Reklama

Obě tyto události se nestaly najednou, jak by se mohlo zdát, ale jsou to příhody, které nám na dnešní téma poslala čtenářka s nickem malinke-kote

Přeji všem pěkný den,po dlouhé přestávce jsem se rozhodla zase napsat nějaký ten článek. Já osobně jsem se ještě se sádrou nesetkala. Nikdy jsem naštěstí neměla nic zlomeného ani naraženého, ale zato moje sestra několikrát.

Když jsme byli menší, tak si sestra několikrát pujčovala moje kolečkové brusle. Během několika minut se vrátila domu s tím, že na nich spadla a sedla si na ruku. To se samozřejmě mohlo stát Jak si tak sedla na tu ruku, tak si jí pokaždé zlomila. Už jsem jí je nerada pújčovala. Byly celé odřené, zničené a byly po čase nepoužitelné. Jak byla starší, tak už raději na nich nikdy nestála. Já jsem měla to štěstí, že jsem na nich nikdy zatím nespadla.

Poslední sestry nehoda se stala před několika lety. Nevím přesně jaký rok, zato si pamatuji, že to byl prosinec. Chystala se s kamarádkou do školy. Venku nehorázná mlha, že nebylo vidět ani na krok. Přecházely silnici a smetlo je auto. Když mi to mamka ráno volala a chtěla abych našla číslo k taťkovi do práce, tak jsem se tak rozklepala, že jsem nebyla schopna jít ani do školy, tak jsem zůstala doma.

Sestra měla velké štěstí, protože se jí nic tak hrozného nestalo. Měla sice půl roku sádru na noze, ale nebylo to tak nejhorší. Zato její kamarádka měla otevřenou zlomeninu a musela podstoupit operaci. Museli jí dát šrouby do nohy. Marodila snad rok a půl. Bohužel policie uznala, že to byla chyba jejich a ne řidiče. Ten nedostal žádný trest. Tvrdilo se, že nešly přes přechod ale pár metrů od přechodu. Takže ani žádné odškodné nedostaly a ještě musely obě zaplatit pokutu.

Mamka, co vím, tak nikdy sádru neměla, ta si několikrát zlomila malíček na noze a ten se do sádry nedává. Když je někdo moc zvědavý a potom si ukopne prst o lavici. Zato můj taťka si naštípl patu docela vtipným způsobem. Ráno chtěl jet pro mamku do práce. Zavřel dveře od bytu, sešel schody, vchodové dveře zamčené a klíče si zabouchl doma. Nechtěl budit sousedy a tak skočil z prvního patra na chodník. Ještě když došel do garáže, tak nic nepociťoval, až když příjeli domu, tak zjistil, že ho to bolí a nemůže pořádně chodit. Naštěstí jsme měli v garáži berle po sestře, tak se mohl alespoň takto dostat domu. S přítelem jsme museli přijet, abychom taťku odvezli na pohotovst, kde mu řekli že má naštíplou patu a museli mu to dát do sádry. Docela dlouho s tím marodil.

Přeji všem pěkný zasněžený den

malinke-kote

To je také nápad, skákat z prvního patra, o neopatrnosti vaší sestry ani nemluvím. A to může hovořit o velkém štěstí.