To se tak někdy stává, že cizí lidé se domluví lépe než vlastní, a třeba taková kamarádka bývá bližší než sestra. O to víc to pak mrzí rodiče oněch sourozenců a snaží se situaci nějak vyřešit. Manželé Hlaváčkovi ji vyřešili roztomile.

Lenka s Luckou se hádaly už od dětství. Každá byla úplně jiné povahy. Lenka tichá, ale urážlivá. Lucka hlučná a zvyklá říkat všechno na rovinu. Tak to dělala vždycky, když si chtěla něco vyříkat i se svou o dva roky starší sestrou. Bohužel to podala tak, že ta se ihned urazila a dokázala se svou sestrou třeba i 14 dní nemluvit.

Rodiče jejich vzájemný vztah mrzel. Buď se hádaly, nebo na sebe nemluvily. Žádné domluvy nepomáhaly:
„Vždyť jste sestry, chovejte se tak podle toho. Měly byste být jedna druhé v životě oporou, mít se rády, vždyť žádného jiného sourozence už nemáte a mít nebudete.“
Byť se rodiče snažili sebevíc, vzájemná averze rostla čím dál víc a s pubertou se ještě prohloubila. A když se pak mladší Lucka odstěhovala v osmnácti letech za přítelem, přestaly se obě sestry scházet úplně. Mladší Lenka má také přítele, ale zatím bydlí doma u rodičů.

Každoročně se všichni společně schází na Vánoce. Lucka přijede i se svým přítelem. Sestry spolu mluví, ale jen tak ze zdvořilosti, žádné vřelé objetí. A to už bylo vloni na pana Hlaváčka moc. Nemohl se dívat na to, jak se jeho žena trápí, když vidí ty dvě vedle sebe sedět jako sůvy, jako by k sobě ani nepatřily, a přitom si vůbec nic neudělaly. Jen prostě spolu neumí mluvit.

ramecekVymyslel tedy pro obě originální vánoční dárek. Vzal jejich společnou fotografii, na které jsou obě ještě v předškolním věku, jako panenky s hlavičkami u sebe, a tuto fotografii nechal dvakrát namalovat jako obrázek u malíře. Ten pak nechal pro každou zvlášť zarámovat do pěkného rámečku, na jehož spodek ještě připsal kouzelnou větu: „Sestry jsme náhodou, ale přítelkyně vlastní volbou.“

Když Lenka s Luckou tento vánoční dárek od svého táty rozbalily, vyhrkly jim slzy do očí. Nejdříve padly do náruče tatínkovi, potom mamince, a nakonec samy sobě. Celý večer se od sebe nehnuly a vzpomínaly na dětství, na to, jak se kvůli každé maličkosti hádaly, a nebo naopak na sebe vůbec nemluvily. Všechno si vyříkaly a snad už konečně k sobě našly cestu. Nejen díky rozumu, ale i díky jednomu malému rámečku s dobře vybraným obrázkem.
Kdoví, co najdou pod stromečkem letos. :)

sestry

pozn. red.: fotografie je ilustrační

Čtěte také:

Reklama