Milá redakce,

při čtení článku "Sáhla jsem si na samé dno" jsem si vzpomněla na svého tatínka - velkého sportovce. Já sama dávám přednost sportům lážo-plážo, tzn. těm, u kterých se nenadřu. Ale můj táta je přesný opak.

Jakmile jsme se s bratrem naučili chodit, tatínek schoval saně jako nesportovní a dostali jsme lyže. První vzpomínka na lyžování jsou lyže KANDAHAR, co padají z bot, a křik "stromeček" a "obloučky". Jak nás to nebavilo...

V 10 letech jsme dostali pořádné lyže a přeskáče a doufali, že výcvik skončil a my si konečně pořádně zalyžujeme. Omyl, vlek byl zavržen jako nesportovní (protože to prý umí každý) a my opět šlapali stromek UFFF.... a to až do 14, to už jsme se kousli, že buď vlek, nebo nic. A táta povolil. Jenže to jsme netušili, co na nás chystá.

K Vánocům jsme dostali běžky. Bratrovi to kupodivu šlo dobře, jen já v předtuše výcviku jsem se výletu s tátou 2 zimy úspěšně vyhýbala. A pak to přišlo. Mně bylo 16 a nohy zvyklé na přeskáče se mi chvěly jako sulc. Dokud jsme jeli po rovině, tak se mi jen zvrtávaly kotníky, do kopce mi to podklouzávalo a už jsem nadávala jako špaček. Pak přišel kopec dolů. A ne ledajaký! Prudký, úzký a ohraničený stromy. Polil mě ledový pot. Táta mě začal přesvědčovat, jaká je to pohoda, že to zvládne každý. Zkusila jsem to.... Po 2 metrech jsem sebou sekla, lyže jsem měla namotané za krkem a vzteky jsem viděla rudě. Když mě rozmotal, řvala jsem na něj, že takovou blbost může vymyslet jen on a že se na ty pitomý lyže už nepostavím a že jdu pěšky... V ten moment mě můj drahý rodič zvednul, jako štěně hodil si mě přes koleno a seřezal mě bambusovou holí..... Došla mi řeč a ten kopec jsem i sjela.... Zadek jsem měla modrej ještě týden a od té doby jsem na běžkách nestála....

Vloni táta ukecal moji desetiletou dceru na bezva výlet na běžkách. Přijela nafučená jak papuč a že s dědou už nikdy, že musela sjet kopec....... Tak možná to v zimě s berunkou zkusíme spolu - pojedeme po rovince, budeme se u toho kochat, co chvíli budeme svačit a URČITĚ nepolezeme na kopec!!!!

Sportu zdar!     macasev

Milá macasev,
mám pocit, že lásku k lyžování v tobě tvůj tatínek zcela jistě neprobudil. Trošku mi to připomíná situaci, kdy ti někdo cloumá rameny, div z tebe nevytřese duši a řve: "Já to s tebou přece myslím dobře!!!"

Moc ti děkuji za příspěvek.

A připomínám, že právě probíhá soutěž o krásnou letní tašku. Dnes je ale změna - soutěží se jen do 15:00 hodin.

 

Stále mi můžete psát své sportovní příběhy na redakce@zena-in.cz a na stejný e-mail rovněž zasílejte fotografie svých mužských úlovků v rámaci naší akce Chlap-in.

Krásné pondělí všem přeje dnešění editorka

 

 

Reklama