinka [*]

    Suzanne:Varnsdorf není vesnice,ale město přes 16 000 obyvatel.Ale je pravda,že se tu zná každý s každým
    S doktorama to je bída na pohotovost jezdíme raději do Rumburku,což je 8km od nás

    superkarma: 0 23.10.2008, 10:49:35
  9. avatar
    [22] Žábina [*]

    já žiju celý život v jednom městě, v Plzni
    ale můj druhý domov je na šumavě, kam jezdím od malička nejdříve s rodiči, teď už se svojí rodinou
    počítám s tím, že se tam za čas přestěhuju...

    superkarma: 0 23.10.2008, 10:46:11
  10. avatar
    [21] Michaela Kudláčková [*]

    Suzanne: Rozumím. Varnsdof je poměrně velký město. Je tu i nemocnice! A asi milion heren Pravda, když jsem sem do nemocnice přivezla Radkovu dceru v neneděli s nějakou slabostí, volal pan doktor někam nahoru a ptal se, jestli je tam někde někdo, kdo dokáže natočit EKG. To mě fakt pobavil. Ale jinak byl fajn

    superkarma: 0 23.10.2008, 10:39:52
  11. avatar
    [20] Suzanne [*]

    michaela.kudlackova: Já byla v dětství u Rokycan a od 18 jsem šla "do světa" na Jičínsko Ale vesnici i sebekrásnější

    superkarma: 0 23.10.2008, 10:32:43
  12. avatar
    [19] Michaela Kudláčková [*]

    myše: Je to tak, také jsem zjistila, že osud člověku trochu škodolibě naservíruje jako první to, o čem řekl, že nikdy neudělá....já mám kočky doma a spoustu toulavých krmím venku. Taky jednoho toulavého černého psa a na vlastní oči jsem snad prvně viděla volně žijící lišku. Koukaly jsme na sebe z pár metrů a žádná se nechtěla první hnout. Nevím, která byla zvědavější. Pak jsem jí řekla nazdar a ona byla pryč. Evidentně se jí do rozhovoru nechtělo

    superkarma: 0 23.10.2008, 10:05:15
  13. avatar
    [18] Michaela Kudláčková [*]

    Suzanne: Je to nádherné město a má zvláštní, tajemnou atmosféru(teď vážně nemyslím sídliště Velká Ohrada:-)). A našli jsme se tady. Přes potápěče . V Praze mám byt a nechci ho pouštět a také nechci měnit SPZ - vnímám to jako takou pupeční šňůru, nebo tak něco . A kde jsi před tím bydlela?

    superkarma: 0 23.10.2008, 10:00:16
  14. avatar
    [17] myše [*]

    Já jsem se narodila a vyrostla na severní Moravě - v Opavě. Vždycky jsem říkala, že tam zůstanu, a nikdy v životě bych nemohla bydlet třeba v Praze. Hm. Tak jsem se odstěhovala na Smíchov. Po pár letech, kdy jsem říkala, že bych nikdy nemohla bydlet na vesnici, hádejte? no jo, jsem tam. Kousek za Prahou, malá vesnička, chcípnul tu pes, ale světe div se, já jsem tu šťastná! Dokonce chovám slepice a povídám si s nimi!!! (přes moje "nikdy žádnou havěť"). Tak nevím, raději jsem přestala používat slovo NIKDY, protože platí "nikdy nevíš"...

    superkarma: 0 23.10.2008, 09:59:44
  15. avatar
    [16] Tulinka [*]

    michaela.kudlackova:konzum U Salmonely jestli myslíš ten stejný co já tak my tomu říkáme U Špíny (kousek od kina)

    superkarma: 0 23.10.2008, 09:56:31
  16. avatar
    [15] Evikus [*]

    michaela.kudlackova: Já si myslím, že většinou jde žena za mužem, a trochu mi to připadá nespravedlivý
    Moje mamka se s tátou seznámila v Praze, letěli spolu tenkrát někam letadlem. Ona ze Zlína, on z Mladé Boleslavi. Těch 300 km do neznáma se přestěhovala ona za ním, zřejmě proto, že on tady měl práci ve Škodovce.
    A vzhledem k tomu, že ten přítel mojí kamarádky začíná v ČB stavět dům, tak si myslím, že případné stěhování koho kam je jasné

    superkarma: 0 23.10.2008, 09:47:30
  17. avatar
    [14] Suzanne [*]

    Hezky napsané
    Míšo, já se stěhovala ve třiceti ze vsi do Prahy a okamžitě jsem tu zapustila kořeny, miluju to tu. Kdybych se stěhovala někam daleko, tak spíš do města v zahraničí než na venkov Pokud jste se tam našli, tak je to super a hodně štěstí!

    superkarma: 0 23.10.2008, 09:41:12
  18. avatar
    [13] Michaela Kudláčková [*]

    Evikus: Jestli je ten vztah silný, stejně to jeden nevydrží....pokoušela jsem se Radka dostat do Prahy, ale to nejde má tu velkou firmu. Tak jsem šla já...ještěže ty lidi jsou tu vážně fajn...

    superkarma: 0 23.10.2008, 09:37:23
  19. avatar
    [12] Michaela Kudláčková [*]

    michaela.kudlackova: mám

    superkarma: 0 23.10.2008, 09:33:49
  20. avatar
    [11] Michaela Kudláčková [*]

    Jitulinka: Jééé tak to tu má známou - to je příjemné

    superkarma: 0 23.10.2008, 09:33:06
  21. avatar
    [10] Tulinka [*]

    Jéééé Míšo to jsem nevěděla,že Váš druhý domov je ve Varnsdorfu.Jednou jsem Vás potkala v naší lékárně,ale nebyla jsem si jistá

    superkarma: 0 23.10.2008, 09:03:18
  22. [9] mindulinka [*]

    Po svatbě jsem se odstěhoval na vesnici pitomých 5km od centra města, kde jsem celý život bydlela. I tak to byl pro mě šok - v centru jsem měla všechno na dosah, kdykoliv jsem vyšla potkala jsem známého, kdykoliv jsem šla do hospůdky, na pokec - bylo s kým a kousek domů.
    Tady jsem nikoho neznala, nikdo tu nebyl v mém věku, s kterým bych mohla jít do hospůdky nebo jen tak pokecat. Po těch 5ti letech jsem se přeci jen zabydlela a i přátele našla, ale musela jsem si hodně zvykat.
    Nato, abych se odstěhovala někam dál nedejbože mimo hranice státu jsem opravdu veliký srab.

    superkarma: 0 23.10.2008, 08:50:53
  23. avatar
    [8] marenkao [*]

    Evikus: "Kdyby měli zaměstnanci, třeba mého přítele, takový přístup k práci, byl by asi hodně free a viděla bych ho doma mnohem častěji. " mezi ty dámy neee

    superkarma: 0 23.10.2008, 08:44:48
  24. avatar
    [7] Evikus [*]

    marenkao: Mezi jaké zaměstnance se řadíš?

    superkarma: 0 23.10.2008, 08:39:00
  25. avatar
    [6] marenkao [*]

    no tohle,řadím se mezi ty zaměstnance a toto?

    superkarma: 0 23.10.2008, 08:35:28
  26. avatar
    [5] LuciBary [*]

    Michaela Kudláčková: Jsem ráda, že se Vám u nás líbí

    superkarma: 0 23.10.2008, 08:32:37
  27. [4] Lindaa [*]

    evelyn: koreny u tech pitomých vikingu nikdy mít nebudes, jenom Ti to casem bude vadit cím dál tím mín. Ale má to i svoji výhodu, kdyz Svédové udelají nejakou pitomost, vzdycky se muzes uklidnovat, ze taková hovadina by tebe (Cesku) nikdy nenapadla

    superkarma: 0 23.10.2008, 08:23:25
  28. avatar
    [3] Evikus [*]

    evelyn: Já hrozně obdivuju lidi, co se odstěhují takhle daleko, do úplně cizí země, nikoho tam neznají, řeč neumí, ale nebojí se toho a jdou do toho
    Já bych na tohle byla fakt srab
    Moje kamarádka teď řeší, co bude dál - zamilovala se do kluka z Českých Budějovic, ona je z Mnichova Hradiště. Jezdí za sebou o víkendu, zatím se ani jeden nechce odstěhovat, tak jsem zvědavá jak to dopadne . Když si stěžuje jaká je to dálka, tak si vzpomenu na tebe nebo na holky tady, co odjely ne stovky, ale tisíce kilometrů a musím se smát

    superkarma: 0 23.10.2008, 08:07:12
  29. avatar
    [2] kačinka [*]

    Michaela Kudláčková: na Šébru bacha v zimě, bývá to tam namrzlé dřív než jinde.

    superkarma: 0 23.10.2008, 08:00:58
  30. avatar
    [1] evelyn [*]

    pred deviti lety jsem se prestehovala do zahranici. Cely zivot pred stehovanim jsem bydlela ve stejnem meste, i kdyz na nekolika adresach (mama mela divnou uchylku, desne rada se stehovala, na rozdil ode mne s brachou). Takze to vystehovani se z Cech byla opravdu velika zmena v mem zivote. Nerozumela jsem ani slovu o cem se lide bavili, nepoznavala jednu jedinou tvar. Nebyli zadni kamaradi s kteryma bych zasla na pivo a pokecala o vsem moznem a nemoznem. Styskalo se mi hrozne a mnohokrat jsem mela zajeci umysly. Jeste dnes, po tolika letech, citim, ze tu proste nemam sve koreny a nevim, jestli je nekdy mit budu. Ale je to muj domov, to ano a mesto mam rada, lidi na ulici nektere i poznavam , zajeci umysly me opustily

    superkarma: 0 23.10.2008, 07:44:17

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme