Rodina

Sestra mi vyčítá, že se nezajímám o rodiče

Koloběh života nezastavíš. Rodiče vychovají své děti, od dětí se pak očekává, že se postarají o své stárnoucí rodiče. Pokud bydlí všichni pohromadě, neměl by to být problém. Ale co když jsou „děti“ ještě v produktivním věku a bydlí daleko? Pak vznikají rodinné rozepře. Jako v případě Jany a její sestry Aleny.

Jana

Jana s Alenou jsou sestry. Janě je 48 let, Alena je o dva roky mladší. Obě mají své rodiny, svá zaměstnání. A obě mají taky rodiče, tatínkovi je sedmdesát, mamince šedesát sedm let. Tedy věk, kdy už zákonitě ubývá sil a zdravotní problémy jsou běžnou součástí dne.

Jana bydlí v bytovce, v tom samém městě jako rodiče, jen o pár bloků dál. Vídá se s nimi téměř denně. Oba rodiče jsou ještě soběstační, ale když jede Jana třeba na velký nákup do hypermarketu, nakoupí i jim, občas je odveze na lékařskou prohlídku, prostě, co je potřeba. Když potřebují pomoc na zahrádce, kterou mají za městem, vyšle na pomoc i své dospělé syny.

ilustrační foto

Alena

Alena se přivdala na opačný konec republiky a s rodiči se vídá jen svátečně. Na narozeniny, na svátky, na Vánoce. A v tom je kámen úrazu.
Při minulé návštěvě, kdy maminka obou sester slavila narozeniny, na kterých si mimo jiné postěžovala, jak už ji všechno zmáhá, Jana Aleně vyčetla, že veškerou zodpovědnost a starost o rodiče nechává jen na ní. A pak, když jednou za čas přijede, tak ještě nemají nad Alenku.
„A co jako ode mě chceš?“ zeptala se Alena.
Je jí 46 let, v místě svého bydliště má dobrou práci, kterou nechce ztratit. Kdyby se přestěhovala zpátky do rodného města, žádnou práci by nenašla, protože je tam vysoká nezaměstnanost a do důchodu má ještě daleko.
Rodiče si k sobě také nastěhovat nemůže, protože má malý byt, a i kdyby nakrásně chtěla, rodiče by se stejně na stará kolena odmítli stěhovat na druhý konec republiky.
Snaží se tedy alespoň vypomáhat finančně. Přispívá rodičům na léky, pokud je u nich víc dnů, snaží se toho vyřídit a pomoci, co nejvíc může.
Možná proto to pak i působí dojmem, že toho dělá hodně, a Janiny návštěvy se stávají obyčejnou rutinou, rodiče už ani nevnímají, že je tam denně.

Maluješ dopředu čerta na zeď

Nejčastějším obsahem sesterských telefonátů tak už nebývá přátelský hovor o dětech, ale výčitky ohledně nezájmu o rodiče.
Alena má ale svoje rodiče ráda, téměř denně jim telefonuje, ptá se, jak se mají, informuje se o jejich zdravotním stavu, jestli něco nepotřebují. Snaží se v rámci možností pomáhat i na dálku, a kdyby bylo opravdu nejhůř, určitě by se muselo najít nějaké řešení. Zatím jí ale nepřijde, že by na tom byli až tak zle, jak to sestra pořád popisuje.
A tak jednou uzavřela hovor slovy:
„Jani, ještě že tam mají aspoň Tebe.“
Jenže Jana jen podrážděně reaguje:
„No jasně, tobě je hej, ukážeš se tu jednou za čas, nic nevidíš.“
„A co mám vidět? Tak mi to pověz? Co ti vadí? Už jsem ti řekla, že až bude nejhůř, budeme muset společně vymyslet nějaké řešení, ale ty už dopředu maluješ čerta na zeď.“

Tak jen doufejme, že to „nejhůř“ přijde co nejpozději a obě sestry se spolu domluví. Tak jako se kdysi domluvili jejich rodiče o tom, že je přivedou na svět.

Přečtěte si také:

   
22.08.2013 - Rodina - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. [13] dadma [*]

    Rodinné vztahy jsou většinou těžké.Málokdy se rodina domluví.Na jednu stranu chápu Janu.Stará se o rodiče skoro denně, ale chápu i Alenu.Co má dělat,když bydlí ne druhém konci republiky?Je alespoň dobré to ,že přispěje finanční pomocí a Jana by jí to neměla předhazovat.A rodičům se nedivím,že jsou nadšeni z Aleny ,když jí vidí 2x za rok,je pro ně vzácná  a Janu a její rodinu, vidí  každý den.Přijde jim to asi jako samozřejmé.Myslím, že i rodiče by se měli zamyslet nad tím co pro ně Jana dělá.Ještě nejsou tak staří,aby byli senilní.

    I mě tohle čeká ne sice s rodiči,ale s manželem.Moje sestra je stará a má postiženou dceru a já jsem nejbližší příbuzná,ale manžel nechce ani slyšet, že bych se o ni  jednou starala.

    superkarma: 0 22.08.2013, 17:40:34
  2. avatar
    [12] kobližka [*]

    Ty doby,kdy staří lidé většinou dožívali na nějakém "vejminku" jsou prostě pryč.Není asi mnoho rodin,které žijí pohromadě a tak je víceméně o staré rodiče postaráno.Ovšem,pokud je paní 60 let a není nemocná,není snad potřeba se o ní starat ve smyslu všeho nechat a věnovat se jí a otci,kterému je teda víc,ale o nemoci jsem taky nečetla.Ono to je vždcky tak,že to "dítě",které bydlí dál a nevídá se s rodiči tak často,bývá v jakési větší oblibě.Ale já bych to neviděla nijak tragicky,prostě jen rodie mají větší radost,když se s nim 3-4X do roka vídají.

    Myslím,že Alena dělá co může,asi by mě taky štvalo,kdyby mě druhý sourozenec pořád něco vyčítal a předhazoval.A mě,jako tomu seniorovi,by zase vadilo,že myslí dopředu na mojí nemohoucnost.

    superkarma: 0 22.08.2013, 15:30:51
  3. avatar
    [11] lalica [*]

    S podobným problémem zápasí v mnohých rodinách. Častokrát se stává, že ten , co se objeví jednou dvakrát za rok, je vychvalován a veleben a na ostatní běžnou péči se zapomíná..... I já si myslím, že není potřeba navštěvovat rodiče denně, pomoci s nákupem, úklidem, lékaři , to ano. Druhá sestra by je pak mohla vzít alespoň 2 x ročně buď k sobě nebo s nimi jet na dovolenou, třeba wellnes pobyt nebo na hory a pod. Na Vánoce by se pak mohly obě sestry i s rodiči setkat buď u jedné z nich nebo opět na " neutrální půdě".....

    superkarma: 0 22.08.2013, 14:35:13
  4. avatar
    [10] samecka [*]

    aviaki — #9 mám z toho přesně stejný pocit. Miluju své rodiče,za to,co pro ně dělám nečekám žádný vděk,vždyť já budu do smrti vděčná jim. Ale ten pocit zrady a trn žárlivosti,kdyby dali najevo,že je jim "návštěva" milejší moc okatě,ten by zabolel.

    superkarma: 0 22.08.2013, 12:38:04
  5. avatar
    [9] aviaki [*]

    Myslím, že ten problém bude v rodičích - cituji: "A pak, když jednou za čas přijede, tak ještě nemají nad Alenku." Zažila jsem to u svojí babičky, kdy naše rodina, která bydlela ob chalupu, tak se starala od nákupů, přes lékaře až po nanošení uhlí a dříví na topení a úklid a později denní dodávání obědů, tak když přijeli příbuzní z Prahy, donesli jeden uhlák uhlí a přivezli kupované zákusky tak byli vychvalování do nebes. To se ví, že nás to všechny štvalo. Teď naštěstí to máme se sestrou jinak - je v Praze, tak přispívá finančně a jednou za čas dojede s maminkou na velký nákup do supermarketu, já zase dělám práce kolem chalupy a dvorku - cca 1 x za týden, případně vyřizuji lékaře a pod. A když byl tatínek vážně nemocný (bohužel už tady není), tak jsem jezdila k nim každý den. Vtip je v tom, že moji rodiče nás nevyvyšují jednu před druhou a oceňují obě formy pomoci stejně.

    1. na komentář reaguje samecka — #10
    superkarma: 1 22.08.2013, 12:27:56
  6. [8] Rikina [*]

    U nás je to podobné, moje sestra sice nebydlí o pár bloků dál, ale má auto. Takže taky vozí nákupy a k lékaři a leccos. Já auto nemám, čili též pomáhám jiným způsobem. Taky je ona u rodičů častěji než já, a já spíš telefonuju, neb jsem v jiném městě, okrese i kraji. Co už. Horší je, že kdyby bylo to "nejhůř", tak nevidím příliš mnoho možností řešení. Ale my se nehádáme, tak snad bychom něco vymyslely. Sml80

    superkarma: 1 22.08.2013, 10:24:32
  7. avatar
    [7] Suzanne [*]

    Už tu holky pode mnou všechno napsaly Sml80

    superkarma: 0 22.08.2013, 08:50:01
  8. [6] cilani [*]

    Rodiče dle všeho soustavnou péči nepotřebují, takže je to Janina věc, že tam chce denně chodit, ale nemůže to vyžadovat po člověku z druhé strany republiky. Navíc ta druhá přispívá finančně, je s rodiči v kontaktu, takže to není, že by se nezajímala.

    superkarma: 1 22.08.2013, 08:06:13
  9. avatar
    [5] v.poho [*]

    pajda — #4 Sml22Sml22Sml22 Nemluvě o tom, že ta blízká sestra měla pravděpodobně od rodičů větší servis v době, kdy potřebovala třeba hlídat děti, takže teď jim to i víc vrací.Sml80

    Taky bych nesoudila.

    Kdo ví, jak to je.

    superkarma: 2 22.08.2013, 08:05:20
  10. avatar
    [4] pajda [*]

    A opravdu rodiče potřebují každodenní návštěvy, když se jim "jednou za čas nakoupí a občas se odvezou k lékaři"? Nebo si to Jana tak zavedla z nějakého jiného důvodu? Pohnutky můžou být různé, zdaleka to na začátku nemusela být jen obětavost, ale třeba neochota zůstávat doma sama nebo chození "na kafe" - potřeba popovídat si. Ono se to těžkou soudí...my to máme taky tak, ale taky je to dané vzdáleností. I když nejsem na druhém konci republiky, tak s mámou se stýkám spíš před internet nebo si občas zavoláme, ale sestra je u ní skoro denně, protože bydlí o dvě ulice dál. Chápu, že když má mámu za rohem, tak jí dává větší péči, než bych kdy mohla já.

    1. na komentář reaguje v.poho — #5
    superkarma: 1 22.08.2013, 07:02:28
  11. avatar
    [3] gerda [*]

    ále, vždyť se nic neděje. Vzdálená sestra přispívá finančně, blízká fyzicky. Rodiče mají pomoc stále, co by za to dali jiní.

    superkarma: 2 22.08.2013, 06:59:14
  12. [2] lidicka [*]

    Péče o staré rodiče byla na na sestře a synovcích. Já totiž bydlím 300 km od rodné vesnice. Musím i touto cestou sestře za její péči o nemocné rodiče poděkovat. Kromě rodičů se totiž starala i o manžela který měl Alzhaimrovou nemoc. Neměla to lehké, naštěstí jí pomáhali synové - moji synovci. Nikdy ani jednou, v těch fakt těžkých chvílích, mi nevyčítala, že já se o ně nestarám. Sml22Sml67

    superkarma: 0 22.08.2013, 06:18:39
  13. avatar
    [1] peetrax [*]

    Opakující se problém, který většinou nemá řešení, při kterém by byly spokojení všichni sourozenci, zažili jsme to v rodině už několikrát. A samozřejmě to bývá tak, že ten, kdo je nejblíž a nejvíce se stará, bývá pomluven a z lecčeho nařčen a kdo je "za horama", je vynášen do nebes. Škoda, že naše strana rodiny byly vždycky ta, co se každodenně starala. Sml24

    superkarma: 0 22.08.2013, 00:23:22

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme