Bulvár

Setkání s ostrovní ženou, aneb jak se žije v nezávislém domě

Ostrovní žena? Pokud, milé čtenářky, čekáte reportáž z exotické dovolené, pak vás asi zklamu. Tento „ostrov“ se nachází v Čechách uprostřed brdských lesů, ale mohu vás ubezpečit, že život na něm není o nic méně romantický, o nic méně dobrodružný a o nic méně pozoruhodný.

Název „ostrovní manželka “vymyslela Marie, aktérka tohoto příběhu a mně přišel vtipný, tak jsem si ho vypůjčila do titulku této reportáže. Nic totiž lépe nevystihuje způsob života, pro který se rozhodli manželé Marie a Karel a já jim děkuji, že mi dovolili do něj nahlédnout.

Marii a Karla znám sice už pár let, ale jen velmi povrchně. Občas jsme se potkávali u koní a já jen věděla, že prodávají dům v Plzni a hledají chalupu někde na samotě, nejlépe na Šumavě, odkud Marie pochází. Ačkoliv se člověk postupem času rád vrací ke svým kořenům, nějak mi nešlo dohromady spojení samoty s Marií.  Je to energií nabitá sopka, prototyp extrovertní ženy, kterou byste spíš hledali v rušné společnosti než někde na samotě v lese.

Jenomže Marie je zároveň žena činu a co si zamane, toho také dosáhne. Jednoho dne mi vítězoslavně oznámila, že konečně našli dům svých snů a že mě časem pozve na návštěvu, až se tam trochu zabydlí. Co znamenalo slovo „zabydlí“, jsem si dokázala těžko představit, protože koupili bývalou hájovnu bez pořádné přístupové cesty, bez elektrického proudu, bez plynu, vody a mobilního signálu.

Byla jsem zvědavá, jak se s novým a naprosto odlišným způsobem života vypořádali.  Jak se žije lidem, kteří se vzdali ruchu velkoměsta, opustili vilku s vyšperkovanou zahradou, a veškerý komfort, který přináší civilizace, vyměnili za absolutní samotu, kde lišky dávají dobrou noc?

To vše se dozvíte z následujícího rozhovoru.

m

„Ostrovní“ království Marie a Karla na konci zimy

Když jsme se s manželem dokodrcali lesní cestou k překrásné chaloupce uprostřed lesních velikánů, přivítala nás Marie v pohodlných letních šatech a s úsměvem na tváři, který přesně vyjadřoval její rozpoložení. Vyzařoval z ní klid a zároveň hrdost. Stále to byla ta energická Marie, ale mnohem vyrovnanější a spokojenější. Nabídla nám kávu a ovocný koláč (mimochodem obojí vynikající) uvelebili jsme se k venkovnímu stolu a mohli jsme si konečně začít povídat.

Marie, co byl ten první impulz, který vás přiměl k takové změně?

Marie: Byla jsem na Šumavě, ve svém rodišti na samotě u lesa,  kam jezdím léta, a volal mi Karel na pokraji zhroucení, abych se podívala po nějaké chalupě, nejraději samotě. Byl totálně vyčerpaný, podepsal se na něm syndrom vyhoření, stres, dennodenní dojíždění víc jak sto kilometrů do práce a z práce. O změně jsme uvažovali už dávno, mockrát jsme si sedli a sčítali důvody, proč úplně od základů změnit své životy….Zpětně viděno k té radikální změně přispěl i vývoj našeho syna v pěstounské péči, kterého máme od 6 let. Puberta u něj probíhala tak bouřlivě a nestandardně , že mu změna bydlení a tím pádem nenásilné odstěhování z „mamahotelu“ prospělo nejvíc ze všech doporučovaných metod. A tak se to jednoho krásného dne pěkně sešlo Přišlo ráz naráz:. Karel dostal výpověď z práce a začalo to být aktuální i proto, že velký dům ve městě byl se svými náklady finančně neúnosný. Řekli jsme si, že je  čas na radikální změnu, jinak se z toho zblázníme. Nemluvě o tom, že jsem se ve velkém domě, po odchodu starších dětí a ukončení živnosti, začala cítit jak v mauzoleu – jen mě vycpat.

První rok jsme žili z úspor, Karel začal podnikat na sebe v oboru, kterému rozumí, a hledali jsme vhodný dům. Po několika pokusech – omylech, obrovském martyriu a zklamání z realitek jsem to – zřejmě jenom na čas - pomalu vzdávala, ale Karel tajně hledal dál. A našel. Objevil tuhle samotu. Prodali jsme tedy svůj dům ve městě a koupili hájenku v lese. Bez elektřiny, vody a plynu. Řekli jsme si: no a co? Pro mě to byla velká změna, ale říkala jsem si, že by to byla stejná změna, i kdybych se přestěhovala na svou milovanou Šumavu.

Co jste tady museli všechno udělat, aby tu bylo možné žít celoročně? (hájenka byla užívána jako letní rekreační bydleni). Obrátila jsem se na Karla. „Prosím tě, ale vysvětli mi to tak, abych to jako ženská (technicky zaostalá) pochopila“.

Karel: Museli jsme vyřešit topení. Máme jednoduchý kotel na dřevo s rozvodem do radiátorů. Kotel zároveň ohřívá vodu v zásobníku na teplou vodu. K ohřevu vody tedy nepotřebujeme elektřinu. Pak jsme museli získat někde elektřinu. Vyřešili jsem to ostrovní fotovoltaickou elektrárnou, do které nám zdarma poskytuje svoji energii slunce. Na střeše můžeš vidět fotovoltaické panely, které přeměňují sluneční záření na stejnosměrné napětí. Uvnitř domu jsou pak baterie, v kterých elektřinu skladujeme a jednoduchá technologie, která mění stejnosměrné napětí na klasické 230 V střídavé, které máme všichni doma. Pak už je to jako v každém jiném domě. Vše je velmi jednoduché. Technologie zabere velmi málo místa ( u nás malý prostor pod schody). Po většinu roku vyrobíme takto více energie než potřebujeme. Naopak na podzim a v zimě nastávají dny, kdy vyrobíme méně než spotřebujeme a nestačí ani energie uskladněná v bateriích. Pak přichází ke slovu benzínová elektrocentrála, jejíž provoz je však drahý (40,- Kč(1 kWh). Takže ji využíváme jen v opravdu nutných případech a raději se energeticky uskrovníme.

F

Centrální „mozek“ fotovoltaické elektrárny

Samozřejmostí je pak používání úsporných spotřebičů.

Vodu máme vlastní, ale studna není dost vydatná, takže jako užitkovou vodu využíváme dešťovku. Dům je starý, bytelný, poctivý, místy mají zdi až 1 metr tloušťky, takže drží v zimě teplo a v létě chlad.

Už jste tady zažili nějakou krizi, kdy jste si řekli, pro pána, co jsme to udělali?

Karel: já si tady lebedím, tím, že jsem odešel z  práce a začal podnikat v oboru, kde hodně pracuji z domu, jsem změnil zcela způsob života a užívám si to. Našli jsme bydlení, kde je nám oběma nejen dobře, ale oproti městu máme minimální provozní náklady. Po prvotní investici neplatíme za energie, odbourali jsme složenky od dodavatelů energií, dřevo si kácíme sami, nebo koupíme v okolí, vodu máme vlastní. Vymazali jsme největší nákladovou položku  – platby za energie a hypotéku.. V prvním roce jsme se zabydleli, vyřešili elektřinu, topení a v tomto roce jsme se zaměřili na co největší soběstačnost v potravinách. Nejen k okamžité spotřebě, ale i na uskladnění. Letošek je rokem potravinové soběstačnosti (smích).

Vy se vlastně vracíte k přirozenému způsobu života..

Karel: Ano, je to o tom, že žijeme způsobem života jako naši předci před několika desítkami let, ale s vymoženostmi současné doby, jako jsou počítače a mobily. Počasí nám (stejně jako tenkrát jim) určuje, co budeme dělat. Když svítí slunce, pracujeme venku, když ne, děláme něco uvnitř nebo odpočíváme. Na rozdíl od většiny civilizace, která zem drancuje, my využíváme to, co nám příroda poskytne. Jinak to tady ani nejde. . Svůj život přizpůsobujeme možnostem zdrojů, které nám poskytuje příroda.

Co tomu říkají místní nebo okolojdoucí?

Karel: těch tu naštěstí moc není, zaplaťpánbůh (smích) . Místní se ze začátku občas ptali, jak to, že svítíme, když tu nejde elektřina. Tak jsme jim to vysvětlili. Někteří pochopili, jiným je divné dodnes, proč jsme dobrovolně opustili komfortní způsob života a šli sem.  

A co ponorka?  Nehrozí, že si na tak malém plácku budete lézt na nervy? Přece jen, jste spolu 24 hodin.

Karel: My se máme rádi. Z mé strany ponorka určitě nehrozí, já jsem kliďas, ale Maruška je společenská a občas jí chybí větší kontakt s lidmi a pak se snaží o větší kontakt se mnou, ale mně to někdy nedělá dobře (smích). Marie: A já si společnost najdu. Jezdím 3x týdně za koněm, pak cvičit a zhruba jednou za dva týdny jezdíme na velký nákup do Plzně. Tady si nemůžeme jen tak odskočit někam do obchodu, takže musíme i víc plánovat.

Kromě toho jsem byla zvolena kulturním a výletním referentem za naši rodinu a svoji funkci plním s nasazením sobě vlastním – do Plzně a vůbec do civilizace jezdíme hlavně za kulturou, která za námi vyjma televize, internetu, ale hlavně radia, nepřijde .Takže koncerty,  divadlo a výšlapy za výhledy a památkami  nejsou otázkou vzdálenosti, ale chtění. S leností jakkoliv maskovanou (nemám čas, bolí mě …) se člověk musí utkávat všude a stále, obzvlášť tady.. Svádí to zůstat u té bačkorové… A ještě se stále přetahujeme o téma: – zůstávat jen tady, doma a nebo taky vycestovat..No, je jasné, co zastávám já, ale nijak militantně, tak trochu žensky manévrují a daří se. Protože jinak by  člověk viděl jen na obzor toho svého dvorku.

n

Marie na své kobylce

Zajímalo by mě, z čeho žijete? Finanční rezervy nejsou bezedné.

Karel: To tedy opravdu nejsou. Já jsem začal dělat živnost, školení pro firmy ve svém oboru, tedy firemní nákup. Ale věnuji tomu jen tolik úsilí, kolik nezbytně nutně potřebujeme pro život tady. Nechci se už kvůli penězům štvát. Nepotřebuju lepší televizi nebo zájezd do Karibiku. Ke spokojenosti mi stačí být tady, hospodařit a žít tu v klidu a v souladu s přírodou. A věřím, že to tak cítí i moje žena, která je již v důchodu..

Marie: Cítím.

Co je na životě tady nejtěžší? Řekli jste si už, že jste něco třeba nedomysleli? Že se vaše představy rozcházely s realitou? Teď prožíváte letní idylku, ale co třeba v zimě, když napadne sníh? Musí se ty panely čistit?

Karel: Samozřejmě se musí v zimě čistit, jinak by nevyráběly. Ale, to je detail. Ten způsob života, který jsme si zvolili, není možné při klasickém zaměstnání provozovat. Nemůžete ráno v šest odjet a večer v šest se vrátit. Už jen kvůli té elektrárně se snažíme veškeré energeticky náročné činnosti realizovat ve dne (praní, žehlení, vysávání…), kdy nám slunce vyrábí energii zadarmo. Neřekl bych, že bylo něco těžké, ale je nutno změnit styl života. Už jsem se setkal s lidmi, pro které by to byl problém.

Tady bych se trochu zastavil. Většina lidí má život rozdělený na čas strávený v práci, čas na koníčky, na zábavu, na práci na domě a zahradě a tyto činnosti odděluje. My to máme jinak. U nás se všechny tyto činosti zvájemně prolínají dle momentálních priorit a rytmu přírody. Nemáme to rozdělené. Žijeme jeden život, v němž jsou všechny uvedené složky vyvážené, nikoliv však oddělené. To je asi jedna z největších změn. Ale my jsme to tak chtěli.

l

Karel při své oblíbené činnosti

Marie: Zajímavé je, že tímto návratem v čase se zvýraznily mužské a ženské role. Mužská práce je taková, jako byla dřív, tedy fyzicky náročnější a ta ženská je kolem krbu. Prostě model, který se po staletí osvědčil a až naše moderní doba ho začala znásilňovat(smích). Ale přišlo nám tak přirozené, aniž bychom si to rozdělili.

Je vidět, že vás to tady baví, těší, a že jste tady naprosto spokojení. Ale uvažovali jste někdy i o tom, co by se muselo stát, abyste to tady opustili?

Karel: Opustili bychom to, kdybychom objevili lepší místo, tj. také samotu, také nezávislý dům, ale s větším pozemkem. Ideální by bylo 2- 3.000 m2, abychom měli větší prostor pro realizaci potravinové soběstačnosti.byli i potravinově nezávislí. Pro dva lidi by to mělo stačit, pokud se živí zeleninou a nepotřebují krmit domácí zvířata.

Vy jste vegetariáni?

Karel: To ne, ale maso jíme minimálně. A uměli bychom bez něj žít.

Nepřemýšleli jste o chovu králíků, třeba?

Marie: Ne, nedokázali bychom je zabíjet. Plánujeme slepice, i když kurník a výběh bude muset být opravdu dobře zajištění ze všech stran. Je tu hodně dravých ptáků a blízko nás mají kolonii lišky a jezevec. Kozy, ovce a jiná domácí zvířata by okamžitě dostala jména a sešla by věkem. (Smích).

Karel: Spíš tu soběstačnost vidíme i v místních zdrojích. Proč se pokoušet pěstovat jabloně, když si jablka levně koupíme ze sadu za lesem, s masem je to podobné, pokud na něj dostaneme chuť, můžeme ho sehnat u místních farmářů. Potravinová soběstačnost neznamená vše si vypěstovat sami, ale sdílet z dalšími podobně zaměřenými rodinami.

Co považujete za největší přednost kromě té soběstačnosti.

Marie: Nejvíc mě jako mámu neustále vnitřně těší, že přestěhování z tzv. přepychu bydlení ve městě pomohlo nejvíc našemu klukovi, který naprosto změnil hodnotvý žebříček, což by v bývalých podmínkách nebylo v našich silách. A největší luxus tady toho je, že nic nemusíme. Děláme jen to, co fyzicky zvládneme, aniž bychom toho byli otroky a přitom se cítíme svobodně. A já si tady taky konečně udělala zkoušky ze znalosti tržních hub!

Karel: Když jsme analyzovali svůj dosavadní život, zjistili jsme, že většinu věcí, které jsme dělali, byly proto, že jsme museli. Teď děláme převážně jen to, co chceme.

Marie: Život na samotě ověří váš vztah. I při sebevětším „vrkání“ nezjistíte, jak dost je pevný, musíte to zažít. A od toho se odvíjí vše ostatní. Kdyby vztah nebyl v pořádku, tak nesneseš nic, nemáš okolo sebe nikoho, komu by ses mohla svěřit. A i když je vztah v pořádku a funguje, tak spousta věcí vyjde na povrch až v krizových situacích. Dvě krizovky byly, ale týkaly se vlastně nepodstatných věcí. Natrvalo jsem utéct nechtěla nikdy.

Karel: Vybrali jsme si dobře, nejen místo, ale i jeden druhého. Můžeme se na sebe spolehnout, nakonec – jsme spolu víc jak 20 let..

Díky za moc krásné povídání a inspiraci

Odjížděli jsme plni dojmů a přemýšleli o tom, zda bychom takhle dokázali žít. Asi ano, o vztahu ani jeden z nás nepochybujeme, ale asi by nám kousek té civilizace přece jenom chyběl.

Pokud vás bydlení na „ostrově“zaujalo, můžete mrknout na jejich stránky ZDE

   
27.08.2014 - Rozhovory - autor: Dana Haklová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [57] 1anicka [*]

    Závidím,hned bych se taky odstěhovala do klidu,od lidí.jen zvířata.

    superkarma: 0 31.08.2014, 21:09:50
  2. [56] KARLA KREPELKOVA [*]

    Takhle umim zit a pritom zadna latrina jak si mnozi mysli.Komfortne se vsim vsudy,akorat mam muze ktery moc malo chodi na pivko a dela kolem domu,chova kaceny,kruty,slepice.Mame velkou zahradu tak jsme sobestacni i se zeleninou a ovocem.Ja to zas musim uskladnit,nebo zavarit.Nedovedeme si predstavit,ze bychom nemeli treba co na chleba,ktery si samozrejmne pecu sama.Nechci si placat po ramene,ale v duchodu kdyz uz ma clovek vice casu proc ne.Delali jsme to i kdyz jsme delali a mneli deti.A I NA DOVOLENOU ZBYDE CAS.

    superkarma: 0 28.08.2014, 13:10:20
  3. avatar
    [55] kareta [*]

    nezávislý Karel — #53latrina je fajn, od hnoje jde teplo. Sice i smrad, ale dá se toSml52

    superkarma: 0 27.08.2014, 23:39:58
  4. avatar
    [54] kareta [*]

    nezávislý Karel — #52no, tak pokud jste s nákladama za dům na> 5K měsíčně, tak je to blbě. Sml80 Splachování tovří 1/2 spotřeby vody, cca. Praní- co si dovedu představit na valše, poté, co automatka vyprala prádlo stejně, jako to zapomenuté na šňůře na vyvětrání 3 dny. Zařekla jsme se, že ještě jedna porucha a budu máčet prádlo v dešťové vodě a něco vymyslím!Sml57

    superkarma: 0 27.08.2014, 23:38:32
  5. [53] nezávislý Karel [*]

    kareta — #51Upřímně- dřevěné prkýnko nestudí jak to plastové.http://zena-in.cz/images/smiles/sml16.gi...http://zena-in.cz/images/smiles/sml16.gi...

    Naprostý souhlas, již je záměr postavit dřevěné kompostovací WC. Prkýnko bude s velkou láskou vyrobené a řádně vybroušené a vyhlazené. Ale není to pro velké vysadávače, drobátko víc tam protahuje :-).

    1. na komentář reaguje kareta — #55
    superkarma: 0 27.08.2014, 23:30:32
  6. [52] nezávislý Karel [*]

    kareta — #50takový domek jdme zvládnout v komfortu a pohodě i z jenoho minimálního důchodu.

    s jedním minimálním živnostenským důchodem to nejde zvládnout. Musí se k tomu přidat další výdělek drobného živnostníka. Pak už to jde. Když není hypotéka a dluhy a věci, které jen berou peníze a čas, a žádné složenky za energie, tak to jde.

    1. na komentář reaguje kareta — #54
    superkarma: 0 27.08.2014, 23:27:16
  7. avatar
    [51] kareta [*]

    nezávislý Karel — #49prababička si v 85ti zlomila krček a pak dožila u své dcerya, mé babičky u nás doma. Bylo to fajn:-). Každopádně je tohle předpokládaný scénář, ani největší optimista si nemůže malovat, že dožije ve zdraví ve své chaloupce na samotě, to je pro zdravé seniory, ale jde to připravit na celkem komfortní b ydlení, např. bych zainvestovala do dobré příjezdové cesty a topení na to se zásobníkem, jde koupit vyřazenej granulovač na krmibovo a dělat si štěpku nebo granule na topení...vodu bych taky pořešila...ačkoliv babi měla suché WC celej život. Upřímně- dřevěné prkýnko nestudí jak to plastové.Sml16Sml16

    1. na komentář reaguje nezávislý Karel — #53
    superkarma: 0 27.08.2014, 23:13:59
  8. avatar
    [50] kareta [*]

    nezávislý Karel — #48 nezávislý Karel — #48no, nevím proč, ale lid žijí v bludu, že žijí "ve svém" a "dělají to pro děti". Houby, makají na banku. Ve finále končí vyždímaní jak citron. Vidím to dnes a denně. je to neustálý boj o přežití. Věřím, že se vám velmi ulevilo a takový domek jdme zvládnout v komfortu a pohodě i z jenoho minimálního důchodu. Sml16

    1. na komentář reaguje nezávislý Karel — #52
    superkarma: 0 27.08.2014, 23:08:17
  9. [49] nezávislý Karel [*]

    kareta — #46že dokáže štípat dříví do 85ti jako moje prababička.

    Skvělá prababička. Kéž by jsme dopadli stejně. Co znám tak staré lidi žijící celý život na vesnici a žíjící vesnickým životem, tak většina z nich je takto aktivní do pozdního věku. Je to dáno jejich způsobem života. Celý život pracují na domě a zahhradě a jsou velmi aktivní. Neduhy je většinou míjí, nemohou si je dovolit Sml16. Naopak stejně staří lidé žijící ve městě jsou na tom často opačně. Jaké je z toho poučení? . První popsaný způsob je pro nás přirozenější po staletí osvědčený, lidé aby přežili, museli zůstat dlouho aktivní. druhý způsob je produktem naší moderní civilizace a neprospívá nám.

    1. na komentář reaguje kareta — #51
    superkarma: 0 27.08.2014, 23:07:53
  10. [48] nezávislý Karel [*]

    kareta — #46je to o prioritách, dovedu si představit tu frustraci lidí, co makají jak blázni, aby zaplatili hypo na barák, na který nemají a dluhy za věci, které nepotřebují....

    Tak to je velmi výstižné. Přesně tak to u nás bylo. Doslova a do písmene. naštěstí je to pryč.

    1. na komentář reaguje kareta — #50
    superkarma: 0 27.08.2014, 22:56:03
  11. [47] hada [*]

    líbí se mi že si čte Karel i naše příspěvky a reaguje na ně. Fandím vám i když bych asi tak žít mohla ale jen chvíli Sml16 no ale kdo ví třeba kdybych to vyzkoušela tak už bych nechtěla žít v civilizaciSml30

    superkarma: 0 27.08.2014, 21:41:02
  12. avatar
    [46] kareta [*]

    Jakmile se člověk zbaví dluhů a tlaku konzumní společnosti, uleví se mu a věřím, že dokáže štípat dříví do 85ti jako moje prababička. BTW, můj děda jezdí autem i v 91 letech. Ale je asi už nebezpečný okolí.Sml30

    Koně závidím...to musí být relax...Sml29

    A chválím to polevení v práci, je to o prioritách, dovedu si představit tu frustraci lidí, co makají jak blázni, aby zaplatili hypo na barák, na který nemají a dluhy za věci, které nepotřebují....

    1. na komentář reaguje nezávislý Karel — #48
    2. na komentář reaguje nezávislý Karel — #49
    superkarma: 0 27.08.2014, 21:03:00
  13. avatar
    [45] Dudlajlama [*]

    Pekne pocteni, sympaticti lide, maji muj obdiv. Libi se mi, ze sli svoji "prirodni" cestou, ale nestali se z nich podivini a "lesni fanatici."

    superkarma: 0 27.08.2014, 18:40:29
  14. [44] Zuza70 [*]

    gerda — #10Přesně tak. I já mívám období, kdy říkám, že bych potřebovala pustý ostrov. Taky mám všeho plné zuby a útěkem na ostrov nebo na samotu by se dalo i něco vyřešit, hlavně si uklidnit mysl.

    superkarma: 0 27.08.2014, 17:37:28
  15. [43] nezávislý Karel [*]

    Suzanne — #41Vždy je to něco za něco. Něco musí člověk obětovat, aby něco získal. A pak je to otázka osobních priorit.

    superkarma: 0 27.08.2014, 15:18:09
  16. avatar
    [42] gerda [*]

    nezávislý Karel — #40za dnešní článek o vás jsem paní Daně H. vysloveně vděčná. Po všech falešných cingrlátkách a šidítkách, kterými nás magazín zaplavuje, je osvěžující přečíst si o lidech, jako jste vy dva. Přeju hodně sil, pevné zdraví, neutuchající optimismus a gejzíry dobrých nápadů!Sml67

    superkarma: 1 27.08.2014, 15:14:34
  17. avatar
    [41] Suzanne [*]

    nezávislý Karel — #36 nezávislý Karel — #37 nezávislý Karel — #38 nezávislý Karel — #39 nezávislý Karel — #40 Fandím vám Sml67 Dá se na to najít tisíc různých "ale", protože pokud v tom člověk nežije, nedovede si spoustu věcí představit. Vy jste si to ale vyzkoušeli, máte to srovnané. A hlavně pokud se člověk rozhodne věci vyřešit, povede se mu to, všechno je řešitelné. A ten váš způsob má logiku. Tedy hodně štěstí Sml16

    1. na komentář reaguje nezávislý Karel — #43
    superkarma: 0 27.08.2014, 14:31:34
  18. [40] nezávislý Karel [*]

    rendvo — #35Žehlit o půlnoci lze samozřejmě i u nás Sml16. Takové noční požehleníčko z baterek je prima věc Sml16. A za davy kupujících si, když už to nemůžeme bez nich vydržet, si dejedeme Sml16.

    1. na komentář reaguje Suzanne — #41
    2. na komentář reaguje gerda — #42
    superkarma: 0 27.08.2014, 14:24:05
  19. [39] nezávislý Karel [*]

    magic11 — #24Lékař daleko je. nevadí. Život v nezávislém domě našemu zdraví nesmírně prospívá. Většinu všech zdravotních problémů způsobuje stres a současný uspěchaný životní styl a velmi málo pohybu. My stres nemáme, uspěchaný styl života také ne, a pohybu a fyzické práce máme spoustu. Takže všechny neduhy zmizely. A ty co přijdou nejprve budeme léčit přírodně. Lékař je až poslední řešení.

    1. na komentář reaguje Suzanne — #41
    superkarma: 0 27.08.2014, 14:21:10
  20. [38] nezávislý Karel [*]

    Dana Haklová — #12Voda je vzácná a bude ji méně a méně. Jsem přesvědčen, že taková samozřejmost jakože otočíme kohoutkem a teče voda, nebude platit pořád. U nás v nezávislém domě nemáme žádný veřejný vodovod a naše studna už asi rozpumpovat nepůjde. spala příliš dlouho, dával jsem ji sice pusinky, ale probudit se mi ji nepodařilo Sml16. Jsou ale i jiné zdroje, která příroda poskytuje. Zachytáváme dešťovku a bude používaná na splachování, praní a třeba i sprchování. na zalévání zachytáváme vodu z lesa v tůni, kterou jsem pro tento účel vyhloubili. Takže potřebu vody ze studny snižujeme a snažíme se přizpůsobit tomu co nám studna dává. Sami jsme byli překvapeni jak moc se dá s vodou šetřit. Prostě musíme vyjít s tím co nám příroda dává, stejně jako s tím museli po staletí vyjít naši předkové.

    1. na komentář reaguje Suzanne — #41
    superkarma: 0 27.08.2014, 14:15:49
  21. [37] nezávislý Karel [*]

    magic11 — #24Jasně, něco koupit nemá se soběstačností nic společného. Budování potravinové soběstačnosti je však velmi dlouhodobá záležitost, na mnoho let. Takže teď něco máme své, něco kupujeme, něco vyměňujeme. Postiupně doufám se bude tpoměr měnit ve prospěch vlastní produkce a výměny. proč bychom pěstovat vše. My máme hodně bylinek a dýní a nemáme třeba brambory. Farmář má brambory a nemá bylinky a dýni a přitom má dýni strašně rád :-). tak to prostě směníme a domluvíme se na trvalé průběžně výměně. Tak to fungovalo po staletí a osvědčilo se to, než do toho vstoupili ty nešťastné penízeSml16.

    1. na komentář reaguje Suzanne — #41
    superkarma: 0 27.08.2014, 14:09:50
  22. [36] nezávislý Karel [*]

    Dana Haklová — #33Dano a další milé dámy zdravím Vás a děkuji za Vaše příspěvky. Snad nebude vadit, že se také zapojím. Jsem ten chlap co se o něm píše v článku. Samozřejmě jsem mysleli na to co bude, když nebudeme už tak při síle. Ale to je ještě daleko. Já mám sil dost, jsem krapánek mladší než Maruška a tá má zase straaaašně moc energie. Budujeme dům tak, aby byl co nejméně náročný na údržbu. Teď jsme stále na začátku a tak je práce hodně. Ale časem bude ubývat a budeme si užívat našich výdobytků a to bez složenek. No na výši důchodu myslíme, ale je mi jasné, že bede-li vůbec nějaká, tak vemi malá. Za nejlepší přípravu na tuto situaci považujeme naše nezávislé bydlení s minimalizací nákladů na život, život bez složenek, maximální potravinová soběstačnost a schopnost velmi rychle snížit naše ostatní náklady (telefon, internet, benzín) dle úrovně našich možností. Jdeme tedy na to opačně než je zvykem, nevytváříme finanční rezervy, ale minmalizujeme budoucí potřebu peněz. Co se týká mé síly zdvihat velká polena, tak je jasné, že jednou se někam ztratí a už ji nenajdu Sml16. No pak se nebude topit v kotli pro celý dům, ale jen v kachlových kamnecha na sporáku kuchyni a budeme žít v jedné místnosti. Dřeva bude potřeba méně a polínka budou také potřeba menší Sml16.

    1. na komentář reaguje Suzanne — #41
    superkarma: 0 27.08.2014, 14:04:07
  23. avatar
    [35] rendvo [*]

    celkem je obdivuji, ale když to tak chtěli a vyhovuje jim to tak proč ne. Ale vím jistě že já bych takhle žít teda nechtěla, mám ráda společnost :-) prostě dav nakupujících lidí a vyžehlit si třeba i o půlnoci :-)

    1. na komentář reaguje nezávislý Karel — #40
    superkarma: 0 27.08.2014, 13:20:53
  24. [34] tetička25 [*]

    Dana Haklová — #33Já to na nich rozhodně nechávám, oni si tento způsob života vybrali, tak víc co a jak. Ať jsou s ním dlouho spokojeni.

    superkarma: 0 27.08.2014, 13:02:53
  25. [33] Dana Haklová [*]

    tetička25 — #32Na to by asi odpověděli takto: stahujme kalhoty, až najdeme brod. Samozřejmě, že o otázce stáří a fyzické nemohoucnosti některého z nic se museli bavit...Jsou to inteligentní lidé, kteří nejednají zbrkle a zřejmě mají promyšlené všechy možné varianty. Já bych to nechala na nich

    1. na komentář reaguje tetička25 — #34
    2. na komentář reaguje nezávislý Karel — #36
    superkarma: 1 27.08.2014, 12:57:06
  26. [32] tetička25 [*]

    Pro dva důchodce může být tento způsob života zatím zajímavý, ale co za několik let. Kolik jim může být let, paní je v penzi, tak asi do 60 let moc nechybí, pán asi bude přibližně stejně starý, když ještě v penzi není. Takže tak 10 - 15 let bude ta velká polena s dřívím zvládat zpracovávat, autem si během té doby také ještě dojedou nakoupit, ale co potom? Finanční rezervu na stáří asi také velkou mít nebudou, když ji vyčerpali během doby co byl pán bez práce, teď mu stačí vydělávat málo na běžnou potřebu, ale na výši důchodu už nemyslí a z důchodu už ji asi nevytvoří. Přeju jim hlavně ať jim dlouho slouží pevné zdraví.

    1. na komentář reaguje Dana Haklová — #33
    superkarma: 1 27.08.2014, 12:42:49
  27. avatar
    [31] ToraToraTora [*]

    Dana Haklová — #30 Po mamce domeček na stará kolena bude...jednou. Letos jsem tam strávila spoustu spokojených dní. jedlo a zavařovalo se, co jsme ulovili v lese, na stráních, místo televize jsme povídali u kafíčka venku na zápraží....čím jsem starší, tím si to umím víc představit

    superkarma: 0 27.08.2014, 12:25:28

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [30] Dana Haklová [*]

    ToraToraTora — #27Elektřinu, teplou vodu a internet mají takéSml16

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #31
    superkarma: 0 27.08.2014, 12:02:39
  2. [29] Hana Novotná [*]

    Dani, krásný článek. :)

    superkarma: 0 27.08.2014, 11:42:42
  3. avatar
    [28] Suzanne [*]

    gerda — #19 Víš, já nejsem správný vzorek člověka Sml16 Žiju bez zpráv, radostně a v klidu. Nikam se nehoním a svůj život prožívám. Ale to není zásluha, to je rodinná genetická výbava. Mám ale pocit, že i většina lidí kolem mě to má podpbně, asi že se vrány přitahují Sml22

    superkarma: 0 27.08.2014, 11:28:47
  4. avatar
    [27] ToraToraTora [*]

    Vypadá to fakt dobře. ¨Souhlasím s pozemkem a potravinovou skorosoběstačností. Zvířátko by to nějaké chtělo, vejce jsou fajn. Docela i chápu dúvody, které je k tomu vedly. Na stará kolena bych to klidně brala, ale s elektřinou, teplou vodou, internetem

    1. na komentář reaguje Dana Haklová — #30
    superkarma: 0 27.08.2014, 10:57:44
  5. avatar
    [26] kobližka [*]

    gerda — #25 To víš,že beru Sml22Sml57

    superkarma: 0 27.08.2014, 10:50:55
  6. avatar
    [25] gerda [*]

    kobližka — #22ále, ber to jen jako metaforuSml58Sml30

    1. na komentář reaguje kobližka — #26
    superkarma: 0 27.08.2014, 10:46:37
  7. [24] magic11 [*]

    pokud soběstačnost znamená, že si to jdu koupit, tak je to trošku na hlavu postavené. Až ještě zestárnou a zdraví nebude úplně ve formě, na samotě je to těžké, služby a lékař daleko, fyzicky nestačí....

    1. na komentář reaguje nezávislý Karel — #37
    2. na komentář reaguje nezávislý Karel — #39
    superkarma: 1 27.08.2014, 10:29:57
  8. avatar
    [23] Pentlička [*]

    Vypadá to idylicky. Často sním o tom, jak bych se nejradši přestěhovala někam na samotu do malé chatičky a nemusela chodit do práce, stýkat se s lidmi, kteří mi jdou na nervy, mít tak maximálně pejska. Nojo, ale kdo to může udělat opravdu? Karel má štěstí, že má profesi, kterou může vykonávat z domu a Marie, že už je v důchodu. Taky bych měla strach, co bude, až budu stará a nebudu stačit fyzicky.

    superkarma: 2 27.08.2014, 10:29:11
  9. avatar
    [22] kobližka [*]

    gerda — #20 Tak pozor,to si vyprošuju Sml57 - to,že mám ráda lidi a společnost nedávej do roviny plesů a drbů!

    1. na komentář reaguje gerda — #25
    superkarma: 0 27.08.2014, 10:20:26
  10. avatar
    [21] Mickey Mouse [*]

    Hmm, vypadá to až moc jednoduše.

    Ale třeba vstupní investice do ostrovní výroby a skladování elektrické energie jsou vysoké (pro ně odhaduji kolem 0.5 milionu korun), centrální vytápění kotlem na dřevo se také nevybuduje zadarmo. Takže odhadem do té hájenky museli investovat stejně jak do menšího domku někde za městem.

    Rozdíl je tedy hlavně v tom, že teď mají život o něco volnější, ale fyzicky náročnější. Vydělávat na nákupy člověk musí i na té samotě... čili nějak se okolnímu světu tak jako tak musí přizpůsobovat (včetně rozvrhu).

    Myslím, že je to o nastavení v hlavě, co jim vyhovuje...

    superkarma: 2 27.08.2014, 10:13:51
  11. avatar
    [20] gerda [*]

    kobližka — #18Klostermann: Ze světa lesních samot. Vynikající obraz šumavských hvozdů, dá se číst i dneska. Taky tam byla dosazena paní, které to absolutně neseděloSml80 A přitom - já bych tam byla nejšťastnější. Teda, ne sama, zázemí bych v podobě statného lesníka potřebovala - ale určitě by mi nechyběly plesy nebo drbny ze sousedství.Sml30

    1. na komentář reaguje kobližka — #22
    superkarma: 0 27.08.2014, 10:00:47
  12. avatar
    [19] gerda [*]

    Suzanne — #16to by člověk musel žít na ostrově, aby nepodléhal příkladu z okolí. Žít bez televize, bez stressujících zpráv, zahodit mobil...kolik lidí jede i na dovolenou tak, aby byli v dosahu? Přestali jsme svůj život prožívat, místo toho se jen dohání a stíhá. Já už si můžu dovolit volné tempo a bohužel, stejně jako dost jiných, i tady napíšu "nechtěla bych být znovu mladá".Sml15 Teď je mi tak dobře, jako zatím nikdy v životě. /zaťukávám na dřevo!!/Sml30

    1. na komentář reaguje Suzanne — #28
    superkarma: 0 27.08.2014, 09:58:33
  13. avatar
    [18] kobližka [*]

    Krásná vize,ať jsou v té své samotě spokojeni.Já bych teda do toho nešla nikdy! Mám ráda lidi a na samotě bych se utrápila a pravděpodobně propadla trudnomyslnosti Sml16 Tím víc takové lidi obdivuju,že to dokáží.Já holt se svojí povahou lehce kavárenského povaleče Sml30 bych to nezvládla.A čím jsem starší,tím víc oceňuju výhody města a pohodlí.Ale těm dvěma držím palce!

    1. na komentář reaguje gerda — #20
    superkarma: 0 27.08.2014, 09:57:56
  14. avatar
    [17] blanca [*]

    moc pěkný rozhovor Sml59Sml67 takových článků kdyby bylo víc Sml26

    superkarma: 0 27.08.2014, 09:41:05
  15. avatar
    [16] Suzanne [*]

    Velmi inspirativní rozhovor, díky Sml22Sml67

    gerda — #10 Když já mám pocit, že pocit honění se je v hlavě. Jsou lidi, kteří dokážou udělat honičku i z přestěhování na venkov (a že jich je, teď se zase zoufale vracejí do města). Ale tohle je mi milé, sympatické. Oni si svoji cestu našli, svůj způsob žití, který jim vyhovuje. Je to hezké číst Sml16

    1. na komentář reaguje gerda — #19
    superkarma: 1 27.08.2014, 09:37:49
  16. avatar
    [15] gerda [*]

    Dana Haklová — #12tak to je fajn. Bez elektriky se člověk ještě obejde, ale bez vody ne. Moc jim fandím!Sml67

    superkarma: 0 27.08.2014, 09:35:56
  17. [14] Dana Haklová [*]

    v.poho — #13Díky, potěšily jste měSml16

    superkarma: 0 27.08.2014, 09:30:39
  18. avatar
    [13] v.poho [*]

    Pro mě by to teda nebylo, jsem ráda, že jsem zdrhla do městaSml58, ale článek super! Jen houšť.Sml57

    1. na komentář reaguje Dana Haklová — #14
    superkarma: 0 27.08.2014, 09:28:23
  19. [12] Dana Haklová [*]

    gerda — #2S tou vodou je ta asi tak, že studna, která se dlouho neužívá "zatáhne", ale časem se jí podaří zase "rozpumpovat" a pramen zesílí

    1. na komentář reaguje gerda — #15
    2. na komentář reaguje nezávislý Karel — #38
    superkarma: 0 27.08.2014, 09:13:05
  20. avatar
    [11] migulka [*]

    Přeju Marii a Karlovi hodně zdravíčka a tiše závidím tu samotuSml67Sml67

    superkarma: 0 27.08.2014, 09:11:12
  21. avatar
    [10] gerda [*]

    Mám ráda takové příběhy. A všimla jsem si, že za poslední dobu vyšlo i hodně knížek s tématikou útěku z města na lesní samotu. Z lodiček do holin - autorka je Mlynářová, teď mám rozečtenou Všechno v pořádku, slečno Karpíšková? od Michorové...lidem asi opravdu chybí sepětí s přírodou a tlačenic na křižovatkách už má každý plné zuby. Navíc se dost zhoršily vztahy jak na pracovištích tak posléze i doma...není nad to žít přirozeně tak, jak to předtím prověřily desítky generací, které by nechápaly ten dnešní blázinec a štvanici za čímsi, co nás hned další den přestane bavit.

    1. na komentář reaguje Suzanne — #16
    2. na komentář reaguje Zuza70 — #44
    superkarma: 0 27.08.2014, 08:59:25
  22. [9] MaVy [*]

    přeju jim pevné zdraví a hodně spokojených let Sml67Sml67, zajímavý pár

    superkarma: 0 27.08.2014, 08:42:02
  23. avatar
    [8] šupina73 [*]

    Moc pěkný článek,úplně jsem se do té samoty vžila Sml16

    superkarma: 0 27.08.2014, 08:35:39
  24. [7] Breberka456 [*]

    Dobré ráno, nemohlo by tu být více takových rozhovorů místo blbin typu jakou kabelku či rtěnku dnes ráno ? A jestli se meruňková hodí více k barvě kiwi nebo slívy ?

    Dano, dík !!!!!!Sml59Sml16Sml22Sml79Sml67

    superkarma: 4 27.08.2014, 08:34:47
  25. avatar
    [6] Kadla [*]

    Paráda. Super rozhovor se skvělými lidmi. Tiše závidím Sml67

    superkarma: 0 27.08.2014, 08:17:25
  26. [5] Pavla_b [*]

    Velmi pěkný rozhovor, Dano, děkuji mocSml22Sml67

    superkarma: 0 27.08.2014, 08:14:15
  27. avatar
    [4] OlgaMarie [*]

    Pro mě velmi inspirativní rozhovor! Dík!Sml59

    Marii a Karlovi přeji dlouhý a spokojený život ve zdraví!

    superkarma: 0 27.08.2014, 08:05:58
  28. avatar
    [3] Kahomar [*]

    Moc pěkný článek a rozhovor, snad oběma aktérům bude dopřáno dlouhého zdraví, aby si mohli život na samotě co nejdéle bok po boku užívat.Sml59

    superkarma: 0 27.08.2014, 06:23:29
  29. avatar
    [2] gerda [*]

    Moc děkuju za zajímavý rozhovor!Sml67Sml67Sml67Věřím všemu, co povídají a jen jim musím popřát pevné zdraví. Protože jedině ono rozhoduje, jestli člověk na takovém místě obstojí, anebo se bude muset volky nevolky přestěhovat tam, kde je doktor po ruce. Je fajn, když lidi přicházejí na to, jak se má správně žít. Jsem přesvědčena, že takový životní styl jim život o dlouhá léta prodlouží! Jen ta voda by mě znepokojovala - studna, jak se píše, nemá až tak moc vody....škoda, že není poblíž potok. Na Šumavě ale často pršívá, tak mají dešťovku.Sml16

    1. na komentář reaguje Dana Haklová — #12
    superkarma: 0 27.08.2014, 05:53:12
  30. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    Ti se maji, ze to takhle dokazi. Ja uz jsem na to asi moc rozmazlena. Ale na druhou stranu velmi rozumim tomu, ze driv delali to, co MUSELI. Mam pocit, ze porad neco musim a nedela me to stastnou. Sml23 Preju jim hodne pohody.

    superkarma: 1 27.08.2014, 00:23:48

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme