Magie

Setkala jsem se s paranormálním jevem

paranormal

Také se vysmíváte různým zaručeným duchařským historkám? Ale co když mezi námi opravdu žijí bytosti z jiných dimenzí? Já jsem takovou sama potkala. Věříte nebo nevěříte?

Člověka odjakživa lákají tajemné a nevysvětlitelné věci. Naši předci si ze záhadných jevů vytvářeli různá náboženství, za vším viděli tajemné síly, které ovládají tento svět a které je potřebami modlitbou a oběťmi naklonit na svou stranu. Dnes, ve 21. století, kdy nad vírou v cokoli zvítězil racionální způsob myšlení a všechno nevysvětlitelné je bagatelizováno na úroveň omylů či představ bláznivých pomatenců, možná máte pocit, že nic nadpřirozeného neexistuje, vše se dá vysvětlit, a co ne, je to jen díky tomu, že naše věda ještě nedosáhla tak vysoké úrovně.

Duch ve dveřích

I já jsem byla tak vychovaná a vlastně se různým historkám či obavám z neznáma vysmívám do současnosti. Směju se kamarádce, která věří výkladu astroložky či kartářky, ťukám si na čelo, když mi kamarád vypráví zážitek o tom, jak se ve dveřích srazil s neznámou silou a nemohl jimi projít, i když byly dokořán otevřené. Nedokázal si to nijak vysvětlit, a tak je přesvědčen, že se srazil s duchem. Dokonce tenhle pocit zažil několikrát, takže usoudil, že s ním duch bydlí natrvalo. Jinak ale neškodí ani nepřenáší žádné věci, což jiní duchové s oblibou dělají (ten můj se specializuje na mobil a klíče). Radila jsem mu, aby od něj chtěl příspěvek na nájem a elektřinu, ale kamarád se urazil (a taky prý duchové elektřinu k ničemu nepotřebují).  

Tak takový je asi můj vztah k nevysvětlitelným událostem. Vím, že mnohé se mnou nebudete souhlasit, protože věříte, že NĚCO mezi nebem a zemí zkrátka existovat musí. Trochu, i když nerada,  vám ale za pravdu dát musím, protože se i mně kdysi stalo něco divného.

Jeptiška u postele

Bylo mi asi sedm let a trávila jsem pár dnů u babičky. Děda už v té době nežil, takže jsem spala v jeho posteli, která stála u protější stěny naproti posteli babiččině. Čela byla přiražená pod oknem, mezi postelemi byla asi dvoumetrová mezera. Místnost pak pokračovala skříněmi, klavírem a kulatým stolkem se dvěma křesílky. Ty stály hned v nohách mé postele.

Jednou jsem se v noci probudila a v křesílku seděla jeptiška. Byla ode mne vzdálená asi tři metry, takže šálení zraku bylo vyloučené. Místnost byla navíc osvětlená lucernou z ulice, která zářila přímo do okna, takže vidět bylo velice dobře. Jeptiška seděla otočená zády ke mně, ale jakmile zaslechla šustot peřin, začala hlavu pomalu otáčet. Na sobě měla černé šaty, z hlavy jí splývala bílá plachetka a já jsem se úplně paralyzovaná dívala na její hlavu, která se centimetr po centimetru otáčela ke mně. Bála jsem se i dýchat, natož zavolat na babičku, která spala vedle. Z té jeptišky šel hrozný strach! V tu chvíli jsem věděla, že si nesmí všimnout toho, že ji někdo vidí. A ještě jsem se hrozně bála vidět její obličej. Třeba by se pod plachetkou bělala holá lebka nebo černalo slepé prázdno a možná by se na mě vrhla! Dřív, než bych obličej mohla spatřit, jsem si přes hlavu přetáhla peřinu a čekala útok. Nepřišel, ale kdykoli jsem tiše vystrčila nos, seděla tam. Zbytek noci jsem se proto dusila pod peřinou a potila se strachy a vedrem. K ránu jsem konečně na chvíli usnula, a když jsem se pak probudila, jeptiška tam pochopitelně nebyla.

Jsem blázen, nebo ne?

A to je vlastně všechno. Podotýkám, že jsem nebyla žádné ustrašené dítě, strašidel jsem se nikdy nebála a netrpěla ani nočními můrami, ani náměsíčností. Celou noc jsem tenkrát byla vzhůru a jeptišku viděla několikrát hned před sebou. Doma mě samozřejmě rodiče mystifikovali „racionálními“ řečmi o hře stínů, snech a tak dále, ale já dodnes vím, že je to blbost. Ta jeptiška tam prostě seděla a basta.

Chápu, co si teď o mně myslíte, a je to taky důvod toho, proč spousta lidí o svých zážitcích podobného druhu veřejně nemluví. Bojí se posměchu! Znalci oboru přišli se třemi možnými variantami vysvětlení podobných zážitků.

Tři teorie výskytu paranormálních jevů:

  1. Jde o lidské halucinace pod vlivem zvláštního složení atmosféry či působením síly místa (např. opuštěný dům nebo hrad)
  2. Jedná se o lidmi nastražené pasti, které mají za úkol odlákat ostatní od podstatných věcí. Zajímavým příkladem je fáma o havárii UFO v roce 1947 v Rosswellu, kolem které vznikla doslova mytologie o mimozemských návštěvnících. Ve skutečnosti byla fáma rozšířena americkou armádou za účelem utajení vojenského projektu, který měl monitorovat raketové aktivity Sovětského svazu.
  3. Jedná se o takzvanou „psychoplasmu“, kterou produkuje opuštěnost nebo temná historie místa. Díky ní se mohou paranormální jevy zhmotňovat. Některé paranormální jevy s temnou historií jsou „zlé“ a mohou vás i zabít. Paranormální jevy se světlou historií se chovají přátelsky a dokážou vás varovat před neštěstím.

 

 

Co si o tom myslíte vy? Je to nesmysl, nebo ne? A nestalo se vám někdy něco nevysvětlitelného?

Kolegovi Jakubovi se takové věci dějí běžně:

„Paranormální věci se mi dějí neustále. V podstatě je už tak nějak považuji za normální. Docela běžně se mi stává, že pomyslím na nějakou písničku a o chvíli později ji někde slyším v rádiu, nebo si vzpomenu na člověka, kterého jsem dlouho neviděl, a záhy ho potkám. Ale echt duchařina se stala prý mojí mamince…

Když umřel její táta, tak asi po týdnu se jí v noci stalo, že si přišel, jak to občas před spaním dělával, půjčit k ní do pokoje knížku. Mamka mu ji půjčila a až ráno si uvědomila, že už je táta týden nebožtík, myslela si, že se jí to zdálo, ale ta knížka v knihovničce nebyla. Už nikdy ji nenašla.“

   
21.10.2009 - Magie - autor: Simona Škodáková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [35] Kaylie [*]

    dewil — #33 Kdybychom se místo o války starali o duchovno, možná bychom věděli o těchto věcech více a nemuseli se bát a mohli i pomoci. Smrt čeká všechny.

    Jsou to třeba duše, co nemají klid, tohle byla bílá postava, opravdu člověčí, skoro tak nějak jak se duchové popisují. Já to viděla jednou, ale nejsem si jista, protože to bylo po tragické smrti kamarádky a druhý den měla pohřeb.

    Vzbudila jsem se a viděla její bílou postavu u postele. Ruku do ohně za to ale nedám, byli jsme tehdy násilnou smrtí 18tileté dívky s nervama na pochodu celá vesnice.

    superkarma: 0 25.03.2011, 15:16:00
  2. avatar
    [34] Kaylie [*]

    Vzpomněla jsem si, že dcera kdysi jezdila za spolužačkou do Řitky.

    Stále spolu kamarádí, ale už se tolik pochopitelně nevidí, jsou daleko od sebe.

    A když tam jezdila, mlela taky cosi o jakémsi duchovi. Nijak jsme tomu nevěnovali pozornost, ale podotýkám, že nefantazírovala, bylo to už na střední škole. Až jednou mi nějak došlo a začala jsem se ptát.

    Předtím, nevím jak to, že jsme se o to nezajímali, asi proto, že nejančila a mluvila jako o členu rodiny....

    Já jsem ta poslední pod sluncem, která se podobným věcem bude vysmívat či nevěřit, zrovna já...no a dcera na mne udiveně pohlédla a říká "no, přece ten duch, co s nimi bydlí, vždyť jsem vám to říkala!"

    Teď jsem zas udiveně koukala já. Dozvěděla jsem se akorát to, že nikomu nic nedělá, večer ho potkají třeba v kuchyni, dcera ho viděla taky, nikdo se ho nebojí, není důvod a tak ho fakt brali jako člena rodiny. Zírala jsem....

    Dva dospělí lidé, 2 dcery 17 a 15 let a naše normální - aspoň myslím, dítě, nemohli mít všichni halucinace, zvlášť ta rodina, co tam bydlí  nevím odkdy, ale Jíťa se tam už narodila a žijí tam dodnes (krom té dcery, která má svůj byt s partnerem v Praze).

    Vlastně ho měli rádi...no jsem hodne "para", ale tohle????

    No a moje děti mají moji vchovu, nebojí se odmala tmy, strašidel, duchů, sáhnou na každé zvíře, až jsem to přehnala, protože dcera se chtěla pomazlit se zmijí...když jim nikdo  neubližuje, jinak by měli v gatích taky.

    superkarma: 0 25.03.2011, 15:10:35
  3. [33] dewil [*]

    něco mezi nebem a zemí určitě je, ale možná to má mnohem prozaičtější vysvětlení, které je i vědecky podložitelné - tedy do budoucna... např. teorie paralelních světů a realit...pokud se prolnou, může se to zdá jako duch, vidění, předvídání budoucnosti, dejavu... a přitom je to fyzika, ovšem na naše chápání zatím nedosažitelná

    1. na komentář reaguje Kaylie — #35
    superkarma: 0 20.12.2009, 13:32:55
  4. [32] Vlaďuša [*]

    Já na to nevěřím ,ale co kdyby .

    superkarma: 0 14.12.2009, 07:58:22
  5. avatar
    [31] zuzulili [*]

    Něco na tom je a věřím.

    Byla jsem na návštěvě u svého přítele v jeho domě , který je vdovcem už 20 let.Paní nějak nezvládla svou nemoc a oběsila se na půdě.Bylo to k ránu kolem 4 hodiny a najednou jsem uslyšela přicházející kroky ke dveřím.Stále jsem čekala, že se otevřou a bude v nich můj přítel,který večer usnul se svojí vnučkou.Nic se však nedělo, tak jsem vstala a šla ke dveřím.Nikde nikdo a všichni spali na svých místech.Vrátila jsem se do pokoje s tím,že se na mě přišla podívat bývalá paní domu.A nikdo mi to nevymluví, protože jsem byla zcela při smyslech a vzhůru.Sml59

    superkarma: 0 18.11.2009, 18:40:00

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [30] komisacek [*]

    Sml16

    superkarma: 0 07.11.2009, 09:02:31
  2. [29] tvrdikova12 [*]

    něco na tom bude...

    superkarma: 0 06.11.2009, 11:18:26
  3. avatar
    [28] marcous [*]

    Noo,ještě se mi taky nestalo nic podobného,ale věřím,že jsou "věci" mezi nebem a zemí....Sml22

    superkarma: 0 25.10.2009, 20:42:08
  4. [27] leonardice [*]

    Já čtu paranormální jevy a myslím si, že je to možné, že nadpřirozenost existuje..jenom prostě třeba nemáme ten 6 smysl abychom něco takového viděli či cítili..Např. psi ucejtí, že se ho člověk bojí a začne vrčet.Sml32Rozhodně by si to člověk neměl brát do hlavy a zbytečně se pak bátSml79I když to řiká ta práva:-)))) Já jako malá jsem spala s rodiči v ložnici a vím, že jsem se probudila a zničeho nic jsem se jen tak podívala na zeď a najednou se mi objevily mlhavé schody a spatřila jsem nějakou  starší  pěkně oblečenou neznámou paní, která se na mě otočila a spatřila mě a já jsem tu chvíli ztuhla  a pak jsem se schovala pod peřinou..Do dneška si pamatuji co měla na soběSml15No co dodat? Nejsem si jistá co to mělo být a nechci tomu moc věřit, proto  věřim, že to byly halucinace.Jen přiznám, že mi je 20 let a od té doby spím v obýváku a spát do pokoje mě nikdo nedostane!! I když se za to stydím,ale bohužel nic nenadělám..a nejsem sama, bojí se spousta lidí a i starší.

    superkarma: 0 25.10.2009, 20:16:39
  5. [26] veerac [*]

    Něco na tom je, i když jsem se s tím ještě osobně nesetkala.

    superkarma: 0 25.10.2009, 16:30:37
  6. avatar
    [25] Mopsička [*]

    Zatím ještě né, ale co není může být, hezky napsaný článek

    superkarma: 0 25.10.2009, 09:40:20
  7. [24] Evalota [*]

    zajímavý článek...Sml24

    superkarma: 0 24.10.2009, 10:18:10
  8. [23] Evalota [*]

    zajímavý článek...Sml24

    superkarma: 0 24.10.2009, 10:18:01
  9. avatar
    [22] Avilo [*]

    Táta mi kdysi vyprávěl, že se v noci z ničeho nic probudil a u máminy postele stály tři bílé postavy. Něco jako sudičky. Stály nehybně a koukaly na mámu. Dvě se tvářily mile, ale ta třetí jakoby se šklebila.Táta si v duchu přál, aby ji nechaly být a šly pryč. Naštěstí se tak stalo. Myslím si ale, že to byly hodné bytosti. Četla jsem někde článek, že to samé se stalo jedné paní, která se necítila dobře. Ty bytosti také stály u její postele a když odešly, cítila se jako znovuzrozená. Já si raději zatahuji žaluzie na noc, nechci riskovat infarktSml16Sml67

    superkarma: 0 22.10.2009, 13:40:17
  10. avatar
    [21] Kofola [*]

    Brrrrrrrrrr, věřím tomu a nechci to nikdy zažít. Už bych pak nebyla normální a bála se každý den stmívání Sml15 I když jsou to třeba duchové lidí, kteří nás měli rádi a můžem si myslet, že nám nepřišli ublížit.

    superkarma: 0 22.10.2009, 11:08:39
  11. avatar
    [20] Klim [*]

    Zdendula — #3

    Asi ještě neodešel a potřebuje, aby mu bylo pomoženo.Pošli v duchu dědečkovi hezké myšlenky, poděkuj mu za všechno hezké co pro tebe udělal nebo znamenal, případně se jednoduše pomodli za jeho duši. Vše ze srdce, prožij to intenzivně, udělěj to třeba i opakovaně. Mělo by to pomoct. Pokud ne, nechej za něho sloužit mši. Sml79

    superkarma: 0 22.10.2009, 09:06:26
  12. [19] Rikina [*]

    Bébina — #13 souhlas, duchové zřejmě nechtějí plýtvat energií. Ani mně se nic takového nestává, a to bych moc chtěla potkat osobně UFO, například. Sml80 Nebo vodníka. Ale nic. Jen jednou, dávno tomu, jsme nocovali s mými potomky na zřícenině, pod širákem, a synci se náhle vyplašili, že se bojí, že se jim tam nelíbí a že tam spát nebudou. Tak dlouho hučeli, až jsem sbalila tábořiště a přestěhovala o 50 m dál, do lesa. Tam už spali v klidu. Nechápu. Rozhodně to nebyla jejich první noc pod širákem, a ani poslední, jindy jim nic nevadilo, a mně se tam nic divného nezdálo. Sml80 Od té doby jsem na oné zřícenině byla pouze ve dne, a strašidlo tam pochopitelně nebylo, ale třeba by to stálo za pokus v noci. Sml57

    superkarma: 0 21.10.2009, 23:20:28
  13. avatar
    [18] tlustoprdka [*]

    Zatím se mi nic takového nestalo, nevím jak bych se zachovala. Asi bych taky měla strach, co bude.

    superkarma: 0 21.10.2009, 17:11:04
  14. avatar
    [17] krákorka [*]

    Já také věřím....Jednou to bylo po porodu druhého děcka, jsem byla sama doma a děti spaly se mnou v ložnici..Najednou jsem procitla, ale bylo to takové zvláštní procitnutí, nedá se to moc vysvětlit...A já věděla , že ve dveřích stojí duch mého otce, který umřel, když jsem byla malinká holka.... Byla mi hrozná zima po tělě, fakt jsem myslela že umrznu...Věděla jsem, že se přišel podívat na vnoučata... a je toho více co se mi stalo..A pak jsem ještě jednou , telepaticky byla napojená na léčitele( dávali jsme do kupy babičku), a to byl zážitek, kdo nezažil nepochopí, měla jsem mravenčení v celém tělě, babička se po tomto přenosu energie opravdu dostala z nejhoršího...Kdo nezažil - neuvěří......

    superkarma: 0 21.10.2009, 14:51:35
  15. [16] German [*]

    tortora — #15 Napiš, prosím, co se ti stalo (jestli to teda není tajemství). Je to moc zajímavé téma!

    superkarma: 0 21.10.2009, 14:47:59
  16. avatar
    [15] tortora [*]

    taky jsem letos na dovolené něco zažila a pořád si to racionálně neumím vysvětlit a docela by mě to zajímalo

    1. na komentář reaguje German — #16
    superkarma: 0 21.10.2009, 14:42:58
  17. avatar
    [14] LudPa [*]

    bude něco mezi nebem a zemí, bude

    superkarma: 0 21.10.2009, 14:14:24
  18. [13] Bébina [*]

    Ja na tohle neverim, takze se mi nic takoveho nestava. Znam stary polorozpadly zamek, kde udajne jsou duchove. Uz dve zname je tam videly, zvirata nechteji chodit do urciteho mista. Ja tam vzdycky cucim, chodim sama za tmy a nic. Asi si duchove rikaji, ze nema cenu se namahat, kdyz na ne neverim a navic koukam kratkozrakym okem bez bryli.

    1. na komentář reaguje Rikina — #19
    superkarma: 0 21.10.2009, 14:12:02
  19. avatar
    [12] koryna [*]

    Anai — #11 No to máš pravdu,kdyby se mi něco takového přihodilo,tak bych to vykládala všem a všude a myslím,že by mi i bylo jedno,že to tomu smějíSml80 prostě bych to řekla a at si myslí,co si myslí. Jinak mě je 29 ted,takže věk bych na to už mohla mít,co myslíšSml52. Jinak  to s Tvojí babičkou je smutné,musí to být hrozné,když někdo zemře ,protože se utrápíSml15......

    superkarma: 0 21.10.2009, 13:58:11
  20. [11] Anai [*]

    koryna — #1 Buď ráda, máš pak potřebu ten zážitek lidem vykládat a oni se Ti snad vždycky smějí... i když cítíš, že na 50% Ti věří. Já byla taky taková, až se mi začaly dít ty "echt duchařiny" jak píše Kuba, vlastně skoro denně, nebo týdně.... Je to už dlouho, od té doby, co zemřela moje babička, bylo mi 29 let.... Takže na 90% vím, že všechno má na svědomí ona, tedy její duch, nezemřela úplně normálně, utrápila se, tak je to vlastně logické....

    1. na komentář reaguje koryna — #12
    superkarma: 0 21.10.2009, 13:41:14
  21. avatar
    [10] enka1 [*]

    toman — #7 Sml16Tak já se budu povalovat u okna a zamávám. Chceš?

    superkarma: 0 21.10.2009, 13:28:12
  22. avatar
    [9] rusalka2008 [*]

    Můj táta zažil řádění děsně hlučného ducha a byl z toho vyděšený, jeho sestra tam byla s ním a málem jí volali doktora, byla hrůzou ztuhlá... takže to asi hromadná halucinace nebyla...

    superkarma: 0 21.10.2009, 11:57:24
  23. [8] German [*]

    toman — #7 Ty nám "Pomáháš a chráníš" nás?

    superkarma: 0 21.10.2009, 11:15:17
  24. [7] toman [*]

    enka1 — #6 ...nehuč..mám odpolední. Až se Ty budeš povalovat doma, já budu brázdit ulice a dohlížet na vás všechnySml57

    1. na komentář reaguje German — #8
    2. na komentář reaguje enka1 — #10
    superkarma: 0 21.10.2009, 10:44:18
  25. avatar
    [6] enka1 [*]

    toman — #4 To máš blbý. Zkus něco dělat. Třeba pracovat.

    1. na komentář reaguje toman — #7
    superkarma: 0 21.10.2009, 10:31:08
  26. [5] German [*]

    No, stát se něco takového mně, tak tu dnes nesedím a nepopíjím v klidu čajíček. V lepším případě bych byla doživotním chovancem psychiatrického ústavu, v horším by teď na mě rostly kytičky..Sml16

    Ale každopádně je to zajímavý zážitek. Zajímalo by mě, co na to řekla výše zmíněná babička. Když se to stalo v jejím domě, třeba má i ona s něčím takovým zkušenosti.

    superkarma: 0 21.10.2009, 09:56:43
  27. [4] toman [*]

    .....zrovna jsem se asi spletl. Klikl jsem v domění, že zde číhá článek paní Kudláčkové. Hledal jsem nějaký na pobavení ve vydání už včera a také nic.

    Doufám, že váš kolektiv neopustila. Ne, že bych byl zrovna lovec duchů, ale nemyslím, že by jí duch tohoto článku nahrazoval. Nudím se. Tom.

    1. na komentář reaguje enka1 — #6
    superkarma: 0 21.10.2009, 09:55:37
  28. avatar
    [3] Zdendula [*]

    Já jsem svého otce neviděla 9 let, než jsme se stačili znovu sejít náhle zemřel. Rok mi trvalo vyřídit všechnu jeho pozůstalost, když bylo vše hotovo přišel se v noci rozloučit. Držel mne za ruku, cítila jsem hroznou zimu a vyděšeně jsem se ho ptala co tu dělá, že už nic nemá že jsem mu prodala i byt a nemá kam jít. Usmíval se na mne a říkal že všechno ví a že mne chtěl jen vidět a rozloučit se. Poté zmizel.

    Maminka zemřela před rokem, i když jsem tenkrát věděla že už tu zítra nebude nedokázala jsem to nějak přijmout a když jsem odcházela z nemocnice rozloučila jsem se s ní jako vždy. Celé 2 týdny jsem poté cítila doma - vždy když jsem tam byla sama její specifickou vůni. Trvalo to dokud jsem neřekla mami mám tě moc ráda ale prosím tě jdi pryč. Od té doby jsem už nic necítila.

    Poslední dobou mi zase vyskakuje z police stará fotografie pradědečka v rámečku. Sedíme v klidu u televize a najednou se ráneček s fotkou vymrští z police a spadne na zem. Stojí tam ty fotografie vedle sebe 3 - praděda, prababička a babička, ať pořadí fotek přehodím jak chci, vždy vyskočí jen ta s pradědou, už jsem vyměnila i rámečky. Vůbec netuším co mi tím chce naznačit, byl už dávno mrtví když já se narodila. Nebo mi doma straší .-)

    1. na komentář reaguje Klim — #20
    superkarma: 0 21.10.2009, 09:50:49
  29. avatar
    [2] Dimsy [*]

    Jezdím domů večer přes sídliště a před jedním přechodem tam mívám pocit, že někdo přebíhá silnici. Ne přede mnou, ale v protějším pruhu. Už několikrát jsem se tam otočila, ale nikdo tam nebyl. Ne, že bych ho viděla, jen ho tak nějak cítím a vždycky se tím směrem otočím. Už jsem se i dívala, jestli tam není nějaká cedule, nebo tam něco nevrhá stín. Nic zvláštního tam není.

    superkarma: 0 21.10.2009, 09:38:10
  30. avatar
    [1] koryna [*]

    Brrrr běhá mi z toho článku mráz po zádechSml15. Myslim jsi,že to není nesmysl,že takové věci se dějí dnes a denněSml22 Škoda jen,že se mi ještě nikdy nic takového nestaloSml15.Jinak přeji krásný den všemSml16

    http://www.youtube.com/watch?v=SnL1e4-NfaA

    1. na komentář reaguje Anai — #11
    superkarma: 0 21.10.2009, 09:09:20

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie