Vztahy

Sesterská láska či bratrovražedné sklony???

                                                                         

Máte sourozence? Pak vám jistě přijdou následující slova povědomá. Jako většina lidí mám i já sourozence, o čtyři roky starší sestru. Vzpomínám si na časy, kdy jsme ještě byly malé holčičky a ona se o mne vždy starala. Kdykoliv mi chtěl někdo ublížit, stoupla si přede mne a byla odhodlána bojovat jako tygr, i když svojí postavou spíše připomínala žížalu. A proč to píši? Protože chci, aby jste si uvědomili, že i přes veškeré nesváry a spory, které čas od času vůči své sestře nebo bratrovi každý pociťuje, je to naše rodina.

 

Pokud bych měla rozdělit sourozence do dvou skupin, tak jistě na Ty mladší a na Ty starší. Ti mladší si stěžují na starší, za jejich přehnanou starostlivost a přebírání role třetího rodiče, který jim v jednom kole nadává za nepořádek a tak trochu je kontroluje. Ti starší zase oponují, že mladší jsou více protežováni, a že jim vše projde. Když si k tomu přidáme sourozeneckou žárlivost, jeden sdílený pokoj, ponorkovou nemoc a jednu televizi, musím se divit, že jsme se se setrou ještě nezabily. Vyžití se sourozencem je největší životní kompromis, po němž následuje už jen manželství. Dá se tedy říci, že se soužitím se sourozenci připravujeme na další společný život s budoucími partnery. Neustálé hádky, ale zároveň i spousta legrace a citového vypětí jsou pro nás každodenním programem.

 

Plno lidí si to zřejmě neuvědomuje, ale naši sourozenci jsou lidé, kteří o nás ví takřka vše a znají nás lépe než kdokoliv jiný. Když jde opravdu do tuhého, tak jsou zde vždy pro nás. Já pevně doufám, že to tak pociťujete i vy. Znám samozřejmě i lidi, kteří to se svými sourozenci nemají příliš jednoduché, a naopak se v jejich případě jedná spíše o komplikovaný vztah. Kdyby se mě někdo zeptal, jaký vztah se svojí sestrou mám, tak bych odpověděla: Zcela ojedinělý. Nedokážu si ani vybavit, kvůli čemu všemu jsme se my dvě v životě pohádaly, dokonce popraly :-), ani kolikrát jsem měla chuť ji zabít, ale v konečném součtu je to asi zrnko písku na Sahaře, v porovnání se vší tou láskou, pomocí a porozuměním, které se mi z její strany dostalo.

 

A proč to tedy vše píši? Není to žádná zpověď na sklonku života. :-) Jen jsem si nedávno vyslechla vyprávění mé kamarádky o její děsivé, sobecké sestře, a musela jsem se pozastavit na tím, jak některé vztahy v rodině nejsou, troufám si tvrdit, fatálním způsobem schopny fungovat. Již od samých počátků lidské existence se setkáváme s vraždami v rodině, ať už v královských rodech, ale i mezi obyčejnými smrtelníky. Bohužel i dnes se o tom můžeme dočíst v novinách. Není to ale přece jen škoda? Vždyť přece rodina jsou naši nejbližší. Milují nás i přes veškeré chyby a nedostatky, a kdyby na to přišlo, položili by za nás i život. Pokud jste jiného názoru, tak mne to upřímně mrzí. Prošla jsem si poměrně těžkým obdobím a má sestra mi byla oporou. Zkuste se zamyslet nad těmi světlými stránkami vašich sourozenců a oprášit staré vazby, či je ještě více posílit. Oni za to stojí!!!

   
29.10.2007 - Láska a vztahy - autor: Aneta Horáčková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [57] dwolfova [*]

    Jsem jedináček a nesu to velice těžce, taky jsem proto vždy chtěla dvě děti, které jsou již dospělé a doufám, že i přes různé přeháňky, které se mezi nimi vyskytly, budou vždy stát při sobě. Dva je více než jeden - neustále jim říkám.

    superkarma: 0 01.01.2008, 19:54:44
  2. avatar
    [55] pujka [*]

    Mám o skoro 9 let maldšího bratra, vlastně jsem ho dostala jako takovou živou panenku na hraní , pak to ale přerostlo v úplnou péči o něj a mě to nevadilo..."vychovala" jsem si ho dle vlastních představ

    Máme skvělý vzatah, kdykoliv něco potřebuji já nebo on...víme, že se na sebe můžeme spolehnout.

    Nyní mám já již 14 denního syna...je to andílek, vůbec nebrečí a je strašně hodný (skoro jako brácha)...už se těším až někam společně vyrazíme.
    Manžel trochu nechápe náž sourozenecký vzatah...on je se svým bratrem o 3 roky....tak nějak existují vedle sebe.

    Přemýšlím jaký je nejvhodnější rozestup mezi sourozenci....aby matka nezešílela??

    superkarma: 0 30.10.2007, 10:23:05
  3. avatar
    [54] Deta [*]

    Já jsem jedináček, vždycky jsem všem kamarádům záviděla sourozence . O prázdninách jsem se poprvé setkala se svýma staršíma nevlastníma sestrama . Ještě mi zbývá poznat asi čtyři mladší sourozence .

    superkarma: 0 29.10.2007, 20:29:43
  4. avatar
    [53] Kassy [*]

    Já mám o dva roky mladší sestru a mám s ní skvělý vztah od malinka. Maminka si jako starší sestra taky zažila věčné hlídání a tresty za průšvihy té mladší a mě toho naštěstí ušetřila, protože věděla, jaké to je. Výsledkem bylo, že jsem se sestrou byla ráda, protože to bylo dobrovolně :-) Vždycky jsme si spolu uměly krásně hrát a víceméně jsme si stačily samy. A i dneska si vzájemně pomáháme i jen tak kecáme.

    superkarma: 0 29.10.2007, 18:51:47
  5. [52] gentiana [*]

    Moji strýcové a tety se mohou na mé rodiče spolehnout, že je pokaždé vytáhnou z bryndy. Moji rodiče, když mají problém, tak jim jejich sourozenci řeknou, že si na to mají někoho najmout, dyk sou ve vatě (ha ha). Tedy, tak to fungovalo. Momentálně vládnou dosti chladné vztahy a z rodičů jsou spokojení egoisté.

    superkarma: 0 29.10.2007, 18:48:44
  6. avatar
    [50] MEK [*]

    s mojí sestrou se scházím víc,jak se svým bratrem,pro něho jsou víc kamarádi

    superkarma: 0 29.10.2007, 16:38:26
  7. avatar
    [49] Canadian [*]

    Muj o 7 let mladsi bratr je uzasny. Mozna proto, ze zije vetsinu casu na druhe strane polokoule nicmene, fakt ho mam rada

    superkarma: 0 29.10.2007, 16:04:14
  8. avatar
    [48] prece ja [*]

    solei č. 17 přesně tak to znám, jen já jsem starší. jinak do puntíku totéž. a že mě parkrát dost ošklivě podrazila ani nemluvit. není pravda, že rodina jsou ti nejbližší.a poslední věta mě fakt dojala. oni na to totiž musí být dva a ne pořád jeden dávat a druhý brát.

    superkarma: 0 29.10.2007, 15:27:50
  9. avatar
    [47] gwen [*]

    Já mám svoji sestru moc ráda a vždy ji ráda vidím. Ale její společnost nevyhledávám. Jo, štvalo mě, že jsem ji měla na krku, když byla malá.

    superkarma: 0 29.10.2007, 14:56:03
  10. avatar
    [46] ellinor [*]

    tak já chtěla svého mladšího bratříčka otrávit. Prostě mě sr..l. On byl ten loztomiléj chjapečék a já tlustá ošklivá holčička. No, dneska už tak moc roztomilej neni, když má práci, tak to je na vyhlášení státního svátku. Já už nejsem ani tlustá ani ošklivá, v práci se mi daří. A myslím, že je to i tím, že jsem si od dětství musela věci zasloužit a odpracovat, brácha měl všechno na stříbrným podnose. Takže paradoxně se mi to vyplatilo, ale podruhý už bych to zažít nechtěla. A tahat ho na srazy s kamarádama, kde jsem ho měla "hlídat", pche!

    superkarma: 0 29.10.2007, 14:19:26
  11. [45] drobek [*]

    chuanita: naši byli rádi, když jsem přešla na druhý stupeň na jinou školu. Učitelky se mnou prý pořád srovnávaly mého mladšího bratra dysgrafika, dyslektika. A dávaly to matce sežrat. Když po mně začaly posílat výchovné vzkazy, šla jim tam udělat cirkus.

    superkarma: 0 29.10.2007, 14:01:39
  12. avatar
    [44] Meander [*]

    chuanita: Jo. Nesnášela jsem ségru ještě ve dvaceti.

    superkarma: 0 29.10.2007, 13:59:55
  13. avatar
    [42] Meander [*]

    chuanita: Já jsem z rodiny nejmladší, leccos mi procházelo, ale taky mi pořád tvrdili, že ségra byla taková chytrá a měla až do maturity samé jedničky. Nedávno jsem se jí na to zeptala. Smála se asi deset minut v kuse.

    superkarma: 0 29.10.2007, 13:50:48
  14. [40] kvetenalesni [*]

    Mám o dva roky mladší sestru.Je to moje nejlepší kamarádka,svěřujeme se, řešíme problémy.Nevyměnila bych ji za nic na světě.Brkec-mám tě moc ráda.

    superkarma: 0 29.10.2007, 13:47:21

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [39] Meander [*]

    kareta: To je mi jasné. Je to ovšem velmi časté.
    chuanita: Ono pro toho staršího není kdovíjak příjemné být pořád předhazován co vzor...

    superkarma: 0 29.10.2007, 13:39:56
  2. avatar
    [37] kareta [*]

    Meander: to je chyba rodičů, že starší musí hlídat mladšího- starší není neplacená chůva .

    superkarma: 0 29.10.2007, 13:30:58
  3. avatar
    [36] Meander [*]

    Gabi: Protože mladší sourozenec nemá většinou zkažené dětství tím, že se musí nepřetržitě starat o sourozence staršího.

    superkarma: 0 29.10.2007, 13:24:28
  4. avatar
    [35] Meander [*]

    Gabi: Já myslím, že jo.

    superkarma: 0 29.10.2007, 13:23:55
  5. avatar
    [34] Gabi [*]

    Meander: ono to nebude o tom, kdo je starší a kdo mladší

    superkarma: 0 29.10.2007, 13:08:06
  6. avatar
    [33] Meander [*]

    chuanita: I ti, co nemají v rodině majetek, většinou svého mladšího sourozence moc nemusí. Oni jim ho rodiče často hodili na krk a ti starší za něj všechno schytali. Taky bych mladšího sourozence nesnášela. Ty jsi holt světlá výjimka.

    superkarma: 0 29.10.2007, 13:00:26
  7. avatar
    [31] Meander [*]

    Já vlastně neznám ani jednoho jediného člověka, který by měl kdovíjak rád svého mladšího sourozence...
    Moji sourozenci mě tak trochu vypekli v dědickém řízení, takže si je s dovolením budu taky raději držet od těla.

    superkarma: 0 29.10.2007, 12:46:37
  8. avatar
    [28] Gabi [*]

    No, někdy si myslím, že od příbuzných raději dál Málokde se setkáte s tak častou přetvářkou, závistí, nenávistí, manipulací a vydíráním jako v nejužší rodině. A hloupé je, že většinou nám hodně dlouho trvá, než nám to dojde, a bolí to mnohem víc než od cizích.

    superkarma: 0 29.10.2007, 10:57:35
  9. [26] beruška07 [*]

    Já sama jsem byla jedináček a záviděla jsem kamarádům jejich sourozence. Rodiče trávili většinu času na chatě a já s nimi, okolo nebylo moc dětí v mém věku, tak jsem byla vetšinou sama. Proto jsem se zařekla, že jedináčka v žádném případě nechci. Teď mám svoji rodinu a máme 2 děti. Holku a kluka, slečně je 8 a mladíkovi 5. Jsem ráda, že jsou dva. Určitě hodně záleží na rodičích, jak děti vedou a co je učí. I to se promítá do jejich vzájemného vztahu. Taky je důležité, aby jedno z dětí nebylo jakýmkoli způsobem protěžováno. Není to vždy snadné, ale pokud člověk to má stále na mysli, tak se to dá zvládnout. Myslím, že když od dětství jsou nuceni řešit vzájemné vztahy a postavení, tak to má pro ně přínos i do budoucna. V mnoha věcech to pro ně bude snažší, protože to už budou znát. Myslím, že i ti naši broučci jsou rádi, že se mají. Občas si samozřejmě "vjedou do vlasů", ale jinak na sebe nedají dopustit.

    superkarma: 0 29.10.2007, 10:43:03
  10. avatar
    [23] Evikus [*]

    Nyotaimori: No jasně

    superkarma: 0 29.10.2007, 10:36:16
  11. avatar
    [22] kominice [*]

    Bylo nás pět.Jsem prostřední a o10,11,13let mladší než ti starší a o 8let starší než ta nejmladší. Starší mě nesnášeli protože mě museli hlídat a mladší jsem za stejného důvodu nemusela já. Změnilo se to až v dospělosti. Potom ale umřela o 11let starší sestra(nic jí nebylo "jenom"se ráno nevzbudila-druhý den by jí bylo 41let) a nás jako sourozence to zase totálně rozhodilo. Tak jsme vlastně každý jako jedináček

    superkarma: 0 29.10.2007, 10:32:28
  12. avatar
    [21] řeřicha [*]

    já už nemám sourozence.Bráška přišel o život když mu bylo 33let(Měl smrtelný pracovní úraz).Nesla jsem to hodně těžko,protože jsme si dost rozuměli.A čím jsem sterší tím víc mě schazí Vychovala jsem dva kluky a i když je jeden doma a druhý v zahraničí,mají spolu moc dobrý vztah už od mala.Ted' spolu jezdí každý rok na dovolenou,jelikož mají stejné zájmy,to jsuh hory,kolo,turistika.

    superkarma: 0 29.10.2007, 10:28:05
  13. avatar
    [20] vlcice [*]

    Mám sestru o rok starší a bratra o 5 let mladšího. A než jsem začala bydlet jinde, byla pravda, že mne znali nejlépe. I teď se známe dobře, ale brácha je ve Skotsku a sestra na druhém konci republiky a tak se často nevídáme. Takže už se nemůžeme navzájem tolik svěřovat. Ale dřív jsem znala každé sestřino tajemství a tajila většinu bráchových průšvihů. :-)
    Se sestrou máme stejný vztah jako dvojčata. Ostatně ona je tu od mého narození. Držíme vždy při sobě a v dětství jsme se od sebe nehnuly. Dokonce jsme chodily i do stejné třídy, protože ona šla do školy o rok později. Vše jsme spolu prožívaly, probíraly a věděly jsme, co si ta druhá myslí a po čem touží.
    O bráchu jsem se v dětství starala a hrála jsem si s ním. Často jsme se rvali, ale bylo to jen takové kočkování. Znala jsem každou jeho bolístku a když začal mít nějaké průšvyhy a problémy s chováním, tak jsem já nejlépe znala příčinu toho všeho a věřila jsem, že se z toho dostane. A dostal se.
    Občas jsem se s oběma pohádala, ale rychle jsme se dokázali udobřit.
    Dnes už se vídáme vzácně, ale o to raději. Mohu se na oba sourozence plně spolehnout. A jsem ráda, že je mám.

    superkarma: 0 29.10.2007, 09:50:14
  14. avatar
    [19] Maši [*]

    Mám sestru o 6 let mladší a je to zároveň moje nejlepší přítelkyně..Trávíme spolu 70% volného času, pomáháme si,chodíme pařit,prostě se máme fakt rádi,nasměju se s ní jako skoro s nikým a neuměla bych si to bez ní představit.Někdy si děláme srandu,že nejlepší manžel by byla moje sestra.. .A našim manželům se to pochopitelně moc nelíbí...

    superkarma: 0 29.10.2007, 09:29:26
  15. avatar
    [18] Modré z nebe [*]

    Mám o 4 roky staršího bratra. Celý život jsme se nějak míjeli, neměli si co říct, měli každý jiné zájmy, a čím jsme byli starší, tím víc jsme se ignorovali, pak i občas hádali ... a teď jsme jeden pro druhého tzv. vzduch. S jeho ženou si rozumíme, komunikujeme, ale s ním nic. Mám bratra, ale vlastně nemám a vůbec mi to nevadí Já mám jednoho syna - zůstane jedináček - do této doby víc dětí nechceme. Mám spoustu známých, kterých se děti doslova řežou do krve - kvůli hračce, kvůli čokoládě, kvůli pozornosti rodičů ... atd. atd.

    superkarma: 0 29.10.2007, 09:21:48
  16. avatar
    [17] Solei [*]

    PS: ona je ta starší, zajištěná a vdaná

    superkarma: 0 29.10.2007, 09:08:03
  17. avatar
    [16] Solei [*]

    Moje sestra ví, že se na mně může kdykoli obrátit. A já zase vím, že pokud opravdu chci pomoc nebo radu, tak mám jít za kamarádkou.

    superkarma: 0 29.10.2007, 09:01:48
  18. avatar
    [15] Kerridaenn [*]

    Taky souhlasim s Nyo, spolecne geny nic neznamenaji. Ja mam sveho starsiho brasku rada, ale oba dva jsme pomerne uzavreni a nekomunikativni, takze se vlastne nezname ani v nejmensim. Navic uz je 6 let z domu, takze ho vidam tak trokrat do roka, kdyz se zrovna zadari. A ted mam problem vymyslet mu darek na Vanoce, ktery by mel sanci mu udelat radost. Asi se s nim domluvim a zrusime Vanoce

    superkarma: 0 29.10.2007, 08:35:32
  19. avatar
    [14] rek11 [*]

    Lindaa: já to měla stejně..byla sjem ranní ptáče a sestra sova...byl to docela problem,ale nervaly jsme se kvuli tomu Jsme od sebe rok,proste vedela,ze kdyz spim a ona se plazi na palandu,ma to delat potichu

    superkarma: 0 29.10.2007, 08:26:54
  20. avatar
    [13] kareta [*]

    Lindaa: když na ně budeš hnusná, semknou se proti společnému nepříteli

    superkarma: 0 29.10.2007, 08:07:05
  21. avatar
    [12] liva99 [*]

    Mám o dost staršího bráchu, máme společnou jen půlku genů a vím, že kdyby se něco dělo, jsme schopní si pomoct /už se to stalo/. Netvrdím, že se známe dokonale. Jistě o mně neví spoustu věcí a já o něm, ale bereme to prostě tak, že krev není voda a máme se tak nějak rádi, i když si to neříkáme. Své city k tomu druhému vyjadřujeme spíše přes naše děti. Můj manžel se svým starším bráchou donedávna nevycházeli /slabé slovo/, ale časem se to nějak vyříkalo a teď jeden na druhého také nedají dopustit. A myslím, že je opravdu fajn vědět, že když už se na mě vybodnou kamarádi, můžu jít za svou rodinou. Alespoň u nás prostě funguje, že mi nadají, když něco provedu, ale zároveň "zahrabou kopyty, aby mi pomohli, co to jde". Jsem ráda, že je mám a troufám si říct, že oni si též nestěžují.

    superkarma: 0 29.10.2007, 08:03:46
  22. [11] Lindaa [*]

    My jsme se zadluzili na dalsích 30roku a koupili jsme domek s DVEMA detskými pokoji, protoze jinak bych uz dávno byla ve vezení. Duvod: bud by se zavrazdily navzájem a nebo bych je umlátila. Kazdopádne dve slecny s dvouletým vekovým odstupem jsem nezvládla. Spolecný pokoj pro deti z níz je jedno ranní ptáce a druhé nocní sova, navzájem se budí a zbytek dne jsou nevyspalí a protivný je cesta do pekel. Já jsem se poprvé vyspala 7hodin v tahu az po jejich rozstehovaní a to jim bylo 6 a 8. Ted je to o neco lepsí, jsou uz taky o neco starsí (13 a 11) a tak se snad blýská na lepsí casy.

    superkarma: 0 29.10.2007, 08:01:02
  23. [9] mindulinka [*]

    Když jsem začala vymetat diskotéky, tak ho máma úmyslně posílala na ty samé co jsem byla já. Nenápadně mě tam z dálky hlídal a kdybych měla problém, tak byl připravený zakročit.

    superkarma: 0 29.10.2007, 08:00:20
  24. [8] mindulinka [*]

    Mám o rok staršího bráchu, měli jsme společný pokoj a rvali jsme se jako koně. Stejně bych na něj nedala dopustit. Vím, že se na něj můžu obrátit s problémem a zrovna tak on na mě. Není to o genech. Spíš je to o rodině a výchově.

    superkarma: 0 29.10.2007, 07:58:13
  25. avatar
    [7] Dášule [*]

    Nám dvě děti, už odrostlé. Syn je o 5 let starší než dcera. Když byla malá, musel ji vodit do školky a odpoledne se o ni často starat. Když povyrostla, začala se mu starat o snídaně. Neříkám, že se nikdy nepohádali a nikdy mezi nimi nevznikly problémy. Snad nejhorší to bylo v době, kdy dceři bylo mezi 12-16 rokem. Když byla ještě malá, byla v léčebně. Syn za ní nemohl a dokázal třeba dvě hodiny stát u okna a dělat na ni opičky. Do balíčků pro ni lepil různé papírové hračky a sháněl hračky, které bychom jí mohli vzít. To mu bylo 9. Jak jsem napsala, dnes už jsou odrostlí, dceři je 30, ale pořád je to jeho vytoužená sestřička.

    superkarma: 0 29.10.2007, 07:55:14
  26. avatar
    [6] Evikus [*]

    kareta: To bych teda neřekla, že smíšení jsou na tom lépe. Podle mě záleží i na věku, kdo je a o kolik starší. Vždycky jsem si přála sestru, ale kdybych jí měla, tak bych zase chtěla bráchu

    superkarma: 0 29.10.2007, 07:49:30
  27. avatar
    [5] kareta [*]

    Jsem jedináček, ale moje děti se k sobě chovají moc hezky a ostatní se mě ptají, jak jsme toho dosáhli. No tak doufám, že jim to vydrží Popravdě řečeno- taky neznám sourozence stejného pohlaví, kteří by spolu vycházeli. Možná ti smíšení jsou na tom lépe

    superkarma: 0 29.10.2007, 07:44:13
  28. avatar
    [4] rek11 [*]

    Moje sestra i Honzikova sestra jsou jedini, kro mi aspon trochu rozumi,hlavne,co se tyce deti....a pomahaji mi.Mam je moc rada.Ke vsem svym sourozencum mam pomerne uzky vztah, i kdyz s nekterymi nemam spolecne geny.Neni to o genech....

    superkarma: 0 29.10.2007, 07:32:07
  29. avatar
    [3] Evikus [*]

    Nyotaimori: Máš pravdu, že to, že s někým máš společné geny, neznamená, že se s ním musíš stýkat, ale přece jenom je lepší, když se svými sourozenci vycházíš, než že se ignorujete.
    Já nesouhlasím s tvrzením, že sourozenec nás zná lépe než kdokoliv jiný - možná to platí u dvou sester či bratrů (některých), ale já mám o 3 roky mladšího bratra a nikdy jsme se navzájem nesvěřovali, naopak - rvali jsme se jako koně a dělali si naschváli, protože jsme měli společný pokoj. Teď když bydlím jinde, tak spolu vycházíme líp, ale že bychom se nějak extra znali to teda ne. Líp znám svoje kamarádky a ony mě.

    superkarma: 0 29.10.2007, 07:26:54
  30. avatar
    [2] Suzanne [*]

    Některá sestra je oporou, některá ne Svoji sestru mám svým způsobem ráda, ale raději mám své dvě kamarádky, které toho o mě ví daleko víc. Život by za mě rozhodně nepoložila Teď si řeší rozvodovou situaci, tak u nás přechodně bydlí, ale vděčná mi za to nikdy nebude a já se těším, že to už za pár dní skončí (kdyby jí to nenabídl můj muž, mě by to ani nenapadlo). Já nemiluju geny nebo krev, já miluju lidi, se kterými si rozumím. A že jsou někteří i příbuzní, to je spíš náhoda
    Nyotaimori: Pravdu díš.

    superkarma: 0 29.10.2007, 01:06:42

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme