Čtenářka Janaa1 nám poslala, jak to měla se sestrou. Jak k ní vzhlížela a jak se jí snažila zalíbit. Děkuji jí za popis vztahu, který jistě nebyl ani není ojedinělý.

Dobrý den všem.
Mám starší sestru a odmalička jsem toužila být jako ona. Byla vždycky ta oblíbená a hezká, já byla to ošklivé kačátko vedle ní. A tak jsem se jí snažila zavděčit jak to šlo. Přesto jsem nikdy nedosáhla toho, aby mi půjčila třeba panenku...a tak to šlo dál.

S přibývajícím věkem jsme odložily panenky a začaly koukat po klucích.Protože sestra je starší jen o rok a čtvrt, měly jsme kolem sebe tak nějak postejně staré kamarády. Jak já jsem toužila po tom, aby mě brala někam sebou...A čím víc já se snažila být s ní, a napodobit ji, tím víc se ona snažila se mě zbavit.

Dnes si říkám, jak jsem byla hloupá. tenkrát jsem za ni uklízela, protože jsem byla ve škole lepší, dělala jsem i její úkoly (pokud byly z látky kterou už jsem znala), prostě snaha veliká. Chtěla jsem jen trochu jejího odlesku i pro sebe.

Rodiče byli poměrně přísní, takže pokud jsme někam šly, pustili nás spolu a spolu jsme se měly i vrátit. Ke zlomu u mě došlo, když mě sestra nechala čekat v mrazu přes hodinu na domluveném místě, a když přišla, dělala jako by nic, ani se neomluvila.Rodičům stačil její smutný lítostivý pohled,tak ji nechali a schytala jsem to většinou i za ní.

Tehdy jsem se tak nějak vzbudila a tomu jejímu vydírání jsem se postavila. Život šel dál, malé i větší křivdy sestry jsem se snažila vždy tolerovat, ale už jsem si od ní nenechala líbit žádné ponižování.

Dneska jsem spokojená, našla jsem si fajn přítele (manželství nevyšlo. ), mám fajn vztah a 4 děti. Sestra je taková hvězdička blýskavá dosud - kamarády má jen na nějakou dobu, pak je mění, a partnery tak trochu taky...

Manžel nebo milenec- to neřeší- ostatně nikdy jí nevadilo třeba ani to, že mi přebrala kluka.. Někdy je mi jí spíš líto.Sice mi neublížila tak, jak občas slýchám, že se sourozenci kvůli majetku a penězům pohádají navždy,
 ale takové to drobné ponižování, direktivní úkoly a podobně, to se na mě podepsalo dost.

Dneska už s úsměvem říkám, že moje sestra je tak trochu diktátor v sukních,ale hodně dlouho mi trvalo, než sem si trochu zvedla sebevědomí, po kterém ona tak ráda dupala.Ale odpustila jsem jí.

V konečném výsledku jsem nakonec asi šťastnější než ona.
Janaa1
Tento text nebyl redakčně upraven


I od vás ostatních čekám vážné i nevážné příběhy na téma:

  • Co vám nejhoršího provedl váš bratr, nebo sestra?
  • Co nejhoršího jste jim na oplátku provedla vy?

Na vaše příběhy i úvahy se ještě chvíli těším na e-mailu

redakce@zena-in.cz

A jednu z vás odměním překvapením. Které snad zahřeje… A to již brzy. Krátce po 16. hodině.

Reklama