Bulvár

Sestra, manželka a matka císařů

První století našeho letopočtu v Římské říši je považováno za jedno z nejzvrácenějších období v dějinách lidstva. Těžko říci, mohou-li za to skutečně dekadentní poměry, záliba v travičství a všeobecný úpadek mravů či spíše tendence tehdejších historiků, především Suetonia a Tacita, vidět za každým úmrtím vražedný pokus a za každým jednáním zvrácenou touhu po moci, majetku a sexuální rozkoši. Ať tak či onak, nejhůře se pery těchto mužů zapsala do dějin čtvrtá žena císaře Claudia, sestra šíleného Caliguly a matka snad ještě šílenějšího Nerona - Agrippina mladší, latinsky zvaná Agrippina minor.

Dcera slavných a mrtvých
Narodila se 6. listopadu roku 15 po Kr. v samotném srdci Římské říše, ve městě zvaném Ubiorum - v dnešním Kolíně nad Rýnem. Její matkou byla Agrippina starší, vnučka samotného Augusta, a jejím otcem slavný vojevůdce Germanicus, synovec a adoptivní syn císaře Tiberia. Agrippina mladší měla osm sourozenců, včetně budoucího císaře Caliguly, a vyrůstala v atmosféře přepychu, moci, ale i intrik a vražedných úkladů. Její otec navzdory podpoře legií i mnoha významných mužů odmítl titul císaře a zůstal věrný Tiberiovi, za což ho podezřívavý a paranoidní Tiberius nechal zavraždit, když byly Agrippině pouhé tři roky. Její matka se připojila k císařovým nepřátelům, a byla proto poslána do vyhnanství na ostrov Pandateria, kde v roce 33 zemřela vyhladověním, pravděpodobně na Tiberiův rozkaz. Dva z Agrippininých bratrů, Drusus a Nero, byli císřem zahubeni ještě dříve než jejich matka. Nejmladší z chlapců, Gaius Caesar, zvaný Caligula, si však získal Tiberiovu přízeň a strávil se šíleným starcem poslení léta jeho života, převážně na ostrově Capri -snad byl dokonce Tiberiovým milencem. Spolu s Tiberiovým vnukem Gemullem byl jmenován dědicem císařství a po Tiberiově smrti se chopil vlády. Gemullus do roka za záhadných okolností zemřel.

První neúspěch
Mladičká Agrippina byla zasnoubena a posléze provdána za o pětadvacet let staršího Gnaeua Domitia Ahenobarba, krutého a panovačného muže, kterému porodila syna - budoucího císaře Nerona. Když se její bratr Caligula stal císařem, rozhodla se chopit příležitosti. Zvrácený mladík si za svou milenku vyvolil sestru Drusillu, kterou provdal za svého milence Lepida - Drusilla se kvůli tomu musela rozvést s předchozím manželem, Luciem Cassiem Longinem. Caligula jmenoval Lepida svým nástupcem, a Drusilla by se tak po jeho smrti stala císařovnou. Drusilla však záhy zemřela a Agrippina, se kterou Caligula, stejně jako s ostatními svými sestrami, čas od času souložil, se pokusila zaujmout její místo. Caligula ji však odmítl, a tak se uražená Argippina obrátila na Lepida. Přesvědčila ho, že pokud Caligulu zavraždí, ona se za něj provdá a budou vládnout spolu. Do komplotu zapojila i svou sestru Julii. Caligula však jejich plán odhalil, Lepida nechal popravit a obě sestry poslal do vyhnanství.

Druhý pokus
Agrippinina chvíle přišla roku 41, když byl Caligula zavražděn. Laskavý nový císař Claudius nechal své dvě neteře povolat z vyhnanství zpět. Agrippina si k sobě vzala svého syna Nerona, který do té doby vyrůstal v domě Domitie Lepidy, matky Agrippininy největší konkurentky a třetí Claudiovy manželky, Messaliny. Protože Agrippinin muž Gnaeus Domitius zemřel, vzala si mladá a ctižádostivá žena bohatého a váženého Passiena Crispa. Její intriky proti Messalině však nevyšly, a tak byla spolu se svou sestrou Julií znovu poslána do vyhnanství. Julii stál boj proti Messalině život, Agrippina však přežila a i ve vyhnanství pokračovala ve svých pletichách.

Konečně úspěch!
Postupně se jí povedlo navázat spojenectví s Claudiovými rádci a spolu s nimi se postarala o to, aby byla Messalina popravena, když se, pravděpodobně z politických důvodů, pokusila zrušit své manželství s císařem, jehož pozice byla její vlastní zásluhou značně nejistá, a provdala se za Gaia Silia - člena proticísařské strany. Byli to nakonec ti stejní rádci, kteří doporučili Claudiovi Agrippinu mladší za novou manželku. Císař souhlasil, musel však překonat dvě překážky - Agrippina byla vdaná a navíc byla jeho neteří - takový sňatek by byl považován za incest. Řešení bylo jednoduché - Agrippinin muž příhodně zemřel a senát udělil páru výjimku - a Agrippina se konečně stala císařovnou.

Adopce, samé adopce
Agrippina však rozhodně neusnula na vavřínech - jednu za druhou likvidovala své hypotetické i reálné soupeřky, včetně Messalininy matky Domitie Lepidy, a zároveň usilovala o zajištění postavení pro svého syna. Rozhodla se ho provdat za dceru Claudia a Messaliny Octavii. Drobný problém - Octaviina snoubence - nechala odstranit a po sňatku naléhala na Claudia, aby Nerona adoptoval. Když se tak stalo, nechala Octavii adoptovat jinou rodinou, protože jako bratr a sestra, byť adoptivní, by nemohli být manželé. Zároveň hromadila majetek a uplácela význačné osoby ve státní správě - budovala si tak síť stoupenců pro případ Claudiovy smrti.

Nevděčný syn
Těžko říci, jestli to byla Agrippina či nikoliv, kdo nechal Claudia otrávit, jisté však je, že jakmile císař 12. října 54 skonal, nechala prohlásit Nerona novým vládcem Říma. A protože sedmnáctiletý mladík nemohl vládnout sám, stala se pod titulem Augusta - císařovna - vlastně panovnicí říše. Její hlava byla dokonce ražena na mincích. Nero se ovšem nehodlal své matce dlouho podvolovat - byl to zpupný, vzteklý mladík, který musel mít všechno, co chtěl. Brzy to vypadalo, že Agrippina o svou moc definitivně přijde. Tehdy pohrozila Neronovi, že ho odstraní a nahradí ho Claudiovým a Messalininým synem Britanicem. Nero nechal Britanica zabít a Agrippinu poslat do vyhnanství.

Agrippina se ovšem nehodlala vzdát - vyčkala, až se Nero opije, a pokusila se ho svést - incest s matkou by ho zbavil podpory legií a snadno by ho tak svrhla. Zasáhl ovšem Neronův rádce - Seneca - a poslal k císaři jeho milenku Acte. Ta Nerona definitivně přesvědčila o nutnosti se matky zbavit. Po třikráte se císař pokusil svou matku otrávit - ani jednou však neuspěl. Nevyšel ani pokus s rozkládací lodí, která se chvíli po vyplutí z přístavu rozpadla - Agrippině se povedlo doplavat na břeh a místo ní byla utopena jedna z jejích služebných. Nakonec došla Neronovi trpělivost a prostě nechal Agrippinu zabít skupinou svých věrných důstojníků. Jedna z nejctižádostivějších žen v dějinách tak zemřela několika ranami mečem na rozkaz svého syna. Oficiálně bylo její úmrtí prohlášeno za sebevraždu. Nero se však obrazu své matky nikdy nezbavil, a to ani tehdy, když nechal jejího ducha vymítat okultisty. Byl to nakonec on, kdo po ní nejvíce truchlil - to mu však ani v nejmenším nebránilo pokračovat v krvavé a brutální krutovládě.

Láká Vás atmosféra dekadentního Říma, nebo Vás spíš děsí? Co myslíte, že bylo příčinou úpadku Římské říše? Jak to, že ve státě, založeném původně jako republika, na principech demokracie, mohlo dojít k takovému zvratu? Znáte nějaké podobné období v dějinách? Jakou ženu z historie byste Vy označila za nejctižádostivější?

   
26.02.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [3] Beruška1 [*]

    V tomhle Římě bych žít nikdy nechtěla, je důkazem toho, jak může lidstvo degenerovat.

    superkarma: 0 26.02.2007, 09:51:32
  2. avatar
    [2] Suzanne [*]

    Snad ani nevím, co by mě na atmosféře dekadentního Říma mělo lákat A mám pocit, že zvrácenosti nemůžou trvat věčně, tudíž je důvod úpadku nabíledni. Alespoň v mých očích

    superkarma: 0 26.02.2007, 08:47:35
  3. avatar
    [1] Smajlinka [*]

    Tak tohle období mě neláká vůbec. Nedivím se, že spoustě lidem v takové době přišlo křesťanství jako jediná správná věc...

    superkarma: 0 26.02.2007, 08:23:48

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme